Komedie o jedné rebelii proti husákovskému socialismu a vlastní cestě k dospělosti. Koprodukční film ČT byl volně inspirován stejnojmennou knihou P. Šabacha (2010). Hrají: A. Geislerová, M. Myšička, M. Taclík, J. Macháček, K. Liška-Boková, M. Sidonová, J. Šulcová, J. Dulava, V. Kotva, L. Kovář, M. Vrba, J. Vlček, J. Šárka a další. Scénář P. Jarchovský. Kamera M. Štrba. Režie O. Trojan
00:00:10V pohodě. Vydrž tam! Dobrý, dolů.
00:00:14Další, pojď. Dej si rozběh pořádnej.
00:00:17Kopni tam ty nohy! Kopni tam. Dobrý.
00:00:22To jo ono! Tak pojď dolů.
00:00:24Další.
00:00:27Švihni tam ty nohy, hergot!
00:00:32No znova! Další kolo jedem, chlapi.
00:00:35Šup! Odraz. Hoď tam ten zadek. Vydrž mně do vzporu, běž do vzporu!
00:00:38Vydrž mně tam. Propni ty lokty, ty lokty propni.
00:00:41To je ono. Dolů. Další.
00:00:44Šup. Hoď tam ten zadek. Výborně. Do vzporu.
00:00:48Dobře, Jehlička. No vidíš, že to jde.
00:00:51Tak šup. Další, pojď.
00:00:54Hop! Proč se držíš podhmatem?
00:00:59Tak. Ne každou ruku jinak. Hergot, dostaň se mně nahoru.
00:01:02Na tu hrazdu. Přitáhni se. Kopni tam ten zadek.
00:01:06A do vzporu. Ne! Znovu. Dostaň se tam zpátky, aspoň nad hrazdu.
00:01:10To je ono. Dobrý, další. Šup!
00:01:13Tak pojď. Kubíček, pojď. Jsem zvědavej na tebe.
00:01:16Vydrž mi nad tou hrazdou, ták. Pomalu, dělej!
00:01:20Kopni tam ty nohy. Přitáhni břicho. Přitáhni břicho.
00:01:23Pokrč nohy. Kopni tam! Nahoru! Ježiš, ke stropu!
00:01:26Prosím tě, padej! Padej!
00:01:31Modrý trenky a s holkama cvičit. To by vám šlo.
00:01:33Hlavně že máte pačesy dlouhý!
00:01:39-Čau.
-Čau.
00:01:41-Čau.
-Čau.
00:02:05Kopec Cinglák nad naší čtvrtí byl naše útočiště.
00:02:09-Vadí, nebo nevadí? -Nevadí.
-Tak dej pusu Vendy.
00:02:13Útočiště všech začínajících mániček,
00:02:16kterejm ještě odmítali nalejt pivko v hospodě.
00:02:21Na protější straně za roklí se zdvíhá stráň až k vilkám,
00:02:24kam jsem musel jako malej chodit s rodičema na nuceňáky.
00:02:29Nudný nedělní procházky, na kterejch se chodily závidět vilky
00:02:32všelijakejch komouškejch pracháčů.
00:02:44Co se nevypilo ve středu,
00:02:46zahrabalo se na horší časy, tedy zbytek týdne.
00:02:53To aby nám naše zásoby nevypili místní pejskaři,
00:02:57kterým jsme přezdívali vykradači hrobů.
00:03:13Ty vole. Fakt smůla, Prokeš. Sis rozflákal vstupenku na Cinglák.
00:03:17Ty vole. Vždyť už na Cingláku jsem.
00:03:19Sorry, ale Cinglák začíná odjakživa až támhle za silnicí.
00:03:22A vstupenka je středu co středu flaška, vole.
00:03:25Traduje se, že středeční vstupenky, v podobě flašky s pitivem,
00:03:29zavedli kdysi dávno bratři Čamborové.
00:03:35Bezkonkurenčně největší máničky v širokým okolí.
00:03:38PÍSNIČKA
00:03:40Dobré ráno, blues. Řekni mi, jak se máš.
00:03:48Dobré ráno, blues. Řekni mi, jak se máš.
00:03:56Je bílý den, já se dobře mám.
00:04:00Naše parta má na Cingláku nejlepší místečko.
00:04:04V ďolíku pod skálou s výhledem na město.
00:04:11Jsme nejlepší kamarádi, kalený v potyčkách ze dvorků
00:04:14a ve válce s kantorama na základce, kterou se brzo chystáme opustit,
00:04:18tak jako krysy opouštějí potápějící se vrak.
00:04:23-Tě péro!
-Tě péro!
00:04:25-Tak co jste přinesli, pánové?
-No, jako obvykle.
00:04:29Ze směsky nejlevnější ovocnejch vín zvanejch ovohuč
00:04:33a zbytků kořalek jsme si míchali koktejly.
00:04:36Čtyři díly konduranga, výtečného vína z lékárny za jedenáct korun.
00:04:42Jeden díl rumu z fotrovy železný zásoby.
00:04:47Říkali jsme jim všelijak podle toho, z čeho byly namíchaný.
00:04:50Třeba Stará teniska nebo Hadí pysk.
00:04:53A jeden díl francovky z lékárny Míťovy babičky.
00:04:57Sorry, babi. Na uzemnění.
00:05:00Dolejt Šumavským bylinným čůčem.
00:05:04Nejpopulárnější byl ovšem koktejl Šimáček.
00:05:07Protřepat, nemíchat.
00:05:10A proslulej koktejl Šimáček je hotovej
00:05:13stejně tak jako jeho autor - notorik Šimáček z Bubenče.
00:05:18Black Sabbath!
00:05:20Kluk v ponču se jmenuje Venca Jehlička,
00:05:22ale všichni mu říkáme Popelka.
00:05:24Kope jako Hatátitlá.
00:05:26To kvůli jeho fotrovi.
00:05:28Tati, né!
00:05:30Většina našich fotrů tehdy počítala letopočet
00:05:33na období před osmašedesátým, před ruskou invazí a po ní.
00:05:36Ne, neber mi ho.
00:05:39Většina jich taky byla nervózních a vzteklejch,
00:05:42nasranejch a zklamanejch. Právě jako Popelkův táta.
00:05:47Bejvalej šéf provozu v ČKD, dneska popelář.
00:05:52Máš po prdeli, mladej.
00:05:54Většina. Ovšem kromě mýho táty. Ale o tom až později.
00:06:03To pončo Popelkovi spíchla babička.
00:06:06Nakecal jí, že jde na maškarní za indiána.
00:06:11Ukrejval ho potom na tajným místě,
00:06:13protože by mu ho jeho fotr zase vyhodil do popelnice.
00:06:16Prubněte to.
00:06:18Aleš, můj druhej nejlepší kamarád je básník.
00:06:22Hele, ségra, ty počkej venku.
00:06:25Neustále u sebe nosil několik notýsků
00:06:27s rozepsanejma básnickejma sbírkama.
00:06:30-Ty tady bydlíš, jo?
-No jo.
00:06:34Alešův otčím byl nějaký velký zvíře na ministerstvu zemědělství.
00:06:40-A kdo bydlí tam?
-Manžel.
00:06:42-Čí?
-No, mý mámy.
00:06:45-Aha. Takže tvůj táta.
-Ne.
00:06:49Aleš ho, jak říkal, vytěsnil ze svýho života.
00:06:52-Hele, to, já už musím.
-Jo, jasný. Záchod je támhle.
00:06:55Ježiš, ne. Domů musím.
00:06:59Tak když musíš, tak si aspoň přečti tohle.
00:07:06-Co to je?
-Básničky.
00:07:09Básničky? Tys mi složil básničky?
00:07:11No jo.
00:07:13-Tak dík.
-Nemáš zač.
00:07:19Tak čau.
00:07:21Míťa je génius party.
00:07:25Co paměť sahá, nikdy neměl jinou známku než jedničku.
00:07:29Dobře, Bureš. Kubíček, pojď.
00:07:32Kromě tělocviku samosebou.
00:07:35Ty jsi ztracenej případ.
00:07:40V životě ho nikdo neviděl, aby se učil.
00:07:43Ani jeho babička, s kterou žije sám,
00:07:45protože Míťovy rodiče utekli za kopečky
00:07:48a Míťa skejsnul jenom s ní v týhle komančský rezervaci.
00:07:54Míťova babička je původem z Ruska.
00:07:57Přivezl si ji odsud kdysi dávno Míťův bohatej dědeček.
00:08:01Patřila jim jedna z těch vil,
00:08:03co jsme jí chodívali s rodičema závidět.
00:08:06Teď skončili v plísní prolezlým domečku v ubohý dělnický kolonii.
00:08:12Ahoj.
00:08:14Míťa furt věří, že ho nakonec Komančové pustěj za rodičema,
00:08:17uznávanejma operníma umělcema.
00:08:20Míťa je hudební génius po nich.
00:08:22Složil tři symfonie a asi milión drobnějších skladeb.
00:08:27To ho omlouvá, že neuznává bigbít
00:08:29kromě některejch vybranejch pasáží z Franka Zappy.
00:08:33To ruský jméno Dmitrij dostal prej po Šostakovičovi.
00:08:59A to jsem já. Jmenuju se Petr, ale všichni mi říkaj Žába.
00:09:03To asi proto, že mám velkou hubu.
00:09:06Byl bych radši, kdyby mi říkali Jagger.
00:09:10Mám na sobě fungl nový džíny,
00:09:12na který jsme s máti vystáli asi desetikilometrovou frontu.
00:09:15Bony. Bony chceš nějaký?
00:09:19-Jo, ano, ano.
-Po šesti pade, jo?
00:09:24-Kolik?
-Tak sto.
00:09:28Na džíny? To ti nebude stačit. Sto pade, jo?
00:09:32A na kterejch mi včera matka pod pláštíkem noci nažehlila puky.
00:09:36Když jsem si je ráno oblík na sebe, myslel jsem, že se poseru.
00:09:39Mami.
00:09:41Trochu jsem ti to přežehlila, když máš dneska tu slávu.
00:09:44Já nevím, jestli je vhodný nosit rifle
00:09:46na předávání občanských průkazů. Akorát tím na sebe upozorní.
00:09:49Někoho tím proti sobě popudí.
00:09:52Tati, džíny jsou pracovní oblek utiskovaný dělnický třídy.
00:09:55Americký dělnický třídy.
00:09:57Jasně, montérky kovbojů.
00:10:00No a co tydle? Ty mají celkem sportovní střih. Co myslíš?
00:10:02Mami, nejsem žádnej tesilovej sráč.
00:10:05-Prosím? -Promiň, nechtěl jsem zbytečně nikoho popudit.
00:10:16Matýsku, tady máš svačinu.
00:10:19Děkuju.
00:10:36Vítám vás, mládeži, pionýři, děvčata a chlapci mezi námi,
00:10:41kteří již občanský průkaz máme.
00:10:44Tohle je významný den v životě každého občana.
00:10:48Noste svůj občanský průkaz svědomitě,
00:10:51ne v zadní kapse kalhot, jak se to často stává.
00:10:55Chraňte jej jako oko v hlavě, protože je to ten nejdůležitější
00:10:59dokument, který je vám naším socialistickým státem propůjčen
00:11:03a jeho znehodnocení se co?
00:11:07Se trestá.
00:11:09Smrtí.
00:11:10Správně! Trestá se. Buďte hrdí na to, že jste Češi!
00:11:17Tahle knížka je potvrzením toho, že jím opravdu jste!
00:11:22Nezapomínejte, že v některých imperialistických státech
00:11:27se ještě dnes řekne Čech a Cikán jedním slovem.
00:11:32Naštěstí je tady Sovětský svaz, který všem vysvětlí,
00:11:36kdo jsme my Češi.
-A Slováci.
00:11:41A Slováci, samozřejmě!
00:11:44A teď postupně podle abecedy přicházejte sem k nám
00:11:48k slavnostnímu převzetí svých občanských průkazů.
00:11:52Mikrofon, soudružko. Děkuji.
00:11:57Albrecht Petr.
00:12:00Tak nezapomeňte, musíte mu rozhodit klouby, jak sem vám to ukazoval.
00:12:03Rozhodit klouby a pak stisknout.
00:12:05Fikotová Zdenka.
00:12:09Hájek Petr.
00:12:12Hánová Květa.
00:12:16Holubová Zdenka.
00:12:20Jehlička Václav.
00:12:24Jirásková Eva.
00:12:28Jirsa Leopold.
00:12:32Jižanová Radka.
00:12:36Johanová Anežka.
00:12:44Kaplanová Adéla.
00:12:49Kapoun Ondřej.
00:12:54Kolona Václav.
00:12:58Kovanda Aleš.
00:13:06Kubíček Dmitrij.
00:13:20Měl jsem pocit, že se všichni policajti dívají právě na nás.
00:13:26Chtělo se mi zavolat: To ne já! To Popelka!
00:13:35Bylo mi jasný, že s těmahle budeme mít napořád už jen a jen potíže.
00:13:40Vyhlásili nám těma svejma pohledama válku hned první den.
00:13:45Nečas Martin.
00:13:50Takže teď bacha. Teď si všichni nalistujeme stránku 15.
00:13:59A stránku 15 vytrhneme.
00:14:01-Cože? -Proč? Protože, vole, bude 15.sjezd KSČ
00:14:04a když máš v občance vytrženou stránku 15, tak to znamená,
00:14:07že nesouhlasíš s tímhle režimem.
00:14:09Kdes to vzal? To jsem v životě neslyšel, vole.
00:14:11To se všeobecně ví. A kdo to nevěděl, tak to ví teď.
00:14:14Když se to všeobecně ví, tak to vědí i policajti, ne?
00:14:17Já to udělám už kvůli tomu, jak ty svině vosolily mýho fotra!
00:14:20Takže kvůli fotrovi, jo? Ty jo, věčně tě řeže.
00:14:24Věčně nám ukazuješ, jaký ti nadělal jelita. To není fotr, vole,
00:14:28to je drtička žeber. To jsou tvoje vlastní slova.
00:14:32Všichni kámoši mýho bráchy si natrhli stránku patnáct.
00:14:37Počkej, jako i Čamborové?
00:14:38Čamborové? Ty byli první! Ty to zavedli, vole.
00:14:43Tak hele, vytrhli, nebo jenom natrhli?
00:14:46No tak některý možná jenom natrhli, tak myslím, že natržení postačí.
00:14:51-Jste všichni pro?
-Jo.
00:14:53Co nám zbejvá.
00:15:06-Ale že to bylo dneska o fous!
-To teda.
00:15:09A na to se napijeme! A taky na Lenku Pivoňkovou, naši dobrou vílu.
00:15:18Soudružko učitelko. Pojďte sem.
00:15:23Některej z těch syčáků zhmoždil mýmu synovi ruku.
00:15:26Soudružko učitelko, záměrně. Támhle ti čtyři.
00:15:29Ten v těch brejlích a támhle ti zbejvající.
00:15:31To se musí vyšetřit, soudružko učitelko.
00:15:33Já myslím soudruzi, že jde o nějakej omyl.
00:15:37-To není omyl.
-To byl záměr.
00:15:39Chlapci byli asi tou slavnostní událostí tak vzrušení,
00:15:42že to přehnali se srdečným stiskem.
00:15:45No snad máte pravdu, soudruženko.
00:15:49Ty vole, já myslel, že mu jí natáhnu, jak jí čuměl
00:15:51na ty nádherný kozy! Nejkrásnější kozy ve střední Evropě
00:15:54a přilehlejch guberniích. A člověk musí koukat,
00:15:56jak nad nima slintaj nadržený policajti. Eklhaft!
00:16:03Druhý nejkrásnější!
00:16:04-Jo? Který jsou první vole?
-Fikotový z céčka, řekl bych.
00:16:09Fikotová je má možná až do půlky malýho vápna, to nevyvracím,
00:16:12ale tady jde o tvar, o strukturu, o kompozici.
00:16:15Hele, odpovím ti básní.
00:16:21-Co blbneš?
-Básnička, ne?
00:16:24To vidím, ale kam to píšeš, ty vole?
00:16:26Víš, co z toho teď můžeš mít za průser?
00:16:29Průser je, že sem zamilovanej do spolužačky Fikotový.
00:16:32Je sice trochu blbá, ale nezaslouží si i ta blbá trochu lásky?
00:16:35Mojí lásky?
00:16:40Tyhle podnikový večírky mě zničej.
00:16:46Jdu se umýt.
00:16:48Ty ještě nespíš?
00:17:01Copak to čteš?
00:17:10Tati můžu se jít vyčůrat?
00:17:13Běž.
00:17:25-Kdopak to psal? Nikdo.
00:17:29Hm?
00:17:33Kluci, ta včerejší záležitost s Veřejnou bezpečností,
00:17:36to nebylo poprvé, co jsem za vás tahala kaštany z ohně.
00:17:39Ale pevně doufám, že to bylo naposledy.
00:17:42-Samozřejmě. -Bez dobrýho posudku ze školy se nikam nedostanete.
00:17:46-Chcete studovat?
-Ano, paní učitelko.
00:17:51Večer jsou třídní schůzky. Mám si promluvit s vašimi rodiči?
00:17:55-To snad nebude nutný.
-Ani ne.
00:17:59Tak dobře. A teď se vraťte zpátky na hodinu.
00:18:04Na shledanou.
00:18:08Anebo víte co?
00:18:17Předělejte laskavě nástěnku.
00:18:21A tady něco pro inspiraci.
00:18:23Děkujeme.
00:18:31Co tam dát Purply?
00:18:33A k nim jejich fanynku, ne?
00:18:36-Anebo spěchy světské kosmonautiky.
-Taky dobrý.
00:18:40Do prdele.
00:18:43-Do prdele!
-Co je?
00:18:47Já jsem si splet básnický sbírky. To bude asi průser.
00:18:51Ne, to kecáš.
00:18:53Ty vole, co je zas támhle to?
00:18:55Těší mě, že vás poznávám, soudružko ředitelko.
00:18:57Velice jsem se na tuto školu těšil.
00:19:03Odvedu Daniela do třídy. My už to zvládneme.
00:19:05-Děkuju vám, soudružko ředitelko.
-Tak pojď.
00:19:10Dobrý den.
00:19:22-Panna, nebo lev? Lev.
00:19:25Panna jde Matesovi do třídy, lev k Petrovi.
00:19:31-Ty Petr, já Mates.
-Zase jsi to zaonačil, viď?
00:19:35-Prosím tě.
-Zase si z toho vyklouz.
00:19:36Spravedlivej los je spravedlivej los. Ahoj, kluci.
00:19:39Ahoj.
00:19:46No to nevím, jestli z toho vyklouznul. Mám totiž průser.
00:19:49Potěš bratra v depresi.
00:19:51Dnes k nám přišel novej spolužák.
00:19:53Pišítě! Sivodňajšňaje těma.
00:19:56Velíkaja akťáberskaja socialistíčeskaja revolucíja,
00:20:00charašo, dvacať pjátovo akťabrá
00:20:03tisjača devjatsót sjemnácatovo góda.
00:20:07Vstáňte. Sadítěs.
00:20:14Děti, tohle je váš nový spolužák.
00:20:17Věřím, že ho přijmete do svého kolektivu.
00:20:21Jak jsem ho uviděl, tak jsem si vzpomněl, že ho odněkud znám.
00:20:26Před nějakým časem jsem si byl koupit nějaký ventilky
00:20:30a gumový záplaty na duše a hned ve dveřích toho krámu
00:20:33jsem se srazil s tímhle klukem.
00:20:36Podrž to kolo. Já se jenom podívám, jestli je dobře nahuštěný.
00:20:39Já musím zkontrolovat brzdy taky. To není jen tak. Tys mě neslyšel?
00:20:43Brzdy jsou dobrý. Ještě se podivám na přehazovačku.
00:20:48No teď tam nemůžu. Krucinál, dej tu nohu pryč!
00:20:50Já ti to říkám snad jasně, ne? Jsi jak umanutej.
00:20:53Jau! Krucinál! Hergot, člověče, dávej pozor!
00:20:57Prosím tě, pochop jednu věc, já musím zkontrolovat,
00:20:59jestli je všechno podle předpisů.
00:21:01Danku! Jdi z toho... Ježišikriste!
00:21:17Jmenuji se Daniel Pačes a jsem váš nový spolužák.
00:21:21Ale později, až se lépe poznáme,
00:21:24budou mi moci někteří z vás říkat Daňku!
00:21:32Polib nám prdel, Daňku.
00:21:35-Kdo to řek?
-Hájku!
00:21:37Seber se a pojď se mnou do ředitelny!
00:21:45Vstáňte.
00:21:47Sadítěs.
00:21:50Ty vole, brácha chápeš to. Jaký později?
00:21:53A jaký někteří?
00:22:01Pokud někteří z vás nejsou ve Svazu rodičů a přátel školy,
00:22:05tak vás se samozřejmě příspěvek netýká.
00:22:07Jako vás paní Kubíčková nebo pana Jehličky.
00:22:15Promiňte, že ruším, soudružko učitelko,
00:22:17ale jde o vážnou věc, která se týká vaší třídy.
00:22:21No prosím.
00:22:23Já se jmenuju Fikota a tohle
00:22:30dal některý z vašich žáků mojí dceři z 9.C.
00:22:38Zrovna milostná poezie to není, ale úplně bez talentu taky ne.
00:22:43Já si s nima promluvím.
00:22:48Podívejte, moje dcera to četla a velkou radost z toho nemám.
00:22:52Já si myslím, že to je vulgární.
00:22:54Pokud pisatele těch sprosťáren nepotrestáte exemplárním způsobem,
00:22:59budu nucen o tom informovat vaše nadřízené.
00:23:03A jaké potrestání si představujete, pane Fikoto?
00:23:07No jaké? Co nejpřísnější.
00:23:10A to je jaké?
00:23:13To už je na vás. Já osobně bych tomu hulvátovi dal trojku z mravů.
00:23:18Spolehněte se, že já osobně sama dohlédnu na přísný postih viníka.
00:23:28Podívejte, soudružko učitelko,
00:23:31tenhle váš tolerantní postoj není správný.
00:23:34Není výchovný a mohl by vás mrzet.
00:23:38Já to usnou nenechám.
00:23:42Víte, pane Fikoto, tohle už je devátá třída.
00:23:47Považujete vy za správné a výchovné
00:23:49se doma koupat ve vaně s vaší dcerou?
00:23:58Já myslím, že přejdeme k otázkám prospěchu.
00:24:04Brácha, řekni mi co v tom notesu bylo?
00:24:07-Zejtra vyneseš koš.
-No tak jo. Co tam bylo?
00:24:11Froteismus? Co to proboha je froteismus?
00:24:16Musela jsem do slovníku. Sexuální úchylka.
00:24:19Froteisti se ukájejí tím, že se o sebe jenom tak otírají.
00:24:23Fuj!
00:24:24Poslouchej. V přeplněné tramvaji frotéři se mačkají.
00:24:28Ke štěstí jim totiž stačí, když se na ně někdo tlačí.
00:24:33Výhradně z těch důvodů nechybí v májovém průvodu.
00:24:42Znáš ještě nějakou.
00:24:44Zveršoval všechny. Celkem prej asi padesát.
00:24:47To existuje tolik druhů úchyláků?
00:24:52Poslouchej, hele.
00:24:54Už to šustí, už to chrastí, z křoví lezou pederasti.
00:24:57Znásilnili za lesem tajemníka SSM.
00:25:03-Co s tím hodláš dělat?
-Co by? Nic. Schovám to.
00:25:08To bych nedělala. Najdou to u tebe a máš utrum.
00:25:16Kdo to vůbec psal?
00:25:19Vím já? Našla jsem to v laboratořích.
00:25:25MATĚJ SE SMĚJE
00:25:30Čemu se tady chechtáte?
00:25:34No pojďte, no, pojďte. Přišli jsme z rodičáku.
00:25:37Ach, jo.
00:25:52Takhle se vás zeptám.
00:25:55Hodláte jít po škole studovat?
00:25:58Nebo se spokojíte s umýváním záchodů?
00:26:02Prospěch by taková katastrofa nebyl, ale proč provokujete?
00:26:07Matěji, proč srážíš nového spolužáka?
00:26:12Myslíš, že je to nějaké hrdinství, vytahovat se na nejslabšího?
00:26:15Je to zbabělost.
00:26:17A navíc zjistil sis vůbec, z jaké on je rodiny?
00:26:21Hele a ty se moc nesměj! Ty a ta tvoje parta!
00:26:25Vy máte na kahánku všichni.
00:26:28Doufám, že aspoň nepíšeš ty ubohý, sprostý básničky.
00:26:32Ale tu, tu ruštinu si pěkně opravil.
00:26:34Na dobrou. Pouze na dobrou.
00:26:37Někdo se spokojí s trojkou. Někdo, kdo nemíří dál.
00:26:40Někdo, kdo nemíří výš. Průměr je zase jenom průměr.
00:26:44Dost dobrý na řeč okupantů.
00:26:47Chceš, aby Matěj ve škole plácnul nějakou takovou kravinu?
00:26:50Ale tati, já vím, o co jde. Není mi přece pět.
00:26:55Když to oba tak dobře víte, tak proč provokujete?
00:26:59-Chcete mít problémy?
-Hlavně že ty je nechceš mít.
00:27:03A co tím změníš, že je budeš provokovat?
00:27:05Takovejch statečnejch už bylo.
00:27:08Jsou jich plný kotelny, basy a doly. To chceš?
00:27:11Viděl ses někdy s lopatou?
00:27:14Dneska, hochu, nekopeš jenom sám za sebe, ale za celou tuhle rodinu.
00:27:18Za Matěje, za maminku a taky za mě.
00:27:21-Jasně, jsme zase u toho.
-U čeho?
00:27:24U toho, že tady jde jenom o tebe.
00:27:27Slyšíš ho! A já jsem měl pro vás připravený takový překvapení!
00:27:30Co je v tý obálce, tati?
00:27:34Tebe to nezajímá, Petře?
00:27:36Co?
00:27:37Co je v tý obálce?
00:27:43Co je to?
00:27:47Výjezdní doložka, kluci.
00:27:50To je povolení, že v létě konečně můžeme jet společně k moři.
00:27:54Do Jugoslávie.
00:27:58-Ty nemáš radost?
-Co? Já?
00:28:01No, mluvím s tebou.
00:28:05Když nechceš v létě jet s námi k moři, nemusíš.
00:28:07Můžeš zůstat u tety v Kařízku.
00:28:09Kařízek? Ty vole, brácha, vzpamatuj se! Moře, nebo koncentrák?
00:28:13Jasně, ale za jakou cenu.
00:28:15-Co jsi říkal?
-Já? Nic.
00:28:18-Péťo, kdy tě mám zítra vzbudit?
-Nikdy.
00:28:29Mirku, ukaž to!
00:28:35Dvacátij, tricátij i...
00:28:40Čtyřicátý. Kak, Hájek?
00:28:45-Četyricatij?
-Nět. Ašíbka. Sarakavoj.
00:28:50Sarakavoj.
00:28:54Sednout!
00:28:57Můžeš na slovíčko, prosím tě.
00:29:00Tak zbytek si opište z tabule, ano?
00:29:04A absolutní klid ve třídě.
00:29:07Daňku, pajdi sudá k daske.
00:29:11Dohlédneš mi na to, aby tu byl absolutní klid, než se vrátím.
00:29:14Každý, kdo bude vyrušovat nebo hlučet, tak ho napíšeš na tabuli.
00:29:18A já si to s ním později sama vyřídím.
00:29:21Absolutní klid, ano?
00:29:32Nasekám ti na holou. Né, né, tatínku. Nenasekej mi.
00:29:35Ne, ne, ne.
00:29:37NĚKDO PŘICHÁZÍ
00:29:41-Karle, hlavně zamkni!
-Jasně.
00:29:44Máme limit třináct a půl minuty do zvonění. Pojď!
00:29:47-Rekord je devět.
-Jasně. Pojď.
00:29:50Karle, Karle!
00:29:59-Ne, počkej. Já musím...
-To nevadí...
00:30:19ZVONÍ KONEC HODINY
00:30:22Tak si sbalte věci.
00:30:24A zítra zkontroluju, jak jste samostatně pracovali, ano?
00:30:28-Moment soudružko učitelko!
-Copak?
00:30:32Nováková házela vlaštovky po Blažkovi.
00:30:34Svoboda házel papírek po Novákový.
00:30:37Růžková tahala za vlasy Svobodovou.
00:30:39Dvořáková házela papírek po Hájkovi.
00:30:43Hájek se pral s Klímou.
00:30:46Klíma se ještě šermoval pravítkem se Svobodovou.
00:30:51Svobodová házela pero po Vodičkový.
00:30:54Vodičková tahala za vlasy Svobodovou.
00:30:57Svobodová házela papírky po Novákové.
00:31:01Nováková házela papírek po Husákové.
00:31:03Husáková házela vlaštovku po Klímovi...
00:31:06Vypadalo to, jako kdyby soudružka učitelka plakala s nohama nahoru.
00:31:14A co si vlastně dělala sama v tý tělocvičně?
00:31:16Čekala sem na ségru, až jí skončí vyučování.
00:31:20Musíme domů chodit společně.
00:31:34Holky, to, co se stalo, stát se nemělo a stávat se nesmí.
00:31:39Ale teď mě moc dobře poslouchejte.
00:31:42Kdyby se to doslechl někdo další, byl by strašný, ale strašný průser.
00:31:47Nedokážete si představit ani jaký.
00:31:50Lidi by přišli o práci a přišli by sem jiní učitelé.
00:31:55Takoví, co je na žádné škole nechtějí.
00:31:57Zlí, mstiví a neoblíbení.
00:32:01A to nikdo z nás nechce, že ne?
00:32:05Vážím si toho, že jste s tím přišly právě za mnou.
00:32:08Ale teď si tady taky slíbíme, že to zůstane jenom mezi náma.
00:32:11Napořád. Slibujete?
00:32:16Slibujeme.
00:32:24Ty tady někoho máš?
00:32:26Ne. Holky, pojďte.
00:32:35Zavři, prosím tě.
00:32:42Děje se něco?
00:32:57Dále.
00:33:10Posaď se, Lenko.
00:33:31VYPNUL RÁDIO
00:33:53Pisatel se zapomněl podepsat.
00:33:56Jde snad o to, o čem se tam píše, ne?
00:33:59O těch hnusnejch pomluvách.
00:34:00Je přeci pod naši úroveň zaobírat se anonymy.
00:34:03Jinými slovy, ty sama věříš, že já, zástupce ředitelky školy
00:34:08a tady soudružka Stejskalová provádíme uprostřed hodiny,
00:34:11uprostřed vyučování v tělocvičně na hromadě žíněnek pohlavní koitus?
00:34:18-Nic takovýho sem, Karle, neřekla.
-Ale vždyť se tam o tom píše.
00:34:22Já jsem to nenapsala.
00:34:25Když tomu nevěříš, tak proč k sobě do kabinetu zveš žačky,
00:34:29zamykáš se tam s nimi a zavazuješ je mlčenlivostí?
00:34:33To přeci svědčí o opaku. To svědčí o tom, že jsi ochotna
00:34:36takovým řečem naslouchat a krýt jejich šiřitele.
00:34:39Šiřitele výmyslů a sprostých lží!
00:34:42Proč jsi za mnou nepřišla hned, Lenko,
00:34:44když jsi něco takového zaslechla?
00:34:46Mohli jsme celou věc podchytit hned v zárodku.
00:34:50To byla chyba. Lekla jsem se. Nechtěla jsem nikoho skandalizovat.
00:34:55Tak to se ti teda povedlo. Já jdu po chodbě a slyším,
00:34:58jak se mi za zády všichni ti syčáci posmívají.
00:35:02Z ústředí sem posílají mimořádnou inspekci.
00:35:05Bezpečnost se tím bude zaobírat jako ohrožováním mravní výchovy
00:35:08mládeže. A tomu ty říkáš nikoho neskandalizovat?
00:35:12Držela jsem nad tebou ochrannou ruku, Lenko.
00:35:15A věř mi, nebylo to v tvém případě snadné.
00:35:18A od tebe se dočkám jen tajností a polopravd.
00:35:21O jakejch tajnostech to mluvíš?
00:35:26Znáš tohle?
00:35:36Vybírám jen namátkou.
00:35:40Zpráva o návštěvě mongolské delegace.
00:35:43Máme tu furt stranické návštěvy a teď jste z jurt vylezli ještě vy.
00:35:50Vybrala jsem schválně takovou, která nemá vulgární podtext.
00:35:54Jen ten zjevně protispolečenský.
00:35:56Jaký máš zájem na tom krýt autora těhle těch sprostot?
00:35:59Taky nechceš nikoho skandalizovat?
00:36:02Co je to "zjurt", soudruzi?
00:36:04Jurta je mobilní příbytek mongolských soudruhů.
00:36:07Dovedeš si pomyslet, co by se stalo s celým učitelským sborem,
00:36:11kdyby se inspekce, potažmo bezpečnost dozvěděla,
00:36:14že naši pedagogové kryjí
00:36:16takové protisocialistické projevy u žactva?
00:36:20A co víc, že se tím sami upřímně baví?
00:36:22Co chcete? Vždyť je to frankistka!
00:36:26No ano, sama to o sobě napsala do dotazníku.
00:36:29Prosím? Frankistka?
00:36:32Stoupenkyně fašistického diktátora Franca?
00:36:36Soudružka kuchařka myslí frankofonní.
00:36:39Napsala jsem do dotazníku, že mluvim francouzsky.
00:36:42Neodvádějme debatu od merita věci.
00:36:45Řekni mi, Lenko, můžu se po všech těchto zjištěních
00:36:49spolehnout na tvoji loajalitu k tomuto ústavu?
00:36:53Jistě.
00:36:56Tak mi prosím řekni, kdo to napsal? Protože když to neřekneš,
00:37:00tak mi nebudeme moct viníka exemplárně potrestat.
00:37:04A zítra tu máme další dopis,
00:37:06kterým pisatel neopomene obeslat i další příslušné orgány.
00:37:11Je to naše poslední šance předejít tomu nejhoršímu.
00:37:14Je to i tvoje poslední šance.
00:37:17Na kterou stranu se přidáš? Lenko, já čekám.
00:37:22Já to nevím, Vlasto. Ja nevím, kdo to psal.
00:37:26Našla jsem to v laboratořích v lavici.
00:37:28-Já ti říkala, vyhoď to.
-Ty mlč. Proč sis to schovávala?
00:37:31V zamčený zásuvce mýho stolu, zapomněl jsi dodat.
00:37:34-Jen tak pro úplnost.
-No dovol.
00:37:38-Co tím vším sleduješ, Lenko?
-Nechtěla jsem nikomu ublížit.
00:37:42A ublížila jsi všem. A nejvíc sama sobě.
00:37:45Nejvíc sama sobě!
00:37:51Dovolíš?
00:37:57Čtyři holky a dva kluci skotačili po ulici.
00:38:04Žádnej táta, žádná máma nebyli tam s náma.
00:38:08Jen šest koček, černých vloček
00:38:12motalo tak klubíčka, že z nich byla osmička.
00:38:21Tuhle básničku mě před nedávnem naučila malá Adélka Fikotová.
00:38:25Myslím, že je to jejich telefonní číslo.
00:38:29Možná že tam najdete autora těch anonymních udání.
00:38:34Tak to už přesahuje veškeré meze.
00:38:37Pište! Zápis z kárného řízení
00:38:41vedeného proti soudružce Lence Pivoňkové
00:38:45ze dne 14.března 1975.
00:38:51Hlavička!
00:39:02Měl jsem zánět průdušek, a tak jsem nějakou dobu ležel doma.
00:39:05Když jsem se vrátil, ve škole bylo všechno vzhůru nohama.
00:39:12Rozkřiklo se, že ředitelka dává Pivoňkový výpověď.
00:39:16Pivoňková se s toho sesypala. A pak se stalo něco neskutečnýho.
00:39:22Ty holky, co jí do toho namočily, rozpoutaly kampaň
00:39:26o znovupřijetí soudružky učitelky Pivoňkové.
00:39:30Kdo s tím souhlasil, musel si na triko připnout nějakou
00:39:32přiblblou kytku. Nejlíp pivoňku.
00:39:45HUDBA
00:39:59-Co se to tady děje?
-Vyhodili Pivoňkovou.
00:40:10Kdo vám to dal, kdo vám to dal?
00:40:12Nebraň se mě, hergot! Dej to sem!
00:40:15Hele, nezakrejvej si to! Dej to sem! Kdo vás naved?
00:40:18Kdo vám to dal? Upalujte do tříd!
00:40:22Co je! Ty si myslíš, že mi utečeš?
00:40:24Ještě si to vyřídíme, hochu, spolu!
00:40:33Protože se v týhle zemi, kde vládnou práskači,
00:40:36opravdu nic neutají, brzy se přišlo na to,
00:40:39jak to vlastně skutečně bylo.
00:40:42Že ty pitomý holky opravdu dodržely svý čestný pionýrský.
00:40:48Dobrý den.
00:40:50-A taky co předcházelo tomu...
-Tak dozvím se to, nebo ne?
00:40:53než si je vzal jejich taťka do parády.
00:40:56Co?
00:41:01Děkuju.
00:41:21Naše třída dokonce zorganizovala protestní hladovku.
00:41:43Která ovšem měla jenom jepičí život.
00:41:55Já tu kurvu malýho Pačese zabiju.
00:41:59Ser na něj.
00:42:02Ukaž. Já si chci taky čuchnout.
00:42:05Já už to mám promyšlený.
00:42:07Jak ten kretén vždycky jezdí do školy na tom jeho posraným kole,
00:42:10tak já jsem vysledoval trasu, kterou jezdí.
00:42:12A jak se vjíždí za tělocvičnou do dvora tou brankou,
00:42:15tak tam on se vždycky vřítí šílenou rychlostí.
00:42:18Já mu tam natáhnu mezi ty sloupky rybářskej vlasec čtyřicítku
00:42:21a vyměřím to tak, aby si o něj ten kokot ufik tu práskačkou kebuli.
00:42:26Co když tam vjede někdo jinej?
00:42:28Nebo tam vběhne ten atlet, co ho k nám pozvali na besedu.
00:42:32To bych nikdy neřek, že jsme tu flašku tak dobře zahrabali.
00:42:44Půjč mi to.
00:42:49Hlavně mně, brácha, dávej bacha na moje elpíčka.
00:42:52Jasně, brácha. Spolehni se.
00:42:55Tuhle památeční čepici po mámě si můžeš nechat.
00:42:58Seš moc hodnej. Dík.
00:43:04-Tak padej.
-Jasně.
00:43:07Potřebujeme se ještě s Vendulkou rozloučit.
00:43:18Ale já sem Marcelka.
00:43:20Já vím.
00:43:26-A co myslíš, že můžu asi dělat?
-Jsi snad u nich, ne? U komoušů.
00:43:31Stačilo by se nějak přimluvit nebo aspoň zaručit. Tati?
00:43:35Jediný, co bych dokázal, že bych na sebe upozornil.
00:43:38-A jí bych nijak nepomohl.
-Hm. Aha.
00:43:42Mirku, ale já myslím, že třeba slovíčko by si za ní ztratit mohl.
00:43:46Prosím tě, ještě ty! Já teď nemůžu potřebovat žádnou pozornost.
00:43:50Učitelů je nedostatek. Určitě se chytí někde jinde.
00:43:55Tak to jo. Tak to sorry.
00:44:01Petře!
00:44:04Petře, no tak počkej. Věř mi. Kdybych viděl aspoň skulinku.
00:44:10Stačilo by se ozvat, tati.
00:44:12Jako jedinej? Hlas volajícího na poušti?
00:44:15-Starej Popelka se taky ozval!
-To je popelář. Kdo jinej?
00:44:20Aha. Tak vidíš.
00:44:26Péťo, táta to myslí dobře.
00:44:28Paní učitelka, kdyby tady byla, tak by mu určitě dala za pravdu.
00:44:34Pusť to z hlavy.
00:44:41Dneska hrajem s Rusákama.
00:44:44Naši chlapci nastupujú.
00:44:47Jiří Holeček najlepší brankár štyroch svetových šampionátov...
00:44:51Tohle je dost možná Holečkovo poslední mistroství.
00:44:55Tvoje taky.
00:44:57Cos to říkal? Slyšelas to?
00:45:01-Co jsi říkal?
-Tvoje taky, řekl! Tvoje taky!
00:45:04Já to moc dobře slyšel!
00:45:09Jak se mám na to teď asi dívat?
00:45:21-Dobrý večer, paní učitelko.
-Dobrý večer.
00:45:23-My jsme přišli za váma.
-No teda, to bych nečekala.
00:45:27Tak pojďte dál, kluci.
00:45:30Pojďte. Pojďte dál.
00:45:38Já jsem nikoho nečekala. Posaďte se.
00:45:41Dáte si kafe nebo mám tady taky šumák. Mám tu hroznej nepořádek.
00:45:47To jste to neviděla u nás doma. Fotřík si vozí práci domů.
00:45:51Já postavím vodu na kafe.
00:45:59Koho to tu máte na stěně za fešáka, paní učitelko? To je váš přítel?
00:46:03Hm. To by bylo pěkný. To je Jacques Brel,
00:46:06fancouzskej básník a šansoniér. Kvůli němu jsem se naučila
00:46:09francouzsky, abych rozuměla těm jeho básničkám.
00:46:12Tak vidíš, vole. Básníci tady mají jasnou výhodu.
00:46:15Básníkům se tady nadržuje.
00:46:17Tak já dodělám kafe a pak vám kousek toho Brela pustím.
00:46:21Mám spoustu desek od kamarádky z Kanady.
00:46:25-Kdo jí to dá?-Já to vyšmelil, já dávám. Ty mluvíš.
00:46:30Co si to tam šuškáte?
00:46:33My to... Nám je strašně moc líto, co se stalo, paní učitelko.
00:46:38-My vás máme pořád moc rádi.
-Milujeme.
00:46:41Chcem říct, že co vám ty svině provedly, nás hrozně sere.
00:46:47Co mi to, vy pitomci, děláte?
00:46:50Ježiš nebrečte, paní učitelko. My to...
00:46:53My jsme vám tady přinesli...
00:46:56I když to teda nejsou zrovna francouzský šansony.
00:47:00-Ale je to bezva muzika.
-Mazec
00:47:03To jste vy čtyři?
00:47:05To zrovna ne, ale tak snad se vám to bude líbit.
00:47:09Tak děkuju. To je asi velká vzácnost.
00:47:13Tak si to hnedka můžeme pustit. Pojďte.
00:47:30ROCKOVÁ HUDBA
00:48:16Tak se mějte hezky, kluci. A ať vám dopadnou přijímačky dobře.
00:48:20-Děkujeme.
-My zase za váma přijdeme.
00:48:22-Dobrou noc.
-Dobrou.
00:48:28-Tak si říkám, že jsme to pěkně posrali. -Cože?
00:48:30Měli jsme jí dát Floydy, vole, nebo Zeppelíny.
00:48:32-Ty sis něco zapomněl, Aleši?
-Tohle je pro vás.
00:48:35Vždyť jsi říkal, že je to začátečnice,
00:48:37že musíme pěkně polehounku, aby se zajela,
00:48:39abysme ji, vole, nevyplašili.
00:48:41No jo. Jenže ona je protřelá, vole.
00:48:43Protřelejší, než by si kdokoliv myslel, vole.
00:48:45Doors nebo Stouny, vole. Ty vole, Jethro Tull.
00:49:16Fotr mě vykostí.
00:49:18Jmenuje se to Konec prázdnin.
00:49:20Jakej konec, vole? Prázdniny právě začaly.
00:49:242:1.
00:49:25To už je úděl básníků, vidět ze dne do noci.
00:49:27Poslouchejte.
00:49:29Prázdniny se nachylují, ostružiny černají.
00:49:32Dva caparti u kolejí sladké plody sbírají.
00:49:36Ze strnišť už vítr fouká. Slyšíš? V dáli vláček houká!
00:49:40Přejel děti ve chvíli, prázdniny jim skončily.
00:49:44Ty jsi vůl.
00:49:46Smutno hledět na koleje, neříkej, že nikoli.
00:49:49Vždy však dobré na všem zlém je, už nemusej do školy!
00:49:54Ty vole! A mně bylo divný, jak jsi dokázal přes noc popsat
00:49:58celej notes milostnejch básniček pro Pivoňkovou.
00:50:01Teď už je mi to jasný. Jsi génius.
00:50:04Omyl. Pravda je taková, že jsem ve sbírce,
00:50:06co jsem drásal celej rok pro Fikotovou...
00:50:08-Co to je?
-Básničky.
00:50:11...a nakonec jsem jí omylem dal na místo toho ten druhej sešítek,
00:50:14změnil jméno Zdenka na Lenka.
00:50:16-Takže podvod?
-Sprostej podvod?
00:50:18Prozření, vole, prozření.
00:50:23Chcípni, bonzáku!
00:50:28Kam vlastně jedete na prázdniny?
00:50:30Já akorát tak do Jáchymova do uranovejch dolů.
00:50:33A kam jedeš ty, Žába?
00:50:36To nám ty prázdniny pěkně začínaj.
00:50:39Pojďte sem!
00:50:44Občanské průkazy.
00:50:49Další!
00:50:59Ale, ale, ale, ale!
00:51:02Copak se nám to stalo se stránkou patnáct?
00:51:05To vypadá jako nějaká epidemie.
00:51:08-A ty máš občanku kde?
-Já jsem si ji asi zapomněl doma.
00:51:12-Cože?
-Že jsem si ji asi zapoměl doma.
00:51:15Aha. Doma.
00:51:18Tak víte co? Vy všichni teď půjdete se mnou. Šup!
00:51:21Po chodníku!
00:51:32Co mi můžou udělat?
00:51:34Ticho, vole.
00:51:40Já měl bejt už hodinu doma.
00:51:44Tak v týhle občance se natrhla ta stránka patnáct omylem, jo?
00:51:47A v týhle taky omylem a tady taky omylem!
00:51:52Tady se postav ke zdi a už ani slovo!
00:51:56Tak další. No, třeba ty.
00:52:00Pohyb, pohyb!
00:52:08Tady se posaď.
00:52:14Takže nejdřív iniciály?
00:52:20Cože?
00:52:21Tvoje iniciály.
00:52:23P.H.
00:52:25-Jaký sakra P.H.?
-No ptal jste se na moje iniciály.
00:52:28No, tak ven s nima. Jméno, adresa, datum narození. Ať to lítá, šup.
00:52:32Petr Hájek.
00:52:36-Dál?
-Ždanova 8.
00:52:38Pomalu.
00:52:42-No?
-6.11.1959
00:52:48Tak copak se nám to stalo se stránkou patnáct?
00:52:53Ale to je náhodička. Tady taky.
00:52:59A tady taky.
00:53:04Na něco jsem se tě ptal!
00:53:08-Co?
-Jaký co? Tady se ptám já! Čekám!
00:53:12-Co prosím?
-Poslouchej, ty zmetku!
00:53:14Ještě jednou řekneš co, a bude zle! Moc dobře si rozmysli, jak začneš.
00:53:21Čekám.
00:53:24Ale co mám říct?
00:53:27Je tohle možný?
00:53:32Tam se zařaď!
00:53:35Pošli mi sem dalšího, Staníku.
00:53:39Tati, já sem taky dneska ještě nejed.
00:53:48Tak teď ty. No pojď!
00:53:55Zvedni tu židli a posaď se.
00:54:05Jé, ona se našla. To jsem rád.
00:54:11Co je to?
00:54:13-Básnička.
-Básnička?
00:54:18Poslouchejte. Spolužačce.
00:54:22Nosit pětky denně domů nemusí být zlozvykem,
00:54:26zvláště přihlédnem-li k tomu, že je nosíš pod trikem.
00:54:32Tak ty si myslíš, že tohle patří do občanského průkazu
00:54:36na stránku Potvrzení o přijetí, zaměstnání a propuštění?
00:54:40-Asi ne.
-Čemu se tlemíš! Tobě to nestačilo?
00:54:43Ne. To já se nesměju vám, soudruhu.
00:54:46To mě jenom rozesmála ta básnička o Fikotový.
00:54:50NĚKDO KLEPE
00:54:53Já... Nezlobte se, já už potřebuju jít domů.
00:54:56Ona o mě má babička strach, víte?
00:54:58Už je totiž dost pozdě. Taky potřebuju na záchod.
00:55:06Vypadni, ty šmejde, a vyčkej příchodu příslušníka!
00:55:12-Viděls tohle někdy?
-Mrzí mě to, soudruhu.
00:55:16Tak tebe to mrzí? Nemrzí tě to ale dost.
00:55:20Tebe to totiž teprve pořádně mrzet bude!
00:55:22Protože tady na tý stránce, kam píšeš ty svoje sprosťárny,
00:55:25mělo bejt razítko školy, kam ses dostal! S tím se rovnou rozluč!
00:55:29Vy všichni, jak tam stojíte, vy jste dostudovali, všichni!
00:55:33My totiž dobře víme, co znamená mít poškozenou stránku patnáct!
00:55:37Jste nepřátelé socialistického zřízení!
00:55:40NĚKDO KLEPE Vstupte!
00:55:43Súdruh nadstrážmajster, rotný Rusnák, sa hlásí do služby!
00:55:47Rusnák, pojďte. Dostanete uniformu. Dojez to. Ty pojď se mnou.
00:55:54My jsme spolu ještě neskončili. Tím si buďte jistí.
00:55:59Sepiš to, Staníku, a vyhoď je, ať se nám tu ti hrdinové
00:56:01ještě nepochčijou. Já jdu předávat mundury.
00:56:09Na.
00:56:11Já ještě zkusím s kapitánem promluvit.
00:56:14On je trochu pruďas, ale v podstatě je to rozumnej chlap.
00:56:20Tak. A ruku na to.
00:56:24No.
00:56:26Au.
00:56:37-Hele, já už musím. Tak tě péro.
-Tě péro.
00:56:42Někdo mi musel ukrást tu občanku ve škole.
00:56:45Kdo jinej než ta svině malej Pačes.
00:56:47Hele, všimli jste si toho, jak ten Pačesův fotr
00:56:51říkal tomu starýmu fízlovi táto?
00:56:53No jo, vole. To je celá rodinka fízlů.
00:56:56Vsadím se, že ty maj u nich i starou bábu Pačesovou, vole!
00:56:59Tak jdem, ne?
00:57:02To jenom potvrzuje, že bejt fízl je záležitostí povahy,
00:57:05a ne povolání.
00:57:10Promiň, babi.
00:57:14-Promiň.
-Dmitrij, ty nemáš rozum.
00:57:17Tohle napíšu mamince. To si piš. Tohle tak nenechám.
00:57:21Promiň.
00:57:23Pojď sem! Tolik jsem se o tebe bála.
00:57:53-Tati, sorry.
-Takhle se chodí domů, ty smrade!
00:57:55Co mě biješ! Seš ňákej zasranej fízl, nebo co?
00:57:57Ty už mě dneska taky fackovali!
00:58:01Ty vole!
00:58:04Si táhni. Uvidíme, za jak dlouho tě esenbáci přitáhnou zpátky!
00:58:10Prosím vás, hospodárské výsledky sú snad niečo úplně iné
00:58:13ako správa pro tisk, nie?
00:58:15Ano, ano, já to zajtra ráno vybavim. Servus.
00:58:22Ty jsi ale dárek. Pětky pod trikem.
00:58:27Tak hele, Vijóne, občanku jsme jakože ztratili,
00:58:30požádáme o novou. A já to na bezpečnosti nějak pokreju.
00:58:34-Tak dík.
-Tak dík, tati.
00:58:38Tak dík, tati.
00:58:41No, ničeho se neboj.
00:58:45Už nebudeš?
00:58:49Trochu se dej podstrihnúť.
00:59:02To snad není možný.
00:59:05Ještě kousek. Už to bude dobrý.
00:59:08No kde jsi! Kdy chceš balit?
00:59:12Sakra!
00:59:13-Mami, kam mám dát ty tatranky?
-Pojď sem.
00:59:16Nahoře máš tašku a čistý prádlo. A tohle tam někam přibalíš, jo?
00:59:20Nemůžeme z toho něco vyndat?
00:59:21Ne, nemůžeme. A v kuchyni máš úplně studenou večeři.
00:59:24-No tak pohni! -A nezapomeň mi zabalit ty brejle.
00:59:27Nezapomenu.
00:59:32-Tak už jedete?
-Hm
00:59:34-To se těšíte, viďte?
-No víte, že já bych snad
00:59:37radši zůstala doma. Je to dálka. Mirda řídil nejdál do Kařízku.
00:59:42Kdo se bojí, nesmí k moři.
00:59:46-Vzali jste mi taky ten šnorchl?
-Jo. Běž si sednout.
00:59:50Můžeš jít laskavě na druhou stranu a podržet mi to?
00:59:53Ať mi to nevyšvihne oko. Na!
00:59:56-Co? Sedí se ti tam dobře?
-Jo. -Už to nebylo kam dát.
01:00:01Dobrý.
01:00:03Tak. Klíče.
01:00:06Můžeš si laskavě sednout. Máme všechno?
01:00:10Máme.
01:00:16-Pasy?
-Máme.
01:00:19-Peníze?
-Máme.
01:00:21-Doložku?
-Máme.
01:00:23-Celní prohlášení?
-Máme.
01:00:26-Vojenskou knížku?
-Odevzdali jsme.
01:00:28-Občanky?
-Pěkně doma v sekretáři.
01:00:30-Já ji mám tady.
-Čím posloucháš? Prdelí?
01:00:35Neříkal jsem ti tisíckrát jasně, že občanka musí zůstat doma?
01:00:38Víš, že by nás kvůli tobě mohli vrátit od hranic!
01:00:40-Mirku, klid.
-Padej.
01:00:45Mami, klíče.
01:00:48Pazdrát jeden. On se tváří, jako by tohle všechno bylo za trest.
01:00:53Ne, děkuju, je vedro.
01:01:34Dáte si řízky? Co? Dáš si řízek?
01:01:38To radši Kařízek.
01:01:46-Jaký to tam asi bude, co?
-Boží, ne?
01:01:50Prosím tě, nedrob mi tady! Můžeme přece někde na jídlo zastavit.
01:02:00Pro koho, si myslíš, že tohle všechno dělám?
01:02:02Myslíš, že pro sebe?
01:02:05Dívej se mi do očí, když s tebou mluvím.
01:02:08Myslíš, že to dělám pro sebe?
01:02:10Já nevím.
01:02:12Tak ty nevíš?
01:02:14Rozhlédni se kolem sebe. Kdo dneska dostane takovou šanci?
01:02:18Jmenuj mi jediného svého kamaráda,
01:02:20který dneska dostane takovou možnost?
01:02:23No právě.
01:02:26Vždyť on se těší. Péťo, řekni, že se těšíš.
01:02:30Má cestovní horečku. Nikdo nejsme zvyklej takhle daleko cestovat.
01:02:33Jestli se takhle hodlá tvářit celou cestu, tak ať radši nejezdí vůbec.
01:02:36Občanku už má, o sebe se asi postará.
01:02:40Máš ty vůbec ponětí, co mě celej tenhle váš plezír stál?
01:02:43-A ještě stát bude?
-Náš? Snad tvůj, ne?
01:02:50Ty jeden hajzle sobeckej! Co to říkáš?
01:02:53Jak to s tatínkem mluvíš? Co ty si o sobě vůbec myslíš?
01:02:58Klid, mami, prosím tě.
01:03:00Vás zajímá, co já si myslím? Tak já vám teda řeknu, co já si myslím.
01:03:04Já si myslím, že táta je zbabělec a zrádce.
01:03:10A jeďte si k tomu svýmu posranýmu moři třeba sami!
01:03:14Stůj! Počkej!
01:03:18Pojď sem!
01:04:19Je to horký.
01:04:25Jo, jo, dobrý.
01:04:53Tak to je na dlouho?
01:05:00Tak jo. Můžem, kluci?
01:05:04Nějak rychlý.
01:05:10Dobrý.
01:05:16Už tam za chvilku budeme.
01:05:39Dobrý den. Pasová kontrola. Vaše pasy, prosím.
01:05:43-Prosím.
-Děkuju.
01:05:51Prosím tě, podívej se na to.
01:06:13Pán vodič, poďte so mnou.
01:06:17Nie, sadnite si spat do voza, naštarujte a poďte so mnou.
01:06:21Ano, samozřejmě.
01:06:36Vystupte si. Všeci.
01:06:43-Zase práca.
-Pražáci.
01:06:45Vyberte batožinu z batožinového priestoru.
01:06:56Na. Vem to.
01:06:59Poprosím, jeden po druhom.
01:07:02-Nech sa páči.
-To bude dobrý.
01:07:05Položte veci na stol k colnej kontrole.
01:07:11-Dobrý večer.
-Dobrý večer.
01:07:21-Pan? -Hájek
-Poďte so mnou.
01:07:29-Já jenom...
-No tak... Takže na dovolenku?
01:07:33Prosím vás, směla bych si tady vyndat pro děti bundy šušťákovky?
01:07:37Pardon. Prosím.
01:07:54Mladá paní, prosím, pojďte se mnou.
01:08:03Počkajte vonku, chalani.
01:08:13Někdo naše asi musel udat, i když se snažili všechno utajit.
01:08:18Možná že ale měli jenom štěstí a instinkt. Byli trénovaný.
01:08:48Rozebrali tašky i auto na prvočinitele a nakonec našli,
01:08:51co hledali.
01:08:54Peníze, tátův vysokoškolskej diplom, doktorandskou práci,
01:08:59v angličtině psaný doporučení profesora Wichterleho,
01:09:03zvací dopis od University v Minnesotě, materiály z výzkumu.
01:09:07Pojďte se mnou, prosím.
01:09:11Všechno, co bylo poschovávaný pod podšívkami tašek a kufrů,
01:09:15zašitý máminým drobným ručním stehem,
01:09:18položený pod koberečky našeho auta
01:09:21a přilepený zevnitř v trupu naší loďky.
01:09:31Oni sa vracajú spať. To je v poriadku.
01:09:34Pokračujte.
01:09:47Mirku.
01:10:05Mirku!
01:10:10Do prdele, do prdele! Co teď s náma bude?
01:10:15No co mám dělat? Co mám sakra asi dělat? Kurva!
01:10:20Kurva, kurva, kurva, bože můj!
01:10:25Bože můj, všecko je úplně v prdeli!
01:10:30To je v prdeli.
01:10:32To je konec.
01:10:36Bože.
01:10:44A tak se řízením osudu a fízlů vlastně vyplnilo moje přání.
01:10:49Nejelo se nikam.
01:11:13Jménem zákona dohonit péro a občanský průkaz!
01:11:16Ty vole, Žába, to mě poser, co ty tady?
01:11:20-Ty vole, tě péro!
-Tě péro!
01:11:22Počkej, vole. Něco tady mám. To musíme oslavit!
01:11:27Akorát dvě.
01:11:30-Chceš samečka, nebo samičku?
-Samičku.
01:11:32Když jsme odjížděli, přál jsem si nemít otce,
01:11:36jako ho vlastně neměl Míťa nebo Aleš.
01:11:39-Black Sabbath!
-Black Sabbath!
01:11:41Teď jsem měl o něj strach, a bylo už pozdě.
01:11:45To je fakt sůra, vole. Jak se mu to stalo?
01:11:48Hm. Vyslýchali ho. Chtěli po něm, aby podepsal spolupráci.
01:11:52Jinak že prej skončí v lochu a my u lopaty.
01:12:00Stalo se to u třetího výslechu.
01:12:01-Už jsem vám všechno řek.
-Já vím, že jste nám to řekl.
01:12:05Ale my to chceme slyšet ještě jednou od vás.
01:12:08Dobře. Tak, my jsme jeli celá rodina
01:12:11do Jugoslávie na rekreaci...
01:12:13Trval prej deset hodin a vystřídalo se jich na něm tak osum.
01:12:17Oba mí synové i moje žena.
01:12:20No a pak to s ním seklo.
01:12:27No, vysokej tlak je u nás v rodině dědičnej.
01:12:30Co já pamatuju, tak táta na to vždycky žral nějaký prášky.
01:12:33A jak je na tom teď?
01:12:38Ale jestli to finguje, tak je fakt génius.
01:12:41Absolutní génius. Normálně se jim vysmek.
01:12:44-A cejtí něco?
-Jo, něco jo.
01:12:48A říká něco?
01:12:50Tak to je v prdeli.
01:13:16-Víš co?
-No?
01:13:18-Lepší drtičku žeber, než tohle.
-To je jasný.
01:13:24-Asi teď vostře spustím háro.
-To je rozumný.
01:13:35Hm, tady nám už pšenka nepokvete. Pudem k nám,
01:13:38dáme vychlazený pivo z lednice a pustíme nějakej mazec, ne?
01:13:41-A co tvůj fotr?
-Ale! Ten to pochopí.
01:13:45Je to vůl, ale není to debil.
01:13:47Stejně už musím domů, nemám žádný love.
01:14:10-Dík.
-Prosím.
01:14:23Ty vole, brácha, sorry. Zatímco ty kroutíš vojnu někde
01:14:26v horoucí prdeli na Slovensku, my tady sjíždíme tvý vzácný elpíčka
01:14:30a máme se krásně.
-Ty vole, chtělo by to ženskou!
01:14:34To teda jo.
01:14:52Popelku nevzali na průmyslovku, a tak dělal zahradnický učiliště.
01:14:56Tak pojďte. Provedu vás tady. Už to tady trochu znám.
01:15:00Třeba támhle, kytka. Pojďte dál, nezouvejte se.
01:15:06Tady máme kytku s dlouhejma listama.
01:15:09Tady půjdeme doleva.
01:15:11Míťu nevzali na konzervatoř. Prý pro velký zájem.
01:15:15A mně díky naší cestě do Jugoslávie
01:15:17vyrazili z gymplu dřív, než jsem tam vůbec začal chodit.
01:15:20Tady mám nějakej slizkej kořen. Podej mi prosím tě tu lijánu.
01:15:25Jedinej, kdo se nakonec na gympl prokousal, byl Aleš.
01:15:29Není tady krásně? Ať si strčej to jejich vzdělání do prdele.
01:15:33Já dělal učňák v tiskárně a Míťa roznášel poštu.
01:15:38Mimo jiný do schránky těch,
01:15:41co se nasáčkovali do jeho bejvalýho domova.
01:16:06Što tibja náda?
01:16:10Pššš. Ať je nevyplašíte.
01:16:26Co, Mičurinci? To je úrodička, co?
01:16:29No copak mládenci? Přišli jste nám pomoct?
01:16:32No holky, makáme, makáme. Žádný chlapi tady nejsou, jedem!
01:16:40A jako myslíš, že by přišel fotr před zavíračkou domu, jo?
01:16:43To asi těžko.
01:16:50Ty vole, ta tvoje rybička ještě žije?
01:16:52To víš, že jo. Že by byl někdo doma?
01:16:58Ty vole, nazdar, brácha! Co tady děláš?
01:17:01Sundej mý džíny, píčo.
01:17:03No jasně. Sorry. Já jsem nevěděl, že dostaneš opušťák.
01:17:08-A moje jsou zrovna vypraný.
-Kde jsou mí Stouni?
01:17:12-Co?
-Píčo, povídám, kde jsou mí Stouni!
01:17:17Sorry, vole. Já sem je půjčil tady Alešovi.
01:17:20Ale on má fakt perfektní gramec. On to fakt nepoškrábe.
01:17:23-Já pro ně hned skočím.
-Máš po piči, rozumíš?
01:17:26-Sorry. -Kdo ti dovolil nosit můj civil, vole?
01:17:28Kdo ti dovolil půjčovat moje Stouny nějakýmu bolševickýmu kreténovi?
01:17:32-Já je přinesu.
-Na to ti seru!
01:17:38Za hodinu mi jede vlak, abych byl o půlnoci v tom zpíčeným kasínu!
01:17:42Ty vole, tak sorry.
01:17:47Pustili mě po roce na jeden den. Myslíš, že jsem přijel,
01:17:50abych viděl tvůj debilní ksicht. Na to mrdám!
01:17:55Jediný, na co jsem v tý zelený pakárně celou dobu myslel, je,
01:17:59že si tady sednu ve svejch džínách, vožeru se a pustím si svoje Stouny!
01:18:04Kde jsou mí Stouni, ty píčo zpíčená?
01:18:07Ty vole, já nevěděl, že přijedeš!
01:18:09Pojď! Pojď! A jeden po druhým. Dostaneš mazáckou pochvalu!
01:18:15Kde jsou mý Stouni?
01:18:51Museli jsme se uskrovnit.
01:18:56Přišli jsme o služební byt a přestěhovali se do mrňavého 2+1.
01:19:07Žili jsme z otcova zoufalýho invalidního důchodu.
01:19:11Mámu nechali pracovat jen jako myčku nádobí
01:19:14ve vývařovně Domu odborů. A k tomu po nocích vyráběla
01:19:17sousedům chemlonové koberečky a dečky.
01:19:23-Kam jdeš?
-No, ven za klukama.
01:19:27-Na pivo?
-No, jedno si možná dáme.
01:19:33S tátou jsi byl dneska venku?
01:19:37Podívej se, jak tam je, mami.
01:19:41Vem ho na to pivo sebou. Víš, jak dlouho on nikde nebyl?
01:19:46Ale mami. Vždyť tam budou kluci.
01:19:49Chtěj se bavit o holkách a o muzice.
01:19:52No vždyť právě. On to všechno vnímá a jemu to pomáhá.
01:19:57On musí mít kolem sebe lidi. Pojď.
01:20:01Mirku, půjdeš se vyvenčit trochu.
01:20:07Tati, vstávej. Vstávej.
01:20:10Pojď, vstáváme.
01:20:12Pojď, Péťa tě vezme ven na chvíli.
01:20:15Trošku ať jsi mezi lidma.
01:20:19Co?
01:20:23Tak pojď.
01:20:25Ukaž. Dáte si spolu pivo.
01:20:49No, ty vole, Jardo, co nám to sem nosíš?
01:20:52Kluci, sorry, ale je vám šestnáct a já tu měl v sobotu šťáru.
01:21:00To je v prdeli.
01:21:03-Tě péro.
-Tě péro.
01:21:05-Co je?
-Ale nemusíš šeptat.
01:21:07Jemu je to asi jedno. A co to tady máte za svinstvo?
01:21:11Ale Jarda tady měl v sobotu šťáru a podělal se.
01:21:15-Co mu je?
-Ale! To je normální.
01:21:18Myslíš, že něco slyší? Nějakou muziku nebo tak něco?
01:21:21Třeba jo, třeba si něco pouští.
01:21:24-Co to asi je?
-Doors asi ne, ty vole.
01:21:26A nepij to, bude ti blbě.
01:21:30-Co rád poslouchal?
-Co já vím? Smetanu?
01:21:33To je v prdeli. To tady jako budeme čekat, až ho vrátíš?
01:21:45MÍŤA HRAJE NA KLAVÍR SKLADBU BEDŘICHA SMETANY
01:21:51-Black Sabbath.
-Tak na vás, pane Hájek!
01:21:58Díky.
01:22:10Kluci, koukám, že táta má žízeň jako velbloud, co?
01:22:14-Hele, bacha na to, kluci.
-Jasně, dík.
01:22:18Jardo, dvě piva!
01:22:22Ó, jedenáct...
01:22:24...řekni mi, jak se máš.
01:22:28Dobré ráno, blues, řekni mi jak se máš...
01:22:33Ahoj, kluci. Je tady volno?
01:22:45Tak co, jak jde život?
01:22:48Na hovno, co?
01:22:52Koukám, támhleten už má taky dost. Ale má recht.
01:22:57Hele, kluci, můžu vás na něco pozvat?
01:23:01No co pijete?
01:23:03Já piju vodečku. Viď, Jaroušku? Přines nám pět vodek!
01:23:10No, my asi už půjdem. Musím tady taťku vrátit domu.
01:23:15-Počkej, to je tvůj táta?
-No.
01:23:17To já sem nevěděl. Promiň. Kluci, počkejte. Sedni si.
01:23:20Nechoďte nikam. Sedněte si.
01:23:22Hele, co jsme si, to jsme si, jo?
01:23:25...že bůh má mě rád...
01:23:29Mýho tátu vodrovnali taky. Včera.
01:23:46Tady máme nějaké nejasnosti.
01:23:49Tenhle materiál, soudruhu majore, přečti
01:23:52a pak nám ho tady podepiš.
01:23:54Je to důležité a přísně tajné.
01:24:00Tak hoši, na ty naše táty!
01:24:09No a co proved ten váš táta?
01:24:13To je právě to, že nic. Jenom neuměl číst a psát.
01:24:16-Cože? -Cože?
-No jo.
01:24:20A nikdo by si toho nevšiml, kdyby nepřišlo to hnusný udání.
01:24:24Rozumíte tomu? Udání!
01:24:27Já na to špatně vidím. Já nemám brejle.
01:24:32Mohl byste mi to přečíst, soudruhu podplukovníku?
01:24:35Tady si můžeš nějaké vybrat.
01:24:49Já na to opravdu špatně vidím. Já mám tu tupozrakost.
01:24:51Já bych v případě, soudruhu podplukovníku, mohl...
01:24:54Ani hnout!
01:25:06Ne.
01:25:07Jak mu to, do prdele, mohlo procházet?
01:25:10Vždyť přeci musel denně podepisovat tuny lejster, ne?
01:25:12Podpis, to on uměl. Takovou tu muří nohu, to zvládnul.
01:25:16Akorát že to bylo tak všechno, no.
01:25:18Takže major, jo? Až na majora to dotáh?
01:25:22Kluci, já má o něj strach! Já se bojím, že se zastřelí.
01:25:26Ale hovno, čapne se jinde.
01:25:28Jo, no. S touhle kvalifikací.
01:25:31Dáme ještě vodku.
01:25:37Tati, ty už chceš jít?
01:25:40No tak, mi ti asi pomůžeme, ne? Venku je náledí.
01:25:43Jasně.
01:25:45Nemakej na moje sombréro, nemakej.
01:25:50Nemakej na moje sombréro...
01:25:58-Tak co? Jdeme?
-Tak pojďte.
01:26:12Já jsem tam stála od šesti hodin od rána.
01:26:15Od šesti hodin ve frontě na maso.
01:26:17Byla jsem druhá na řadě. Co ti budu povídat.
01:26:21Oni to maso vozej ve čtvrtek vždycky ráno,
01:26:25tak já sem si přivstala pěkně, abych tam byla včas
01:26:30a mohla si vybrat nějaký pěkný přední hovězí na koprovku,
01:26:34jak ty to máš rád. A přede mnou prostě rusanda taková.
01:26:40Tak što u vas sivodňa charoševa?
01:26:44A začala si prostě brát všechno.
01:26:46-Kolik?
-Dvě skusok.
01:26:50Všechno zleva doprava.
01:26:52Bok, da. Jest celij.
01:26:55Celej. Tři osmdesát
01:26:57A já jí povídám: A co budeme jíst my?
01:26:59Vy? A my naučim vas travu žrať.
01:27:03My naučim vas travu žrať.
01:27:07Naučíme žrát trávu. To ne.
01:27:11Pak nějaká paní vzadu povídá:
01:27:15Já snad někam půjdu a něco někomu řeknu.
01:27:18A ten dotyčný si to za rámeček určitě nedá!
01:27:23Chápeš to? Někam půjdu a někomu něco řeknu.
01:27:33Tak dobrou noc, Mirku.
01:27:41Tak tu koprovku zejtra budeme mít z kostky a s vajíčkem.
01:27:52Já ji mám takhle stejně radši.
01:27:57Mirku?
01:28:00Mirku, říkal jsi něco?
01:28:02Ať se tím udávěj. S vajíčkem je lepší.
01:28:07Mirku!
01:28:14-Kluci, honem, honem! Táta mluví!
-Cože?
01:28:17-Matesi, vstávej, honem. No pojď.
-Co mluvil?
01:28:21No pojďte.
01:28:28Mirku, řekni taky klukům, co jsi říkal mně.
01:28:32No, promluv na děti.
01:28:39To se ti asi jenom zdálo, mami.
01:28:41To se mi teda nezdálo. Já sem to slyšela naprosto jasně a zřetelně.
01:28:45A co řekl?
01:28:46No říkal, že má rád koprovku s vajíčkem.
01:28:50Nic jinýho? Jenom tohle?
01:28:54-No.
-Tak dobrou, mami.
01:28:58Dobrou.
01:29:06Jak už to poznali mnozí, nastává počasí kozí.
01:29:11V Praze i ve Mníšku pod Brdy nenosej holky podprdy.
01:29:17Pod blůzou nenosej nic, zvlášť když je velkej hic.
01:29:22A tak to počasí kozí
01:29:24hormony splašit nám hrozí!
01:29:28-Ve Mníšku, vole, ne v nížku.
-Tě péro! -To je jedno, ne?
01:29:30-Tě péro.
-Tě péro.
01:29:32-Co to je?
-Krtečci, vole, krtečci.
01:29:35Mám je zlikvidovat jako škůdce, ale já s nima mám na večer lepší plán.
01:30:09Undeground.
01:30:13Kolja! Vasil, Peta, sudá! Kak éto moglo prizajtit?
01:30:18Što éto takoje? Kde vy vzali tech krtóv?
01:30:21Kance, kancov! Bistro! Bistro eto udelat!
01:30:25Takže soudruzi, musíme si vypíčit priority.
01:30:28Dlouhodobý cíle jsou myslím jasný. Musíme získat modrou knížku
01:30:32a vyvlíknout se z vojny, kde bysme jinak chcípli, to je ložený.
01:30:35-Dobrý den.
-Dobrý den.
01:30:37A teď ty střednědobý cíle.
01:30:40Tohle jsem získal od samotnýho mladšího Čambory.
01:30:43Dalo mi šílenou práci to z něj vylomit.
01:30:48-Co to je za týpky?
-To jsou Plastici, vole.
01:30:52Příští neděli mají tajnej koncert v Adolfově.
01:30:55Celý je to obestřený děsným tajemstvím.
01:30:57Nikdo nespolehlivej nemá šanci se tam dostat. Doufám, že jedete?
01:31:01No jasně.
01:31:03Čeká nás velkej mejdan. Bengálský ohně, prostě zasvěcení.
01:31:10Teď ty krátkodobý cíle. Následujte mě, soudruzi.
01:31:14Plíživým přískokem vpřed.
01:31:22Tři, čtyři.
01:31:24Dáváme ti k narozeninám bílý tenisky
01:31:28a taky jedno elpí od Joplin Jenisky.
01:31:33Když ona začne zpívat, tančíme po pokoji.
01:31:40Když zpívá, tančíme a vše se nám hojí.
01:31:45A pak nám krásně je...
01:31:52Máničky stěhujou kuchyňskou linku,
01:31:55dali ji ke schodům, vorážej chvilku.
01:31:58Linka je plechová, linka je těžká,
01:32:02jestli jí nezvednou, večeři zmeškaj.
01:32:05A to je nejhorší, co může bejt.
01:32:09Co může bejt.
01:32:26Jedete na Plastiky?
01:32:29Asi už počtvrtý.
01:32:35A potom po dekou sníme, když onanujem...
01:33:00ZPÍVÁ ANGLICKOU PÍSNIČKU
01:33:31Nemáte ještě nějakou flašku?
01:33:34-Tak si pro ni pojď.
-Tak jo, no.
01:33:38-Tam se nevejdu.
-Tak pojď na klín.
01:33:56Vy tam! Zavřete ty okna!
01:37:52Máš tu pivo, tati.
01:37:55Tati, máš tu pivo. Chceš pít?
01:38:00Chceš se napít, tati?
01:38:07-Můžu?
-Jé, ahoj, Čamboro!
01:38:10Klidně, posaď se. To je ten Čambora.
01:38:18-Jak mu je?
-Asi dobře.
01:38:22-Vnímá nás?
-Jo, periferně.
01:38:27Zvu tě.
01:38:32-Můžu se mrknout?
-Jasně.
01:38:36-Kde máš bráchu?
-Zdrhnul.
01:38:39-Zdrhnul?
-Pš.
01:38:49Floydi. Wish You Where Here.
01:38:55Tak zduř!
01:39:09Koukám, žes byl na Plasticích?
01:39:12No jo, no. A nebyl jsem sám. A ještě mám tady zářez.
01:39:17Kde vás dostali? Na nádraží, nebo u hospody?
01:39:21Na nádraží v průchodu.
01:39:24To já měl kliku, vole. Jel jsem na motorce rovnou do Adolfova.
01:39:28A když jsem se blížil k hospodě, tak to celý začalo, ty jatka.
01:39:33Všude esembáci, obušky, krev. Sem to otočil a zdrhnul sem.
01:39:38Tak tos teda měl štěstí, vole.
01:39:43Fakt nás neslyší?
01:39:45Asi jo. Ale neboj táta mlčí jako hrob.
01:39:51Poslyš, hochu. Já tady nezůstanu.
01:39:55Já vypadnu do Mnichova za bráchou.
01:39:58Život je hodně krátkej na to,
01:40:00abych tvrdnul tady v tý bolševický pakárně.
01:40:03Nám to s tátou nevyšlo.
01:40:09Slyšel sem.
01:40:12A ty co? Hákuješ?
01:40:15Ale! Učím se na tiskaře. A co ty?
01:40:19Geodézie. Kulisák na Kladně.
01:40:28Do prdele. Za rok tam budu já stát.
01:40:32Ser na to. Zvu tě na ruma!
01:40:38Hej, soudruzi!
01:40:40To je ten Čambora, co jsem ti o něm vyprávěl.
01:40:47Jardo! Vypnu ti tu estrádu.
01:40:50-Klidně.
-Dej nám dva rumy.
01:41:17To nejsou moje klíče!
01:41:22Tati, my se nedostaneme domů, my nemáme klíče.
01:41:57Ježišmarja, co tady děláte? Mirku, prosím tě, jak to vypadáš?
01:42:02Vy jste se úplně pomátli. Vy nemáte klíče?
01:42:06Pojď sem. Ježiš, pojď,
01:42:10Proboha, ty jsi teda zřízenej.
01:42:15Stůj. Stůj.
01:42:20Ti teda pěkně děkuju, Petře. To se ti opravdu povedlo.
01:42:24To ti asi nestačilo, viď, jednou.
01:42:28-Ty nejdeš?
-Já počkám, až mi přivezou klíče.
01:42:32-Kdo?
-Oni mi je přivezou.
01:42:34-Kdo oni?
-Prostě oni.
01:43:06Jedem.
01:43:49-Ahoj.
-Ahoj.
01:43:51Pojď.
01:43:52-Prosím tě, neviděl tě nikdo?
-Ne. Ty tady máš teplo.
01:43:57Pojď dál.
01:44:08Jé, to je pěkný. Dokonce máme i rybu.
01:44:11Tak šťastný a veselý.
01:44:16A odlož si u nás.
01:44:18To je škoda, že musíš na svátky domů.
01:44:21Mohli jsme tě zítra vzít s klukama na půlnoční.
01:44:41Vem si todle a běž ke kolegyni do čekárny. Další!
01:44:47Tady to polož!
01:44:49Odveden za cé.
01:44:52Tak další. Pan Jehlička Václav.
01:44:58Tak je tady někde ten Jehlička?
01:45:02Co to děláš, ty čuně!
01:45:06Prosím vás, nezlobte se, paní, ale když na mě někdo křičí,
01:45:10tak já se vždycky počůrám.
01:45:15No a tak mi ten Ferda Mravenec pomoh jen k šestiměsíčnímu odkladu.
01:45:18Ale kdyby ta vojanda přišla jen o chvíli pozdějc,
01:45:20tak už sem dávno pochcanej, jak ty pivka chtěly ven.
01:45:24Moc se nesmějte, volové. Vás to za šest měsíců čeká taky.
01:45:28Já slyšel, že Ludvík Prokeš prodal svoji novou čézetu,
01:45:31dal prachy do obálky, napochodoval k doktorovi a řekl:
01:45:34Hergot, já nechci jít na vojnu!
01:45:40Dobrý den. Dobrý den, pane doktore.
01:45:43Dobrý den. Počkejte, prosím. Já jsem Ludvík Prokeš,
01:45:48já strašně nechci na tu vojnu, prosím vás.
01:45:51Doktor zašvidral na ty prachy, dal si je do pláště a řekl jenom:
01:45:55Snad s tím něco uděláme.
01:45:57A bylo! Dostal modrou knížku.
01:45:59Pohádky, vole. Než na vojnu, se radši podřežu.
01:46:07Jsou to jen posraný dva roky.
01:46:10Jak to vůbec můžeš říct, ty idiote! Viděls mýho bráchu?
01:46:13Jakej z něho udělali hadr. To jsou, vole, dva roky života v prdeli!
01:46:18Dva roky buzerace od těch největších sadistickejch kreténů!
01:46:23Dva roky, vole, vylepanej dohola!
01:46:25Dva roky vymejvání mozků a šikany, Žába!
01:46:28-Neříkej mi Žába!
-Tak nemel hovadiny, vole!
01:46:31Nikdo z nás, co tady sedíme, to tam nepřežije ani měsíc,
01:46:35natož pak dva roky. A ty řekneš jenom dva roky!
01:46:39Tady nejde o nic menšího než o holej život, vole.
01:46:43A my se jim z toho musíme vysmeknout, vole, každou cenu.
01:46:54PÍSNIČKA: ...vemte mě na hřbitov a zahažte hlínou,
01:46:59jsem kovboj a hodně jsem chybil, já vím.
01:47:08-Naposled.
-Ty vole, ne. Já už nemůžu.
01:47:11-Naposled.
-Měli jsme jich asi deset.
01:47:14Prosím tě.
01:47:21Black Sabbath.
01:47:32Tak jdem na to, vole.
01:47:58-Ty vole, co je? -Ty vole, já to nedokážu. Jsem básník, ne kat.
01:48:02Nekecej a dupej na tu ruku, ty vole!
01:48:08Ty vole, kam jdeš!
01:48:15Jé, tam někdo je.
01:48:16Ty vole, na to se vyser! Rimbaud taky nalil Verlainovi
01:48:20do piva vitriol, ty vole, tak dělej!
01:48:22-No jo, ale to bylo z lásky!
-Ty vole, todle je taky z lásky!
01:48:26Co tam děláte, vy dvě buzny?
01:48:28-Tak dělej!
-Do prdele.
01:48:33-Ty vole!
-Dělej, ty vole.
01:48:38Tak dupni na tu ruku, ty vole!
01:48:40-Ty vole.
-Dělej!
01:48:42Je to levá ruka, do píči. Tak dělej! Dupni na ni, kurva!
01:48:49Au! Jau! Kurva! Pomóc!
01:48:52Ty vole, ty vole, sorry, sorry!
01:48:55Drž hubu, debile! Jau! Já omdlím.
01:49:00Ty debile, proč jsi uhnul?
01:49:04Moje noha!
01:49:06Sorry, to byl reflex.
01:51:27Brácha, máš tu nějakou návštěvu.
01:51:29-Koho?
-Nějakou buchtu.
01:51:33-Buchtu? Teď?
-Mám někam vypadnout?
01:51:37-Neser, vole.
-Péťo! Můžeš sem na chvilku?
01:51:46-Ahoj, Hanko.
-Ahoj.
01:51:50-Vy se znáte?
-No, tak trochu.
01:51:54-Co ty tady děláš?-No, když já... Nemohl bys na chvíli ven?
01:52:00-No tak já si vezmu bundu.
-Slečno, pojďte klidně dál.
01:52:03-Ne, ne
-Nestyďte se. Pojďte.
01:52:04Ne, ne, já radši, kdybysme šli... Tak můžeš?
01:52:08Ale ne, vemte si ty věci a pojďte dovnitř.
01:52:12-Dobře.
-Pojďte.
01:52:15-Zujte se klidně, já vám půjčím nějaký papuče. -Tak teda děkuju.
01:52:24-Tady máte ty papuče.
-Jo. Děkuju.
01:52:34Máte hlad? Máte, že jo? Já vám dám trochu buřtguláše.
01:52:40Já vám to nandám na talíř. Matesi, pojď taky k večeři.
01:52:43A vem sebou židli nějakou.
01:52:51-Tak se tady posaď. -Jasně.
-Už je to skoro studený.
01:53:01Péťo!
01:53:03-Tati, to je Hanka.
-Dobrý večer.
01:53:07Tati, slyšíš? Hanka!
01:53:12Jo, děkuju moc.
01:53:20Vyhodili mě z učiliště a taky z intru.
01:53:23Cože? Vždyť jsi říkala, že to bude v pohodě.
01:53:26No, nebylo. Teď se bojím jet dom. Fotr mě zabije.
01:53:31No a co teď chcete dělat, slečno?
01:53:34Já nevím.
01:53:39Takhle se toulat po Praze, to byste neměla.
01:53:43Já vím.
01:53:46Měla byste zavolat vašim rodičům, aby si o vás nedělali starost.
01:53:49Naši nemaj telefon. Oni si doma myslej, že jsem pořád na intru.
01:53:56Hanka.
01:54:00On má občas takový záblesky.
01:54:04Jo, aha.
01:54:09A kde teda vlastně budete dneska spát?
01:54:12To nevím.
01:54:15-Tady by to nešlo.
-Já vím.
01:54:19-Tak jenom pro dnešek, mami.
-Ne.
01:54:23Mami.
01:54:27Tak dobře.
01:54:33-Mirku?
-Hanka.
01:54:39-Ty myslíš...
-Hanka.
01:54:42Že by tady... Tak já nevím, když tady táta se za vás přimlouvá...
01:54:47Hanka.
01:54:49Tak já bych vám třeba pro dnešek ustlala tady v předsíni.
01:54:52No tak moc děkuju teda.
01:54:54Ale jenom teda pro dnešek, protože zítra musíme zavolat
01:54:58vašim rodičům nebo jim to nějak sdělit.
01:55:00-Jo. Dobře.
-To by nešlo, tohle.
01:55:07Tak jsem pro jistotu zamkla. Klíče mám tady.
01:55:10Tady si je pěkně nechám. Ráno pomaže domů, odkud přišla.
01:55:18Jen ať tu zůstane.
01:55:21Cože?
01:55:23Přece ji nevrátíš od hranic.
01:55:28Mirku, promiň. To snad nemyslíš vážně, tobě snad přeskočilo.
01:55:32Tiše, ať mě nevzbudíš.
01:55:37Takže ty to schvaluješ, aby tady přespávala nějaká cizí holka?
01:55:42-Víš, co si o nás pomyslej?
-Jaký lidi?
01:55:46Jaký lidi máš na mysli? Víš třeba, že se tvůj syn trápí?
01:55:55Že se bojí. Že nemůže spát. Víš to?
01:56:01Přiveď mi, prosím, Petra.
01:56:04Teďka, jo? To určitě. A čeho se bojí?
01:56:11Vojny.
01:56:14To jo, no, to se bojí.
01:56:17Tak mi ho, prosím, přiveď.
01:56:35Fuj! Proboha proč tady chodíte? Proč nespíte?
01:56:39-Já potřebuju na záchod.
-Jo, no to je tady.
01:56:44A dlouho podržte splachovadlo. On nějak zlobí plovák.
01:56:47-A prosím vás potichu, ať nevzbudíte manžela. -Díky.
01:56:51Péťo, Péťo, pojď. Táta s tebou chce mluvit.
01:57:03Mirku.
01:57:05Je tady Petr?
01:57:07Jsem tu, tati.
01:57:10Ta Hanka, moc se mi líbí. Ale rodičům dát vědět musíte.
01:57:16No jasně. Spolehni se.
01:57:19Pojď sem se ke mně.
01:57:24Zítra zajdeš za profesorem Bohumilem Špičákem do Bohnic.
01:57:29-Já?
-Jo, ty.
01:57:32A co mu mám říct?
01:57:34Že jsi můj syn, že potřebuješ modrou knížku.
01:57:40-A to je všechno?
-Ne, to ne.
01:57:42Ještě napíšeš na papírek, co ti teď řeknu.
01:57:46Dáš mu to tak, aby si toho nikdo nevšiml.
01:57:49Pojď sem blíž.
01:57:52Ještě blíž.
01:57:55NESLYŠITELNĚ ŠEPTÁ
01:58:01-To mu mám napsat?
-Přesně. Nic víc.
01:58:05To bude stačit.
01:58:08A co se stane?
01:58:10Bude to stačit. Dobrou.
01:58:15Tak dobrou, tati. Dobrou, mami.
01:58:18Dobrou, Péťo.
01:58:26Dobrou.
01:58:31-Dobrou.
-Tak dobrou noc.
01:58:39Brácha, co ti táta chtěl?
01:58:42Až později, brácha.
01:58:45Až později.
01:58:49A neser a spi už.
01:58:55Svině.
01:58:56Hovado.
01:58:57Kreténe.
01:58:59Vyser si voko.
01:59:09Když jsem ten večer usínal, nevěděl jsem, že v tu samou dobu
01:59:13Popelka se svým fotrem v koupelně montují mísu,
01:59:17kterou jim v noci přivezl taxikář.
01:59:20Spláchni.
01:59:31Nevěděl jsem, že Alešovi dali zlomenej kotník do gypsu
01:59:41A taky jsem nevěděl, že v tý samý nemocnici o dvě patra níž
01:59:45se doktoři snaží přivést k životu úplně promrzlýho Míťu.
01:59:54Nic z toho jsem nevěděl ani druhej den ráno,
01:59:57když jsem cestou do Bohnic za profesorem Bohumilem Špičákem
02:40:00doprovázel Hanku na autobus a při tom jsem ve schránce objevil
02:40:04zmačkanej dopis z Kanady.
02:40:16Tak jdem.
02:40:18Míťa už z nemocnice nevylezl.
02:40:21A když bylo po několika měsících všem jasný, že má smrt na jazyku,
02:40:26dostal konečně ono povolení vycestovat za rodičema,
02:40:30uznávanejma operníma umělcema.
02:40:33Jenomže to už nestihnul.
02:40:46Díky Popelkovi a učnicím ze zahradnictví
02:40:49měl Míťa na pohřbu tolik kytek,
02:40:51kolik jich možná neměl ani Klement Gottwald nebo Jimi Hendrix.
02:41:00Osud přeje připraveným a člověk je strůjcem svého života.
02:41:06Milujícímu a milovanému Dmitrijovi určil osud žel
02:41:10jen velmi krátkou životní dráhu nedožitých devatenácti let.
02:41:18Byl pravým představitelem naší mladé pokrokové generace.
02:41:22Zákeřnou a vleklou nemocí
02:41:25nebylo mu dopřáno naplnit své životní cíle....
02:41:28-Co to je za debila?
-...a své životní poslání..
02:41:30-Co to je za blbosti?
-...rozvíjet svůj talent...
02:41:33-Vždyť Míťa byl génius!
-...ani zcela prožít lásku...
02:41:36Jediný, čeho mu nebylo dopřáno,
02:41:38bylo studovat na hudební konzervatoři!
02:41:41Kdyby mu to bylo dopřáno, tak je tady dneska s náma, ty idiote!
02:41:47O to těžší i bolestnější je naše dnešní...
02:41:51Pusťte mě!
02:41:58-To jsem posral.
-V pohodě.
02:42:01Dík.
02:42:06Popelku jsme den po pohřbu Míti vypravili vlakem
02:42:09na tu nejhustší vojnu v Michalovcích a v Žilině.
02:42:13Zůstali jsme si spolu na věčný časy a nikdy jinak.
02:42:18To Aleš vystudoval vysokou školu
02:42:21a odkroutil si rok v nějaký luxusní vojenský zašívárně.
02:42:24Tohle mi přišlo před tejdnem do schránky.
02:42:26Nikdy nepřestal psát pro potěšení kamarádů svoje uhozený básničky.
02:42:30-No nekecej. Pivoňková?
-Ukaž.
02:42:34-A taky byl pořád zabouchnutej.
-Bože, ta je krásná!
02:42:39-Otoč to.
-Mým zasvětitelům s láskou Lenka.
02:42:47Já strávil pět měsíců na oddělení pro duševně choré
02:42:50profesora Bohumila Špičáka v Bohnicích,
02:42:53kde jsem se s diagnózou 307 staral o katatonický pacienty.
02:43:17Mami, za jak dlouho bude oběd?
02:43:20Až táta chytí nějakou rybu!
02:43:23To nechytí, si myslím.
02:43:25Brácha, půjdeš si zahrát bembinton?
02:43:27Teď?
02:43:38Hele, co ti to táta tehdy v noci šeptal,
02:43:41abys to napsal na ten papírek?
02:43:43-Pamatuješ, Bobane?
-Jenom tohle?
02:43:47No a pak už jenom Mirda Hájek.
02:43:51A to ti stačilo, abys dostal modrou knížku a nemusel na vojnu?
02:43:55No jo, no.
02:44:00Hele, bere mu!
02:44:07Tati, bere ti ryba.
02:44:12Kluci, oběd!
02:44:15Pojď, tati. Jdeme na oběd.
02:44:26Jo a taky jsme vždycky chtěli mít svojí vlastní kapelu.
02:44:55Obut a oblečen počítám minuty,
02:44:58čeká mě příšerná křížová cesta,
02:45:00svíjím se u dveří do klubka svinutý,
02:45:04třesu se, potím se, v noci jsem nespal.
02:45:07O, o, o, o...
02:45:31Z kabátu odlétly zbylé dva knoflíky,
02:45:34sotva jsem oblečen, hned se zas svlíkám,
02:45:37čelo mám do krve rozbité od kliky,
02:45:40proboha nemohu, nechci jít nikam.
02:45:45O, o, o, o...
02:46:33Kdybych mohl alespoň požádat kohosi,
02:46:36někoho, kdo by se v ulicích nebál.
02:46:39Podat mu peníze, tašku a poprosit:
02:46:42Prosím vás, kupte mi naproti chleba.
02:46:45Někoho uvidět, být viděn kýmkoliv,
02:46:48obojí děsí mě hrůzostí stejnou,
02:46:51kéž bych měl vypito aspoň tak pět, šest piv,
02:46:54kéž bych měl někoho, kdo by šel se mnou.
02:49:20Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize 2010
Hořká komedie režiséra Ondřeje Trojana Občanský průkaz na motivy stejnojmenné knihy Petra Šabacha sleduje osudy čtveřice dospívajících mladíků, jejich přátel, lásek a rodičů. Od okamžiku, kdy v patnácti letech dostanou občanský průkaz, až do chvíle, kdy se v osmnácti snaží uniknout vojně a pokoušejí se získat modrou knížku.
Petr, Aleš, Popelka a Míťa dospívají v sedmdesátých letech, v době, kdy vyjít na ulici bez občanského průkazu znamenalo koledovat si o průšvih a kdy povinná vojenská služba byla pro mnohé tím největším strašákem. Každý po svém i společně se snaží neztratit v totalitním státě zdravý rozum a smysl pro humor, ale také nezadat si s režimem. Prožívají řadu epizod, některé jsou úsměvné, s nádechem absurdní grotesky, jiné dramatické a fatální.
Občanský průkaz vypráví o tom zvláštním životním období, kdy dětství zvolna přechází v dospělost, a tahle cesta v každé době vede skrz bourání konformismu a rodičovských ideálů, revoltu vůči společnosti, hledání a nalézání sebeúcty. Tehdy stejně jako dnes…
