12. listopad

Malebná vesnička Těchobuz v západní části Českomoravské má jen zhruba 80 obyvatel, ale jejích deset kulturních památek, zapsaných v oficiálních seznamech, by jí mohlo závidět i leckteré velké město. Do místní historie se také zapsala řada významných osobností, mimo jiné český kněz italského původu Bernard Bolzano. Ten byl za svou otevřenou kritiku mocnářství dekretem císaře Františka I. vykázán v roce 1819 z Karlovy univerzity a musel dokonce opustit i Prahu.

V Krušných horách, na náhorní plošině kolem výrazného Špičáku, leží přírodní rezervace Božídarské rašeliniště. Na území, které je dnes přísně chráněno, se daří vzácné flóře a fauně, je dokonce zapsáno na seznam kulturního dědictví UNESCO coby součást Hornického regionu Krušné hory. My se projdeme po naučné stezce, která od roku 1972 rašeliništěm vede, nezapomeneme ale ani na známou Ježíškovu cestu.

Harmonium bychom mohli označit jako jakési malé varhany. Zvuk v něm však netvoří píšťaly, ale kovové jazýčky. Do tohoto instrumentu se už jako malý kluk zamiloval hudebník Ondřej Mucha. Se svým švagrem houslistou Janem Tománkem se pak začali před časem trumfovat v tom, kdo bude vlastnit hezčí, zachovalejší či vzácnější kus. A vznikla z toho největší expozice těchto nástrojů v Česku, kterou si můžete prohlédnout v Prostějově.

Kostnice jsou prostory určené k ukládání lidských kosterních pozůstatků a v Evropě vznikaly od 13. do 18. století. Veřejně přístupných jich u nás najdeme hned několik, ta v Brně je dokonce druhou největší na starém kontinentu, hned po pařížské. Byla založena ve 14. století při městském hřbitově pod kostelem svatého Jakuba. Ten byl ale v roce 1784 na základě josefinských reforem zrušen, ostatky byly přeneseny do kostnice a ta byla zapečetěna. Znovuobjevení se dočkala až při rekonstrukci náměstí v roce 2001.

Veletov na Kolínsku sice neobklopuje oceán, ale přesto se pyšní jediným námořním muzeem u nás. Omývají ho totiž vody řeky Labe, které je odsud splavné až do Hamburku. V nedalekých Chvaleticích začíná známá labská vodní cesta, která zajišťuje spojení oblasti s celým světem. Před časem se ve Veletově dalo dohromady několik nadšenců, kteří provozují lodě a zároveň se rozhodli zmapovat historii námořní plavby u nás. Letos pak zpřístupnili výstavu, které mapuje dobývání oceánů Čechy i Čechoslováky.

Název Krušných hor pochází ze staročeského slova „krušec“ znamenajícího rudný kámen. Intenzivní sopečná činnost totiž v minulosti přinesla tomuto pohoří velké zásoby kovových rud. Historie jejich těžby sahá až do 12. století a její pozůstatky tu na mnoha místech naleznete dodnes. My se vydáme na vrchol Komáří hůrky, kde najdeme nejen krásnou přírodu, ale právě i několik staletí staré stopy po někdejší hornické činnosti.