Bolek Polívka vypráví úsměvné historky. Spoluúčinkují: H. a P. Ulrychovi, J. Bohdalová a K. Šíp (1998). Režie R. Chudoba
00:00:21 Dobrý večer, vážení přátelé, vítám vás na Bolkovinách už po šesté.
00:00:26 Dovolte, abych poděkoval našim sponzorům,
00:00:29 kteří nám to umožnili: Hamé Babice,...
00:00:33 Ne, počkej, to nebyl dvojsmysl. To bych řekl: Hame, babice!
00:00:41 ...Hamé Babice, Jiřinko,... Nemusíš to tolikrát opakovat.
00:00:47 Aby bylo jasno. A generální sponzor,
00:00:50 bez kterého by těch 6 Bolkovin vůbec nebylo,
00:00:54 je Masný průmysl Krásno. Zase se dívám na tebe.
00:01:01 Výhradní dodavatel královské kuchyně Krásno.
00:01:05 A teď bych přivítal hosty. Karel Šíp, můj drahý kolega.
00:01:11 On není jen herec, on si také píše skeče,
00:01:16 ty jsi také zpěvák, muzikant... Taky hraju.
00:01:22 ...sportovec,... Taky.
00:01:24 ...hokejista, fotbalista. On hraje na levém křídle za Amforu.
00:01:30 Nevím, jestli všichni znají Amforu... My víme.
00:01:34 Moje jedenáctka proti tobě hrála 2x.-Ano, já vím.
00:01:38 S výsledkem? To už nevím.
00:01:41 To víme, my, vítězové. 2x jsme vyhráli.
00:01:45 2:0 prohráváte na zápasy. A toto mužstvo jezdí do světa.
00:01:49 Doma prohrávají a ve světě se tím kasají.
00:01:54 No, tak ve světě máme docela slušné výsledky.
00:01:59 Amfora je kombinace nás, co fotbal máme rádi a neumíme ho,
00:02:05 a těch, kteří fotbal opravdu umí. Tím myslím slavné internacionály
00:02:12 jako je Antonín Panenka, František Veselý, Přemysl Bičovský,...
00:02:18 Potom Vetchý, Suchánek, Vágner, ty...-Já.-Rosák.
00:02:25 Co ty hraješ? Já jsem vykopávačka.
00:02:32 Čestná.-Čestná dokonce.
-Dělá čestné výkopy.
00:02:38 Dovol, abych využil toho, že jsi se ozvala. -Ano.
00:02:41 Já vás, Jiřinko, chci také přivítat.
00:02:45 Teď schválně vykám, protože pro mě jste 1. dámou,
00:02:51 železnou dámou našeho humoru. Ano, 1. dáma naší scény,
00:02:59 miláček nejenom můj, ale miláček národa celého.-Jo?
00:03:04 Víš, kolik máš obdivovatelů? Já nevím, já jsem skromná.
00:03:12 I skromnost umí zahrát. A teď, přátelé, kdo nám bude hrát.
00:03:18 Dnes nám bude hrát krásná kapela, a sice Hana a Petr Ulrychovi
00:03:24 a Josef Ondrůj. Jsem rád, že budou hrát zrovna oni.
00:03:32 Vážení přátelé, půjdeme k tomu, proč jsme se tady sešli,
00:03:35 a sice k vašim dopisům. Já mám 1 krásný dopis
00:03:39 od Štěpána Mikulky z Bruntálu. On píše o tom, že v Jeseníkách
00:03:45 je hora Praděd a na ní je věž. Na ní je restaurace
00:03:50 a nad tou restaurací je televizní vysílač, který se opravoval.
00:03:57 Přišli experti ve žlutých kombinézách
00:03:59 a kolem udělali železnou hráz, aby nebylo vidět ten nepořádek.
00:04:07 Najednou na vrcholu Pradědu byla taková hráz.
00:04:12 Nahoře byli jako ti artisti mezi dělníky, viseli tam na lanech,
00:04:18 všelijak tam bivakovali. Houpali se tam a celé to čistili,
00:04:23 turisti se dívali na ty chlapy, jak tam pracují.
00:04:30 A hospoda byla zavřená, protože se to opravovalo.
00:04:33 To mi připomíná 1 fotku, kterou jsem viděl.
00:04:36 Já jen krátce odbočím. Byla to fotka v knížce o Americe,
00:04:39 kterou jsem kdysi dostal. Tam je taková kancelář
00:04:42 v mrakodrapu, je vidět, že je to hodně vysoko.
00:04:45 Je to kancelář až v oblacích. A tam je takový mahagonový stůl
00:04:49 a na něm faxy, několik telefonů a za stolem sedí pán
00:04:55 v krásném obleku a má kravatu. Je ten byznysmen.
00:05:01 Má tam ten doutník v ruce a zvenku je chlap na sedátku
00:05:06 a myje okna. Pod tou fotografií je napsáno:
00:05:12 Mistr Rumstein a mistr Smith v práci.
00:05:22 Já bych se vrátil k tomu Pradědu, kde dělníci pracují
00:05:27 a turisti se na to dívají. A jak mají
00:05:30 naši lidé smysl pro humor,
00:05:32 tak udělali v té samé žluté kombinéze vycpaného panáka.
00:05:38 Dali mu na hlavu helmičku, která patří k tomuto povolání,
00:05:42 dali mu boty a pak toho panáka vyhodili z okna.
00:05:46 Ten panák letěl, člověk, který byl uvnitř budovy,
00:05:51 viděl letět toho panáka a zařval. Pak bylo slyšet žuchnutí
00:05:56 a mrazivé ticho. Turisti se po sobě dívali,
00:06:01 teď se otevřely dveře z té ohrady
00:06:05 a vyšel ten žlutý dělník s helmou, otřepal se a řekl:
00:06:10 "Hergot, dnes už je to potřetí, asi se budu muset připoutat.?
00:06:19 Prosím tě, pojďme k tomu sportu. Mě zajímá,
00:06:23 jak cestujete po tom světě, hrajete,...
00:06:27 Ty tam na tom levém křídle...
-Ano.-...branky dáváš.
00:06:30 No, tak moc jich nedávám, ale musím říct,
00:06:34 že i když fotbal moc hrát neumím, tak pro mě je požitek hrát,
00:06:38 protože my jsme taková kombinace i s těmi bývalými fotbalisty.
00:06:42 A to je zážitek, když třeba Antonín Panenka mně,
00:06:47 jako levému křídlu, pošle přesný kolmý pas do chůze.
00:06:54 Na 30 metrů mi to spadne k noze. Já bych chtěl říct,
00:06:58 že zápasy Amfory jsou něco jiného tady doma a něco jiného v cizině,
00:07:03 protože když hrajeme venku, tak kdo by tam koho znal.
00:07:08 My jsme třeba přijeli do Brazílie a tam jsme si teprve uvědomili,
00:07:13 jak navenek v cizině vypadáme. Ubytovávali jsme se
00:07:16 v Rio de Janeiru v nějakém hotelu a my jsme opravdu
00:07:20 sportovní výprava. Když jedeme do ciziny,
00:07:23 máme všichni stejná klubová saka, všem nám sluší,...
00:07:25 Tady máme emblém. ... sportovní tašky
00:07:27 a vypadáme jako národní mužstvo. Navenek.
00:07:30 Vždyť jste z jednoho národa. A když jsme vystupovali z autobusu
00:07:36 jeden za druhým a šli jsme do hotelu,
00:07:38 tak se tam zastavil nějaký německý turista
00:07:40 a koukal na nás. Jednoho z hráčů se zeptal,
00:07:44 co je to za výpravu. A on mu říká, že Amfora.
00:07:48 A turista se ptal, co je to Amfora. Hráč mu popravdě řekl,
00:07:52 že je to fotbalové mužstvo z Prahy. Němec tak na to koukal
00:07:56 a říká: "Možná zbytečně moc funkcionářů.?
00:08:05 Já jsem jednou v Lyonu přišel do baru
00:08:10 a hned ke mně šel vrchní. Já už jsem vytahoval tužku,
00:08:13 jakože se budu podepisovat a on říká: "Končíme.?
00:08:23 My jsme spolužáci a nikdy jsme spolu v ničem nehráli.
00:08:27 Všimla sis toho? To je velká škoda.
00:08:31 Na to by někdo měl přijít. To je tak rafinovaná lichotka,
00:08:34 že ani Jiřina ji nepochopila. A jó!
00:08:40 Ty jsi tak přešla to, že jsme spolužáci...
00:08:42 Jak se na tebe koukám, tak mi to ani nepřišlo.
00:08:47 Ty jsi nevěděla, ve které jsem seděl lavici.
00:08:50 A já si taky říkám, že jsi hezká spoluzajda.
00:08:55 Je škoda, že jsme spolu nehráli. S tebou se hraje přece krásně,
00:08:59 říkají všichni. No,...
00:09:02 Kromě několika drobných výjimek. Kromě několika drobných výjimek,
00:09:07 když třeba dávám facky... Nedemonstruj.
00:09:12 Nebudu, nebudu. Já všechno dělám pravdivě,
00:09:15 takže ti partneři jsou opravdu otloukaní.
00:09:18 Hlavně já matu ne tělem, ale rukama. Já jsem levačka
00:09:24 a když se ta facka,... Musím to na tobě trošku ukázat,
00:09:28 trošku... Jo...
00:09:30 Když tu facku zkouším, tak to zkouším pravou.
00:09:35 Každý ten partner říká... Znáte ty tiky...
00:09:40 A jednou jsme takhle s Menšíkem, myslím,
00:09:43 že to byla Vražda inženýra Čerta, seděli vedle sebe
00:09:46 na pohovce s opěradlem a zkoušeli jsme to.
00:09:51 Já jsem mu takhle dávala ty facky, on se ujistil a říkal:
00:09:54 "Dáš mi potom větší.? Řekla jsem, že ano.
00:09:59 A on na to: "Jen abych nevypadl ze záběru. Já se takhle zapřu,
00:10:04 abych náhodou, když mi dáš větší, nevypadl ze záběru.?
00:10:09 Já jsem úplně zapomněla, že mu ji dám zleva. On se zapřel,
00:10:16 já jsem mu ji vrazila zleva a on vylétl ze záběru z 2. strany,
00:10:22 ale protože spěchal, tak rychle vstal,
00:10:26 sedl si a začal mluvit. A to jsem nevydržela já.
00:10:31 Já matu opravdu tělem.
00:10:46 Prý musíš mluvit tiše, aby tě bylo slyšet.
00:10:51 Prý musíš mluvit tiše, abys uslyšel.
00:10:56 Prý musíš mluvit tiše, aby tě bylo slyšet.
00:11:02 Prý musíš mluvit tiše, abys uslyšel.
00:11:07 Někdo musí být první, někdo prostě musí začít,
00:11:12 kdo řekne: Lidi stačí, vždyť už se neslyšíme navzájem.
00:11:17 A tak jsem začal šeptat a nenechal se zdeptat všemi,
00:11:23 kdo kolem chodili a na čelo si klepali.
00:11:37 Prý musíš mluvit tiše, aby tě bylo slyšet.
00:11:42 Prý musíš mluvit tiše, abys uslyšel.
00:11:48 Prý musíš mluvit tiše, aby tě bylo slyšet.
00:11:53 Prý musíš mluvit tiše, abys uslyšel.
00:11:58 Já mluvil čím dál tišeji, a když jsem ztichl docela,
00:12:03 tak uslyšel jsem trávu, jak ke mně tiše mluvila.
00:12:08 S něčím tak strašně krásným, jsem se lidem musel svěřit,
00:12:13 proč nechtěli mi věřit, proč klepali si na čelo.
00:12:48 Prý musíš mluvit tiše, aby tě bylo slyšet.
00:12:53 Prý musíš mluvit tiše, abys uslyšel.
00:12:58 Prý musíš mluvit tiše, aby tě bylo slyšet.
00:13:03 Prý musíš mluvit tiše, abys uslyšel.
00:13:08 Jen pan doktor v tichém domě má pochopení pro mě.
00:13:14 Ten se mě na nic neptá, jenom si se mnou šeptá o tom,
00:13:19 že v tichém hlase trávy slyšíme samé dobré zprávy
00:13:23 a myslete si, co chcete, my 2 jsme nejšťastnější na světě.
00:13:28 Prý musíš mluvit tiše, aby tě bylo slyšet.
00:13:33 Prý musíš mluvit tiše, abys uslyšel.
00:13:38 Prý musíš mluvit tiše, aby tě bylo slyšet.
00:13:43 Prý musíš mluvit tiše, abys uslyšel.
00:14:13 CHRAPLAVÝM HLASEM: Já si tedy osobně pamatuji
00:14:16 Petra Ulrycha, ještě když hrál bigbít.
00:14:21 Než začal mluvit tiše. Já si tě opravdu pamatuji
00:14:25 ještě jako bigbíťáka. To byla taky pěkná muzika.
00:14:29 Vraťme se ještě k tomu cestování. Mě zajímají zážitky na cestách,
00:14:33 kdy si člověk odváží z těch cest to nejcennější,
00:14:37 a to jsou vzpomínky. Tam se nejezdí pro nějaké démanty,
00:14:41 ale pro démanty vzpomínek, tak bych to nazval.
00:14:44 Tak sem se vzpomínkami.
-Můžu já?-No, jistě.
00:14:48 Tak dobře. V Thajsku, to je poslední vzpomínka,
00:14:53 tam jsme chtěli vyzkoušet thajskou masáž. Ne nějakou...
00:15:01 To bylo normálně na trávníku, bylo to příjemné.
00:15:07 Člověka to uspávalo. Na trávníku Thajka masírovala.
00:15:11 Ale opravdu to umí. A takhle tam ležela
00:15:16 Helenka Vondráčková a Thajka ji tam tiše masírovala.
00:15:21 Karel Vágner viděl, jak ta Thajka Helenku masíruje
00:15:29 a někdo mu to poradil, nebo na to přišel sám,
00:15:32 že na tu Thajku udělal: "Pššt.? a aby šla jako pryč.
00:15:39 Klekl si vedle Helenky a začal ji masírovat sám.
00:15:45 Jak se to dělá ve fotbale, střídal.-Ano, vystřídal ji.
00:15:50 A začal ji masírovat a teď čekal, kdy se ta Helenka otočí
00:15:55 a třeba řekne: "Co si to dovoluješ?? A nic.
00:15:58 Tak masíroval dál. Pak už masíroval i ... tady,
00:16:05 trošku zespodu a čekal, že se ta Helenka otočí
00:16:09 a flákne mu ji. A zase nic. Tak šel po zádech dolů, níž
00:16:16 a tam už se tedy Helenka otočila a... ona to byla Němka.
00:16:25 Teď ten Vágner, krve by se v něm nedořezal,
00:16:30 vstal a jak vstal, tak se otočil a za ním stál chlap jako hora,
00:16:38 rozlícený a povídá: "Já jsem její muž.?
00:16:42 A Karel Vágner na nic jiného nepřišel,
00:16:46 než že řekl: "Já jsem Karel z Československa.?
00:16:51 A chlap řekl: "No a?!? A ten už neřekl nic...
00:16:56 A Karel se vrátil na střídačku. Obrovský šok.
00:17:02 Když nám to vyprávěl, tak jsme si říkali, jak je možné,
00:17:05 že si mohl splést Helenu s nějakou cizí paní.
00:17:10 Pochopili jsme to na snídani. Ta paní vešla
00:17:13 a my jsme na ni dělali: "Heleno...!? A pak jsme viděli,
00:17:16 že to není opravdu ona. A pozorovali jsme,
00:17:19 jak si s manželem sedli a vešel Karel. Ten, jak ho uviděl,
00:17:23 tak už šel po něm. A když se manžel otočil,
00:17:26 tak ta paní na Karla dělala... Určitě se jí to líbilo.
00:17:37 Nevím, jestli se všeobecně ví, co všechno Thajsko turistům nabízí.
00:17:44 Já jsem si toho všimnul v noci, když jsem procházel
00:17:47 nějakou tou uličkou. Tam to v noci žije
00:17:52 a mimo jiné tam na každém rohu celou noc lákají zákazníky
00:17:59 místní krejčovství. To je zajímavé, tam jsou non stop celou noc
00:18:05 otevřené krejčovství, protože tam se sjeli Indové,
00:18:10 kteří jsou výborní krejčí. Prakticky na počkání vám dokážou
00:18:15 ušít oblek. Tam přijdete, vyberete si látku,
00:18:18 oni vám vezmou míru, 2. den ráno na zkoušku
00:18:20 a ten den večer si jdete pro hotový oblek.
00:18:23 Někteří jsme neodolali. Líbil se mi tam smoking,
00:18:27 tak jsem si řekl, že si ho nechám ušít,
00:18:30 že se vždycky hodí. Opravdu mi vzali míry,
00:18:33 2. den ráno byla zkouška a ten den večer jsme letěli domů,
00:18:38 takže ať to bylo, jak to bylo, už se s tím stejně nedalo nic dělat
00:18:42 Zaplacené to bylo taky. Já jsem na sebe koukal
00:18:45 a pochopil jsem, že v tom Thajsku je strašné horko,
00:18:49 takže oni také šijí horkou jehlou. A ten smoking vypadal jako...
00:18:53 Ti Indové se smáli, jak mi to sluší...
00:18:56 Smáli se... Jak mu to sluší!
00:19:03 Oni jsou sympatičtí, pořád se smějí,
00:19:05 takže je žinantní si stěžovat, ale přece jen jsem se odvážil.
00:19:09 A jak jsem měl sako toho smokingu, tak jsem jim říkal,
00:19:13 že mě to trošičku škrtí za krkem. A oni se smáli a říkali,
00:19:17 ať si z toho nic nedělám a ať to třeba beru tak,
00:19:20 že si zároveň s tím sakem vezu domů
00:19:23 takovou permanentní masáž krční páteře.
00:19:27 Tak já už jsem potom ani nenašel odvahu jim říct,
00:19:30 že mě to škrtí i v rozkroku... SMÍCH
00:19:34 Měli pravdu, já kdykoliv vezmu ten smoking na sebe,
00:19:39 tak mám pocit, že se na mě vrhnou 2 Thajky.
00:19:44 Já bych pozdravil Bartáčka Josefa z České Třebové.
00:19:50 On má příhodu s novým autem, modrou Felicii si koupili.
00:19:59 S manželkou se dohadovali, kam pojedou. Manželka říká:
00:20:02 "Pojeďme do zoologické zahrady, Josefe.?
00:20:07 On říká: "Vždyť jsme tam byli minule.?
00:20:09 A ona: "Ne, ty jsi tam byl s děckama.
00:20:12 Já jsem nebyla v ZOO od 17 let.?
00:20:14 Tak tedy že pojedou, ale napřed se půjdou naobědvat do restaurace.
00:20:21 Josef se tam šel vyčůrat a umýt si ruce
00:20:26 a jde s těma umytýma rukama a ona mu říká:
00:20:29 "Poklopec, máš otevřený poklopec.? On si sedl
00:20:34 a chtěl si ten poklopec zapnout, ale vsedě se to špatně zapíná, že...
00:20:39 Já nevím. Tak si to zapnul, jedli
00:20:46 a najednou přišel nějaký pán a říká: "Prosím vás, modrá Felicie,
00:20:51 poznávací značka ta a ta, je tam nějaký problém.?
00:20:55 On vstal a on si do toho poklopce přiskřípnul ubrus a jak vstal,
00:20:59 tak to bylo všechno na něm a na dětech a na manželce.
00:21:02 Prostě to nechal na rodině. Vyběhl před restauraci,
00:21:09 tam už shluk lidí a on křičel: "Co se děje??
00:21:13 Přistoupil muž a říká: "Promiňte, já jsem ředitel
00:21:15 zoologické zahrady. Já se hrozně omlouvám,
00:21:18 nám uprchnul klokan a on vám poskákal ten váš vůz.?
00:21:23 Australský klokan je těžký, to je takové monstrum,
00:21:30 to znamená, že byla trošku střecha i kapota prošláplá.
00:21:35 Tak šli do kanceláře k řediteli, kde se ředitel velmi omlouval,
00:21:41 že se to nikdy nestalo, že klokan utekl poprvé.
00:21:47 Dali si panáčka a hned se domluvili na nějaké náhradě,
00:21:55 kterou zoologická zahrada zaplatí. Rodina jede domů a jak už to bývá,
00:22:01 koho bys nečekal, policie. Zastavili ho, on vystoupil
00:22:06 a omlouval se: "Já jsem si, pánové, víte, poklopec do ubrusu
00:22:17 a jak jsem vstal, tak jsem já i děti, i manželka,
00:22:22 jsme byli od toho pokapáni. Byl tam nějaký guláš...?
00:22:28 "Vy jste pil?? "To bych si vůbec nedovolil.?
00:22:33 "Vy jste boural?? "To bych si nedovolil, prosím.?
00:22:37 "Vy jste pil?? "Ne, ale klokan víte, pánové,
00:22:46 on mi ten klokan poskákal můj vůz. Prakticky nová Felicie,
00:22:50 jak je vidno, modrá.? "Pil jste??
00:22:53 "Vůbec ne.? "Tak si dýchněte.?
00:22:57 "Velmi rád. Poklopec, Felicie modrá, že...?
00:23:05 Tak si dýchnul, balónek zezelenal.
00:23:10 "Takže jste pil!? A on říká: "Já jsem úplně zapomněl,
00:23:15 ředitel od toho klokana, víte...? Tak už to šlo.
00:23:24 Tak dávejte pozor na ředitele od klokanů.
00:23:32 Je to chvíle pro písničku, co myslíš?
00:23:34 Já si myslím, že jo. Myslíš, Karle,
00:23:36 že je to chvíle pro písničku? Je.
00:23:38 Požádáme tedy Haničku o písničku, a Petra a Josefa.
00:23:45 Cíl už je dávno vidinou vzdálenou, už to nejde dál,
00:23:49 už je slyšet zvon, co v dálce vyzvání.
00:23:56 Zvon zvoní slavně těm, co vítězí a tobě zůstává hořké zklamání
00:24:04 a nové hledání. Hledání, které putuje pouští s nekonečnou žízní
00:24:14 kolem dávných hrobů všech, co se rozpadli v prach.
00:24:20 Stálá úzkost a pochyby, které tvou duši dnem i nocí trýzní,
00:24:26 když se odvaha ztrácí a zůstává jenom strach.
00:24:32 Cíl byl jenom pouhou fatou morganou a jenom kosti těch,
00:24:38 co nikdy nevstanou, tě nutí, abys vstal.
00:24:44 Prach ze šatů poutníka zase oprášíš a pak se narovnáš,
00:24:49 protože dávno víš, že půjdeš hledat dál.
00:25:18 Hledání, to je i večerní klid, co má náladu Vánoc.
00:25:24 Hledání, to je i skládanka krásy ze všedních dní.
00:25:30 Hledání, to je bezesná noc, ale slunečné ráno.
00:25:36 Hledání, to je naděje a ta umírá poslední.
00:25:42 Hledání to je bezesná noc, ale slunečné ráno.
00:25:48 Hledání to je naděje a ta umírá poslední.
00:26:01 Člověk má na těch cestách chuť něco vyvést, chuť něco vyvádět,
00:26:06 chuť konfrontovat se s tou cizinou. A jak se konfrontovat?
00:26:11 No tím, že máme smysl pro humor,
00:26:14 tím, že překvapíme. Vzpomínám si,
00:26:18 že jsme kdysi hráli na Novém Zélandu.
00:26:22 Hráli jsme tam Šaška a královnu. Nový Zéland je
00:26:25 taková čistotná země. Letuška v letadle chodí
00:26:31 a všechny vás obestříká takovým fénem do takového oblaku.
00:26:38 Já jsem myslel, že to je voňavka, ale ona ne voňavka...-Desinfekce.
00:26:43 Desinfekce proti nějakému obtížnému hmyzu,
00:26:46 třeba, já nevím. Já jsem tam necestoval sám.
00:26:53 SMÍCH
00:26:55 Já sedím u té uličky, vidím, jak se přibližuje a šplíchá...
00:27:01 Jako kněžka nějakého divného náboženství čistoty.
00:27:04 Blížila se mně a mě už to napadlo. Ona na mě šplíchla,
00:27:09 já jsem zahekal a padl jsem do uličky.
00:27:15 Ona nade mnou stála, Baryn, můj kamarád,
00:27:18 neumí anglicky, ale ví, jak se řekne: "You killed my boss!?
00:27:25 Zabila jste mi pána! Ona tam tak stála a on proti ní,
00:27:31 Baryn trošku vypadá jako takový nějaký bulharský terorista,
00:27:37 tak ona mu to naprala přímo do tlamy.
00:27:45 Ona si to spletla se slznou pistolí.
00:27:49 Nový Zéland je krásný, protože tam nejsou jedovatí hadi,
00:27:54 tam nejsou šelmy. Byl tam 1 pes, co mluví česky, to je pravda.
00:28:02 To zase náš kamarád Honza Beránek tam jezdí na čundry.
00:28:06 On žije v Německu. Chodí tam vždycky sám,
00:28:10 spí pod širákem, to se mu líbí. On je sportovně založený.
00:28:15 A tam potkal ovčáka a u ohně si popovídali.
00:28:23 Honza mu říkal německy, že je Čechoslovák,
00:28:29 Čech žijící v Německu. Tak to tomu ovčákovi
00:28:33 všechno vysvětloval, jak se Československo rozdělilo.
00:28:40 Tam mu to všechno vysvětlil a ovčák říká: "Tak ty jsi Čech?
00:28:45 A umíš anglicky?? Honza že umí. "Tak proč mi to říkáš německy??
00:28:48 Tak to Honza znovu vysvětlil anglicky. Ovčák se ho ptal,
00:28:51 jak se řekne česky sedni. Honza si myslel, že ho zkouší.
00:28:55 Pak se ptal, jak se řekne lehni. Večer šli spát a Honza slyšel,
00:29:02 jak ovčák říká: "Lehni, sedni, lehni,...?
00:29:08 Honza usnul a ráno se ho ovčák ptá,
00:29:11 jak se řekne hlídej česky. Tak mu to říká a raději i napíše.
00:29:16 Pak se ptá ovčáka, proč se na to ptá
00:29:19 a ovčák říká: "Protože když budu svému psovi dávat rozkazy česky,
00:29:23 tak žádný jiný ovčák ho nemůže ovládat.?
00:29:29 Proto to říkám, že na Novém Zélandě existuje pes,
00:29:32 který hovoří česky, tedy rozumí pasivně.
00:29:35 To jsi mi připomněl, my jsme byli taky na Novém Zélandu.
00:29:39 Tam je strašná spousta ovcí, víc než lidí.
00:29:42 My jsme tak na to koukali, mluvili jsme o tom,
00:29:46 jak tam ti ovčáci žijí s těmi ovcemi.
00:29:48 S námi tam byl Tankai, zpěvák, černoušek,
00:29:51 který se na to vyptával a ptal se, že kdyby tady třeba žil,
00:29:55 jak by tady žil, jestli sám s těmi ovcemi.
00:29:58 My jsme mu říkali, že jo, že to tady je tak zavedené,
00:30:01 že tady žije ovčák sám s těmi ovcemi, i intimně.
00:30:10 On na to koukal a říká: "Jak by potom takové stádo
00:30:14 vypadalo?? A my jsme mu říkali, že normálně, černá ovce, sem tam bílá.
00:30:28 Na Novém Zélandě se taky moc nekrade.
00:30:32 Tam ne. Tam je klid.
00:30:35 Tam se nekrade. Co tím chceš naznačit?
00:30:42 Že tady jo. My jsme standardní demokracie.
00:30:46 Tak to jsme... V Rakousku se taky krade.
00:30:50 No, tak to mi tak nevadí. To mi tak nevadí.
00:30:57 Tady se krade dost. Já jsem měla 1 takového zvláštního zloděje.
00:31:07 Já už jsem jich měla víc, ale 1 byl zvláštní.
00:31:11 Ten mi vykradl chalupu, ne moc, znám horší.
00:31:18 Chytili ho hned. Nechtěli mi říct jméno,
00:31:23 tak jsem si říkala, že na co by mi to bylo.
00:31:27 Vrátili mi všechno. Asi za 14 dní jsem byla na chalupě,
00:31:32 ale byl to takový divný pocit, že tam byl někdo cizí
00:31:36 a bral mé věci do ruky, tak jsem tam byla taková nejistá.
00:31:41 Měla jsem s sebou malého vnuka. V noci najednou, spíš pozdě večer,
00:31:51 ťukání na dveře. Ve mně se zasekla krev,
00:31:57 tak jsem šla pomalu k těm hlavním dveřím,
00:32:00 nohou jsem je zašprajcovala, kluka za sebou,
00:32:04 pootevřela jsem trošku a povídám: "Prosím vás, nezlobte se,
00:32:07 já vám neotevřu, mě nedávno vykradli a já se bojím.?
00:32:11 A tam se ozvalo: "To jsem byl já.? Nevěděla jsem, co dělat,
00:32:19 tak jsem mu otevřela, když se tak hezky přiznal.
00:32:23 Už jsem se tolik nebála, protože nejhorší je neznámý člověk.
00:32:27 Tenhle už byl v podstatě známý. Tak jsem mu otevřela
00:32:33 a povídám: "Chlape, co jste to dělal, že jste mě vykradl??
00:32:38 On tam tak zkroušeně stál a povídá: "Víte, já jsem se pohádal
00:32:42 s manželkou a byl jsem tak rozčílený...?
00:32:45 Já na to: "Ježíši, kdyby každý, kdo se pohádá s manželkou,
00:32:48 měl hned krást, tak by byl vykradený celý národ.?
00:32:53 On povídá: "Já jsem vás jen přišel poprosit,
00:32:57 jestli byste mi to neodpustila.? Tak jsem mu řekla: "Tak jo.
00:33:02 Když už se všechno našlo a když už to víckrát neuděláte
00:33:07 a budete mi to třeba hlídat...? A on povídá: "Nemohla byste jít
00:33:12 a říct to policajtům, že jste mi to odpustila??
00:33:17 Tak jsem to slíbila. Mně se docela líbil.
00:33:20 Když někdo něco udělá, má se přiznat, aby se to odpustilo.
00:33:24 Tak jsem šla za policajtama a povídám,
00:33:27 jestli by to nešlo nějak stáhnout, že nakonec se všechno našlo.
00:33:32 Všichni mi říkali, že to už nejde, že je to rozjeté.
00:33:37 Tak jsem jim řekla, že jsem mu to slíbila
00:33:40 a jak budu vypadat. Řekli mi, že jediná možnost je,
00:33:45 že nepůjdu k soudu. Tak jsem si říkala,
00:33:48 že nepůjdu k soudu a vyjde to nastejno.
00:33:51 Asi za týden jsem zase na chalupě. Zase byla tma a ťukání na okno.
00:33:59 Ptám se, kdo to je. A tam ozvalo: "To jsem já...?
00:34:04 To jméno toho zloděje. "...manželka.?
00:34:11 To už jsem jí otevřela, tak přišla dovnitř a povídá:
00:34:15 "Paní Bohdalová, já se na něj tak zlobím,
00:34:18 že se s ním nechám rozvést.? Tak jsem jí to rozmlouvala
00:34:22 a dávala jsem je dohromady. Říkala jsem: "On to udělal jednou,
00:34:26 to se stane...? Já poškozená jsem jeho hájila.
00:34:32 A ona povídá: "Víte, celá rodina je na něj naštvaná,
00:34:37 že vykradl zrovna vás. Kdyby někoho jiného,
00:34:40 tak by se to dalo pochopit...? Tak jsem jí řekla,
00:34:48 aby řekla příbuzným, že mu to opravdu odpouštím,
00:34:52 aby to kompletně všichni věděli, takže to dopadlo dobře.
00:34:56 Krásné by bylo, kdyby zase za týden ťukání na okno. "Kdo je??
00:35:02 "Já jsem sestřenice od toho...? Toho jsem se právě bála.
00:35:07 "...od manželky toho zloděje. Máňa tvrdí, že jste mu odpustila.
00:35:15 Je to pravda?? "No, ano, vždyť jsem jí to říkala.
00:35:20 Vzkázala jsem celé rodině, že mu to odpouštím.?
00:35:22 Ona jde po zahradě a kroutí hlavou: "Tomu starej nebude věřit.?
00:35:29 Ona to opravdu není legrace. Když už mluvíme o problematice
00:35:35 kriminality, která se tak rozbujela, myslím si,
00:35:39 že velký díl je také na tom, že policie je přetížená.
00:35:43 Ale kdyby jenom to, oni jsou strašně svázaní
00:35:47 vnitřními předpisy, tou administrativou.
00:35:50 Když se stane nějaká banální věc, tak ta mašinérie...
00:35:53 Musí všechno dodržet.
00:35:55 ...oni musí dodržet... Místo aby ho drapli.
00:35:58 Ano. Já jsem to nedávno okusil na vlastní kůži.
00:36:02 Dostal jsem se do té mašinérie. Vykradli mi auto...
00:36:07 To není banální věc. Ne, ale...
00:36:09 Zvlášť, když je to tvoje. No, zaparkoval jsem auto,
00:36:15 odběhl jsem si domů, mezitím někdo šel okolo...
00:36:18 já jsem nechal, to se nemá dělat, ležet kufřík na předním sedadle.
00:36:21 Někdo šel okolo, chtěl ten kufřík, rozbil kamenem okno,
00:36:26 vzal kufřík a zmizel. Takže já když jsem přišel dolů, koukám,
00:36:30 rozbité okno a nevěděl jsem, co se děje. Nikde nikdo.
00:36:34 Kouknu, kufřík pryč. Tak jsem si říkal, že to je malér.
00:36:37 Byl už večer, tak že ráno to vyřeším.
00:36:42 Odjel jsem s tím autem asi 500 metrů do garáže,
00:36:44 zavřu auto v podzemní garáži, jdu zpátky ulicí domů
00:36:50 a 1. chlap, kterého potkám, nese ten můj kufřík.
00:36:54 Ne že by utíkal, schovával se, ne, šel osvětlenou ulicí
00:36:59 a nesl můj kufřík. Říkal jsem si, že to není možné.
00:37:02 Tak co máte dělat? Chtěl jsem se ujistit,
00:37:05 tak jsem se díval ještě nenápadně zezadu.
00:37:07 Pověsil ses mu na paty. Ano. Abych proboha neukradl
00:37:11 kufřík jinému chlapovi a byl bych pachatel.
00:37:16 Věděl jsem jednoznačně, že to je můj kufr. Tak co,
00:37:19 nemůžu se s ním dohadovat, tak jsem jednal rázně.
00:37:22 Vytrhl jsem mu ten kufr, on se lekl a já jsem zařval:
00:37:26 "Ty, hajzle, ukradl jsi mi kufr!? Takhle na něj.
00:37:30 A on se smál a říkal: "To ně váš kufr, to moj kufr.?
00:37:40 Pochopil jsem, že mi nerozuměl ani to "hajzle?.
00:37:44 To byl gajzl. Gajzl.
00:37:48 A on se tvářil, že je to jeho a šel ke mně, ať mu ho vrátím.
00:37:52 To už jsem se lekl, zpanikařil jsem a začal jsem křičet,
00:37:56 že mu ho nedám. Volal jsem o pomoc.
00:38:01 Kolem šli nějací 2 kluci a ptali se,
00:38:03 co se stalo. Říkal jsem jim,
00:38:06 že mi ukradl kufr a teď ho chce zpátky.
00:38:08 Řekli mi, ať zavolám policii. Měl jsem u sebe mobil,
00:38:11 okamžitě jsem vytočil 158. Během 5 minut tam byla
00:38:14 4 policejní auta, kvůli mému kufru je stáhli z celé Prahy.
00:38:20 Ptali se, co se stalo, tak jsem jim všechno vysvětlil.
00:38:23 Kluci toho cizince drželi, byl to bulharský státní občan.
00:38:26 On neodporoval, tvrdil, že je to jeho kufr,
00:38:30 který jsem mu vzal. Zatkli ho a že ho odvezou a že se to vyšetří.
00:38:34 Říkal jsem, že to je bezvadné. Ptali se mě,
00:38:37 jestli se mi něco ztratilo. Řekl jsem jim,
00:38:39 že jsem měl v tom kufru jen nějaké papíry.
00:38:41 A pak se mě ptali, kde je to moje auto.
00:38:43 Řekl jsem, že je zaparkované v garáži.
00:38:45 Tak že tam musíme jít a sejmout otisky prstů.
00:38:47 To jo. Ptal jsem se proč, čí otisky.
00:38:50 Kvůli tomu... No, pachatele.
00:38:51 Ale vždyť já jsem si chytil svého zloděje, proč otisky.
00:38:55 A to je právě ten služební postup.
00:38:57 My to musíme dodržet. Oni opravdu i když měli pachatele,
00:39:02 tak šli a snímali otisky z auta. Byla zima, už jsem chtěl jít domů.
00:39:09 Ptali se mě, kde jsou ty věci z kufru.
00:39:12 Řekl jsem, že nevím, že je asi vyhodil
00:39:14 a nechal si jen ten kufr. Oni okamžitě zavolali,
00:39:17 aby sem poslali psa, vysílačkou na centrálu.
00:39:20 Ptal jsem se, proč psa. Že musí chytit stopu.
00:39:24 Ptal jsem se proč, když mají zloděje.
00:39:28 Nemohl jsem to pochopit. Oni říkali,
00:39:34 že to je služební postup. Když se taková věc stane,
00:39:36 my musíme povolat psa. Opravdu za chvíli přivezli psa.
00:39:40 Já jsem ho viděl připraveného v kufru chytit stopu.
00:39:44 Ptal jsem se, co bude hledat. Oni se zarazili,
00:39:47 že to nemá moc logiku, když už je zloděj na policii
00:39:51 a tady je pes. Tak říkali, že jsem měl v tom kufříku věci
00:39:56 a tak že ten pes chytne stopu a najde mi ty moje věci,
00:39:58 že nemůžou být daleko. Ten psovod se začal vyptávat,
00:40:01 ten majitel psa, co tam seděl vzadu...
00:40:04 Proč takhle děláš? Ty děláš zajíce. Takhle se dělá u nás pes.
00:40:09 Takhle, abys mohl větřit. A když jsi zklamaný pes,
00:40:12 tak děláš takhle. Když nic nenajdeš.
00:40:16 Ten psovod se ptal, co má hledat, oni mu řekli, že věci
00:40:20 a psovod na to, že ne, na to psa nepustí.
00:40:24 A to už mi zase přišlo líto, proč by šupák nemohl najít moje věci.
00:40:31 Teď ho vidím. A on říkal, že ne,
00:40:34 že by sice chytil stopu, ale že je strašná zima
00:40:36 a chytil by rýmu a že prostě na takovou věc psa nepustí.
00:40:40 Tak jsem řekl, že dobře, že na psovi netrvám.
00:40:43 Pak jsem se chtěl rozloučit, ale oni mi řekli,
00:40:46 že musíme sepsat protokol. Ptal jsem se proč,
00:40:49 když je to všechno jasné, ať sepíšou protokol se zlodějem,
00:40:52 ne se mnou. S vámi musíme. Tak jsem musel s nimi na stanici.
00:40:56 Přišli jsme tam a tam sloužila nějaká písařka.
00:41:01 Jak jsem přišel, tak jsem říkal, že spěchám, že už je hodně hodin
00:41:05 a ona udělala: Psst. Ona tam seděla sama
00:41:09 a hrála s počítačem mariáš. Se dvěma.
00:41:12 Ne s jedním. Nemůžeš hrát mariáš s jedním.
00:41:16 Mariáš se hraje buď ve 3 nebo ve 4. Se 2 počítači hrála mariáš.
00:41:21 Ne, 1 počítač. Počítače pokuřovaly...
00:41:26 A tak hrála s tím počítačem. Já jsem říkal, že spěchám.
00:41:30 Ona řekla, ať počkám, že jí jde karta.
00:41:33 Tak jsem musel čekat, až ona zakončí hru.
00:41:35 Pak jsme sepisovali ten protokol, ona psala docela rychle.
00:41:39 A ještě ke všemu mi zazvonil telefon v kapse, tak jsem ho zvedl
00:41:46 a tam se ozvalo: "Nazdar, tady je Karel Gott.?
00:41:51 A teď říkejte Gottovi, že jste na policii a píšete protokol.
00:41:54 Tak jsem to chtěl rychle vyřídit a on: "Prosím tě,
00:41:57 stala se taková věc, volali mi z Lidových novin,
00:42:00 že dělají průzkum mezi lidmi a ptají se,
00:42:08 koho by si tak ještě představovali, kromě hlavního kandidáta,
00:42:12 na prezidenta. A mimo jiné navrhli i mě.
00:42:19 A ty noviny chtějí, abych se k tomu nějak vyjádřil.
00:42:24 Já bych rád nějak vtipně, tak co se k tomu dá říct.
00:42:27 Co si tak myslíš, že by se na takovou věc
00:42:29 dalo nějak vtipně říct?? Na policii nevěděli, s kým mluvím
00:42:34 a já abych to nějak rychle vyřídil, tak jsem řekl do toho ticha větu:
00:42:40 "To bys mi napřed musel říct, jestli chceš dělat
00:42:43 toho prezidenta nebo ne.? Písařce vypadla bageta z ruky.
00:42:54 Teď tam přišel nějaký strážmistr, že mají dole nějakého ožralého
00:42:58 a oni na něj: Psst! Spojení.
00:43:05 Já jsem pochopil, že oni si asi myslí,
00:43:07 že Václav Havel se mnou konzultuje,
00:43:11 jestli do toho má ještě jít nebo ne. Tak jsem to ukončil
00:43:17 se slovy, že si pak zavoláme a řekneme si to.
00:43:20 A písařka ještě řekla: "Pozdravujte Dášu.?
00:43:30 Musím říct, že případ byl nakonec uzavřen,
00:43:33 toho Bulhara opravdu zavřeli. Seděl týden, ale pak ho pustili,
00:43:36 protože dostal amnestii od prezidenta republiky.
00:43:43 Já jsem dostal dopis od Mirka Prokopce z Prahy.
00:43:46 On píše krásnou věc o řediteli a správci koleje.
00:43:52 Já jsem si říkal, že tentokrát bych to mohl aktualizovat,
00:43:55 tentokrát bych se mohl dopustit satiry,
00:43:59 protože správce znamená spravování věci veřejné,
00:44:03 nemusí to být jen kolej, ale může to být stát.
00:44:05 Tak jsem si řekl, že bych to vyprávěl a doufám,
00:44:08 že Mirek se na mě zlobit nebude, že bych to vyprávěl
00:44:12 o té pravici a o té levici. Že by to bylo o panu Klausovi
00:44:17 a o panu Zemanovi. Teď bych si uměl představit,
00:44:22 jak pan Klaus odchází z té politiky a předává to panu Zemanovi
00:44:27 a říká mu: "Prosím tě, vždyť jsme spolu pracovali
00:44:32 na tom Prognostickém ústavu, tady ti dávám 3 dopisy.
00:44:38 Máš to označeno čísly 1, 2, 3. Když ti bude špatně,
00:44:42 když budeš mít problémy, tak otevři první,
00:44:45 kdyby to nějak pokračovalo, tak otevři druhý
00:44:47 a kdyby po čase nastaly nějaké jiné, ještě horší, problémy,
00:44:51 tak otevřeš třetí.? Zeman mu poděkuje...
00:45:01 Poděkuje mu na kameru a teď se to odehrává celkem dobře,
00:45:09 ano, daří se a najednou však v autobuse těsno.
00:45:16 Průvodčí se nedostavil, větší plat on chce.
00:45:22 I vlak nepřijel, protože proč vstávat,
00:45:26 vždyť stávkují, řekl strojvůdce a ruku v ruce s řidičem autobusu
00:45:30 jdou a prozpěvují hlaholíce si píseň jakous.
00:45:36 Ono se to začíná otřásat, tady mě nepozdravila domovnice,
00:45:42 tak otevře 1. dopis a v něm je napsáno:
00:45:46 Vymluv se na svého předchůdce. Tak to on Zeman umí, že.
00:45:53 On se krásně vymluví, celý národ to pochopí. Prostě...
00:46:05 Uběhne rok v takovém svěžím rytmu,
00:46:11 všechno jde a najednou student z koleje hromadně vychází,
00:46:18 s dělníkem ruku si podává, Václavák se otřásá.
00:46:25 Hlava studentská na obuch naráží. Tam dav pod sprškou vodních děl
00:46:34 v okolních uličkách mizí, země se chvěje v základech.
00:46:42 Nuže což, 2. dopis otevřu. Otevře ho a v něm je napsáno:
00:46:48 Tak reorganizuj. Tak studentům nové koleje,
00:46:55 místo Paláce Černínského, tam ať student bydlí,
00:46:59 do menzy nemusí jít, však vládní kuchař něco uvaří.
00:47:04 Tam dělníkovi přidám, o práci nestarám se, dělníku, klid!
00:47:11 Tam z šachty veselý horník vychází, za každý kus uhlí zlato dostává....
00:47:24 Zubař vesele plombuje, chirurg řeže, jako mladík cítí se.
00:47:31 Národ šťasten. Zachráněn je další rok a půl,
00:47:36 všechno jde dobře, však tu náhle, co se děje,
00:47:41 snad aféra z toho nebude. Na trenýrkách páně Zemana
00:47:48 logo sponzorské. Kdo daroval ponožky tyto?
00:47:58 SMÍCH
00:48:00 A gumáky, ve kterých se lány procházím.
00:48:05 To dary jsou. On nekoupil je, on i clo nezaplatil.
00:48:12 Kdo financuje toto všechno? Tak otevřu tedy 3. dopis.
00:48:18 Otevře tedy 3. dopis ve vrcholné krizi
00:48:22 a tam je napsáno: Napiš 3 dopisy.
00:48:32 Tak, přátelé, toto bych považoval za konec 6. Bolkovin.
00:48:41 Já vás všechny zdravím a když něco napadne vás
00:48:45 nebo dědečka nebo vašeho syna... Napište 3 dopisy.
00:48:51 Pište, přátelé, do týdeníku Květy, do Českého rozhlasu,
00:48:56 do týdeníku Televize nebo také do České televize Brno.
00:49:03 A kdo trošku jdete s dobou a máte internetovou stanici,
00:49:09 tak napište na moji stanici. Tu má můj kamarád Kuba,
00:49:13 on je mladý a pořád u toho sedí, takže to určitě dostanu.
00:49:17 Adresa je: www.bolek.cz. To byl závěr. Děkuji.
00:49:28 Skryté titulky: Dušková
00:49:30 .
