24. května

Na Podblanicku najdete místa, která jsou na první pohled nenápadná, ale přesto učarovala hned několika významným hudebníkům. Například Richardu Wagnerovi, Gustavu Mahlerovi či Josefu Sukovi. Největší stopu v kraji ale zanechal mladý Bedřich Smetana, který dokonce nazval jednu ze svých symfonických básní Blaník. Vliv kraje na jejich život i tvorbu připomíná expozice s názvem Kraj tónů v Muzeu Podblanicka, která sídlí v Růžkových Lhoticích, na zámku, ve kterém právě Smetanovi část života bydleli.

Kraj kolem Potštátu na Olomoucku zůstává dlouhé roky stranou zájmu turistů. Zejména kvůli sousedství vojenského újezdu Libavá, do kterého nemá veřejnost povolen vstup. Ani rozhledny nesmějí místní stavět příliš vysoké, aby lidé nemohli do přísně střeženého území nahlížet. Krajina Oderských vrchů je ovšem plná zákoutí, které stojí za to navštívit. Při procházce po naučné stezce Potštátské skalní město narazíte nejen na řadu vysokých kamenných útvarů, ale také třeba na vyhlídku hraběnky Walderode u obce Olšovec.

Všechny milovníky plazů nejspíš potěšíme návštěvou Krokodýlí a želví zoo, kterou v roce 2015 založil Libor Kopečný v pražských Holešovicích. Návštěvníci si v ní mohou prohlédnout 9 druhů krokodýlů, kajmanů či aligátorů a přes 30 druhů suchozemských želv, které tvoří vůbec největší druhovou kolekci na světě. Majitel zoo se také věnuje chovu a rozmnožování kriticky ohrožených želv, které v rámci evropského záchranného projektu následně předává do dalších zoologických zahrad.

Mezi oblíbená místa filmařů patří Šumava a Pošumaví. Zdejší mnohotvárná krajina dokáže být malebná a romantická, stejně jako nespoutaná a drsná. Jen namátkou připomeneme film Divá Bára, který natáčel v roce 1948 režisér Vladimír Čech v dnes zaniklé obci Hůrka a u jezera Laka s mladičkou Vlastou Fialovou. O deset let později poskytl zdejší kraj kulisy Kachyňovu Králi Šumavy a v šedesátých letech Vláčilově Markétě Lazarové. A Šumavy si užili i dětští diváci, například ve filmové trilogii Václava Gajera Pod jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Pod trnkovým keřem s Tomášem Holým. Pár míst známých ze stříbrného plátna si prohlédneme.

Roman Adámek se ke kovařině dostal v podstatě náhodou, ale během čtyřiceti let se stal vyhlášeným mistrem. Dnes je jeho doménou především damascénská ocel, jejíž výroba je tak trochu alchymií. Na práci svého táty navázali i oba jeho synové, kteří v Mlékojedech u Litoměřic vybudovali unikátní kovárnu. Nejenže v ní vznikají umělecká díla, ale do tajů černého řemesla tam nechávají nahlédnout i návštěvníky, kteří si mohou vykovat suvenýr.

V severočeských Litoměřicích se nad historickým jádrem města na Dómském vrchu vypína katedrála svatého Štěpána. Stojí na místě původní románské baziliky, kterou založil kníže Spytihněv II. už v roce 1057. Postupně se několikrát přestavovala a rozšiřovala, až v letech 1664–68 na jejím místě vyrostl současný svatostánek. Jeho podoba je výsledkem barokních úprav, které jsou spojovány se jménem významného italského architekta Domenica Orsiho. V roce 1655 bylo papežem Alexandrem VII. zřízeno litoměřické biskupství, chrám se stal sídlem diecéze a duchovním centrem širokého regionu.