Na hranici tradic
Přehled dílů
Jak roztočit mlýnské kolo
Na pravém břehu řeky Odry v obci Loučky stojí velký vodní mlýn ze 16. století. Po více než půl století nečinnosti jej znovu uvádějí do provozu manželé Jaroslav a Věra Královi.
Bez ševců bychom bosí byli
Svatopluk Hýža z Kelče se jako jeden z mála obuvníků u nás zabývá výrobou krojové obuvi. Ševcovské řemeslo ovládá také jeho syn Jiří, který umí vyrábět krpce a žije ve Zlíně.
Na Prajzské se povědalo…
Lidová básnířka, spisovatelka a varhanice Jana Schlossarková sbírala celý život příběhy a vyprávění z Prajzské. I díky ní tak zůstává hlučínské nářečí stále živé.
Když přede kolovrátek
Ruční zpracování ovčí vlny je jednou z nejstarších lidských dovedností. Lenka Koždoňová z Košařisk ví o vlně ledacos. Ale hlavně s ní umí zacházet a používat ji.
Malováno v Tupesích
Zuzana Hartlová vyrůstala v keramické rodině. Už její maminka navazovala na práce svého dědečka a otce. I díky paní Zuzaně dnes tradiční slovácká dekorační keramika nezanikla.
Kovář z Valmezu
Letos sedmdesátiletý Josef Hruška se vyučil u svého otce. Dnes patří v oboru k uznávaným osobnostem a řadí se ke generaci kovářů, kteří ještě měli možnost vyučit se tradiční podobě řemesla.
Když tančí a zpívá Hlubina
Soubor lidových písní a tanců z Ostravy byl založen již v roce 1947 a je dlouholetým šiřitelem folklorní tvorby Slezska a Lašska.
Krajka bílá, krajka dřevěná
Jana Juřicová ze Zubří je pokračovatelkou staleté tradice valašského bílého vyšívání. Její bratr Ladislav umí vyřezávat na lipovém dřevě obrazy podle secesních námětů Alfonse Muchy.
Brousky Jaroslavů Sucháčků
Ve Lhotě u Vsetína žije muž, který pochází z rodiny s dlouhou brouskařskou minulostí. V zavedené tradici dnes úspěšně pokračuje i jeho syn a vnuk.
Mlynář IV.
Pohankový mlýn blízko Frenštátu pod Radhoštěm má více než sto padesát let. Zdeněk Šmajstrla je v pořadí již jeho čtvrtým mlynářem a je tak pokračovatelem rodinné tradice.
