Mozaika z regionů.
Obsah dílu
Železnice
Městečko Železnice na samém okraji Českého ráje pamatuje už bezmála sedm století. V jeho historii jsou několikrát zmiňovány i požáry. Ten snad nejničivější, který měl na svědomí víc než sedm desítek domů, prý zavinila záletná selka, která se věnovala víc svému milenci než kamnům. Dobré pověsti se netěšil ani železnický kupec Tvrzký. V domě, kde žil a prodával, je dnes otevřeno Vlastivědné muzeum. A umožňuje návštěvníkům nahlédnout i do krámku obchodníka, který prý své zákazníky pěkně šidil. Pořád tu šuplíčky voní po bylinkách a koření. Porozhlédneme se ovšem i po okolí. Za zmínku určitě stojí třeba kopec Zebín, jehož vznik má podle další legendy na svědomí čert.
Městečko Železnice
Dinopark Praha
Padesátka obrovských pravěkých zvířat se usadila na střeše pražské galerie Harfa. A jde z nich opravdu hrůza. Nadšený přírodovědec a zakladatel řady Dinoparků po celé naší republice Jiří Machálek tu otevřel novou expozici. Na koho se můžete těšit? nejnebezpečnějším patří určitě pravěký predátor Tyrranosaurus Rex. Kdo by si ho nepamatoval z filmového plátna, ale zahlédnout ho na vlastní oči je přece jen trochu jiné. Při prohlížení všech obyvatel zajímavého parku se dozvíme spoustu zajímavostí o životě dávných obyvatel naší planety, ale také o tom, jak vznikaly vystavené modely, co bylo na jejich výrobě největší záludností a také to, jaký materiál byl zapotřebí.
Dinopark v galerii Harfa
Lhenicko-chelčická cyklostezka
I jih Čech můžeme prozkoumávat v sedle kola. My si dnes vybereme Lhenicko-chelčickou oblast s terénem trochu kopcovitým, ale rozhodně zvládnutelným. Nemůžeme si nepřipomenout slavného rodáka Petra Chelčického, kterému se říkalo český Gándhí. O kus dál zase narazíme na poutní místo Lomec a pak také na zámek v Libějovicích, který je důkazem toho, že díky úrodnosti zdejší půdy býval tenhle kraj docela bohatý. Dozvíme se, že tudy vedla Linecká stezka, po které putovali kupci ještě dřív než po slavnější Zlaté solné prachatické. A když se trefíme, cestou budeme mít šanci natrhat si třeba košík třešní a nebo dostaneme ochutnat ovocné speciality místních hospodyň.
Mikroregion Chelčicko-Lhenicko
Muzeum kočárů a sedel
Kočár, kterým jezdil knížepán za Eliškou do mlejna ve známé pohádce Zdeňka Trošky. Nebo ten, který jste mohli vidět ve filmu Báthory. Sedlo s postroji, které nasazovala Popelka svému oblíbenému Juráškovi. A stovky dalších hrdinů filmového plátna. To, že většina z nich je rodu neživotného, vůbec nevadí. Najdeme je v areálu zámečku Vysoká Lhota u Čerčan. Cestu k němu dobře znají tuzemští i zahraniční filmoví tvůrci, ale mohou sem zavítat také ti, pro které romantické i drsné příběhy vznikají. Ve stodole najdou zmiňované kočáry, hned naprosti sedla a ve stájích či výběhu koně, kteří jsou také ostřílenými hvězdami. Zejména filmů, kde dochází k velkým bitvám a soubojům.
Muzeum a zámeček Vysoká Lhota
Vranov nad Dyjí
Do Vranova na Dyjí tentokrát nevyrazíme na prohlídku oblíbeného zámku, ale za památkou mnohem starší. Románský kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší památkou svého druhu na Moravě. Vyrostl už ve třináctém století a je stavbou vskutku monumentální. Jeho velikost nasvědčuje tomu, že místo, kde stojí, muselo být hodně významným. Po drancování Švédů v období třicetileté války vyhořel a při obnově se románský svatostánek dočkal barokní výzdoby i vybavení v tehdy módním stylu. Opravdu vzácných kusem jsou varhany, které se ovšem poprvé v plné kráse rozezněly až po nedávné rekonstrukci. Kvůli nedostatku peněz totiž v době svého vzniku nebyly dokončeny.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vranově
Vodní mlýn Slup
První vodní mlýny u nás vyrostly nejspíš na přelomu prvního a druhého tisíciletí. V období vrcholného středověku pak už klapáče byly běžnou součástí krajiny. Ještě před druhou světovou válkou jich fungovala skoro tisícovka, dnes bychom se při počítání dostali přes dvě stovky. Na počátku 16. století se začala psát historie mlýnu v obci Slup na jihu Moravy, který se časem dočkal opravdu velkolepého rozšíření. Mlynář tu měl k dispozici hned čtyři vodní kola. Prohlédneme si vlastní stavbu i expozici mlýnského zařízení. A možná vás překvapíme tím, že rčení o tom, že má někdo něco za lubem, pochází právě z mlýnského prostředí.
