Co spojuje tvorbu herce Boleslava Polívky, sběratelů loutek Pavla a Marie Jiráskových, ilustrátora Pavla Čecha a nakladatelů a knihkupců Veroniky Reynkové a Petra Novotného? Magie a zázrak tvorby, domnívají se moderátoři Jan Lukeš a Jan Schmid

Obsah dílu

Přehrát vše

Herecký král i klaun Boleslav Polívka oslavil sedmdesátiny vydáním zpola autobiografické knihy Bolek. Dozví se z ní čtenář, co tvoří tajemství jeho tvůrčí cesty? Podělí se o to s moderátory literární revue Janem Lukešem a Janem Schmidem on sám při návštěvě v jeho útočišti v moravských Olšanech? Cesta za magií umělecké tvorby povede pak z Olšan do Brna. Nejprve za autory rozměrné obrazové publikace Umění loutky, manžely Marií a Pavlem Jiráskovými, pak za malířem, ilustrátorem a tvůrcem osobitých autorských knih Pavlem Čechem. A nakonec moderátoři revue zamíří do Havlíčkova Brodu za Veronikou Reynkovou a Petrem Novotným do Nakladatelství Petrkov. Někdejší Literární čajovna Suzanne Renaud nese nový název, magie odkazu básníka a výtvarníka Bohuslava Reynka se však v profilu nakladatelství zrcadlí i nadále.


Olšany: Bolek Polívka

Herci, dramatikovi a scenáristovi Boleslavu Polívkovi (* 1949) bylo sedmdesát 31. 7. a jak při domluvě našeho setkání řekl, v délce oslav svého jubilea drží už asi světový rekord. I my mu budeme gratulovat, ale věcným důvodem naší návštěvy bude vydání výpravné obrazové knihy Juraje Grocha Bolek (2019). Není to jediná publikace o něm, první vydal už v roce 1989 Petr Hájek, Andrej Šťastný a sám Polívka pod názvem Předběžný portrét, další vznikly například z pera Pavla Taussiga (Filmový smích Bolka Polívky, 1993), Miloše Zapletala, Rostislava Sarvaše a opět Polívky samotného (Bolek Polívka v manéži i mimo, 1995), Otakara Brůny (Největší pieroti, 1998), Miloše Štědroně, Jefa Kratochvíla a Dušana Ždímala (Bolek Polívka v hlavní roli: Divadlo, 2003) či Luboše Marečka (Filmové kralování Bolka Polívky, 2004). Krom toho sám Polívka je autorem knih jako Bolek Polívka (1992), Království koní (2000), Farma (2007) či Divadlo (2009), pohříchu hlavně fotografických, ale autorskými komentáři komentujících další oblasti jeho zájmů a aktivit. Současná kniha z některých těchto publikací bohatě těží prostřednictvím citátů a odkazů, zároveň ale přináší nové texty své a jeho kamarádů, přátel a kolegů, které znovu komentují a ilustrují více než dvě stovky fotografií z Polívkova soukromí i z jeho profesionální dráhy divadelní, filmové a televizní. Je to mozaika jednoho života a díla, jakýsi podrobný i důvěrný památník, i když sám oslavenec tvrdí, že spíš lichotník. Ale není divu, protože jak tu píše režisér Ladislav Smoček, „Bolek je opravdový a trvalý fenomén na kulturním poli“, navíc osobnost s darem pozitivního vidění světa a vřelého lidského vztahu k okolí. První stopy Polívkova herectví lze zaznamenat už v roce 1966 ve filmu Kočky neberem, kde si zahrál „mladíka v davu návštěvníků zámku“, jeho herecká kariéra trvá tedy už přes půl století. Nás ale bude Bolek Polívka zajímat ještě víc jako autor, který se od jevištních klauniád 70. a 80. let dostal až k dnešním nostalgicky autobiografickým činohrám jako DNA (2014) či nejnověji Klíště (2019). Jak vlastně vzniká to, co na jevišti či na televizní obrazovce (Manéž Bolka Polívky) vypadá, jako by se to zrodilo právě v tu chvíli?

videoOlšany: Bolek Polívka
...
video video

Olšany: Bolek Polívka

Boleslav Polívka
mim, herec

Boleslav Polívka

* 31. 7. 1949



Brno I: Pavel a Marie Jiráskovi

Umění loutky (2019) zní název téměř pětisetstránkové publikace, pod kterou jsou podepsáni manželé Marie Jirásková (* 1964) a Pavel Jirásek (* 1963). Navazuje na stejnojmennou výstavu, která loni proběhla v Brně na Špilberku, letos v Praze na Chvalském zámku. Výmluvný je i podtitul knihy „české historické loutky ze sbírky Marie a Pavla Jiráskových“. Kniha je tedy jednak pohledem do sbírky, kterou Jiráskovi budují už třicet let, a to prostřednictvím asi 700 fotografií, jednak pokusem o systemizaci klasické české loutky z let 1800–1950 jako typového arterfaktu a českého loutkového divadla jako divadla typů. Dědictví v podobě rodinného loutkového divadla po prarodičích vyvolalo už v 80. letech první pokusy Jiráskových o jeho kompletaci a také snahu o restauraci získaných loutek. Té se dnes věnuje zejména Marie Jirásková a ta nám názorně předvede, co taková práce obnáší. Sbírka se rozrostla do rozměrů, které už by si vyžadovaly trvalou samostatnou instalaci, přechodné expozice jsou jen dočasným řešením tohoto problému, a i u Jirásků doma najdeme její zástupce. „Také české loutky jsou bytosti,“ píší Jiráskovi ve své knize. „Docela snadno lze uvěřit, že když je nevidíme, ožívají svým vlastním životem.“ Co se potom asi u Jirásků děje, když oni sami ulehnou ke spánku? O magii a mystériu loutky s nimi budeme mluvit i nad jejich dalšími knihami: Loutka a moderna (2011) a Česká loutka (2008), kterou napsal Pavel Jirásek s Jaroslavem Blechou. Dlužno přitom podotknout, že loutky jsou jen jedním segmentem z mnoha dalších činností Pavla Jiráska: vystudoval estetiku a hudební vědu a je aktivním hudebníkem, literátem (naposledy básně Bytosti jménem houba, 2016), fotografem, filmovým, televizním a rozhlasovým dokumentaristou, publicistou a pedagogem.

videoBrno I: Pavel a Marie Jiráskovi
...
video video

Brno I: Pavel a Marie Jiráskovi


Brno II: Pavel Čech

Výtvarník, ilustrátor a tvůrce autorských knih Pavel Čech (* 1968) byl naším hostem už ve vysílání 29. 5. 2013. Tehdy měl za sebou vyučený zámečník, pak pět let dělník v Královopolských strojírnách v Brně, později patnáct let hasič a od roku 2004 výtvarník na volné noze už osm napsaných a nakreslených knížek, sedm jich bylo vydáno. Další kniha, Velké dobrodružství Pepíka Střechy (2012) získala Magnesii Literu. Pavel Čech se ve své tvorbě jeví jako milovník Jaroslava Foglara a tajemných, magických i traumatických okamžiků dětského poznávání reality a prvních závažných rozhodnutí, které musí člověk už jako dítě učinit. Sám je autodidakt, literární i výtvarný samouk, který těží jen a jen ze své fantazie, z vizuality a atmosféry starých půd, zpustlých zahrad, opuštěných biografů, tajemných městských uliček, parních lokomotiv, automobilových veteránů, záhadných ohrad, ale i z alchymie rodinných vztahů a citových vzplanutí. Knih, které sám napsal a nakreslil, je teď už skoro 20, podobný počet je těch, které ilustračně doprovodil (včetně titulů Michala Ajvaze, Jiřího Kratochvila, Radka Malého a Jana Skácela), ještě víc vytvořil komiksů, ačkoli právě jim se původně velmi bránil. V jeho pojetí je však i tento žánr něčím zcela osobitým a neortodoxním. Pokud jde o autorské knihy, má Čech mimořádné štěstí, protože se ho jako autora ujalo nakladatelství Petrkov a poskytuje jeho invenci veškerou tvůrčí svobodu i vydavatelskou péči. Uplatňuje se ovšem i jako malíř, autor výtvarných objektů, plakátů, reklamní grafiky, za tím vším je však vystopovatelný sjednocující duch dobrodružství všedního dne, bdělého snění i touhy po proniknutí do záhad lidské existence a po správném a čestném nastavení jejích parametrů, která je v rukou každého z nás. Foglarovská a woodcrafterská etika je tu tedy nabíledni.

videoBrno II: Pavel Čech
...
video video

Brno II: Pavel Čech


Havlíčkův Brod: Petr Novotný a Veronika Reynková

Veroniku Reynkovou (* 1975) a Petra Novotného (* 1966) jsme navštívili už před drahnými léty a rozhovory s nimi byly součástí, vysílání 27. 10. 2001. Tehdy se jejich nakladatelství, založené v roce 1996, ještě jmenovalo Literární čajovna Suzanne Renaud, podle francouzské básnířky a manželky Veroničina dědečka, básníka a výtvarníka Bohuslava Reynka (1892–1971). Zaměřovalo se na vydávání právě reynkovských titulů a pak také třeba na překlady z francouzštiny z pera Veroničina otce Jiřího Reynka či na první knížky Pavla Čecha. V roce 2010 se nakladatelství přejmenovalo na Petrkov, podle rodinného reynkovského sídla nedaleko Havlíčkova Brodu, kde jsme tehdy také ještě natáčeli, mj. právě s Jiřím Reynkem, a kde dnes Veronika s Petrem žijí. Profil nakladatelství zůstal více méně identický, významně v něm však posílilo zaměření na fantazii a obrazutvornost dětského a dospívajícího čtenáře, a to právě díky knihám Pavla Čecha, které tvoří odhadem možná polovinu vydaných titulů. Vedle něj a Bohuslava Reynka jsou z asi 30 autorů firmy jedinými vícenásobně vydávanými ještě Australan Andy Griffiths s ilustrátorem Terry Dentonem s jejich obrázkovou sérií Zřeštěný dům na stromě. Název Literární čajovna Suzanne Renaud zůstal kavárně, kterou nakladatelé provozují na stejné adrese jako své Knihkupectví Vysočina, a právě tam se s nimi sejdeme. Jen o kousek vedle je Hotel U Zlatého lva, který zrekonstruovali a provozují ve francouzském duchu, jejich akční rádius je tedy neobyčejně široký, přitom ale prodchnutý duchem serióznosti a spolehlivosti. O tom svědčí mj. právě spolupráce s Pavlem Čechem, založená především na vzájemné důvěře a daném slově. I to je v dnešní době cosi fantastického a magického.

videoHavlíčkův Brod: Petr Novotný a Veronika Reynková
...
video video

Havlíčkův Brod: Petr Novotný a Veronika Reynková


Stopáž52 minut
Rok výroby 2019
 P ST HD
ŽánrMagazín