30 minut

19. srpna 2018

Obsah dílu

Kunštát — Sklenářovice — Hodiny v Ledči — Západní expres — Planetární stezka — Krhovicko-jaroslavický kanál

Části dílu

01:22
Kunštát
    V dobách, kdy naši zemi ještě většinou pokrývaly neprostupné hvozdy, vznikl na výrazném návrší nad jednou z větví Trstenické stezky mohutný hrad Kunštát. Jak potvrdily nejnovější výzkumy, jde o jedno z nejstarších sídel na Moravě. Památkáři totiž v areálu současného zámku postupně odkrývají nové a dosud neznámé části původní středověké stavby. Doslova klenotem je středověká figurální nástěnná malba. Nám známá současná podoba sídla je mnohem mladší. Pochází z konce 17. století. Ale ani sály zámecké samozřejmě nemineme. Nakoukneme do salónů zpřístupněných turistům teprve v roce 2005. Podle starých fotografií byly upraveny do podoby, jak je znali v polovině 19. století tehdejší majitelé Honrichsové z Wolfswarffenu.
    05:38
    Sklenářovice
      Sklenářovice, kdysi nazývané Glasendorf, byly jednou z nejstarších krkonošských vesnic. Trvale osídleny byly na přelomu 13. a 14. století ryze německy mluvícím obyvatelstvem. Po druhé světové válce ale obec v podstatě doslova zmizela z map. Přitom tu v té době stály víc než čtyři desítky chalup, škola a dvě hospody. Zjistíme, jak to tu kdysi žilo, co bylo pro místní zdrojem obživy. A připomeneme si taky skutečnost, že oblast se zapsala do historie i dobýváním zlata. Dodnes tu v údolí Zlatého potoka a okolních lesích najdete spousty stop po středověkých hornících. Místy, kde se drahý kov získával vás provede naučná stezka. Dozvíme se na ní spoustu zajímavostí a třeba se nám cestou po ní poštěstí najít nějakou zlatinku.
      09:55
      Hodiny v Ledči
        Hrad v Ledči nad Sázavou nabízí teď návštěvníkům výpravu do světa časoměřičů. Sešly se tu poklady hned z několika soukromých sbírek. Nejstaršími stroji v expozici jsou renesanční, vybavené většinou jen hodinovou ručičkou. Byly hodně nepřesné. Výsadní postavení v hradní sbírce mají takzvané regulátory. Zjistíme, k čemu našim předkům sloužily a jak se lišily od tehdejších běžně dostupných hodin. Nemineme ani nejvzácnější kousek. Vznikl v dílně královského hodináře Bertholda, který ho dělal pro Ludvíka XVI. Veškeré stroje dělal tento mistr výhradně na zakázku. V kolekci ledečského hradu najdete celkem 150 kusů historických stolních, nástěnných i sloupových hodin. Mezi nimi třeba i takové, kterým se říká mysteriózní. Jsou taky kyvadlové, jen mají kyvadélka důmyslně ukryta uvnitř.
        14:04
        Západní expres
          Na západ Čech vyrazíme vlakem. Vystoupíme v Mariánských Lázních, kde nás čeká překvapení. Luxusní nádražní salonky z dob, kdy železnice prožívala boom a jejími zákazníky byly i hlavy evropských zemí, najdeme třeba v Praze na Hlavním a Masarykově nádraží nebo v Dejvicích, kde si prezidentskou čekárnu nechal zbudovat T. G. Masaryk. Císařský salonek na nádraží v Mariánských Lázních otvírá své dveře zcela výjimečně. Většina návštěvníků, kteří sem přijíždějí buď za lázeňskými procedurami či na toulky okolní panenskou přírodou, o něm proto nemá ani tušení. Po jeho prohlídce nasedneme na bicykl a vydáme se do okolí. Třeba do míst, kde kdysi vznikla falešná hranice. Na ní vojáci chytali do pasti lidi, kteří chtěli za minulého režimu prchnout na západ.
          18:30
          Planetární stezka
            Planetárních stezek, které nám pomáhají pochopit Sluneční soustavu, je u nás několik. Ta nejnovější vznikla na jaře letošního roku v Praze. Jak tvrdí její tvůrci, jde zřejmě o nejpodrobněji zpracovanou podobnou trasu na světě. Vesmírnou expozici připravovali přibližně rok a inspirovali se podobnou stezkou v Hradci Králové. Vede 13 kilometrů podél Vltavy. Při putování po stezce se budeme pohybovat rychleji než světlo, ale taky pozorovat naši Zemi ze Slunce. Všechny objekty jsou tu vybudované v měřítku jedna ku miliardě. Každý model doplňuje naučná tabule. Návštěvníci se kromě základních informací dozvědí třeba i to, že nejvyšší hora Sluneční soustavy se nachází na Marsu. Je třikrát vyšší než Mount Everest.
            22:43
            Krhovicko-jaroslavický kanál
              První zmínky o budoucím Dyjsko-mlýnském nebo Krhovicko-jaroslavickém náhonu se objevily už kolem roku 1302. V průběhu let byl postupně prodlužován a jeho současná podoba pochází z 30. let 19. století. Začátek náhonu najdete v Krhovicích, kde se odpojuje od Dyje. Tu poté sleduje po pravém břehu v délce skoro 32 kilometrů. Na své pouti dodával vodu čtveřici klapáčů. Největší z nich je ve Slupi. Od mlýna se vydáme do Jaroslavic. Jejich dominantou je jedna k nejhodnotnějších renesančních památek u nás. Zámek, v němž po druhé světové válce sídlila i armáda a lepší časy mu nepřinesla ani doba po sametové revoluci. Náhon odsud pokračuje k našim jižním sousedům. Těsně na hranici můžete narazit na dva akvadukty, kterými překračuje místní toky.
              26:52
              Soutěž
                Přehrát celé video
                Stopáž30 minut
                Další díl
                26. srpna 2018

                Přehled dílů

                 
                Stopáž30 minut

                23. června

                Zámek Veltrusy — Rakovecké údolí — Košíkář Zeman — Hora Říp — Zoopark Stěžery — Radyně

                23. 6. 2024 na ČT1
                Video nelze z licenčních důvodů přehrát
                Stopáž30 minut

                16. června

                Lány — Býčí skála — Roprachtice — Číhošť — Botanická zahrada — Vidly

                16. 6. 2024 na ČT1
                Stopáž30 minut

                9. června

                Šumperk — Chlumská hora — Chovatelka kudlanek — Karlův hrádek — Brněnské pověsti — Kunvald

                9. 6. 2024 na ČT1
                Stopáž30 minut

                2. června

                Hrad Houska — Pernštejnské rybníky — Jízdárna Světce — Rytí skla — Semněvice — Arnoldova vila

                2. 6. 2024 na ČT1
                Stopáž30 minut

                26. května

                Terezské údolí — Teplický zámek — Černé řemeslo — Čapkova vila — Procházka podél Otavy — Škvorec

                26. 5. 2024 na ČT1
                Stopáž30 minut

                19. května

                Zámek Humprecht — Lázně Jáchymov — Legiovlak — Arboretum Křtiny — Mlýn Hněvkovice — NS Starý Plzenec

                19. 5. 2024 na ČT1
                Stopáž30 minut

                12. května

                Zámek Loučeň — Lom Amerika — Sklářský ráj ve Velichově — Uhersko a okolí — Výstava Enigma — Žďár nad Sázavou

                12. 5. 2024 na ČT1
                Stopáž29 minut

                5. května

                Klášter Zlatá Koruna — Kaolinový důl v Nevřeni — Fládrování — Večerní prohlídky na Konopišti — Velký svět techniky — Lomnice nad Popelkou

                5. 5. 2024 na ČT1
                Stopáž29 minut

                28. dubna

                Písecké bakaláře — Opevnění Šance — Zámek a muzeum Blansko — Zlatník Urban — Z Kamenné do Pyšelu — Automatické mlýny

                28. 4. 2024 na ČT1
                Stopáž29 minut

                21. dubna

                Točník a Žebrák — Česká Kanada — Doškáři — Ostravská radnice — Kominické muzeum — Cesta kocoura Mikeše

                21. 4. 2024 na ČT1

                Toulavá kamera na sociálních sítích

                Napište nám