Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Vánoční dům

Vánoční dům Vydáme se na zámeček v karlovarské čtvrti Doubí. Prý tady kdysi okolí brázdili lapkové a živly podivné. Teď se tady ale zabydlili jiní tvorové; vlídnější, příjemnější, hodnější – sněhuláci, andělé, králové – zkrátka všichni ti, bez nichž by se české Vánoce obešly jen těžko. Buďme ale konkrétní. Zavedeme vás do Vánočního domu rodiny Regietových.

Vánoční výstava v zámečku Doubí nám připomíná blížící se svátky klidu a míru, které jsou pro většinu z nás v předvánočním čase především velkým shonem a stresem.

Vánoční výstava, která vznikla po několikatýdenním namáhavém uklízení pod vedením paní Regietové, nám připomene hlavně to, co je na těchto svátcích krásné: dárky, vánoční stromky, třpytivé ozdoby, vůni purpury i známé tóny vánoční hudby.

MapaVánoční dům
videoVánoční dům
...
video video

Vánoční dům

Vánoční zvonky

Vánoční zvonky Příchod Ježíška ohlašuje většinou zvoneček. Na jeho zvuk pak toužebně, netrpělivě a lačně čekají především děti. Je jim jedno, jestli je to zvonek skleněný nebo keramický. Hlavně aby už zazvonil.

My jsme se se štábem Toulavé kamery vypravili do kovolitecké dílny pana Jana Šedy z Kostelce nad Orlicí. Osmnáct let už připravuje právě tahle vánoční cingrlátka.

Zvonařinu si náš průvodce vybral hlavně proto, že lidem nosí radost i užitek. Zvonky odlévá do různých forem ze tří druhů písku – ukáže nám, jak se to dělá. Teplota, při které tahle krása vzniká, dosahuje 1300 stupňů – pak se hmota vyleje a ve formách pak bronz chladne, mnohdy až do druhého dne. Sluší se dodat, že kostelecká dílna umí nejen vánoční zvonečky. Umějí i ty, které pak slyšíte bít v kaplích či kostelech.

MapaVánoční zvonky
videoVánoční zvonky
...
video video

Vánoční zvonky

Rybí dům Chotěbuz

Rybí dům Chotěbuz Zatím ještě pořád platí, že českou vánoční rybou je kapr, zhusta nechybí spolu s bramborovým salátem na štědrovečerních stolech. Připlul k nám z Asie už ve středověku, a svůj pobyt u nás začínal jako ryba vzácná, okrasná.

Dnes jich v rybnících žije nepočítaně. Toho prvního smaženého připravila snad nejznámější česká kuchařinka i spisovatelka Magdaléna Dobromila Rettigová.

S kamerou jsme se zatoulali až do Chotěbuzi nedaleko Karviné. Důvod naší návštěvy byl Rybí dům, který do provozu dala rodina Szotkowských – jejich akvarijní centrum stojí rozhodně za návštěvu.

Neustále ho rozšiřují a doplňují o nové kousky. Třeba o kostlina skvrnitého, kterému se říká aligátoři ryba – tlamu má totiž plnou zoubků, které jako by vypadly „z pusy“ aligátorovi. A naši průvodci nám prozradí i recept na slavnostní vánoční tabuli.

MapaRybí dům Chotěbuz
videoRybí dům Chotěbuz
...
video video

Rybí dům Chotěbuz

Perníčková fantazie

Perníčková fantazie Pečení perníčků a „medové řemeslo“ vůbec má v rodině Řezníčkových z Jihlavy neuvěřitelnou tradici. Vždyť kde jinde by nevěsta dostala věnem včely?! Přesně to se přihodilo mamince paní Evy; rodina prý tenkrát vlastnila neuvěřitelných 120 včelstev.

Takové hospodářství samozřejmě obnáší i zpracování a odbyt velkého množství medu, takže muselo dojít na perníčky. Babička paní Řezníčkové údajně dosáhla v tomto směru takové dokonalosti, že to dotáhla až na učitelku pečení medových dobrot a doma to u ní stále vonělo jako v cukrárně. Téma pro vánoční Toulavou kameru jak vyšité.

S perníčky si paní Řezníčková začala trochu víc na mateřské. Její osobitý styl zdobení bílkovou polevou v duchu lidových tradic se ovšem nezrodil ze dne na den; trvalo celé roky, než se dopracovala k poznání, které plochy a v jakém rozsahu ozdobit řidší polevou a pak přizdobit konturou v duchu tradiční výšivky bílého na bílém. Výsledkem je zcela ojedinělý krajkový vzhled. Uvidíte ho sami na vlastní oči. A žasnou i oči zahraniční, naše paní „pekařka“ totiž proslavila své sladké výtvory i mimo republiku.

MapaPerníčková fantazie
videoPerníčková fantazie
...
video video

Perníčková fantazie

Mechanický betlém

Mechanický betlém Pak se přesuneme do Sušice, v tamním šumavském muzeu se zaměříme na netradiční mechanický betlém. O jeho vznik se před čtyřmi lety zasloužili dva šumavští řezbáři Pavel Svoboda a Karel Tittl.

Oba se koncem roku 2003 inspirovali vzpomínkou J. Klase na ztracené sušické jesličky, které viděl v mázhauzu muzea r. 1947. Součástí původního betlému byla i stará Sušice. Ještě před Vánoci 2004 zhotovili podle J. Klase, orientační návrh.

Od ledna 2004 vznikal pod jejich rukama v prostorách Muzea Šumavy na sušickém náměstí unikátní „pohyblivý betlém“. Unikátní je už svými úctyhodnými rozměry 5×3,5×2,8 metru a rozlohou přes 16 metrů čtverečných. Do lipového dřeva dlabali svorně rovných deset měsíců.

V betlému žije 30 postav ve velikosti 30 cm, nachází se tam 35 objektů, 150 pevných a 150 pohyblivých figur na elektrický pohon a pohybují se i mlýnská kola, vory, zvony. Nádrže s vodou a čerpadly roztáčí vodní kola u mlýnu, hamru a katr.

Velká část budov je osvětlena. Betlém je ojedinělý v tom, že zachycuje nejenom tradiční Svatou Trojici, ale také šumavský „kraj starých dob“ od roubené architektury po kamenné historické skvosty.

MapaMechanický betlém
videoMechanický betlém
...
video video

Mechanický betlém

Betlémy ze šustí

Betlémy ze šustí Už od 17. století si naši předkové oblíbili podomácku si připravovat vánoční výzdobu z kukuřičného šustí. Dařilo se jim vyrobit nejrůznější ozdoby.

A právě tenhle kumšt nám předvede o pár století později Helena Rázková z Javornice, autorka z pod Orlických hor, která na svět přivedla desítky figurek, ale hlavně postavila stálou expozici Muzea v Deštném s názvem Český rok. A její Podorlický betlém každoročně obdivují tisíce návštěvníků.

Naše průvodkyně, jinak vlastně manuální samouk, začínala figurky dělat stylem pokus – omyl. Vyšlo to. A nejtěžší je prý udělat dobrou hlavičku. Jak se to dělá? To vám paní Rázková ukáže sama. A co následuje poté? I to vám řekneme.

Výzdoby naší průvodkyně jste možná už viděli. Vyskytují se totiž nejen ve stálé muzejní expozici.

MapaBetlémy ze šustí
videoBetlémy ze šustí
...
video video

Betlémy ze šustí

Stopáž27 minut
Rok výroby 2008
 P ST
ŽánrMagazín