26 min

26. února 2013
Obsah dílu
Vstávej, cesta je dlouhá... — Mé jméno je cizinka
- Vyrobeno 2013
- Země původuČesko
- Dokument
- Společenský dokument
- Etnografický dokument
- Společnost
- Menšiny
- Společnost - životní styl
- Česká společnost
- Společnost - svět
Části dílu
00:17

Vstávej, cesta je dlouhá…
Portrét Libuše Paukertové-Leharové, která jako dcera prvorepublikového diplomata JUDr. Břetislava Morávka a vnučka ministerského předsedy Františka Udržala musela po únoru 1948 odejít s rodiči do exilu. Stihla ještě odcvičit XI. všesokolský slet v Praze, když ji maminka probudila se slovy: „Vstávej, doufám, že ses dobře vyspala. Máme dnes před sebou dlouhou cestu.“ Netušila, že její pouť cizinou potrvá přes 40 let. S maminkou a sestrou se pěšky přes Šumavu dostaly do Německa, dále už s otcem do Rakouska a nakonec se šťastně dostali do Ženevy. Po přestěhování do Paříže studovala na zdejších univerzitách politické vědy a současně slavistiku a ruštinu. Do roku 1996 byla zaměstnána v různých institucích OSN, především však v Mezinárodním úřadu práce (ILO). I zde do jejího osudu zasahovaly československé a sovětské orgány, které protestovaly proti tomu, aby získala stálou pracovní smlouvu. Stala se pomocnicí Olgy Masarykové-Revilliodové, nejmladší dcery T. G. Masaryka.
12:05

Mé jméno je cizinka
Arménská výtvarnice Mariam Gharibyan miluje Prahu, kterou zvolila za svůj nový domov. Její jméno se dá přeložit do češtiny jako „ta, co nežije ve své zemi“. Arménština je indoevropský jazyk a ačkoli si možná více lidí myslí, že má blíže k ruštině, není tomu tak. Do Prahy přijela v roce 1993 s bratrem. Potřebovala si odpočinout od práce. Přijela jen na měsíc, ale nakonec zůstala čtyři. Po tu dobu jí bylo líto spát a neprožívat krásu Prahy a její atmosféru. Každý den tam nacházela a (i po dvaceti letech nachází), stále něco nového a fascinujícího. Nakonce se pro Prahu – alespoň prozatím – rozhodla zcela. Mariam říká, že má schopnost snést toho hodně v situacích, kdy se jiní hroutí. Teprve nedávno se naučila dávat najevo, když s některými věcmi nesouhlasí. Tohle prý její maminka nedělala. Víc snášela a trpěla. Co je ale Arménům společné a co je pro ně typické, je to, že i v nejhorších situacích svého života dokáží vymýšlet vtipy a brát život s humorem – to se projevilo v nejtěžších chvílích genocidy i v např. relativně nedávné době, kdy v zemi bylo zemětřesení a život tam nebyl vůbec jednoduchý.

Stopáž26 min
Další díl
5. března 2013
Přehled dílů
649 přehratelných

Stopáž26 min
3. října
Sochař a restaurátor František Svátek
Poslední vysílání 3. 10. 2026 na ČT2

Stopáž26 min
26. září
Geanny García Delgado — Martina Znamenáčková
Poslední vysílání 3. 10. 2026 na ČT2

Stopáž26 min
19. září
Mohamad Neroda — Illiyana Charabanska
Poslední vysílání 26. 9. 2026 na ČT2

Stopáž27 min
12. září
Ivan a Ana Panovovi
Poslední vysílání 19. 9. 2026 na ČT2

Stopáž26 min
5. září
Anton Litvin — Alena Drbohlavová Gronzíková
Poslední vysílání 12. 9. 2026 na ČT2

Stopáž18 min
Jannis Moras & banda
Rodinná odyssea řeckého hudebníka
Poslední vysílání 14. 9. 2026 na ČT1

Stopáž13 min
Radoslav Kutra
Úspěšný malíř a pedagog po emigraci založil v 70. letech ve švýcarském Luzernu úspěšnou uměleckou školu Kunstseminar
Poslední vysílání 23. 9. 2026 na ČT1

Stopáž14 min
Anikó Kovaříková
Maďarská hobojistka započala svou hudební dráhu v Debrecíně
Poslední vysílání 11. 8. 2026 na ČT1

Stopáž15 min
Cesta ke štěstí
Miroslava Armezzani Lišková
Poslední vysílání 8. 8. 2026 na ČT1

Stopáž13 min
Arpenik
Arpenik Nazaryan
Poslední vysílání 26. 9. 2026 na ČT1
Ostatní také sledují
Sousedé
SpolečnostMenšinyTradiceNoví sousedé
Noví sousedéDokumentEtnografieMenšinySpolečná budoucnost
Společná budoucnostDokumentOsobnostiMuzea a galerieNáš soused Filip
FilmAnimovaný