Za tradicemi, které žijí a přinášejí užitek a radost (2013)

Houslař

Václav Matulík je houslařem a hudebníkem folklorního zaměření. Působí ve Velkých Bílovicích, kde od roku 2007 provozuje vlastní houslařskou dílnu umístěnou v budově místní Základní umělecké školy. Jeho klientelu tvoří muzikanti cimbálových muzik, učitelé a žáci základních uměleckých škol i orchestrální hráči. Václav Matulík nástroje nejen opravuje, ale i zhotovuje. Rodák z Valtic žije na Hanáckém Slovácku, ve Velkých Bílovicích, obci známé svou příkladnou péčí o lidové tradice a vinařství. I proto právě zde našel prostor pro uplatnění své profese, tak i naplnění svých zájmů jako hudebník v cimbálové kapele Lalia.

Trojanovice

Ve 13. století došlo k osídlení pasek pod Radhoštěm Valachy. V roce 1748 se paseky oddělily od Frenštátu a staly se samostatnou obcí, která měla vlastního fojta. Na pečeti z roku 1766 nese obec název Trojanovská. Obec tedy patří k Valašsku. Je tady ale jedná zvláštnost, kterou mají všechny obce patřící do oblasti frenštátska. Nářečí v Trojanovících není čistě valašské, ale obsahuje v sobě i stopy nářečí lašského, projevily se zde vlivy Ostravska a Slezska. Lidem ale zůstaly valašské zvyky a valašské chápaní skutečnosti a smyslu života.

Když se řekne Radhošť, každý si vybaví dvě města, mezi kterými se bájná hora vypíná k oblakům. Málokdo však ví, že polovina hory patří do katastru obce Trojanovice, ležící pod jejím severním úbočím vedle Frenštátu pod Radhoštěm. Polovina kaple Cyrila a Metoděje na Radhošti stojí na území Trojanovic a spravuje ji od roku1904 Matice Radhošťská sídlící v Trojanovicích. Jejím předsedou je Drahomír Strnadel. Šestnáct let byl starostou obce. Pod jeho vedením se dobudoval areál Památníku bratří Strnadlů a jeho obec Trojanovice vydala sbírku trojanovických písní – Trojanovice zpívají, Rok pod horami od Josefa Strnadla a také publikaci Texas, země vzdálená i blízká. Drahomír Strnadel je také předsedou Muzejní a vlastivědné společnosti ve Frenštátě pod Radhoštěm a členem řady spolků v obci. Je také spoluautorem samostatné expozice o vystěhovalectví ve frenštátském muzeu.

Kdo se chce seznámit s historií Trojanovic, měl by navštívit Památník bratrů Strnadlů v časti obce nazývané Karlovice. Dřevěnice stojí na místě původní chalupy, ve které vyrostli čtyři bratři Strnadlové. Název Karlovice vznikl na památku Karla Strnadla (1850 – 1971), který byl vyhlášeným hudebníkem. Jméno Strnadel je na Frenštátsku velice známé. Pan Drahomír Strnadel organizuje pravidelná setkání Strnadlů. V památníku se můžeme seznámit s historií Trojanovic a také s pracemi čtyř významných rodáků obce. Nejstaršim z nich je Jan Knebl (1866 – 1962). Motivy pro své sochy a obrazy čerpal z valašského kraje. Bohumír Strnadel-Četyna (1906 – 1974) je známý čtenářům jako autor historických románů, v nichž si všímá života horalů jako např. Drvař, Ráztoka, Valašský vojvoda. Antonín Strnadel (1910 – 1975) se narodil jako druhé dítě lesního dělníka Filipa Strnadla. Vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze. Řada jeho prací v ilustrátorské tvorbě i v tvorbě malířské je inspirována zážitky z jeho dětství pod Radhoštěm a valašskými tradicemi.

Josef Strnadel (1912 – 1986) vystudoval Filozofickou fakultu University Karlovy v Praze. Často se ve svých knihách vracel do svého dětství. Valašskem se inspirovaly jeho knihy Rok pod horami, Vyhnal jsem ovečky až na Javorníček, Zamrzlá studánka a další. Jako pražský student byl vězněn v koncentračním táboře. Kromě prózy psal také vlastivědné eseje a věnoval se folkloristice. Jeho písemný projev je originální. Kultivovanou řečí, básnickým obrazem líčí ve svých knihách krajinu, a lidi svého dětství, svůj rodný kraj pod Beskydami.

Stopáž25 minut
Rok výroby 2013
 ST HD
ŽánrMagazín