29. března

Hrad Lanšperk, který se nachází nedaleko města Žamberk, vznikl ve druhé polovině 13. století v době vlády krále Přemysla Otakara II.. Panovník tehdy osídloval oblast mezi Tichou Orlicí a česko-moravským pomezím. Kolonizátory byli páni z Drnholce a strategicky si k vybudování sídla vybrali vysoký ostroh se strmými svahy. Jeho posledními majiteli byli od roku 1622 Lichtejštejnové, kteří ho už neobývali, a tak pustlo. Dnes je zřícenina oblíbeným výletním místem.

V Dolních Počernicích na okraji Prahy můžete od loňského podzimu narazit na zubry. Zvířata, která v Evropě z přírody téměř vymizela, tam našla nový domov díky projektu pražské zoo, české Akademií věd i zmiňované městské části. Jenže setkání s těmito obry nemusí být jediným zážitkem z výletu. Dolní Počernice totiž lákají i na řadu dalších památek, včetně těch přírodních.

Na pomezí Hané a Valašska se rozkládá malebná oblast Záhoří, kde život po staletí ovlivňovaly hlavně zemědělství i lidové tradice. Mezi ně se už v 18.století zařadila výroba takzvané záhorské krajky. Během nejvýznamnějších svátků v roce zdobila snad každou domácnost. O Vánocích se z ní dělaly třeba ozdobičky. O Velikonocích pak nesměla chybět na slavnostních tabulích, krojích, ale dekorovaly se s ní i kraslice. Tento místní zvyk udržuje při životě Pavla Hučínová, za níž se vydáme.

Planetárium Ostrava je třetím největším v Česku. Veřejnosti, studentům a vědeckým pracovníkům slouží už přes 45 let. Pochlubit se může největším dalekohledem, ale i jednou z nejmodernějších promítacích technologií v Evropě. Observatoř najdete na samém okraji moravskoslezské metropole v klidném lesoparku, Dřív neslo zařízení jméno světového astronoma Johanna Palisy, který na přelomu 18. a 19. století s minimálními technickými vymoženostmi objevil celkem 122 planetek sluneční soustavy.

Moravské Budějovice byly poprvé zmíněny v roce 1231 v listině papeže Řehoře IX., na město byly povýšeny zřejmě za vlády Přemysla Otakara II. a v roce 1498 jim král Vladislav Jagellonský přiznal i znak a pečeť. Zdejší panství postupně drželi třeba Lichtenburkové, Valdštejnové, Schaumburkové nebo Wallisové, a i díky jejich působení se městečko pyšní řadou památek.

Jedním z nejtypičtějších symbolů Velikonoc jsou kraslice. Představují zrození a život. Jejich zdobení se od pradávna zabývalo mnoho maléreček, které na ně nanášely jarní motivy i různé vzkazy pro obdarované koledníky. Jejich kouzlu propadla před pětadvaceti lety také Hana Váňová z Police nad Metují. Její díla jsou originální, malovaná štětcem. Vejdumek se pro ni stal tak trochu plátnem, na které přenáší stylizované lidové motivy.