5. listopad

V Praze najdete hned dva kostely sv. Mikuláše. Jeden z nich stojí už 800 let na Staroměstském náměstí. O jeho současnou podobu se zasloužili bratři z řádu benediktinů, kterým svatostánek i okolní pozemky připadly v 17. století, vybudovali tu svůj klášter a původní gotický chrám přestavěli ve stylu baroka. Dnes je památka ústředím Československé církve husitské, která působí pouze u nás a u našich východních sousedů.

Jednou z pěti přístupných jeskyní Moravského krasu je Balcarka v Ostrově u Macochy. Sluj, která je dnes vstupním portálem do ní, sloužila před čtrnácti tisíci lety coby útočiště lovcům sobů. O tom, že se za ní skrývají chodby s bohatou výzdobou, však neměl dlouho nikdo ani tušení. Až v roce 1923 narazil amatérský speleolog Josef Šamalík v její blízkosti na místo, kde tál sníh. Zjistil, že to má na svědomí teplý vzduch proudící na povrch komínem z podzemí. Jím se dostal dolů, kde našel doslova krápníkový poklad.

Čtyřiadvacetiletý Kryštof Makovec z Českých Budějovic vystudoval etnologii a kulturní antropologii. Ve volném čase se pak věnuje například lidové hudbě a naučil se také vyrábět dudy. Navíc se před několika lety pustil do řemesla, které je u nás velkou vzácností. Vyšívá mužské krojové opasky pavím perem. Ve své dílně nám předvede, jak s neobvyklým materiálem pracuje.

V turistické oblasti nazývané Krajina břidlice v Nízkém Jeseníku a v Oderských vrších se pod zemí ukrývá mnoho starých opuštěných důlních děl. V minulosti v nich havíři dobývali horninu, která region proslavila široko daleko, tedy břidlici.Většina z nich je už nepřístupná, některé si ale i dnes můžete prohlédnout. Vede k nim několik okruhů naučné stezky, které jsou vzájemně propojeny a jejich celková délka je 80 kilometrů.

Třicetitunový balvan v Kadově u Blatné na Strakonicku málokdo přehlédne. Stojí v lesíku kousek od obecního úřadu a patří k největším a nejlépe dochovaným žulovým viklanům v České republice. V roce 1985 byl dokonce vyhlášen přírodní památkou. Vlivem častého kývání a zvětrávání horniny se ale posouvá jeho těžiště, a tak se už několikrát sesunul. Vrátit ho do kamenného lůžka pomohl Pavel Pavel ze Strakonic, který mimo jiné na Velikonočním ostrově rozpohyboval jednu ze soch moai.

Řadě lidí se ve spojení s Dobřany vybaví zejména psychiatrická léčebna fungující už bezmála 150 let. Město ležící pouhých 12 kilometrů jižně od Plzně má ale co nabídnout i turistům. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1243, a tak je jeho historické jádro právem památkovou zónou. Na náměstí stojí hned dva kostely – svatého Víta a svatého Mikuláše. A vyrazíme i do nedalekého lesoparku Martinská stěna, kde podzim vykouzlil krásnou barevnou podívanou.