2. srpna

Zámek Líšno je romantické sídlo ukryté v krajině Benešovska. Jeho současná podoba je výsledkem přestavby významného průmyslníka století páry Vincenta Daňka, který stál u počátků značky ČKD. Ve druhé polovině 20. století sloužilo jeho někdejší sídlo jako školicí středisko a rychle chátralo. Naštěstí dostalo druhou šanci. Našli se totiž lidé, kteří v něm neviděli jen zanedbanou budovu, nýbrž památku hodnou záchrany. Náročná obnova mu postupně vrátila ztracenou krásu. Dnes tak můžeme obdivovat nejen opravenou stavbu, ale i její příběh.

Věděli jste, že byla kdysi Vltava v Praze až dvakrát tak široká a když jste ji chtěli přejít, v některých místech stačilo jen vyhrnout nohavice? Spoustu zajímavostí o tom, jak se řeka měnila v souvislosti s rozvojem lodní dopravy, se dozvíte při návštěvě Muzea paroplavby, které se pohupuje na vlnách kousek od Tančícího domu. Sídlí totiž na palubě parníku Vyšehrad a můžete ho zdarma navštívit od května do září. Každou sobotu navíc zájemce provede přímo jeho kapitán. Stejně jako nás.

Hora svatého Klimenta je jedním z duchovních míst hluboce spjatých s historií Moravy. Její jméno se odvozuje od ostatků čtvrtého římského papeže, které sem prý po jejich nalezení na Krymu přinesli slovanští věrozvěstové Konstantin s Metodějem. K jejich ochraně začali podle pověsti v roce 864 stavět kostel a okolní hradisko je také označováno za jejich hlavní působiště, kde měli dokončit i překlad Bible do staroslověnštiny. Areálem dnes prochází Cyrilometodějská pěší stezka nazvaná právě po nich. Vede na Velehrad přes hřebeny Chřibů, které nabízejí celou řadu zajímavých míst k zastavení.

Vodní zámek Kratochvíle u Netolic si Vilém z Rožmberka nechal ve druhé polovině 16. století postavit poté, co v Itálii viděl řadu menších půvabných sídel pro zábavu a reprezentaci. U rezidence vznikla i rozsáhlá obora, která byla ale později vypleněna a postupně upadala v zapomnění. Nyní ovšem její ojediněle zachovanou historickou i přírodní krásu znovu objevují nadšenci, kteří společně s netolickým muzeem letos připravili informační letáky a mapky pro výletníky. Říkají, že se i tím probouzí rožmberská princezna spící v jihočeské krajině.

V dobách, kdy ještě lidé lovili pomocí oštěpů, luků a šípů, záviděli dravcům, že dokáží létat a přitom snáze získávají kořist. A proto je začali trénovat a využívat ve svůj prospěch, což byl základ sokolnictví. Dnešní vyznavači zvláštního způsobu lovu pomocí vycvičených ptáků už nechovají opeřence za účelem obživy, spíše udržují kulturní dědictví zapsané od roku 2016 na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Jedním z nich je Václav Šporer, který vlastní největší skupinu okřídlených predátorů a sov v Čechách a řadu z nich předvádí u hradu Švihov.

Lázně Sedmihorky nedaleko Turnova bývaly v 19. století oblíbeným místem českých vlastenců. Podle tradice právě oni začali okolní krajině říkat Český ráj. Pojmenování se postupně vžilo a rozšířilo na celý region, který byl v roce 1955 vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí. Najdete zde pískovcová skalní města, hluboké lesy, mokřady, ale i řadu památek. K těm nejikoničtějším patří bezpochyby Trosky. Hrad se na pozůstatcích někdejší sopky tyčí od konce 14. století a vyrostl prý za pouhých 10 let. V poslední době zájem o něj výrazně zvýšila počítačová hra Kingdom Come: Deliverance II.