19. srpna 2018

V dobách, kdy naši zemi ještě většinou pokrývaly neprostupné hvozdy, vznikl na výrazném návrší nad jednou z větví Trstenické stezky mohutný hrad Kunštát. Jak potvrdily nejnovější výzkumy, jde o jedno z nejstarších sídel na Moravě. Památkáři totiž v areálu současného zámku postupně odkrývají nové a dosud neznámé části původní středověké stavby. Doslova klenotem je středověká figurální nástěnná malba. Nám známá současná podoba sídla je mnohem mladší. Pochází z konce 17. století. Ale ani sály zámecké samozřejmě nemineme. Nakoukneme do salónů zpřístupněných turistům teprve v roce 2005. Podle starých fotografií byly upraveny do podoby, jak je znali v polovině 19. století tehdejší majitelé Honrichsové z Wolfswarffenu.

Sklenářovice, kdysi nazývané Glasendorf, byly jednou z nejstarších krkonošských vesnic. Trvale osídleny byly na přelomu 13. a 14. století ryze německy mluvícím obyvatelstvem. Po druhé světové válce ale obec v podstatě doslova zmizela z map. Přitom tu v té době stály víc než čtyři desítky chalup, škola a dvě hospody. Zjistíme, jak to tu kdysi žilo, co bylo pro místní zdrojem obživy. A připomeneme si taky skutečnost, že oblast se zapsala do historie i dobýváním zlata. Dodnes tu v údolí Zlatého potoka a okolních lesích najdete spousty stop po středověkých hornících. Místy, kde se drahý kov získával vás provede naučná stezka. Dozvíme se na ní spoustu zajímavostí a třeba se nám cestou po ní poštěstí najít nějakou zlatinku.

Hrad v Ledči nad Sázavou nabízí teď návštěvníkům výpravu do světa časoměřičů. Sešly se tu poklady hned z několika soukromých sbírek. Nejstaršími stroji v expozici jsou renesanční, vybavené většinou jen hodinovou ručičkou. Byly hodně nepřesné. Výsadní postavení v hradní sbírce mají takzvané regulátory. Zjistíme, k čemu našim předkům sloužily a jak se lišily od tehdejších běžně dostupných hodin. Nemineme ani nejvzácnější kousek. Vznikl v dílně královského hodináře Bertholda, který ho dělal pro Ludvíka XVI. Veškeré stroje dělal tento mistr výhradně na zakázku. V kolekci ledečského hradu najdete celkem 150 kusů historických stolních, nástěnných i sloupových hodin. Mezi nimi třeba i takové, kterým se říká mysteriózní. Jsou taky kyvadlové, jen mají kyvadélka důmyslně ukryta uvnitř.

Na západ Čech vyrazíme vlakem. Vystoupíme v Mariánských Lázních, kde nás čeká překvapení. Luxusní nádražní salonky z dob, kdy železnice prožívala boom a jejími zákazníky byly i hlavy evropských zemí, najdeme třeba v Praze na Hlavním a Masarykově nádraží nebo v Dejvicích, kde si prezidentskou čekárnu nechal zbudovat T. G. Masaryk. Císařský salonek na nádraží v Mariánských Lázních otvírá své dveře zcela výjimečně. Většina návštěvníků, kteří sem přijíždějí buď za lázeňskými procedurami či na toulky okolní panenskou přírodou, o něm proto nemá ani tušení. Po jeho prohlídce nasedneme na bicykl a vydáme se do okolí. Třeba do míst, kde kdysi vznikla falešná hranice. Na ní vojáci chytali do pasti lidi, kteří chtěli za minulého režimu prchnout na západ.

Planetárních stezek, které nám pomáhají pochopit Sluneční soustavu, je u nás několik. Ta nejnovější vznikla na jaře letošního roku v Praze. Jak tvrdí její tvůrci, jde zřejmě o nejpodrobněji zpracovanou podobnou trasu na světě. Vesmírnou expozici připravovali přibližně rok a inspirovali se podobnou stezkou v Hradci Králové. Vede 13 kilometrů podél Vltavy. Při putování po stezce se budeme pohybovat rychleji než světlo, ale taky pozorovat naši Zemi ze Slunce. Všechny objekty jsou tu vybudované v měřítku jedna ku miliardě. Každý model doplňuje naučná tabule. Návštěvníci se kromě základních informací dozvědí třeba i to, že nejvyšší hora Sluneční soustavy se nachází na Marsu. Je třikrát vyšší než Mount Everest.

První zmínky o budoucím Dyjsko-mlýnském nebo Krhovicko-jaroslavickém náhonu se objevily už kolem roku 1302. V průběhu let byl postupně prodlužován a jeho současná podoba pochází z 30. let 19. století. Začátek náhonu najdete v Krhovicích, kde se odpojuje od Dyje. Tu poté sleduje po pravém břehu v délce skoro 32 kilometrů. Na své pouti dodával vodu čtveřici klapáčů. Největší z nich je ve Slupi. Od mlýna se vydáme do Jaroslavic. Jejich dominantou je jedna k nejhodnotnějších renesančních památek u nás. Zámek, v němž po druhé světové válce sídlila i armáda a lepší časy mu nepřinesla ani doba po sametové revoluci. Náhon odsud pokračuje k našim jižním sousedům. Těsně na hranici můžete narazit na dva akvadukty, kterými překračuje místní toky.