8. července 2018

Historie Srbské Kamenice je stará tisíc let. V údolí stejnojmenné říčky ji po roce 1015 založili Lužičtí Srbové. Obci vévodí kostel svatého Václava. Interiér pozdně barokní stavby zdobí monumentální oltář, k němuž se váže zajímavý příběh. Prozradíme vám ho. Ze Srbské Kamenice stojí za to vydat se do okolí, kde najdete i několik unikátních přírodních památek. Jednu doslova za humny. Na těch nejmokřejších loukách můžete narazit na rákos obecný nebo ostřici latnatou. Žije zde taky velké množství druhů ptáků a byl tu prokázán výskyt 15 druhů vážek. Dominantou krajiny je Růžovský vrch. My se ale vydáme údolím říčky po jejím proudu a dojdeme až do úzké soutěsky. V roce 1889 dostala tato soutěska jméno „Ferdinandova“. To proto, že ji navštívil arcivévoda a následník rakouského trůnu František Ferdinand d´Este.

Obora Žleby navazuje na romantickou krajinu zámeckého parku. Veřejnosti je přístupná jen její část, ale i v té je k vidění spousta zvířat. Největšímu zájmu se těší expozice dravců. Bydlí tady například poštolka pestrá, nejběžnější dravec naší přírody-káně lesní, největší u nás žijící sova – výr velký i nejkrásnější dravec obory – orel bělohlavý. Dvakrát denně tu probíhají ukázky letu a výcviku, doplněné výkladem o historii sokolnictví, ochraně dravců a sov a problematice jejich odchovu v zajetí. Zahlédnout tu můžete i osmihlavé stádečko bílých jelenů. Byli chováni v Čechách už asi před 200 lety, věnovalo se jim několik šlechtických rodů. Někdy se jim u nás dařilo, jindy moc ne. Dnes jsou opravdovou vzácností. Pozornosti návštěvníků se těší i vodní ptáci, kunovité šelmy a lišky. Ve výbězích můžeme sledovat muflony, daňky, srny, kozy nebo divočáky.

Novomlýnská vodárenská věž stojí u Vltavy od poloviny 17. století. Jednou vyhořela a taky byla ostřelována pruskými vojsky. Koncem 18. století se dočkala přestavby, protože už nestačila požadavkům rostoucího města. Potřebovala větší rezervoár a parní čerpací stanici. Od konce 19. století ale byla zavřená a chátrala. V nedávné době však znovu rozkvetla. Vydáme se do nejvyššího patra, které funguje taky jako rozhledna. Věž obsahuje takzvaný lusthaus, tedy jakýsi letohrádek. Vedení města ho využívalo ke své prezentaci. Je to prostor unikátní, který nenajdeme nikde jinde v Evropě. Prohlédnout si v ní ale můžeme taky expozici, připomínající velké požáry, které se v minulosti podepsaly na podobě a vývoji naší metropole.

O skalních městech Českého Švýcarska slyšel už asi každý z nás, ale jestlipak víte, kde byste měli hledat Švýcarsko Kunratické? Prozradíme vám, že nedaleko Cvikova. Kamenné útvary v okolí Kunratic jsou sice menší svou výškou i rozlohou, ale zato tu na stezkách nepotkáte davy turistů. Navíc se můžete těšit na místní specialitu, desítky nádherných reliéfů vytesaných do zdejších pískovců. První se tady objevily už v období baroka, nejvíc jich ale přibylo na přelomu devatenáctého a dvacátého století. U jejich zrodu tehdy stáli učitel Karl Beckert a strážník Karl Bundesman. Tihle milovníci přírody proměnili před víc než sto lety skály v okolí Cvikova v přírodní galerii. Kdysi za jejich výtvory mířila spousta obdivovatelů, teď ale lokalita upadla trochu v zapomnění. Společně si prohlédneme alespoň některé. Třeba Dutý kámen nebo Skálu smrti.

V Číně kdysi pro obveselení císaře vytvářeli mistři zahradníci miniatury krajiny a k tomu potřebovali zmenšené stromy. Tak vznikla bonsaj. Příprava takové rekvizity ale vyžadovala roky. I proto je tahle práce dodnes v řadě zemí považována za umění. Okouzlila i Václava Nováka z Libochovic, který se bonsajím věnuje přes třicet let. Stejně letité jsou i jeho nejstarší výtvory. Často je začal tvarovat jako vzrostlé stromky a zmenšoval je ze všech stran. Prozradí nám, co všechno to obnáší. Kmen prochází vedle zmenšování taky procesem zestaření. Musí vypadat starší a opotřebovanější. Zásadní úpravu prodělávají samozřejmě i větve, aby jejich tvar dokresloval vzhled skutečných vzrostlých stromů. Zjistíme taky, kde můžete výtvory Václava Nováka i jeho kolegů vidět na vlastní oči.

Řeka Dyje odpradávna tvořila přirozenou zemskou hranici mezi Moravou a Dolním Rakouskem. V blízkosti toku vznikla celá řada hradů a zeměpanských sídel, které zajišťovaly jeho ochranu. Nejinak tomu bylo i v místech, kde se dnes nachází Vranovská přehrada. Na malé ploše tu najdete hned trojici bývalých středověkých pevností – Bítov, Cornštejn a Frejštejn. Vydat se na putování mezi nimi můžete například po cyklostezce s názvem Vranovsko, která nabízí okružní výlet dlouhý 53 kilometrů. Cestou ale bez povšimnutí nemineme ani další zajímavosti. Jednou z nich je kostel ve Starém Petříně. Ve starých kronikách je označován jako „Zwölferin“ jeden z tuctu nejstarších na jižní Moravě. Jeho dnešní podoba ale pochází z konce 18. století.