10. června 2007

Trvalka v centru Brna – i tak se dá nazvat botanická zahrada, která tam v době svého vzniku v roce 1922 měla být jen dočasně. Zůstala zde a dnes slouží nejen jako zahrada vůní a květů, ale i jako výukový prostor Masarykovy univerzity. Venkovní část přibližuje návštěvníkům rostliny od Himaláje až po Balkán. Pojďte se tedy podívat na to, jak vypadá stepní běžec nebo kavyl.

Víte, kde najdete Svatou Dobrotivou? Jde o část Zaječova u vojenského újezdu Brdy a my jsme se sem s kamerou vypravili proto, že tudy vede zajímavá cyklostezka. V klášterním kostele jsou uchovány ostatky Svaté Dobrotivé a samo místo je spojeno s legendou o zjevení. Protože ale šlápneme do pedálů, posuneme se pak trochu dál – k chaloupkám směrem na Strašice k Padrťskému potoku. Dřevěný dům bez jediného hřebíku a nápisy psané švabachem – typická podbrdská roubenka na cyklostezce nedaleko Prahy.

A pak se vydáváme směrem k nebi. A to v letounu, který si pořídili dva pánové. Jde o kopii letadla Avia BH 5 z roku 1923. Iniciály BH označují jeho konstruktéry – Beneše a Hejnu a na mladoboleslavské nebe se vznese tahle zdařilá replika na 6. dobovém leteckém dni 16. června. Na stavbě letadla se podílely desítky leteckých nadšenců: laiků i odborníků. Na přehlídce letadel v Mladé Boleslavi budou k vidění i jiné stroje.

Pozveme vás i do hanáckých Athén. I tak se říká Kroměříži – městu, které se dostalo i na seznam památek kulturního dědictví UNESCO. Město, které proslavil zámek a jeho zahrada, jsme ale navštívili kvůli tomu, že místním bylo uděleno mincovní právo už v raném středověku a zlatá a stříbrná platidla se tady razila dvě stě let. V době největšího mincovního rozkvětu tady pracovalo na 20 řemeslníků. Sbírky mincí, kterými tady disponují, patří k těm nejcennějším na světě a k vidění jsou i kousky hodně jedinečné. Třeba portrétové mince s podobiznou Fr. Palackého nebo císaře Františka Josefa.

Renesančně barokní město Telč – turistický cíl tisíců turistů ročně. Páni z Hradce ji získali od krále Jana Lucemburského a zabydleli se tady. Ten nejznámější z majitelů, Zachariáš z Hradce, si ve 168 místnostech zbudoval reprezentativní sídlo. To sice bylo přestavěno ve století 16., ale vždy tak, že zapadlo, i když zohledňovalo architektonický vývoj doby. Zámek a město vůbec si oblíbili i filmaři – a to nejen ti čeští.

V Jilemnici mají takzvanou Zvědavou uličku, která patří k ojedinělým souborům předměstské roubené architektury. Vznikla po velikém požáru v roce 1788 a jméno získala podle stupňovitého posunutí domků vždy o jednu okenní osu tak, aby bylo dobře vidět do ulice směrem k náměstí. I když to tak nevypadá, kdysi tu bývalo pěkně rušno. Skoro v každém domku sídlil nějaký řemeslník. Teď je ulička častým cílem turistů.