Rozhovor s režisérem Jurajem Herzem

Nemáte trochu obavy z toho, že televizní diváci budou seriál srovnávat s již zmíněným filmem?

Je to jejich právo srovnávat. Divákům se bude seriál buď líbit nebo nelíbit. Ale to já neovlivním. Se štábem a s herci můžeme dělat jen to nejlepší, co umíme. Doufám, že to bude úspěšný seriál.

Kde všude jste natáčeli?

Prostředí vytypovávala produkce společně s architektem, který zjistí, zda a jak může prostředí upravit. Mě a kameramanovi potom ukazuje návrhy jeho úprav a my musíme říci, jestli vyhovuje našim představám, velikosti a charakteru.

Kolik se v seriálu objeví herců?

Kolem šedesáti.

Jednotlivé díly budou na sebe navazovat nebo půjde o uzavřené příběhy?

Přestože jde o uzavřené příběhy, tak samozřejmě na sebe navazují. Jde o určitou etapu života od příchodu vojáků k jednotce až po jejich konec. Ten Vám však neprozradím, protože závěr seriálu bude pro diváky snad překvapením.

Všechny role jste obsadil konkrétně anebo jste na některé pořádal konkurs?

Všechny hlavní role jsem obsadil konkrétními herci, které jsem znal. Problém byl s postavou hraběte Šternberka. Zkoušel jsem několik herců, až jsem poznal pana Myšičku. Osobně jsem ho neznal, ale slyšel jsem o něm, že je výborným hercem. Konkursy jsme dělali spíše na epizodní a na ženské a sborové role.

Které scény, z Vašeho pohledu, budou nejnáročnější?

Masové a noční scény jsou pokaždé složitější. V seriálu máme například scénu, kdy z nádraží přijde hlášení, že došlo ke srážce vlaků, při níž praskla obrovská cisterna s vínem. Celá posádka dostane jediný úkol - zachránit víno. Samozřejmě pro sebe. To je velká, dramaticky komická a těžká noční scéna.

Co by jste mi prozradil o týmu, který se podílí na natáčení Černých baronů?

Mou levou i pravou rukou je kameraman Jiří Macháně, se kterým jsem natočil přes dvacet filmů. Známe se léta. Jiří Macháně je rovněž, mimo pana Švandrlíka, jedinou spojkou mezi filmem a seriálem. U filmu Zdeňka Sirového byl taky kameramanem. U seriálu děláme kameru jinak. Také točí s jiným režisérem a je jiná doba. Dovolím si tvrdit, že obrazová stránka bude zajímavější, než tomu bylo u filmu.

Co by jste mu popřál?

To, co si přeje každý režisér. Aby se seriál líbil, sklidil ohlas, měl spokojené diváky, kteří se budou k seriálu neustále vracet, jako tomu je u nejúspěšnějších televizních seriálů. Je těžké toho dosáhnout, ale musíme se o to alespoň pokusit.

Vyšlo v TV magazínu č. 31/02

Major Terazky, vojín Kefalín, politruk Ořech, poručík Troník, oddíly „pétépáků“ (PTP = pomocný technický prapor) zvaných černí baroni… Ano, hádáte správně - jeden z nejslavnějších románů Miloslava Švandrlíka. Režisér Juraj Herz dokončil v létě natáčení nového sedmidílného seriálu Černí baroni, který s filmem z roku 1992 má společné jediné - autora předlohy Miroslava Švandrlíka a kameramana Jiřího Macháně. Režisér Juraj Herz o seriálu, který vychází ze Švandrlíkových povídek na stejné téma, prozradil:

Je velice těžké o Černých baronech cokoli prozrazovat právě proto, že jsou notoricky známí. Když mi bylo poprvé nabídnuto, abych seriál režíroval, tak jsem si říkal, že je už přece natočený film. Nedovedl jsem si představit, co víc by se dalo ještě natočit. Po přečtení povídek jsem však ujistil, že jsou úplně jiné než ty, které jsem znal. Jiné byly i situace, zcela odlišné od filmových. Neexistuje totiž jenom jedna kniha Černých baronů, ale vyšlo jich ještě dalších devět - odehrávají se až v dalších letech a hlavní představitelé jsou už staří. První dvě knihy obsahují historky, které vlastně nikdo z filmu nezná. Taky film přece jen už zestárl a byl natočený v trochu jiné době. Sledovalo ho hodně lidí, kteří u černých baronů skutečně sloužili. Přestože to byla doba velice těžká a smutná, tak nám po tolika letech dala jakési právo vybírat směšné a humorné stránky. V seriálu se odráží nesmyslnost doby a nesmyslná hloupost důstojnické elity, která nastoupila s komunisty. To mě k projektu přitáhlo a řekl jsem si, že mi stojí za to seriál natočit.

Čím se bude lišit televizní seriál od filmu?

V seriálové verzi není ani jedna historka. která vyústila ve filmu. Postavy zůstaly stejné. ale herecké obsazení je zcela jiné. Ani jeden herec z filmu se v seriálu neobjeví. a to z několika důvodů: herci od té doby zestárli, vypadají jinak a nechci, aby se film pletl se seriálem.

Jaký je váš názor na složku armády zvanou „černí baroni“?

V padesátých letech jsem sloužil dvaadvacet měsíců u proti dělostřelecké baterie v klášteře Teplá u Mariánských Lázní. Byla to tvrdá, krušná a těžká vojna. Během té doby šest kluků spáchalo "úspěšnou" sebevraždu, řadě dalších se nepovedla. Přestože to bylo špatné a těžké údobí mého života, dokážu o něm hodiny vyprávět směšné historky a situace. S "černými barony" jsem se osobně nesetkal, ale důstojníky popsané panem Švandrlíkem jsem v trochu jiné podobě ve stejné blbosti, která z nich čišela a mluvila z každé jejich věty, na vlastní kůži zažil.

Jaké je herecké obsazení seriálu?

Při obsazování jednotlivých rolí měla každá postava vymezené dva hlavní aspekty. Herec musel postavě, kterou napsal pan Švandrlík, vyhovovat fyzicky. Dále muselo jít o dobrého,schopného a známého herce, protože seriál je seriál a jeho úkolem je přilákat diváky k obrazovkám. Když budou v seriálu vynikající, ale neznámí herci, diváky to tolik nepřitáhne.

Proč jste hlavní roli Terazkyho svěřil Andreji Hrycovi?

Andrej Hryc je herec. Který mi hrál už v pěti nebo šesti filmech a dobře ho znám. Byl jsem přesvědčený, že roli Terazkyho musí hrát slovenský herec. Pavel Landovský, který hrál Terazkyho ve filmu, musel hodně energie věnovat tomu, aby se naučil správně slovensky. Jenže já nechtěl, aby Terazky mluvil správně slovensky. A aby se český herec naučil špatně mluvit česky, tak jak mluví postava, je velmi složité. A to je jeden z důvodů, proč jsem vybral pro Terazkyho právě Andyho Hryce.

A do role Kefalína Radka Holuba?

Kefalín, tak jak je popsaný, je v podstatě sám pan Švandrlík - není to žádný krasavec, v civilním povolání asistent režie na Barrandově. Kefalín řekne nejen sám sobě, ale i ostatním, že musí vojnu nějak přežít, a proto musí švejkovat. A dělá ze sebe Švejka. Hledal jsem herce, který by všechny tyto aspekty spojoval a určitým způsobem byl panu Švandrlíkovi podobný. V Činoherním klubu jsem měl premiéru hry Čekání na Gogota, kde hrál právě Radek Holub. Viděl jsem, že je to skvělý herec, který dokáže zahrát obě polohy - pro důstojníky "Švejka" a pro vojáky toho nejchytřejšího z celé party.

Černí baroni se odehrávají v prostředí pro ně typickém, máte s ním zkušenost?

Natočil jsem už všechno možné, jen film z vojenského prostředí dosud ne. To mě k seriálu také od začátku přitahovalo. Ale pokud se týká žánru, rád točím takový, který jsem dlouho nedělal. Čím jsem starší, tím mám raději komedie. Mám také rád hrůzné filmy, grotesky, černý humor. A v seriálu Černí baroni najdete všechno. Ale kdybych měl říci, jestli točím raději současné nebo dobové filmy, tak bližší jsou mi dobové. Umožňují mi větší stylizaci. Záleží také na scénáři a kvalitě předlohy.