24. května

Na Podblanicku najdete místa, která jsou na první pohled nenápadná, ale přesto učarovala hned několika významným hudebníkům. Například Richardu Wagnerovi, Gustavu Mahlerovi či Josefu Sukovi. Největší stopu v kraji ale zanechal mladý Bedřich Smetana, který dokonce nazval jednu ze svých symfonických básní Blaník. Vliv kraje na jejich život i tvorbu připomíná expozice s názvem Kraj tónů v Muzeu Podblanicka, která sídlí v Růžkových Lhoticích, na zámku, ve kterém právě Smetanovi část života bydleli.

Všechny milovníky plazů nejspíš potěšíme návštěvou Krokodýlí a želví zoo, kterou v roce 2015 založil Libor Kopečný v pražských Holešovicích. Návštěvníci si v ní mohou prohlédnout 9 druhů krokodýlů, kajmanů či aligátorů a přes 30 druhů suchozemských želv, které tvoří vůbec největší druhovou kolekci na světě. Majitel zoo se také věnuje chovu a rozmnožování kriticky ohrožených želv, které v rámci evropského záchranného projektu následně předává do dalších zoologických zahrad.

Mezi oblíbená místa filmařů patří Šumava a Pošumaví. Zdejší mnohotvárná krajina dokáže být malebná a romantická, stejně jako nespoutaná a drsná. Jen namátkou připomeneme film Divá Bára, který natáčel v roce 1948 režisér Vladimír Čech v dnes zaniklé obci Hůrka a u jezera Laka s mladičkou Vlastou Fialovou. O deset let později poskytl zdejší kraj kulisy Kachyňovu Králi Šumavy a v šedesátých letech Vláčilově Markétě Lazarové. A Šumavy si užili i dětští diváci, například ve filmové trilogii Václava Gajera Pod jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Pod trnkovým keřem s Tomášem Holým. Pár míst známých ze stříbrného plátna si prohlédneme.

Roman Adámek se ke kovařině dostal v podstatě náhodou, ale během čtyřiceti let se stal vyhlášeným mistrem. Dnes je jeho doménou především damascénská ocel, jejíž výroba je tak trochu alchymií. Na práci svého táty navázali i oba jeho synové, kteří v Mlékojedech u Litoměřic vybudovali unikátní kovárnu. Nejenže v ní vznikají umělecká díla, ale do tajů černého řemesla tam nechávají nahlédnout i návštěvníky, kteří si mohou vykovat suvenýr.

V severočeských Litoměřicích se nad historickým jádrem města na Dómském vrchu vypína katedrála svatého Štěpána. Stojí na místě původní románské baziliky, kterou založil kníže Spytihněv II. už v roce 1057. Postupně se několikrát přestavovala a rozšiřovala, až v letech 1664–68 na jejím místě vyrostl současný svatostánek. Jeho podoba je výsledkem barokních úprav, které jsou spojovány se jménem významného italského architekta Domenica Orsiho. V roce 1655 bylo papežem Alexandrem VII. zřízeno litoměřické biskupství, chrám se stal sídlem diecéze a duchovním centrem širokého regionu.