28. dubna

Jihočeské královské město Písek má spoustu půvabných zákoutí. Jedním z nich je náměstíčko před děkanským kostelem, a právě na něj se vydáme. Zdejší chrám byl vybudován písecko-zvíkovskou hutí v polovině 13. století. Je vzácnou ukázkou dochované raně gotické architektury, později neprošel žádnými závažnými přestavbami. K nejvýraznějším změnám patří zvonice z konce 15. století, která se stala dominantou města a z níž se otevírá úžasný výhled do kraje.

Zámek v Blansku láká nejen k návštěvě někdejších panských komnat, ale především na výpravu do historie regionu. Zdejší muzejní tradice sahá až do poloviny 19. století. Tehdy Jindřich Wankel, všestranná osobnost vědy a kultury, zřídil v jedné z budov předzámčí soukromou expozici, v níž představil výsledky svého bádání v nedalekých jeskyních. Oblast však také díky posledním majitelům panství – Salmům proslula výrobou umělecké litiny, jež neměla v celé habsburské říši konkurenci. I o tom bude řeč.

Zlatník Jiří Urban z Turnova patří k největším mistrům řemesla u nás. Své umělecké schopnosti si pravidelně poměřuje s těmi nejlepšími zlatníky středověku. Na svém kontě má totiž celou sérii přesných kopií korunovačních klenotů lucemburských panovníků na českém trůně, včetně Svatováclavské koruny. Jeho dílo teď můžete vidět v turnovském muzeu, kde mu k sedmdesátinám připravili výstavu, nás ale nechal nahlédnout i do svého ateliéru, kde pod jeho rukama vzniká další skvostné dílo.

Mírně zvlněná krajina Podhorácka severně od Třebíče je celá poseta stovkami různě roztroušených kamenů nebo menších skalek. Ty jsou tvořeny nejpozoruhodnější vyvřelou horninou v celém Českém masívu, mírně radioaktivním žulosyenitem. Jde vlastně o žulu s nízkým obsahem křemene, z níž je postavená například známá třebíčská bazilika sv. Prokopa. Největší koncentraci balvanů najdete v okolí vesnic Kamenná a Pyšel a my si ty nejzajímavější prohlédneme během krátké vycházky.

Winternitzovy automatické mlýny v Pardubicích byly prvním velkým projektem architekta Josefa Gočára a jsou významnou stavbou svébytného českého stavebního slohu – rondokubismu. Styl, pro který jsou typické obloučkové zdobné prvky, se v architektuře dvacátých let uplatnil v bývalém Československu jako jediné zemi na světě. Mlýny sloužily k výrobě mouky více než 100 let a v roce 2014, po ukončení provozu, byly vyhlášeny národní kulturní památkou. Po velké rekonstrukci se v loňském roce celý areál otevřel pro veřejnost.