5. května 2024

Cisterciáčtí mniši přišli do jižních Čech v polovině 13. století na pozvání Přemysla Otakara II. Ten se tehdy rozhodl postavit nedaleko Českého Krumlova klášter, který by mu pomohl zastavit rozpínavost rodu Vítkovců. Daroval řeholníkům rozsáhlé pozemky, na nichž mohli hospodařit, a také velmi cennou relikvii – trn z Kristovy mučednické koruny. I proto jejich nový domov dostal jméno Svatá Trnová Koruna. My dnes areál známe jako Zlatou Korunu.

K tomu, co nás proslavilo daleko za hranicemi, patří porcelán. Vděčíme za to nejen šikovným mistrům, ale i nalezištím kaolinu, z něhož se vyrábí. Bílá hornina se dobývá, většinou povrchově, mimo jiné na Plzeňsku. A právě tam se u obce Nevřeň nachází jeden ze dvou dochovaných hlubinných dolů u nás. Pod zemí se ukrývá zhruba 1300 metrů chodeb, z nichž víc, než polovina je přístupná veřejnosti. Společně se jimi projdeme.

Techniku zdobení zvanou fládrování ovládali už staří Egypťané, v Evropě se ale výrazně rozšířila až v renesanci. Jde vlastě o malbu, při níž se pomocí štětců dává povrchu méně kvalitního dřeva podoba toho ušlechtilého, například dubového nebo mahagonového. Využívalo se jí především při dekorování nábytku či dveří, ale třeba i na okenních rámech. Na nich se uplatnila také na zámku v Miloticích. Jejich renovaci se tam věnuje Pavel Polášek, který nám předvede, co všechno taková práce obnáší.

Domovem císařské rodiny bývala Vídeň, ale patřila jí i řada dalších sídel po celém Rakousku-Uhersku. Jedním z nich bylo Konopiště, které se letos stalo pomyslnou vlajkovou lodí projektu Národního památkového ústavu „Habsburkové – domovem i v Českých zemích“. Kromě tradičních návštěvnických okruhů tam proto každou druhou středu připravují večerní prohlídku běžně nepřístupných pokojů v západním křídle. Nahlédneme do nich.

Když se řekne Dolní Vítkovice, vybaví se většině z nás průmyslový komplex v Ostravě, kde se vyrábělo železo. Vysoké pece už dávno vyhasly, ale život se odtud rozhodně nevytratil, z areálu se stalo kulturní centrum města. Kromě prohlídky metalurgických provozů a výstupu na futuristickou rozhlednu, si tam můžete dopřát výpravu do Velkého světa techniky. V něm jsou na ploše 14 000 m² umístěny stovky předmětů sloužících k popularizaci vědy.

Lomnice nad Popelkou se nachází na rozhraní Českého ráje a Podkrkonoší. Poprvé byla zmíněna už v Dalimilově kronice. Píše se v ní o tatarském zvědovi, jenž byl chycen nejstaršími známými majiteli zdejšího panství – Košíky z Lomnice a Rožďalovic. Nepřátelský špion se poté dostal do erbu rodu a následně i do znaku města. To ovšem asi nejvíc proslavily slavné suchary, které se tu začaly vyrábět už na samém počátku 19. století.