Mozaika z regionů.
Obsah dílu
Lucký vrch
Příroda se sice teprve po dlouhé zimě probouzí, ale i tak mnohé z vás už teď láká k výletům. Společně se vypravíme na Vysočinu, do Žďárských vrchů. Vrch nazývaný Lucký býval kdysi oblíbeným výletním místem, ale pak se na něm usídlila armáda a turisté měli smůlu. Porozhlédneme se do kraje, zastavíme se ve starém horském hotýlku a pak si projdeme jednu z vyznačených turistických tras. Zavede nás například do obce Pustá Rybná, kde se dochovaly zajímavé ukázky staré lidové architektury. Dílem čistě přírodním jsou pro změnu Rybenské Perníčky, skalní útvary opředené mnoha pověstmi. Ukrývali se tu prý čeští bratři v dobách nesvobody před vydáním tolerančního patentu. A pokud vás zajímá, kde Perníčky ke neobvyklému jménu přišly, tak i to jsme zjistili.
Lucký Vrch
Svíčkář Rataj
Svíčky z pravého včelího vosku vyrábí Daniel Rataj v Malčicích u Českého Krumlova. Ptaří k chovatelům včel, takže je vlastně přímo u zdroje materiálu a taky mu právě začíná nová včelařská sezóna. V jeho království si užijeme příjemné vůně, ale taky se dozvíme spoustu zajímavostí o historii svíček i o jejich výrobě. Třeba to, jak výrobci získávají vosk a co všechno s ním musí udělat, abychom si mohli dopřát jemně blikotající světýlko. Připomeneme si, že první zmínky o svíčkách u nás jsou staré už než tisíciletí i to, že v raném středověku považovali křesťané svíčku za něco mystického. A přidáme také několik rad. Svíčky jsou zdrojem ionizujícího záření, takže jsou užitečné v místnostech s televizí či počítačem. Navíc také pohlcují tabákový dým.
Svíčky ze včelího vosku
Staré pověsti české
Staré pověsti české známe snad všichni. Pokud patříte k příznivcům příběhů z naší dávné historie, pak si nenechte ujít výstavu, která právě probíhá v historické budově Národního muzea. A nezapomeňte s sebou vzít své ratolesti. Hlavně jim je totiž interaktivní pohled do dějin určen především. Nabízí historická data v neobvyklém pojetí, takže se návštěvníci nejen poučí, ale i pobaví. Dozvědí se například, že Harry Potter a všichni jeho předchůdci by mohli závidět Libuši, Kazi i Tetě. Tyhle dámy totiž díky svému moudrému otci Krokovi mohly rozvíjet věštecké a čarodějnické vlohy na Budči už pár století před tím, než vznikla slavná kouzelnická škola v Bradavicích.
Staré pověsti české
Kostel svatého Jiljí
Kostel svatého Jiljí na Starém městě Pražském na první pohled rozhodně nezapře, že vyrostl v období gotiky. Jeho vysvěcení se osobně zúčastnil tehdejší panovník Karel IV. se svou chotí, protože kostel byl tehdy kapitulním, a tím pádem dost významným. Sídlila při něm kapitula Svatojilská, první fungující u nás v ryze městském prostředí. Zanikla v době husitských válek, ale kostel nechátral. Na dvě stovky let se stal sídlem utrakvistů a po bitvě na Bílé hoře pak domovem dominikánů, kteří se jednak postarali o barokní přestavbu jeho interiéru a pak také hned vedle vybudovali klášter. V něm žijí a o svatostánek se starají i dnes a nechají nás nahlédnout. Do kostela, kláštera, ale také do historie řádu, který založil španělský kněz Dominik.
Kostel svatého Jiljí
Kovář Drašnar
Kováři bývali velmi vytíženými a také váženými mistry. Vyráběli nástroje pro práci na poli i pro různá řemesla, chodili za nimi ovšem také pacienti s bolavými zuby. Lékárníci prý zase rádi využívali jejich mrtvou vodu, která dovede třeba ničit bradavice i dneska. Tohle všechno a mnohé další se dozvíme v historické kovárně pana Josefa Drašnara v Polici nad Metují. Kovářský ráj nechali vybudovat benediktýni už na počátku 18. století a určitě by je potěšilo, že mají nástupce. Pan Drašnar se může pochlubit řadou krásných výtvorů, ale také malým muzeem, které vybudoval. V něm jsou k vidění vzácné předměty ze starých časů, například polotovar na výrobu šavle.
Umělecké kovářství
Stezka železa
Železné rudy se v okolí Blanska na jihu Moravy těžily ještě dřív, než vzniko samotné město. To je prvně zmiňováno ve starých pramenech v roce 1136. Historii města jako takového se ale tentokrát věnovat nebudeme, projdeme si Stezku železa, která nám připomene významná místa a momenty spojené právě s těžbou a zpracováním už zmíněných rud. Nejprve zavítáme na blanenský zámek. Na něm žili i pánové z Gellhornu a Salmu, kteří se významně podíleli na rozvoji místního hutnictví. Projdeme se Arnoštovým údolím, kde všechny významné hutě stávaly a prohlédneme si i kostel svatého Martina. Z jeho věže se do světa ozývá Poledník, jeden z nejstarších zvonů na Moravě vyrobený nejspíš už ve 13. století.
