31. května

Zámek v Mnichově Hradišti nedaleko Mladé Boleslavi nechal na vyvýšeném místě nad městečkem postavit ve stylu renesance jeden z vůdců české stavovské a protestantské opozice Václav Budovec z Budova. Po její porážce na Bílé Hoře byl ale popraven a panství získal jako konfiskát Albrecht Eusebius z Valdštejna. Jeho rodu sídlo patřilo déle než tři století, dočkalo se výrazného rozšíření a posléze se stalo muzeem připomínající generace Valdštejnů. Tím je dodnes. A slavný generalissimus císařských vojsk je v jeho blízkosti dokonce pohřben.

Na severu Čech najdete nedaleko hranic s Německem jedno z nejpozoruhodnějších skalních měst u nás – Tiské stěny. Jsou součástí chráněné krajinné oblasti Labské pískovce a patří k nejstarším zpřístupněným turistickým cílům v regionu. Čekají vás tam úzké průchody, rokle i věže, které místy dosahují až do výšky kolem 70 metrů a také zbrusu nová naučná stezka. Malebná lokalita se těší nejen zájmu výletníků a horolezců. Vidět jste ji mohli i ve filmu Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň.

Na zahradě u blatenského rybníka Přední Topič se mezi stromy a záhony vine několik desítek metrů kolejí, po kterých vozí děti i dospělé malý motoráček. Úzkorozchodná dráha s výhybkou, depem a vozem je dílem někdejšího zaměstnance plzeňské Škodovky Vladimíra Pokorného, který si po odchodu do důchodu jejím vybudováním splnil klukovský sen. Po trati, kterou by časem rád rozšířil, se s ním projedeme a dozvíme se o ní spoustu zajímavostí.

K nejvýznamnějším architektonickým památkám Zlína patří vila Dominika Čipery. Muže, který byl jedním z ředitelů Baťových závodů, v letech 1932–1944 starostou města a za protektorátu také ministrem veřejných prací. Podobu dal jeho rodinnému sídlu Vladimír Karfík, který patřil mezi nejvýraznější stavitele meziválečného období. Honosná rezidence byla letos poprvé zpřístupněna veřejnosti a návštěvníci se v ní mohou seznámit s bydlením čtyřicátých let i s osudy jejích někdejších majitelů.

S Průhonicemi v těsné blízkosti Prahy má většina spojený především zámek a park plný rododendronů. V rozlehlém areálu ale najdete i botanickou zahradu, která byla založena v roce 1962 coby součást Botanického ústavu Akademie věd. Rozprostírá se na zhruba 20 hektarech a mimo jiné se pyšní jednou ze tří největších sbírek kosatců na světě. Zdejší odborníci se také podílejí na rekonstrukcích historických areálů, u nichž je potřeba dosadit původní druhy.

Malá vesnička Ronov nad Sázavou na Vysočině je místní částí nedalekého města Přibyslav. Vznikla okolo roku 1250 na soutoku řeky Sázavy a Loseničky. A nad ní vyrostl stejnojmenný hrad, který vybudovali páni z Lichtenburka. Osada byla původně hospodářským dvorem s hamrem, později v ní vznikly papírny a nakonec škrobárny. Dlouhou historii obce připomíná několik památek, které si prohlédneme.