Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Výstava hraček

Výstava hračekHračky – patří neodmyslitelně nejen k Vánocům, ale především nás provázejí celým dětstvím. A platilo to i v minulosti. Dokonce ve všech kulturách. A platí to i v Roztokách u Prahy, v tamním Středočeském muzeu.

Jde tedy o jakousi univerzálii – zkrátka všude na světě si děti hrají, je pravda, že ty hrací zvyky se různí, liší se stát od státu. Příležitostně, s různou mírou technologické náročnosti a estetické úrovně zhotovovali dětem hračky jejich rodiče či příbuzní, ty nejjednodušší hračky si děti vyráběly samy.

Někteří řemeslníci, třeba hrnčíři, cínaři, truhláři, řezbáři zhotovovali hračky jako doplněk svého obvyklého sortimentu. Jako samostatný obor se výroba hraček začala rozvíjet v Nizozemsku a Německu od 17. století, v průběhu 18. století se rozšířila také do zemí střední Evropy. Tato řemeslně náročná produkce však byla cílena pouze mohovitým zákazníkům.

Vedle toho se od 18. století začala šířit hromadná výroba levnějších hraček formou domácké práce, určených pro venkovské spotřebitele i pro městské trhy. Skutečnému pronikání hraček do všech společenských vrstev napomohl až rozvoj domácké manufakturní výroby v 19. století.

Výstavu v Roztokách doplňuje expozice S čím si hrály osobnosti současného veřejného a kulturního života (např. herečka Bára Štěpánová, spisovatel Ludvík Vaculík, výtvarnice Iva Hüttnerová a další) a hrací koutek s lidovými hračkami pro děti.

MapaVýstava hraček
videoVýstava hraček
...
video video

Výstava hraček

Třesín

TřesínPak se s námi podíváte do lesů v okolí Mladečských jeskyní na Olomoucku. Jen ti zasvěcenější vědí, že jde o zbytky romantického parku, který nese rukopis šlechtického rodu Lichtenštejnů. Pozůstatky areálu se nacházejí na kopci Třesín.

Vede k nim naučná stezka z blízké obce Mladeč. V celé oblasti se nacházejí projevy krasové činnosti na vápencích. Jeskyně jsou na povrchu doplněny závrty, škrapy, puklinami a komíny. Mladečské jeskyně jsou komplikovaný labyrint puklinových chodeb a dómů a jsou významným archeologickým a paleontologickým nalezištěm.

Území dnešní chráněné krajinné oblasti bylo ovlivňováno lidskou činností již od neolitu. To dokládají především archeologické nálezy kosterních pozůstatků v Mladečských jeskyních, jejichž stáří je odhadováno na 35 tisíc let.

Areál vznikl v době romantizmu, dnes už ho připomíná jen poslední antický sloup skrytý mezi stromy. Exkluzivní stavba sloužila hlavně pro občerstvení a odpočinek. Bohužel přes krásný pozemek vede dnes rychlostní silnice, přesto se ale některé ze skvostů podařilo uchránit. Třeba Podkovu.

MapaTřesín
videoTřesín
...
video video

Třesín

Svět v láhvi

Svět v láhviDvakrát měř, jednou řež. Nebo trpělivost přináší růže. To jsou přísloví, kterými se musí řídit pan Emanuel Hoda ze Strakonic. Sbírá lahve, a to proto, že v jejich útrobách umí vytvořit kouzla, zázraky, zkrátka nevídané.

Jeho manželka by mohla vyprávět o tom, že utírat u nich doma prach je práce víc než nevděčná. Její manžel totiž jednou kdysi seděl s kamarády u vínka a kdosi z nich si všiml vývrtky uvnitř lahve – a tak to všechno začalo.

Pan Hoda nejprve pro známé dělal samé vývrtky. Pak se ho jeden kamarád zeptal, zda do láhve dostane třeba i kravičku. Povedlo se a pak už strakonický modelář do skleněného pouzdra vkládal jednu věc za druhou – podle toho, jaké měli kolegové z práce, kamarádi nebo známí záliby. Vždy však vyrobí dva kousky – jeden si nechá a druhý daruje.

Většinou pracuje s dubovým, lipovým nebo bukovým dřevem, nikdy však nepoužívá plasty. Velikost jednotlivých dílků, které Emanuel Hoda vlastnoručně rozkreslí a vyrobí, se pohybuje v řádech milimetrů. Do celistvého modelu se tyto částečky sestavují pomocí pinzet, různých napichovátek a dalších pomůcek.

Zásada je, že každý dílek musí mít menší velikost než je průměr hrdla láhve,“ říká zručný autor. A jsme opět na začátku našeho přísloví. Někdy může být problém ještě v tom, že hrdlo na vrchním průměru má větší průměr, než je ten spodní.

A když si tohle člověk neověří, pak se mu stane, že některé prvky do láhve nemůže dostat. Pojďme se tedy něčemu přiučit. I když jako silvestrovskou zábavu zřejmě nedoporučujeme, a to hlavně těm, kteří přece jen třeba vypíjí nějakou tu sklenku.

MapaSvět v láhvi
videoSvět v láhvi
...
video video

Svět v láhvi

Šumavské páteříky

Šumavské páteříkySkleněné korálky vznikají tak jako kdysi na Šumavě páteříky – korálky do růženců. Postup je prakticky stejný, jen nářadí a surovina se postupem let vylepšily.

V žáru sklářského kahanu se nahřívají tyčinky kompozitního skla, sklo křehne, taje a navíjí se na kovové tyčinky. Proto se jim říká vinuté perly neboli vinutky. Ještě za horka se korálky zdobí skleněnými nitkami. Poté putují do nádoby s granulátem, který zpomaluje proces chladnutí. Po vychladnutí a stažení z kovových tyčinek se dále zpracovávají na šperky. Všechny kusy takto vyrobené jsou originály.

Krása skleněná, různě barevná stojí za zastavení se. A víte, proč se mluví o páteřících? Inu proto, že růžencům, pro něž byly určeny, se říkalo pater noster – a odříkáváním modlitby pak vznikl název i pro korálek. Naše průvodkyně dokonce tohle umění už začala i vyučovat.

MapaŠumavské páteříky
videoŠumavské páteříky
...
video video

Šumavské páteříky

Pevnost v Sazené

Pevnost v SazenéV Sazené u Velvar můžete narazit i na jeden dochovaný řopík – unikátní lehké opevnění z doby první republiky. V obci se v minulosti nacházela celá řada opevnění, která byla postupně odstřelena nebo zabetonována.

Dodnes si tak v objektu barokního mlýna z šestnáctého století můžete prohlédnout drobné pozůstatky po jednom z nich. Ve mlýně byla vybudována jednostřílnová pevnůstka se dvěma vchody.

Měla za úkol, spolu s objektem u váhy, postřelovat komunikaci vedoucí přes obec od Ledčic dále na Novou Ves. Zajímavostí bezesporu je fakt, že v objektu nebyly mřížové vstupní dveře. První vchod byl z interiéru mlýna a uzavíraly ho pancéřové dveře.

Druhý z vchodů byl umístěn na přilehlou dřevěnou pavlač a taktéž byl uzavřen pancéřovými dveřmi. Pod tímto vchodem byl dekl, jenž uzavíral přístup do nouzového výlezu. Ten byl opatřen tzv. kramlemi a přes něj se dalo prolézt do nižších pater budovy a pak úplně mimo budovu. Celou tuto atypickou pevnůstku podpírá přes dvě patra sloup o rozměru 50x50 cm, který je vespod zakončen betonovou patkou o rozměrech 1x1 m.

Za okupace byl objekt pravděpodobně jako ostatní dochované objekty zabetonován, kromě výdechu ventilace. Ten zůstal neznehodnocený. Při přestavbě mlýna v poválečných letech vzala za své dřevěná pavlač, která byla vyměněna za betonovou. Veškeré pozůstatky po pevnostním objektu byly časem zahlazeny.

Díky současným majitelům se podařilo zapsat barokní mlýn do seznamu kulturních památek. A sama pevnost se stala jednou z nejobdivovanějších a nejnavštěvovanějších.

MapaPevnost v Sazené
videoPevnost v Sazené
...
video video

Pevnost v Sazené

Balvany u Jablonce

Balvany u JablonceKrajina Jizerských hor kdysi proslula i tím, že jste tam mohli narazit na obrovské žulové balvany. Protože ale naši předci přišli na to, že se dají využít jako výborný stavební materiál, ohromných kvádrů ubývalo a ubývalo.

Dnes už na ně narazíte jen v lesích, a jen někde. Třeba v Jablonci nad Nisou. Kdysi velká turistická atrakce, dnes spíš výjimka, kterou většina přechází bez povšimnutí.

Rušná křižovatka – vedle ní balvan. Před sto lety stálo za to dvěma lidem koupit ho a přesunout o pár metrů vedle. Proč? Uslyšíte v naší reportáži z Jablonce nad Nisou. A řekneme vám i to, proč se Čertův kámen nazývá právě tak nebo to, že Vrkoslavice dokonce měly na svém obecním razítku balvan.

I Čertův kámen už měl namále. Stopy po nástrojích kameníků jsou na něm dodnes patrné. Naštěstí za minutu dvanáct zasáhli vrkoslavičtí radní, kteří velmi osvíceně rozhodli, že tenhle balvan bude jako památka zachován pro budoucí generace.

MapaBalvany u Jablonce
videoBalvany u Jablonce
...
video video

Balvany u Jablonce

Stopáž27 minut
Rok výroby 2008
 P ST
ŽánrMagazín