23. dubna 2006

Západní okraj Prahy byl vždy víc ceněn než jiné okrajové části. Bylo to hlavně proto, že od křivoklátských hvozdů sem vane čistý vzduch. A z těchto rozsáhlých lesů zavane i naše první reportáž. Vydáme se v ní na zbirožský zámek. První zmínky o tomto původně hradu pocházejí už ze začátku dvanáctého století, po jeho chodbách se procházel třeba Přemysl Otakar II., Karel IV. nebo císař Rudolf II. S kastelánem Martinem Drhovským si budeme povídat o jeho proměnách středověkých i těch neblahých lidovědemokratických. Dnes se však skví v plné kráse a těší se na další sezonu.

Pavel Zuber z Plzně bude naším dalším průvodcem. Vlastně jen náhoda a chuť ho přivedla k jeho velké sběratelské vášní. Pravda, je trochu kuriózní - kdo z nás sbírá lebky, umí je vypreparovat a ještě z nich číst? Pan Zuber to dokáže. Je totiž zoolog a o lebkách umí navíc i velmi zajímavě vyprávět. Třeba o těch žraločích. Jeho sbírka čítá na čtrnáct set kousků těchto „zaoblených kostí“ a je na co se koukat.

Na nějakou lebku bychom teoreticky mohli narazit i v dalším zastavení. V Českých Lhoticích mají zbytky dávného keltského oppida. Pro Kelty bylo příznačné uctívání božstev a víra v posmrtný život. Nadto byli nesmírně zruční a pracovití. A i na obnovu vydané lidské energie měli své rituály. Tak se pojďte podívat a nechte se inspirovat: po tak dlouhé a vyčerpávající zimě to třeba mnohým přijde vhod. Jsme potomky Keltů - a jejich život skrýval velké kultovní i myšlenkové možnosti.

Paříž proslavila její Eiffelovka. A víte, čím proslula Maříž? Vy nevíte, kde Maříž najít? Hned vedle jihočeských Slavonic - původně malinká osada, která se známá stala díky své keramice. Keramická dílna a v ní šikovní a zapálení keramici s originálními náměty a veselými motivy, které přenášejí na své výrobky, brzy začali dobývat nejen okolí, oblíbené se staly i v cizině. Zaposlouchejte se tedy do vyprávění paní Trubáčkové, která po smrti manžela nenechala keramickou dílnu padnout a v tradici svého manžela pokračuje. Příběh poetický se tu kloubí s tím lidským.

S archeologem Františkem Gabrielem pak vystoupáme na Dolní Chřibskou, Falkenštejn a Saunštejn. Jde o středověké skalní hrady, na které narazíte v Národním parku České Švýcarsko. Bude to sice místy hrdinný, téměř horolezecký výkon, ale odměnou nám bude nejen krásný rozhled do krajiny, ale především zajímavé povídání. On totiž každý ten hrádek byl postaven tak trochu z jiných důvodů.

Baťův kanál najdeme na jižní Moravě. Původně mělo jít o průplav, který by spojil Dunaj, Labe a Odru. Tak velkolepé dílo se ale nezdařilo. Krátce před druhou světovou válkou vzniklo jen torzo, které mělo sloužit k zavlažování. Tomáš Baťa ale vodní cestu s mnoha plavebními komorami využil jinak.