12. srpen 2018

Letos si připomínáme dvousté výročí narození Františka Ladislava Riegera. Jedné z nejvýznamnějších osobností české politiky 19. století. Muže, který byl nazýván Vůdcem národa. Vydáme se do míst, kde se svou rodinou strávil spoustu času. Na zámeček v Malči u Chotěboře. Řadu let na něm prožil i Riegerův tchán František Palacký. Bude nás zajímat, kde se tu pánové scházeli, v jakých komnatách vítali hosty a kdo za nimi vlastně jezdíval. Prohlédneme si taky místa, kde František Palacký sepisoval Své dějiny národa českého v Čechách a na Moravě.

Se Skutčí má většina z nás spojenou především výrobu bot, které se ve městě šijí už bezmála 500 let. Podstatně víc ji ale proslavilo kamenictví. Zdejší dlažební kostky bychom našli na mnoha cestách a náměstích. A právě po stopách dobývání a zpracování zdejší vyhlášené žuly nás provede unikátní naučná stezka. Vine se zalesněným návrším zvaným Horky a zájemce zavede do míst, kde kdysi dělníci doslova lámali skály a vyráběli dlažební kostky. My na zhruba pětikilometrový okruh vyrážíme od městského koupaliště. Cestou se dozvíme, kdo u zrodu slavné tradice stál a která éra byla nejvýznamnější.

Vltava dávala odnepaměti lidem obživu. Byla i významnou dopravní cestou. Dokonce se říkávalo, že postavila Prahu. Po ní se totiž vozilo ze Šumavy dřevo, ze kterého se v metropoli budovaly první domy. Po ní k nám prý připluli z Bavorska i první křesťanští misionáři. U soutoku Vltavy se Sázavou později našli domov jejich pokračovatelé. Na ostrůvku v městečku Davle vyrostl klášter, který se nesmazatelným písmem zapsal do naší historie, byť mu osud nedopřál zas až tak moc dlouhé existence. Společně si prohlédneme kostelík sv. Kiliána, zjistíme, jak přišel ke svému patronovi a čím je unikátní.

Dramatik Jaroslav Kvapil už během vysokoškolských studií publikoval v novinách básně. Těšily se prý poměrně velkému zájmu. Když se pak seznámil s herečkou Národního divadla Hanou Kubešovou, přeorientoval se na prkna, která znamenají svět. A začal psát divadelní hry i operní libreta. Své služby nabídl taky Antonínu Dvořákovi a v jejich spolupráci vznikla slavná Rusalka. Inspiraci pro příběh o nešťastné lásce prý autor našel u jezírka v Chudenicích. Společně se vydáme nejen k němu, ale taky do dalších míst, která ho v téhle oblasti připomínají. Dozvíme se i to, po kom dostala jméno jedna místní alej a připomeneme jednu kozí rebelii.

Pozornost návštěvníků Prahy poutá budova na pravém břehu Vltavy, stojící nedaleko legendárního Vyšehradu. Dokonce ji prý řada z nich považuje za sídlo našeho parlamentu. Jde o Podolskou vodárnu. Novoklasicistní stavba, jejíž dominantou je 45 metrů vysoká věž, začala růst ve druhé polovině 20. let minulého století. Kromě toho, že odtud k Pražanům putuje pitná voda, v ní taky vzniklo pozoruhodné muzeum mapující historii oboru. Nahlédneme do ní, zjistíme mimo jiné to, kdo si v naší metropoli jako první dopřál vodovod a taky nakoukneme pod pokličku zpracování vody.

Vinnou révu prý na Moravu kdysi přinesli římští legionáři. První písemné zmínky o pěstování hroznů ve Znojmě a okolí ovšem pocházejí z doby pozdější, až z 11. a 12. století. Ale zabydlely se tam dokonale. Mezi starými vinohrady i sklepními uličkami se můžete toulat taky na kole. Cyklostezek tu najdete hned několik. My jsme si vybrali okružní s názvem Vinařským krajem, která měří 33 kilometrů. Cestou nemineme jeden z vyhlášených unikátů kraje, takzvaný Malovaný sklep. Zastavíme se taky u vinice starých odrůd a prozradíme vám, komu nebo čemu se tu říkalo Hroznová koza a proč ji místní vinaři uctívali.