Komedie o jedné rebelii proti husákovskému socialismu a vlastní cestě k dospělosti. Koprodukční film ČT byl volně inspirován stejnojmennou knihou P. Šabacha (2010). Hrají: A. Geislerová, M. Myšička, M. Taclík, J. Macháček, K. Liška Boková, M. Sidonová, J. Šulcová, J. Dulava, V. Kotva, L. Kovář, M. Vrba, J. Vlček, J. Šárka a další. Scénář P. Jarchovský. Kamera M. Štrba. Režie O. Trojan
00:00:10 V pohodě. Vydrž tam! Dobrý, dolů.
00:00:14 Další, pojď. Dej si rozběh pořádnej.
00:00:17 Kopni tam ty nohy! Kopni tam. Dobrý.
00:00:22 To jo ono! Tak pojď dolů.
00:00:24 Další.
00:00:27 Švihni tam ty nohy, hergot!
00:00:32 No znova! Další kolo jedem, chlapi.
00:00:35 Šup! Odraz. Hoď tam ten zadek. Vydrž mně do vzporu, běž do vzporu!
00:00:38 Vydrž mně tam. Propni ty lokty, ty lokty propni.
00:00:41 To je ono. Dolů. Další.
00:00:44 Šup. Hoď tam ten zadek. Výborně. Do vzporu.
00:00:48 Dobře, Jehlička. No vidíš, že to jde.
00:00:51 Tak šup. Další, pojď.
00:00:54 Hop! Proč se držíš podhmatem?
00:00:59 Tak. Ne každou ruku jinak. Hergot, dostaň se mně nahoru.
00:01:02 Na tu hrazdu. Přitáhni se. Kopni tam ten zadek.
00:01:06 A do vzporu. Ne! Znovu. Dostaň se tam zpátky, aspoň nad hrazdu.
00:01:10 To je ono. Dobrý, další. Šup!
00:01:13 Tak pojď. Kubíček, pojď. Jsem zvědavej na tebe.
00:01:16 Vydrž mi nad tou hrazdou, ták. Pomalu, dělej!
00:01:20 Kopni tam ty nohy. Přitáhni břicho. Přitáhni břicho.
00:01:23 Pokrč nohy. Kopni tam! Nahoru! Ježiš, ke stropu!
00:01:26 Prosím tě, padej! Padej!
00:01:31 Modrý trenky a s holkama cvičit. To by vám šlo.
00:01:33 Hlavně že máte pačesy dlouhý!
00:01:39 -Čau.
-Čau.
00:01:41 -Čau.
-Čau.
00:02:05 Kopec Cinglák nad naší čtvrtí byl naše útočiště.
00:02:09 -Vadí, nebo nevadí? -Nevadí.
-Tak dej pusu Vendy.
00:02:13 Útočiště všech začínajících mániček,
00:02:16 kterejm ještě odmítali nalejt pivko v hospodě.
00:02:21 Na protější straně za roklí se zdvíhá stráň až k vilkám,
00:02:24 kam jsem musel jako malej chodit s rodičema na nuceňáky.
00:02:29 Nudný nedělní procházky, na kterejch se chodily závidět vilky
00:02:32 všelijakejch komouškejch pracháčů.
00:02:44 Co se nevypilo ve středu,
00:02:46 zahrabalo se na horší časy, tedy zbytek týdne.
00:02:53 To aby nám naše zásoby nevypili místní pejskaři,
00:02:57 kterým jsme přezdívali vykradači hrobů.
00:03:13 Ty vole. Fakt smůla, Prokeš. Sis rozflákal vstupenku na Cinglák.
00:03:17 Ty vole. Vždyť už na Cingláku jsem.
00:03:19 Sorry, ale Cinglák začíná odjakživa až támhle za silnicí.
00:03:22 A vstupenka je středu co středu flaška, vole.
00:03:25 Traduje se, že středeční vstupenky, v podobě flašky s pitivem,
00:03:29 zavedli kdysi dávno bratři Čamborové.
00:03:35 Bezkonkurenčně největší máničky v širokým okolí.
00:03:38 PÍSNIČKA
00:03:40 Dobré ráno, blues. Řekni mi, jak se máš.
00:03:48 Dobré ráno, blues. Řekni mi, jak se máš.
00:03:56 Je bílý den, já se dobře mám.
00:04:00 Naše parta má na Cingláku nejlepší místečko.
00:04:04 V ďolíku pod skálou s výhledem na město.
00:04:11 Jsme nejlepší kamarádi, kalený v potyčkách ze dvorků
00:04:14 a ve válce s kantorama na základce, kterou se brzo chystáme opustit,
00:04:18 tak jako krysy opouštějí potápějící se vrak.
00:04:23 -Tě péro!
-Tě péro!
00:04:25 -Tak co jste přinesli, pánové?
-No, jako obvykle.
00:04:29 Ze směsky nejlevnější ovocnejch vín zvanejch ovohuč
00:04:33 a zbytků kořalek jsme si míchali koktejly.
00:04:36 Čtyři díly konduranga, výtečného vína z lékárny za jedenáct korun.
00:04:42 Jeden díl rumu z fotrovy železný zásoby.
00:04:47 Říkali jsme jim všelijak podle toho, z čeho byly namíchaný.
00:04:50 Třeba Stará teniska nebo Hadí pysk.
00:04:53 A jeden díl francovky z lékárny Míťovy babičky.
00:04:57 Sorry, babi. Na uzemnění.
00:05:00 Dolejt Šumavským bylinným čůčem.
00:05:04 Nejpopulárnější byl ovšem koktejl Šimáček.
00:05:07 Protřepat, nemíchat.
00:05:10 A proslulej koktejl Šimáček je hotovej
00:05:13 stejně tak jako jeho autor - notorik Šimáček z Bubenče.
00:05:18 Black Sabbath!
00:05:20 Kluk v ponču se jmenuje Venca Jehlička,
00:05:22 ale všichni mu říkáme Popelka.
00:05:24 Kope jako Hatátitlá.
00:05:26 To kvůli jeho fotrovi.
00:05:28 Tati, né!
00:05:30 Většina našich fotrů tehdy počítala letopočet
00:05:33 na období před osmašedesátým, před ruskou invazí a po ní.
00:05:36 Ne, neber mi ho.
00:05:39 Většina jich taky byla nervózních a vzteklejch,
00:05:42 nasranejch a zklamanejch. Právě jako Popelkův táta.
00:05:47 Bejvalej šéf provozu v ČKD, dneska popelář.
00:05:52 Máš po prdeli, mladej.
00:05:54 Většina. Ovšem kromě mýho táty. Ale o tom až později.
00:06:03 To pončo Popelkovi spíchla babička.
00:06:06 Nakecal jí, že jde na maškarní za indiána.
00:06:11 Ukrejval ho potom na tajným místě,
00:06:13 protože by mu ho jeho fotr zase vyhodil do popelnice.
00:06:16 Prubněte to.
00:06:18 Aleš, můj druhej nejlepší kamarád je básník.
00:06:22 Hele, ségra, ty počkej venku.
00:06:25 Neustále u sebe nosil několik notýsků
00:06:27 s rozepsanejma básnickejma sbírkama.
00:06:30 -Ty tady bydlíš, jo?
-No jo.
00:06:34 Alešův otčím byl nějaký velký zvíře na ministerstvu zemědělství.
00:06:40 -A kdo bydlí tam?
-Manžel.
00:06:42 -Čí?
-No, mý mámy.
00:06:45 -Aha. Takže tvůj táta.
-Ne.
00:06:49 Aleš ho, jak říkal, vytěsnil ze svýho života.
00:06:52 -Hele, to, já už musím.
-Jo, jasný. Záchod je támhle.
00:06:55 Ježiš, ne. Domů musím.
00:06:59 Tak když musíš, tak si aspoň přečti tohle.
00:07:06 -Co to je?
-Básničky.
00:07:09 Básničky? Tys mi složil básničky?
00:07:11 No jo.
00:07:13 -Tak dík.
-Nemáš zač.
00:07:19 Tak čau.
00:07:21 Míťa je génius party.
00:07:25 Co paměť sahá, nikdy neměl jinou známku než jedničku.
00:07:29 Dobře, Bureš. Kubíček, pojď.
00:07:32 Kromě tělocviku samosebou.
00:07:35 Ty jsi ztracenej případ.
00:07:40 V životě ho nikdo neviděl, aby se učil.
00:07:43 Ani jeho babička, s kterou žije sám,
00:07:45 protože Míťovy rodiče utekli za kopečky
00:07:48 a Míťa skejsnul jenom s ní v týhle komančský rezervaci.
00:07:54 Míťova babička je původem z Ruska.
00:07:57 Přivezl si ji odsud kdysi dávno Míťův bohatej dědeček.
00:08:01 Patřila jim jedna z těch vil,
00:08:03 co jsme jí chodívali s rodičema závidět.
00:08:06 Teď skončili v plísní prolezlým domečku v ubohý dělnický kolonii.
00:08:12 Ahoj.
00:08:14 Míťa furt věří, že ho nakonec Komančové pustěj za rodičema,
00:08:17 uznávanejma operníma umělcema.
00:08:20 Míťa je hudební génius po nich.
00:08:22 Složil tři symfonie a asi milión drobnějších skladeb.
00:08:27 To ho omlouvá, že neuznává bigbít
00:08:29 kromě některejch vybranejch pasáží z Franka Zappy.
00:08:33 To ruský jméno Dmitrij dostal prej po Šostakovičovi.
00:08:59 A to jsem já. Jmenuju se Petr, ale všichni mi říkaj Žába.
00:09:03 To asi proto, že mám velkou hubu.
00:09:06 Byl bych radši, kdyby mi říkali Jagger.
00:09:10 Mám na sobě fungl nový džíny,
00:09:12 na který jsme s máti vystáli asi desetikilometrovou frontu.
00:09:15 Bony. Bony chceš nějaký?
00:09:19 -Jo, ano, ano.
-Po šesti pade, jo?
00:09:24 -Kolik?
-Tak sto.
00:09:28 Na džíny? To ti nebude stačit. Sto pade, jo?
00:09:32 A na kterejch mi včera matka pod pláštíkem noci nažehlila puky.
00:09:36 Když jsem si je ráno oblík na sebe, myslel jsem, že se poseru.
00:09:39 Mami.
00:09:41 Trochu jsem ti to přežehlila, když máš dneska tu slávu.
00:09:44 Já nevím, jestli je vhodný nosit rifle
00:09:46 na předávání občanských průkazů. Akorát tím na sebe upozorní.
00:09:49 Někoho tím proti sobě popudí.
00:09:52 Tati, džíny jsou pracovní oblek utiskovaný dělnický třídy.
00:09:55 Americký dělnický třídy.
00:09:57 Jasně, montérky kovbojů.
00:10:00 No a co tydle? Ty mají celkem sportovní střih. Co myslíš?
00:10:02 Mami, nejsem žádnej tesilovej sráč.
00:10:05 -Prosím? -Promiň, nechtěl jsem zbytečně nikoho popudit.
00:10:16 Matýsku, tady máš svačinu.
00:10:19 Děkuju.
00:10:36 Vítám vás, mládeži, pionýři, děvčata a chlapci mezi námi,
00:10:41 kteří již občanský průkaz máme.
00:10:44 Tohle je významný den v životě každého občana.
00:10:48 Noste svůj občanský průkaz svědomitě,
00:10:51 ne v zadní kapse kalhot, jak se to často stává.
00:10:55 Chraňte jej jako oko v hlavě, protože je to ten nejdůležitější
00:10:59 dokument, který je vám naším socialistickým státem propůjčen
00:11:03 a jeho znehodnocení se co?
00:11:07 Se trestá.
00:11:09 Smrtí.
00:11:10 Správně! Trestá se. Buďte hrdí na to, že jste Češi!
00:11:17 Tahle knížka je potvrzením toho, že jím opravdu jste!
00:11:22 Nezapomínejte, že v některých imperialistických státech
00:11:27 se ještě dnes řekne Čech a Cikán jedním slovem.
00:11:32 Naštěstí je tady Sovětský svaz, který všem vysvětlí,
00:11:36 kdo jsme my Češi.
-A Slováci.
00:11:41 A Slováci, samozřejmě!
00:11:44 A teď postupně podle abecedy přicházejte sem k nám
00:11:48 k slavnostnímu převzetí svých občanských průkazů.
00:11:52 Mikrofon, soudružko. Děkuji.
00:11:57 Albrecht Petr.
00:12:00 Tak nezapomeňte, musíte mu rozhodit klouby, jak sem vám to ukazoval.
00:12:03 Rozhodit klouby a pak stisknout.
00:12:05 Fikotová Zdenka.
00:12:09 Hájek Petr.
00:12:12 Hánová Květa.
00:12:16 Holubová Zdenka.
00:12:20 Jehlička Václav.
00:12:24 Jirásková Eva.
00:12:28 Jirsa Leopold.
00:12:32 Jižanová Radka.
00:12:36 Johanová Anežka.
00:12:44 Kaplanová Adéla.
00:12:49 Kapoun Ondřej.
00:12:54 Kolona Václav.
00:12:58 Kovanda Aleš.
00:13:06 Kubíček Dmitrij.
00:13:20 Měl jsem pocit, že se všichni policajti dívají právě na nás.
00:13:26 Chtělo se mi zavolat: To ne já! To Popelka!
00:13:35 Bylo mi jasný, že s těmahle budeme mít napořád už jen a jen potíže.
00:13:40 Vyhlásili nám těma svejma pohledama válku hned první den.
00:13:45 Nečas Martin.
00:13:50 Takže teď bacha. Teď si všichni nalistujeme stránku 15.
00:13:59 A stránku 15 vytrhneme.
00:14:01 -Cože? -Proč? Protože, vole, bude 15.sjezd KSČ
00:14:04 a když máš v občance vytrženou stránku 15, tak to znamená,
00:14:07 že nesouhlasíš s tímhle režimem.
00:14:09 Kdes to vzal? To jsem v životě neslyšel, vole.
00:14:11 To se všeobecně ví. A kdo to nevěděl, tak to ví teď.
00:14:14 Když se to všeobecně ví, tak to vědí i policajti, ne?
00:14:17 Já to udělám už kvůli tomu, jak ty svině vosolily mýho fotra!
00:14:20 Takže kvůli fotrovi, jo? Ty jo, věčně tě řeže.
00:14:24 Věčně nám ukazuješ, jaký ti nadělal jelita. To není fotr, vole,
00:14:28 to je drtička žeber. To jsou tvoje vlastní slova.
00:14:32 Všichni kámoši mýho bráchy si natrhli stránku patnáct.
00:14:37 Počkej, jako i Čamborové?
00:14:38 Čamborové? Ty byli první! Ty to zavedli, vole.
00:14:43 Tak hele, vytrhli, nebo jenom natrhli?
00:14:46 No tak některý možná jenom natrhli, tak myslím, že natržení postačí.
00:14:51 -Jste všichni pro?
-Jo.
00:14:53 Co nám zbejvá.
00:15:06 -Ale že to bylo dneska o fous!
-To teda.
00:15:09 A na to se napijeme! A taky na Lenku Pivoňkovou, naši dobrou vílu.
00:15:18 Soudružko učitelko. Pojďte sem.
00:15:23 Některej z těch syčáků zhmoždil mýmu synovi ruku.
00:15:26 Soudružko učitelko, záměrně. Támhle ti čtyři.
00:15:29 Ten v těch brejlích a támhle ti zbejvající.
00:15:31 To se musí vyšetřit, soudružko učitelko.
00:15:33 Já myslím soudruzi, že jde o nějakej omyl.
00:15:37 -To není omyl.
-To byl záměr.
00:15:39 Chlapci byli asi tou slavnostní událostí tak vzrušení,
00:15:42 že to přehnali se srdečným stiskem.
00:15:45 No snad máte pravdu, soudruženko.
00:15:49 Ty vole, já myslel, že mu jí natáhnu, jak jí čuměl
00:15:51 na ty nádherný kozy! Nejkrásnější kozy ve střední Evropě
00:15:54 a přilehlejch guberniích. A člověk musí koukat,
00:15:56 jak nad nima slintaj nadržený policajti. Eklhaft!
00:16:03 Druhý nejkrásnější!
00:16:04 -Jo? Který jsou první vole?
-Fikotový z céčka, řekl bych.
00:16:09 Fikotová je má možná až do půlky malýho vápna, to nevyvracím,
00:16:12 ale tady jde o tvar, o strukturu, o kompozici.
00:16:15 Hele, odpovím ti básní.
00:16:21 -Co blbneš?
-Básnička, ne?
00:16:24 To vidím, ale kam to píšeš, ty vole?
00:16:26 Víš, co z toho teď můžeš mít za průser?
00:16:29 Průser je, že sem zamilovanej do spolužačky Fikotový.
00:16:32 Je sice trochu blbá, ale nezaslouží si i ta blbá trochu lásky?
00:16:35 Mojí lásky?
00:16:40 Tyhle podnikový večírky mě zničej.
00:16:46 Jdu se umýt.
00:16:48 Ty ještě nespíš?
00:17:01 Copak to čteš?
00:17:10 Tati můžu se jít vyčůrat?
00:17:13 Běž.
00:17:25 -Kdopak to psal? Nikdo.
00:17:29 Hm?
00:17:33 Kluci, ta včerejší záležitost s Veřejnou bezpečností,
00:17:36 to nebylo poprvé, co jsem za vás tahala kaštany z ohně.
00:17:39 Ale pevně doufám, že to bylo naposledy.
00:17:42 -Samozřejmě. -Bez dobrýho posudku ze školy se nikam nedostanete.
00:17:46 -Chcete studovat?
-Ano, paní učitelko.
00:17:51 Večer jsou třídní schůzky. Mám si promluvit s vašimi rodiči?
00:17:55 -To snad nebude nutný.
-Ani ne.
00:17:59 Tak dobře. A teď se vraťte zpátky na hodinu.
00:18:04 Na shledanou.
00:18:08 Anebo víte co?
00:18:17 Předělejte laskavě nástěnku.
00:18:21 A tady něco pro inspiraci.
00:18:23 Děkujeme.
00:18:31 Co tam dát Purply?
00:18:33 A k nim jejich fanynku, ne?
00:18:36 -Anebo spěchy světské kosmonautiky.
-Taky dobrý.
00:18:40 Do prdele.
00:18:43 -Do prdele!
-Co je?
00:18:47 Já jsem si splet básnický sbírky. To bude asi průser.
00:18:51 Ne, to kecáš.
00:18:53 Ty vole, co je zas támhle to?
00:18:55 Těší mě, že vás poznávám, soudružko ředitelko.
00:18:57 Velice jsem se na tuto školu těšil.
00:19:03 Odvedu Daniela do třídy. My už to zvládneme.
00:19:05 -Děkuju vám, soudružko ředitelko.
-Tak pojď.
00:19:10 Dobrý den.
00:19:22 -Panna, nebo lev? Lev.
00:19:25 Panna jde Matesovi do třídy, lev k Petrovi.
00:19:31 -Ty Petr, já Mates.
-Zase jsi to zaonačil, viď?
00:19:35 -Prosím tě.
-Zase si z toho vyklouz.
00:19:36 Spravedlivej los je spravedlivej los. Ahoj, kluci.
00:19:39 Ahoj.
00:19:46 No to nevím, jestli z toho vyklouznul. Mám totiž průser.
00:19:49 Potěš bratra v depresi.
00:19:51 Dnes k nám přišel novej spolužák.
00:19:53 Pišítě! Sivodňajšňaje těma.
00:19:56 Velíkaja akťáberskaja socialistíčeskaja revolucíja,
00:20:00 charašo, dvacať pjátovo akťabrá
00:20:03 tisjača devjatsót sjemnácatovo góda.
00:20:07 Vstáňte. Sadítěs.
00:20:14 Děti, tohle je váš nový spolužák.
00:20:17 Věřím, že ho přijmete do svého kolektivu.
00:20:21 Jak jsem ho uviděl, tak jsem si vzpomněl, že ho odněkud znám.
00:20:26 Před nějakým časem jsem si byl koupit nějaký ventilky
00:20:30 a gumový záplaty na duše a hned ve dveřích toho krámu
00:20:33 jsem se srazil s tímhle klukem.
00:20:36 Podrž to kolo. Já se jenom podívám, jestli je dobře nahuštěný.
00:20:39 Já musím zkontrolovat brzdy taky. To není jen tak. Tys mě neslyšel?
00:20:43 Brzdy jsou dobrý. Ještě se podivám na přehazovačku.
00:20:48 No teď tam nemůžu. Krucinál, dej tu nohu pryč!
00:20:50 Já ti to říkám snad jasně, ne? Jsi jak umanutej.
00:20:53 Jau! Krucinál! Hergot, člověče, dávej pozor!
00:20:57 Prosím tě, pochop jednu věc, já musím zkontrolovat,
00:20:59 jestli je všechno podle předpisů.
00:21:01 Danku! Jdi z toho... Ježišikriste!
00:21:17 Jmenuji se Daniel Pačes a jsem váš nový spolužák.
00:21:21 Ale později, až se lépe poznáme,
00:21:24 budou mi moci někteří z vás říkat Daňku!
00:21:32 Polib nám prdel, Daňku.
00:21:35 -Kdo to řek?
-Hájku!
00:21:37 Seber se a pojď se mnou do ředitelny!
00:21:45 Vstáňte.
00:21:47 Sadítěs.
00:21:50 Ty vole, brácha chápeš to. Jaký později?
00:21:53 A jaký někteří?
00:22:01 Pokud někteří z vás nejsou ve Svazu rodičů a přátel školy,
00:22:05 tak vás se samozřejmě příspěvek netýká.
00:22:07 Jako vás paní Kubíčková nebo pana Jehličky.
00:22:15 Promiňte, že ruším, soudružko učitelko,
00:22:17 ale jde o vážnou věc, která se týká vaší třídy.
00:22:21 No prosím.
00:22:23 Já se jmenuju Fikota a tohle
00:22:30 dal některý z vašich žáků mojí dceři z 9.C.
00:22:38 Zrovna milostná poezie to není, ale úplně bez talentu taky ne.
00:22:43 Já si s nima promluvím.
00:22:48 Podívejte, moje dcera to četla a velkou radost z toho nemám.
00:22:52 Já si myslím, že to je vulgární.
00:22:54 Pokud pisatele těch sprosťáren nepotrestáte exemplárním způsobem,
00:22:59 budu nucen o tom informovat vaše nadřízené.
00:23:03 A jaké potrestání si představujete, pane Fikoto?
00:23:07 No jaké? Co nejpřísnější.
00:23:10 A to je jaké?
00:23:13 To už je na vás. Já osobně bych tomu hulvátovi dal trojku z mravů.
00:23:18 Spolehněte se, že já osobně sama dohlédnu na přísný postih viníka.
00:23:28 Podívejte, soudružko učitelko,
00:23:31 tenhle váš tolerantní postoj není správný.
00:23:34 Není výchovný a mohl by vás mrzet.
00:23:38 Já to usnou nenechám.
00:23:42 Víte, pane Fikoto, tohle už je devátá třída.
00:23:47 Považujete vy za správné a výchovné
00:23:49 se doma koupat ve vaně s vaší dcerou?
00:23:58 Já myslím, že přejdeme k otázkám prospěchu.
00:24:04 Brácha, řekni mi co v tom notesu bylo?
00:24:07 -Zejtra vyneseš koš.
-No tak jo. Co tam bylo?
00:24:11 Froteismus? Co to proboha je froteismus?
00:24:16 Musela jsem do slovníku. Sexuální úchylka.
00:24:19 Froteisti se ukájejí tím, že se o sebe jenom tak otírají.
00:24:23 Fuj!
00:24:24 Poslouchej. V přeplněné tramvaji frotéři se mačkají.
00:24:28 Ke štěstí jim totiž stačí, když se na ně někdo tlačí.
00:24:33 Výhradně z těch důvodů nechybí v májovém průvodu.
00:24:42 Znáš ještě nějakou.
00:24:44 Zveršoval všechny. Celkem prej asi padesát.
00:24:47 To existuje tolik druhů úchyláků?
00:24:52 Poslouchej, hele.
00:24:54 Už to šustí, už to chrastí, z křoví lezou pederasti.
00:24:57 Znásilnili za lesem tajemníka SSM.
00:25:03 -Co s tím hodláš dělat?
-Co by? Nic. Schovám to.
00:25:08 To bych nedělala. Najdou to u tebe a máš utrum.
00:25:16 Kdo to vůbec psal?
00:25:19 Vím já? Našla jsem to v laboratořích.
00:25:25 MATĚJ SE SMĚJE
00:25:30 Čemu se tady chechtáte?
00:25:34 No pojďte, no, pojďte. Přišli jsme z rodičáku.
00:25:37 Ach, jo.
00:25:52 Takhle se vás zeptám.
00:25:55 Hodláte jít po škole studovat?
00:25:58 Nebo se spokojíte s umýváním záchodů?
00:26:02 Prospěch by taková katastrofa nebyl, ale proč provokujete?
00:26:07 Matěji, proč srážíš nového spolužáka?
00:26:12 Myslíš, že je to nějaké hrdinství, vytahovat se na nejslabšího?
00:26:15 Je to zbabělost.
00:26:17 A navíc zjistil sis vůbec, z jaké on je rodiny?
00:26:21 Hele a ty se moc nesměj! Ty a ta tvoje parta!
00:26:25 Vy máte na kahánku všichni.
00:26:28 Doufám, že aspoň nepíšeš ty ubohý, sprostý básničky.
00:26:32 Ale tu, tu ruštinu si pěkně opravil.
00:26:34 Na dobrou. Pouze na dobrou.
00:26:37 Někdo se spokojí s trojkou. Někdo, kdo nemíří dál.
00:26:40 Někdo, kdo nemíří výš. Průměr je zase jenom průměr.
00:26:44 Dost dobrý na řeč okupantů.
00:26:47 Chceš, aby Matěj ve škole plácnul nějakou takovou kravinu?
00:26:50 Ale tati, já vím, o co jde. Není mi přece pět.
00:26:55 Když to oba tak dobře víte, tak proč provokujete?
00:26:59 -Chcete mít problémy?
-Hlavně že ty je nechceš mít.
00:27:03 A co tím změníš, že je budeš provokovat?
00:27:05 Takovejch statečnejch už bylo.
00:27:08 Jsou jich plný kotelny, basy a doly. To chceš?
00:27:11 Viděl ses někdy s lopatou?
00:27:14 Dneska, hochu, nekopeš jenom sám za sebe, ale za celou tuhle rodinu.
00:27:18 Za Matěje, za maminku a taky za mě.
00:27:21 -Jasně, jsme zase u toho.
-U čeho?
00:27:24 U toho, že tady jde jenom o tebe.
00:27:27 Slyšíš ho! A já jsem měl pro vás připravený takový překvapení!
00:27:30 Co je v tý obálce, tati?
00:27:34 Tebe to nezajímá, Petře?
00:27:36 Co?
00:27:37 Co je v tý obálce?
00:27:43 Co je to?
00:27:47 Výjezdní doložka, kluci.
00:27:50 To je povolení, že v létě konečně můžeme jet společně k moři.
00:27:54 Do Jugoslávie.
00:27:58 -Ty nemáš radost?
-Co? Já?
00:28:01 No, mluvím s tebou.
00:28:05 Když nechceš v létě jet s námi k moři, nemusíš.
00:28:07 Můžeš zůstat u tety v Kařízku.
00:28:09 Kařízek? Ty vole, brácha, vzpamatuj se! Moře, nebo koncentrák?
00:28:13 Jasně, ale za jakou cenu.
00:28:15 -Co jsi říkal?
-Já? Nic.
00:28:18 -Péťo, kdy tě mám zítra vzbudit?
-Nikdy.
00:28:29 Mirku, ukaž to!
00:28:35 Dvacátij, tricátij i...
00:28:40 Čtyřicátý. Kak, Hájek?
00:28:45 -Četyricatij?
-Nět. Ašíbka. Sarakavoj.
00:28:50 Sarakavoj.
00:28:54 Sednout!
00:28:57 Můžeš na slovíčko, prosím tě.
00:29:00 Tak zbytek si opište z tabule, ano?
00:29:04 A absolutní klid ve třídě.
00:29:07 Daňku, pajdi sudá k daske.
00:29:11 Dohlédneš mi na to, aby tu byl absolutní klid, než se vrátím.
00:29:14 Každý, kdo bude vyrušovat nebo hlučet, tak ho napíšeš na tabuli.
00:29:18 A já si to s ním později sama vyřídím.
00:29:21 Absolutní klid, ano?
00:29:32 Nasekám ti na holou. Né, né, tatínku. Nenasekej mi.
00:29:35 Ne, ne, ne.
00:29:37 NĚKDO PŘICHÁZÍ
00:29:41 -Karle, hlavně zamkni!
-Jasně.
00:29:44 Máme limit třináct a půl minuty do zvonění. Pojď!
00:29:47 -Rekord je devět.
-Jasně. Pojď.
00:29:50 Karle, Karle!
00:29:59 -Ne, počkej. Já musím...
-To nevadí...
00:30:19 ZVONÍ KONEC HODINY
00:30:22 Tak si sbalte věci.
00:30:24 A zítra zkontroluju, jak jste samostatně pracovali, ano?
00:30:28 -Moment soudružko učitelko!
-Copak?
00:30:32 Nováková házela vlaštovky po Blažkovi.
00:30:34 Svoboda házel papírek po Novákový.
00:30:37 Růžková tahala za vlasy Svobodovou.
00:30:39 Dvořáková házela papírek po Hájkovi.
00:30:43 Hájek se pral s Klímou.
00:30:46 Klíma se ještě šermoval pravítkem se Svobodovou.
00:30:51 Svobodová házela pero po Vodičkový.
00:30:54 Vodičková tahala za vlasy Svobodovou.
00:30:57 Svobodová házela papírky po Novákové.
00:31:01 Nováková házela papírek po Husákové.
00:31:03 Husáková házela vlaštovku po Klímovi...
00:31:06 Vypadalo to, jako kdyby soudružka učitelka plakala s nohama nahoru.
00:31:14 A co si vlastně dělala sama v tý tělocvičně?
00:31:16 Čekala sem na ségru, až jí skončí vyučování.
00:31:20 Musíme domů chodit společně.
00:31:34 Holky, to, co se stalo, stát se nemělo a stávat se nesmí.
00:31:39 Ale teď mě moc dobře poslouchejte.
00:31:42 Kdyby se to doslechl někdo další, byl by strašný, ale strašný průser.
00:31:47 Nedokážete si představit ani jaký.
00:31:50 Lidi by přišli o práci a přišli by sem jiní učitelé.
00:31:55 Takoví, co je na žádné škole nechtějí.
00:31:57 Zlí, mstiví a neoblíbení.
00:32:01 A to nikdo z nás nechce, že ne?
00:32:05 Vážím si toho, že jste s tím přišly právě za mnou.
00:32:08 Ale teď si tady taky slíbíme, že to zůstane jenom mezi náma.
00:32:11 Napořád. Slibujete?
00:32:16 Slibujeme.
00:32:24 Ty tady někoho máš?
00:32:26 Ne. Holky, pojďte.
00:32:35 Zavři, prosím tě.
00:32:42 Děje se něco?
00:32:57 Dále.
00:33:10 Posaď se, Lenko.
00:33:31 VYPNUL RÁDIO
00:33:53 Pisatel se zapomněl podepsat.
00:33:56 Jde snad o to, o čem se tam píše, ne?
00:33:59 O těch hnusnejch pomluvách.
00:34:00 Je přeci pod naši úroveň zaobírat se anonymy.
00:34:03 Jinými slovy, ty sama věříš, že já, zástupce ředitelky školy
00:34:08 a tady soudružka Stejskalová provádíme uprostřed hodiny,
00:34:11 uprostřed vyučování v tělocvičně na hromadě žíněnek pohlavní koitus?
00:34:18 -Nic takovýho sem, Karle, neřekla.
-Ale vždyť se tam o tom píše.
00:34:22 Já jsem to nenapsala.
00:34:25 Když tomu nevěříš, tak proč k sobě do kabinetu zveš žačky,
00:34:29 zamykáš se tam s nimi a zavazuješ je mlčenlivostí?
00:34:33 To přeci svědčí o opaku. To svědčí o tom, že jsi ochotna
00:34:36 takovým řečem naslouchat a krýt jejich šiřitele.
00:34:39 Šiřitele výmyslů a sprostých lží!
00:34:42 Proč jsi za mnou nepřišla hned, Lenko,
00:34:44 když jsi něco takového zaslechla?
00:34:46 Mohli jsme celou věc podchytit hned v zárodku.
00:34:50 To byla chyba. Lekla jsem se. Nechtěla jsem nikoho skandalizovat.
00:34:55 Tak to se ti teda povedlo. Já jdu po chodbě a slyším,
00:34:58 jak se mi za zády všichni ti syčáci posmívají.
00:35:02 Z ústředí sem posílají mimořádnou inspekci.
00:35:05 Bezpečnost se tím bude zaobírat jako ohrožováním mravní výchovy
00:35:08 mládeže. A tomu ty říkáš nikoho neskandalizovat?
00:35:12 Držela jsem nad tebou ochrannou ruku, Lenko.
00:35:15 A věř mi, nebylo to v tvém případě snadné.
00:35:18 A od tebe se dočkám jen tajností a polopravd.
00:35:21 O jakejch tajnostech to mluvíš?
00:35:26 Znáš tohle?
00:35:36 Vybírám jen namátkou.
00:35:40 Zpráva o návštěvě mongolské delegace.
00:35:43 Máme tu furt stranické návštěvy a teď jste z jurt vylezli ještě vy.
00:35:50 Vybrala jsem schválně takovou, která nemá vulgární podtext.
00:35:54 Jen ten zjevně protispolečenský.
00:35:56 Jaký máš zájem na tom krýt autora těhle těch sprostot?
00:35:59 Taky nechceš nikoho skandalizovat?
00:36:02 Co je to "zjurt", soudruzi?
00:36:04 Jurta je mobilní příbytek mongolských soudruhů.
00:36:07 Dovedeš si pomyslet, co by se stalo s celým učitelským sborem,
00:36:11 kdyby se inspekce, potažmo bezpečnost dozvěděla,
00:36:14 že naši pedagogové kryjí
00:36:16 takové protisocialistické projevy u žactva?
00:36:20 A co víc, že se tím sami upřímně baví?
00:36:22 Co chcete? Vždyť je to frankistka!
00:36:26 No ano, sama to o sobě napsala do dotazníku.
00:36:29 Prosím? Frankistka?
00:36:32 Stoupenkyně fašistického diktátora Franca?
00:36:36 Soudružka kuchařka myslí frankofonní.
00:36:39 Napsala jsem do dotazníku, že mluvim francouzsky.
00:36:42 Neodvádějme debatu od merita věci.
00:36:45 Řekni mi, Lenko, můžu se po všech těchto zjištěních
00:36:49 spolehnout na tvoji loajalitu k tomuto ústavu?
00:36:53 Jistě.
00:36:56 Tak mi prosím řekni, kdo to napsal? Protože když to neřekneš,
00:37:00 tak mi nebudeme moct viníka exemplárně potrestat.
00:37:04 A zítra tu máme další dopis,
00:37:06 kterým pisatel neopomene obeslat i další příslušné orgány.
00:37:11 Je to naše poslední šance předejít tomu nejhoršímu.
00:37:14 Je to i tvoje poslední šance.
00:37:17 Na kterou stranu se přidáš? Lenko, já čekám.
00:37:22 Já to nevím, Vlasto. Ja nevím, kdo to psal.
00:37:26 Našla jsem to v laboratořích v lavici.
00:37:28 -Já ti říkala, vyhoď to.
-Ty mlč. Proč sis to schovávala?
00:37:31 V zamčený zásuvce mýho stolu, zapomněl jsi dodat.
00:37:34 -Jen tak pro úplnost.
-No dovol.
00:37:38 -Co tím vším sleduješ, Lenko?
-Nechtěla jsem nikomu ublížit.
00:37:42 A ublížila jsi všem. A nejvíc sama sobě.
00:37:45 Nejvíc sama sobě!
00:37:51 Dovolíš?
00:37:57 Čtyři holky a dva kluci skotačili po ulici.
00:38:04 Žádnej táta, žádná máma nebyli tam s náma.
00:38:08 Jen šest koček, černých vloček
00:38:12 motalo tak klubíčka, že z nich byla osmička.
00:38:21 Tuhle básničku mě před nedávnem naučila malá Adélka Fikotová.
00:38:25 Myslím, že je to jejich telefonní číslo.
00:38:29 Možná že tam najdete autora těch anonymních udání.
00:38:34 Tak to už přesahuje veškeré meze.
00:38:37 Pište! Zápis z kárného řízení
00:38:41 vedeného proti soudružce Lence Pivoňkové
00:38:45 ze dne 14.března 1975.
00:38:51 Hlavička!
00:39:02 Měl jsem zánět průdušek, a tak jsem nějakou dobu ležel doma.
00:39:05 Když jsem se vrátil, ve škole bylo všechno vzhůru nohama.
00:39:12 Rozkřiklo se, že ředitelka dává Pivoňkový výpověď.
00:39:16 Pivoňková se s toho sesypala. A pak se stalo něco neskutečnýho.
00:39:22 Ty holky, co jí do toho namočily, rozpoutaly kampaň
00:39:26 o znovupřijetí soudružky učitelky Pivoňkové.
00:39:30 Kdo s tím souhlasil, musel si na triko připnout nějakou
00:39:32 přiblblou kytku. Nejlíp pivoňku.
00:39:45 HUDBA
00:39:59 -Co se to tady děje?
-Vyhodili Pivoňkovou.
00:40:10 Kdo vám to dal, kdo vám to dal?
00:40:12 Nebraň se mě, hergot! Dej to sem!
00:40:15 Hele, nezakrejvej si to! Dej to sem! Kdo vás naved?
00:40:18 Kdo vám to dal? Upalujte do tříd!
00:40:22 Co je! Ty si myslíš, že mi utečeš?
00:40:24 Ještě si to vyřídíme, hochu, spolu!
00:40:33 Protože se v týhle zemi, kde vládnou práskači,
00:40:36 opravdu nic neutají, brzy se přišlo na to,
00:40:39 jak to vlastně skutečně bylo.
00:40:42 Že ty pitomý holky opravdu dodržely svý čestný pionýrský.
00:40:48 Dobrý den.
00:40:50 -A taky co předcházelo tomu...
-Tak dozvím se to, nebo ne?
00:40:53 než si je vzal jejich taťka do parády.
00:40:56 Co?
00:41:01 Děkuju.
00:41:21 Naše třída dokonce zorganizovala protestní hladovku.
00:41:43 Která ovšem měla jenom jepičí život.
00:41:55 Já tu kurvu malýho Pačese zabiju.
00:41:59 Ser na něj.
00:42:02 Ukaž. Já si chci taky čuchnout.
00:42:05 Já už to mám promyšlený.
00:42:07 Jak ten kretén vždycky jezdí do školy na tom jeho posraným kole,
00:42:10 tak já jsem vysledoval trasu, kterou jezdí.
00:42:12 A jak se vjíždí za tělocvičnou do dvora tou brankou,
00:42:15 tak tam on se vždycky vřítí šílenou rychlostí.
00:42:18 Já mu tam natáhnu mezi ty sloupky rybářskej vlasec čtyřicítku
00:42:21 a vyměřím to tak, aby si o něj ten kokot ufik tu práskačkou kebuli.
00:42:26 Co když tam vjede někdo jinej?
00:42:28 Nebo tam vběhne ten atlet, co ho k nám pozvali na besedu.
00:42:32 To bych nikdy neřek, že jsme tu flašku tak dobře zahrabali.
00:42:44 Půjč mi to.
00:42:49 Hlavně mně, brácha, dávej bacha na moje elpíčka.
00:42:52 Jasně, brácha. Spolehni se.
00:42:55 Tuhle památeční čepici po mámě si můžeš nechat.
00:42:58 Seš moc hodnej. Dík.
00:43:04 -Tak padej.
-Jasně.
00:43:07 Potřebujeme se ještě s Vendulkou rozloučit.
00:43:18 Ale já sem Marcelka.
00:43:20 Já vím.
00:43:26 -A co myslíš, že můžu asi dělat?
-Jsi snad u nich, ne? U komoušů.
00:43:31 Stačilo by se nějak přimluvit nebo aspoň zaručit. Tati?
00:43:35 Jediný, co bych dokázal, že bych na sebe upozornil.
00:43:38 -A jí bych nijak nepomohl.
-Hm. Aha.
00:43:42 Mirku, ale já myslím, že třeba slovíčko by si za ní ztratit mohl.
00:43:46 Prosím tě, ještě ty! Já teď nemůžu potřebovat žádnou pozornost.
00:43:50 Učitelů je nedostatek. Určitě se chytí někde jinde.
00:43:55 Tak to jo. Tak to sorry.
00:44:01 Petře!
00:44:04 Petře, no tak počkej. Věř mi. Kdybych viděl aspoň skulinku.
00:44:10 Stačilo by se ozvat, tati.
00:44:12 Jako jedinej? Hlas volajícího na poušti?
00:44:15 -Starej Popelka se taky ozval!
-To je popelář. Kdo jinej?
00:44:20 Aha. Tak vidíš.
00:44:26 Péťo, táta to myslí dobře.
00:44:28 Paní učitelka, kdyby tady byla, tak by mu určitě dala za pravdu.
00:44:34 Pusť to z hlavy.
00:44:41 Dneska hrajem s Rusákama.
00:44:44 Naši chlapci nastupujú.
00:44:47 Jiří Holeček najlepší brankár štyroch svetových šampionátov...
00:44:51 Tohle je dost možná Holečkovo poslední mistroství.
00:44:55 Tvoje taky.
00:44:57 Cos to říkal? Slyšelas to?
00:45:01 -Co jsi říkal?
-Tvoje taky, řekl! Tvoje taky!
00:45:04 Já to moc dobře slyšel!
00:45:09 Jak se mám na to teď asi dívat?
00:45:21 -Dobrý večer, paní učitelko.
-Dobrý večer.
00:45:23 -My jsme přišli za váma.
-No teda, to bych nečekala.
00:45:27 Tak pojďte dál, kluci.
00:45:30 Pojďte. Pojďte dál.
00:45:38 Já jsem nikoho nečekala. Posaďte se.
00:45:41 Dáte si kafe nebo mám tady taky šumák. Mám tu hroznej nepořádek.
00:45:47 To jste to neviděla u nás doma. Fotřík si vozí práci domů.
00:45:51 Já postavím vodu na kafe.
00:45:59 Koho to tu máte na stěně za fešáka, paní učitelko? To je váš přítel?
00:46:03 Hm. To by bylo pěkný. To je Jacques Brel,
00:46:06 fancouzskej básník a šansoniér. Kvůli němu jsem se naučila
00:46:09 francouzsky, abych rozuměla těm jeho básničkám.
00:46:12 Tak vidíš, vole. Básníci tady mají jasnou výhodu.
00:46:15 Básníkům se tady nadržuje.
00:46:17 Tak já dodělám kafe a pak vám kousek toho Brela pustím.
00:46:21 Mám spoustu desek od kamarádky z Kanady.
00:46:25 -Kdo jí to dá?-Já to vyšmelil, já dávám. Ty mluvíš.
00:46:30 Co si to tam šuškáte?
00:46:33 My to... Nám je strašně moc líto, co se stalo, paní učitelko.
00:46:38 -My vás máme pořád moc rádi.
-Milujeme.
00:46:41 Chcem říct, že co vám ty svině provedly, nás hrozně sere.
00:46:47 Co mi to, vy pitomci, děláte?
00:46:50 Ježiš nebrečte, paní učitelko. My to...
00:46:53 My jsme vám tady přinesli...
00:46:56 I když to teda nejsou zrovna francouzský šansony.
00:47:00 -Ale je to bezva muzika.
-Mazec
00:47:03 To jste vy čtyři?
00:47:05 To zrovna ne, ale tak snad se vám to bude líbit.
00:47:09 Tak děkuju. To je asi velká vzácnost.
00:47:13 Tak si to hnedka můžeme pustit. Pojďte.
00:47:30 ROCKOVÁ HUDBA
00:48:16 Tak se mějte hezky, kluci. A ať vám dopadnou přijímačky dobře.
00:48:20 -Děkujeme.
-My zase za váma přijdeme.
00:48:22 -Dobrou noc.
-Dobrou.
00:48:28 -Tak si říkám, že jsme to pěkně posrali. -Cože?
00:48:30 Měli jsme jí dát Floydy, vole, nebo Zeppelíny.
00:48:32 -Ty sis něco zapomněl, Aleši?
-Tohle je pro vás.
00:48:35 Vždyť jsi říkal, že je to začátečnice,
00:48:37 že musíme pěkně polehounku, aby se zajela,
00:48:39 abysme ji, vole, nevyplašili.
00:48:41 No jo. Jenže ona je protřelá, vole.
00:48:43 Protřelejší, než by si kdokoliv myslel, vole.
00:48:45 Doors nebo Stouny, vole. Ty vole, Jethro Tull.
00:49:16 Fotr mě vykostí.
00:49:18 Jmenuje se to Konec prázdnin.
00:49:20 Jakej konec, vole? Prázdniny právě začaly.
00:49:24 2:1.
00:49:25 To už je úděl básníků, vidět ze dne do noci.
00:49:27 Poslouchejte.
00:49:29 Prázdniny se nachylují, ostružiny černají.
00:49:32 Dva caparti u kolejí sladké plody sbírají.
00:49:36 Ze strnišť už vítr fouká. Slyšíš? V dáli vláček houká!
00:49:40 Přejel děti ve chvíli, prázdniny jim skončily.
00:49:44 Ty jsi vůl.
00:49:46 Smutno hledět na koleje, neříkej, že nikoli.
00:49:49 Vždy však dobré na všem zlém je, už nemusej do školy!
00:49:54 Ty vole! A mně bylo divný, jak jsi dokázal přes noc popsat
00:49:58 celej notes milostnejch básniček pro Pivoňkovou.
00:50:01 Teď už je mi to jasný. Jsi génius.
00:50:04 Omyl. Pravda je taková, že jsem ve sbírce,
00:50:06 co jsem drásal celej rok pro Fikotovou...
00:50:08 -Co to je?
-Básničky.
00:50:11 ...a nakonec jsem jí omylem dal na místo toho ten druhej sešítek,
00:50:14 změnil jméno Zdenka na Lenka.
00:50:16 -Takže podvod?
-Sprostej podvod?
00:50:18 Prozření, vole, prozření.
00:50:23 Chcípni, bonzáku!
00:50:28 Kam vlastně jedete na prázdniny?
00:50:30 Já akorát tak do Jáchymova do uranovejch dolů.
00:50:33 A kam jedeš ty, Žába?
00:50:36 To nám ty prázdniny pěkně začínaj.
00:50:39 Pojďte sem!
00:50:44 Občanské průkazy.
00:50:49 Další!
00:50:59 Ale, ale, ale, ale!
00:51:02 Copak se nám to stalo se stránkou patnáct?
00:51:05 To vypadá jako nějaká epidemie.
00:51:08 -A ty máš občanku kde?
-Já jsem si ji asi zapomněl doma.
00:51:12 -Cože?
-Že jsem si ji asi zapoměl doma.
00:51:15 Aha. Doma.
00:51:18 Tak víte co? Vy všichni teď půjdete se mnou. Šup!
00:51:21 Po chodníku!
00:51:32 Co mi můžou udělat?
00:51:34 Ticho, vole.
00:51:40 Já měl bejt už hodinu doma.
00:51:44 Tak v týhle občance se natrhla ta stránka patnáct omylem, jo?
00:51:47 A v týhle taky omylem a tady taky omylem!
00:51:52 Tady se postav ke zdi a už ani slovo!
00:51:56 Tak další. No, třeba ty.
00:52:00 Pohyb, pohyb!
00:52:08 Tady se posaď.
00:52:14 Takže nejdřív iniciály?
00:52:20 Cože?
00:52:21 Tvoje iniciály.
00:52:23 P.H.
00:52:25 -Jaký sakra P.H.?
-No ptal jste se na moje iniciály.
00:52:28 No, tak ven s nima. Jméno, adresa, datum narození. Ať to lítá, šup.
00:52:32 Petr Hájek.
00:52:36 -Dál?
-Ždanova 8.
00:52:38 Pomalu.
00:52:42 -No?
-6.11.1959
00:52:48 Tak copak se nám to stalo se stránkou patnáct?
00:52:53 Ale to je náhodička. Tady taky.
00:52:59 A tady taky.
00:53:04 Na něco jsem se tě ptal!
00:53:08 -Co?
-Jaký co? Tady se ptám já! Čekám!
00:53:12 -Co prosím?
-Poslouchej, ty zmetku!
00:53:14 Ještě jednou řekneš co, a bude zle! Moc dobře si rozmysli, jak začneš.
00:53:21 Čekám.
00:53:24 Ale co mám říct?
00:53:27 Je tohle možný?
00:53:32 Tam se zařaď!
00:53:35 Pošli mi sem dalšího, Staníku.
00:53:39 Tati, já sem taky dneska ještě nejed.
00:53:48 Tak teď ty. No pojď!
00:53:55 Zvedni tu židli a posaď se.
00:54:05 Jé, ona se našla. To jsem rád.
00:54:11 Co je to?
00:54:13 -Básnička.
-Básnička?
00:54:18 Poslouchejte. Spolužačce.
00:54:22 Nosit pětky denně domů nemusí být zlozvykem,
00:54:26 zvláště přihlédnem-li k tomu, že je nosíš pod trikem.
00:54:32 Tak ty si myslíš, že tohle patří do občanského průkazu
00:54:36 na stránku Potvrzení o přijetí, zaměstnání a propuštění?
00:54:40 -Asi ne.
-Čemu se tlemíš! Tobě to nestačilo?
00:54:43 Ne. To já se nesměju vám, soudruhu.
00:54:46 To mě jenom rozesmála ta básnička o Fikotový.
00:54:50 NĚKDO KLEPE
00:54:53 Já... Nezlobte se, já už potřebuju jít domů.
00:54:56 Ona o mě má babička strach, víte?
00:54:58 Už je totiž dost pozdě. Taky potřebuju na záchod.
00:55:06 Vypadni, ty šmejde, a vyčkej příchodu příslušníka!
00:55:12 -Viděls tohle někdy?
-Mrzí mě to, soudruhu.
00:55:16 Tak tebe to mrzí? Nemrzí tě to ale dost.
00:55:20 Tebe to totiž teprve pořádně mrzet bude!
00:55:22 Protože tady na tý stránce, kam píšeš ty svoje sprosťárny,
00:55:25 mělo bejt razítko školy, kam ses dostal! S tím se rovnou rozluč!
00:55:29 Vy všichni, jak tam stojíte, vy jste dostudovali, všichni!
00:55:33 My totiž dobře víme, co znamená mít poškozenou stránku patnáct!
00:55:37 Jste nepřátelé socialistického zřízení!
00:55:40 NĚKDO KLEPE Vstupte!
00:55:43 Súdruh nadstrážmajster, rotný Rusnák, sa hlásí do služby!
00:55:47 Rusnák, pojďte. Dostanete uniformu. Dojez to. Ty pojď se mnou.
00:55:54 My jsme spolu ještě neskončili. Tím si buďte jistí.
00:55:59 Sepiš to, Staníku, a vyhoď je, ať se nám tu ti hrdinové
00:56:01 ještě nepochčijou. Já jdu předávat mundury.
00:56:09 Na.
00:56:11 Já ještě zkusím s kapitánem promluvit.
00:56:14 On je trochu pruďas, ale v podstatě je to rozumnej chlap.
00:56:20 Tak. A ruku na to.
00:56:24 No.
00:56:26 Au.
00:56:37 -Hele, já už musím. Tak tě péro.
-Tě péro.
00:56:42 Někdo mi musel ukrást tu občanku ve škole.
00:56:45 Kdo jinej než ta svině malej Pačes.
00:56:47 Hele, všimli jste si toho, jak ten Pačesův fotr
00:56:51 říkal tomu starýmu fízlovi táto?
00:56:53 No jo, vole. To je celá rodinka fízlů.
00:56:56 Vsadím se, že ty maj u nich i starou bábu Pačesovou, vole!
00:56:59 Tak jdem, ne?
00:57:02 To jenom potvrzuje, že bejt fízl je záležitostí povahy,
00:57:05 a ne povolání.
00:57:10 Promiň, babi.
00:57:14 -Promiň.
-Dmitrij, ty nemáš rozum.
00:57:17 Tohle napíšu mamince. To si piš. Tohle tak nenechám.
00:57:21 Promiň.
00:57:23 Pojď sem! Tolik jsem se o tebe bála.
00:57:53 -Tati, sorry.
-Takhle se chodí domů, ty smrade!
00:57:55 Co mě biješ! Seš ňákej zasranej fízl, nebo co?
00:57:57 Ty už mě dneska taky fackovali!
00:58:01 Ty vole!
00:58:04 Si táhni. Uvidíme, za jak dlouho tě esenbáci přitáhnou zpátky!
00:58:10 Prosím vás, hospodárské výsledky sú snad niečo úplně iné
00:58:13 ako správa pro tisk, nie?
00:58:15 Ano, ano, já to zajtra ráno vybavim. Servus.
00:58:22 Ty jsi ale dárek. Pětky pod trikem.
00:58:27 Tak hele, Vijóne, občanku jsme jakože ztratili,
00:58:30 požádáme o novou. A já to na bezpečnosti nějak pokreju.
00:58:34 -Tak dík.
-Tak dík, tati.
00:58:38 Tak dík, tati.
00:58:41 No, ničeho se neboj.
00:58:45 Už nebudeš?
00:58:49 Trochu se dej podstrihnúť.
00:59:02 To snad není možný.
00:59:05 Ještě kousek. Už to bude dobrý.
00:59:08 No kde jsi! Kdy chceš balit?
00:59:12 Sakra!
00:59:13 -Mami, kam mám dát ty tatranky?
-Pojď sem.
00:59:16 Nahoře máš tašku a čistý prádlo. A tohle tam někam přibalíš, jo?
00:59:20 Nemůžeme z toho něco vyndat?
00:59:21 Ne, nemůžeme. A v kuchyni máš úplně studenou večeři.
00:59:24 -No tak pohni! -A nezapomeň mi zabalit ty brejle.
00:59:27 Nezapomenu.
00:59:32 -Tak už jedete?
-Hm
00:59:34 -To se těšíte, viďte?
-No víte, že já bych snad
00:59:37 radši zůstala doma. Je to dálka. Mirda řídil nejdál do Kařízku.
00:59:42 Kdo se bojí, nesmí k moři.
00:59:46 -Vzali jste mi taky ten šnorchl?
-Jo. Běž si sednout.
00:59:50 Můžeš jít laskavě na druhou stranu a podržet mi to?
00:59:53 Ať mi to nevyšvihne oko. Na!
00:59:56 -Co? Sedí se ti tam dobře?
-Jo. -Už to nebylo kam dát.
01:00:01 Dobrý.
01:00:03 Tak. Klíče.
01:00:06 Můžeš si laskavě sednout. Máme všechno?
01:00:10 Máme.
01:00:16 -Pasy?
-Máme.
01:00:19 -Peníze?
-Máme.
01:00:21 -Doložku?
-Máme.
01:00:23 -Celní prohlášení?
-Máme.
01:00:26 -Vojenskou knížku?
-Odevzdali jsme.
01:00:28 -Občanky?
-Pěkně doma v sekretáři.
01:00:30 -Já ji mám tady.
-Čím posloucháš? Prdelí?
01:00:35 Neříkal jsem ti tisíckrát jasně, že občanka musí zůstat doma?
01:00:38 Víš, že by nás kvůli tobě mohli vrátit od hranic!
01:00:40 -Mirku, klid.
-Padej.
01:00:45 Mami, klíče.
01:00:48 Pazdrát jeden. On se tváří, jako by tohle všechno bylo za trest.
01:00:53 Ne, děkuju, je vedro.
01:01:34 Dáte si řízky? Co? Dáš si řízek?
01:01:38 To radši Kařízek.
01:01:46 -Jaký to tam asi bude, co?
-Boží, ne?
01:01:50 Prosím tě, nedrob mi tady! Můžeme přece někde na jídlo zastavit.
01:02:00 Pro koho, si myslíš, že tohle všechno dělám?
01:02:02 Myslíš, že pro sebe?
01:02:05 Dívej se mi do očí, když s tebou mluvím.
01:02:08 Myslíš, že to dělám pro sebe?
01:02:10 Já nevím.
01:02:12 Tak ty nevíš?
01:02:14 Rozhlédni se kolem sebe. Kdo dneska dostane takovou šanci?
01:02:18 Jmenuj mi jediného svého kamaráda,
01:02:20 který dneska dostane takovou možnost?
01:02:23 No právě.
01:02:26 Vždyť on se těší. Péťo, řekni, že se těšíš.
01:02:30 Má cestovní horečku. Nikdo nejsme zvyklej takhle daleko cestovat.
01:02:33 Jestli se takhle hodlá tvářit celou cestu, tak ať radši nejezdí vůbec.
01:02:36 Občanku už má, o sebe se asi postará.
01:02:40 Máš ty vůbec ponětí, co mě celej tenhle váš plezír stál?
01:02:43 -A ještě stát bude?
-Náš? Snad tvůj, ne?
01:02:50 Ty jeden hajzle sobeckej! Co to říkáš?
01:02:53 Jak to s tatínkem mluvíš? Co ty si o sobě vůbec myslíš?
01:02:58 Klid, mami, prosím tě.
01:03:00 Vás zajímá, co já si myslím? Tak já vám teda řeknu, co já si myslím.
01:03:04 Já si myslím, že táta je zbabělec a zrádce.
01:03:10 A jeďte si k tomu svýmu posranýmu moři třeba sami!
01:03:14 Stůj! Počkej!
01:03:18 Pojď sem!
01:04:19 Je to horký.
01:04:25 Jo, jo, dobrý.
01:04:53 Tak to je na dlouho?
01:05:00 Tak jo. Můžem, kluci?
01:05:04 Nějak rychlý.
01:05:10 Dobrý.
01:05:16 Už tam za chvilku budeme.
01:05:39 Dobrý den. Pasová kontrola. Vaše pasy, prosím.
01:05:43 -Prosím.
-Děkuju.
01:05:51 Prosím tě, podívej se na to.
01:06:13 Pán vodič, poďte so mnou.
01:06:17 Nie, sadnite si spat do voza, naštarujte a poďte so mnou.
01:06:21 Ano, samozřejmě.
01:06:36 Vystupte si. Všeci.
01:06:43 -Zase práca.
-Pražáci.
01:06:45 Vyberte batožinu z batožinového priestoru.
01:06:56 Na. Vem to.
01:06:59 Poprosím, jeden po druhom.
01:07:02 -Nech sa páči.
-To bude dobrý.
01:07:05 Položte veci na stol k colnej kontrole.
01:07:11 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
01:07:21 -Pan? -Hájek
-Poďte so mnou.
01:07:29 -Já jenom...
-No tak... Takže na dovolenku?
01:07:33 Prosím vás, směla bych si tady vyndat pro děti bundy šušťákovky?
01:07:37 Pardon. Prosím.
01:07:54 Mladá paní, prosím, pojďte se mnou.
01:08:03 Počkajte vonku, chalani.
01:08:13 Někdo naše asi musel udat, i když se snažili všechno utajit.
01:08:18 Možná že ale měli jenom štěstí a instinkt. Byli trénovaný.
01:08:48 Rozebrali tašky i auto na prvočinitele a nakonec našli,
01:08:51 co hledali.
01:08:54 Peníze, tátův vysokoškolskej diplom, doktorandskou práci,
01:08:59 v angličtině psaný doporučení profesora Wichterleho,
01:09:03 zvací dopis od University v Minnesotě, materiály z výzkumu.
01:09:07 Pojďte se mnou, prosím.
01:09:11 Všechno, co bylo poschovávaný pod podšívkami tašek a kufrů,
01:09:15 zašitý máminým drobným ručním stehem,
01:09:18 položený pod koberečky našeho auta
01:09:21 a přilepený zevnitř v trupu naší loďky.
01:09:31 Oni sa vracajú spať. To je v poriadku.
01:09:34 Pokračujte.
01:09:47 Mirku.
01:10:05 Mirku!
01:10:10 Do prdele, do prdele! Co teď s náma bude?
01:10:15 No co mám dělat? Co mám sakra asi dělat? Kurva!
01:10:20 Kurva, kurva, kurva, bože můj!
01:10:25 Bože můj, všecko je úplně v prdeli!
01:10:30 To je v prdeli.
01:10:32 To je konec.
01:10:36 Bože.
01:10:44 A tak se řízením osudu a fízlů vlastně vyplnilo moje přání.
01:10:49 Nejelo se nikam.
01:11:13 Jménem zákona dohonit péro a občanský průkaz!
01:11:16 Ty vole, Žába, to mě poser, co ty tady?
01:11:20 -Ty vole, tě péro!
-Tě péro!
01:11:22 Počkej, vole. Něco tady mám. To musíme oslavit!
01:11:27 Akorát dvě.
01:11:30 -Chceš samečka, nebo samičku?
-Samičku.
01:11:32 Když jsme odjížděli, přál jsem si nemít otce,
01:11:36 jako ho vlastně neměl Míťa nebo Aleš.
01:11:39 -Black Sabbath!
-Black Sabbath!
01:11:41 Teď jsem měl o něj strach, a bylo už pozdě.
01:11:45 To je fakt sůra, vole. Jak se mu to stalo?
01:11:48 Hm. Vyslýchali ho. Chtěli po něm, aby podepsal spolupráci.
01:11:52 Jinak že prej skončí v lochu a my u lopaty.
01:12:00 Stalo se to u třetího výslechu.
01:12:01 -Už jsem vám všechno řek.
-Já vím, že jste nám to řekl.
01:12:05 Ale my to chceme slyšet ještě jednou od vás.
01:12:08 Dobře. Tak, my jsme jeli celá rodina
01:12:11 do Jugoslávie na rekreaci...
01:12:13 Trval prej deset hodin a vystřídalo se jich na něm tak osum.
01:12:17 Oba mí synové i moje žena.
01:12:20 No a pak to s ním seklo.
01:12:27 No, vysokej tlak je u nás v rodině dědičnej.
01:12:30 Co já pamatuju, tak táta na to vždycky žral nějaký prášky.
01:12:33 A jak je na tom teď?
01:12:38 Ale jestli to finguje, tak je fakt génius.
01:12:41 Absolutní génius. Normálně se jim vysmek.
01:12:44 -A cejtí něco?
-Jo, něco jo.
01:12:48 A říká něco?
01:12:50 Tak to je v prdeli.
01:13:16 -Víš co?
-No?
01:13:18 -Lepší drtičku žeber, než tohle.
-To je jasný.
01:13:24 -Asi teď vostře spustím háro.
-To je rozumný.
01:13:35 Hm, tady nám už pšenka nepokvete. Pudem k nám,
01:13:38 dáme vychlazený pivo z lednice a pustíme nějakej mazec, ne?
01:13:41 -A co tvůj fotr?
-Ale! Ten to pochopí.
01:13:45 Je to vůl, ale není to debil.
01:13:47 Stejně už musím domů, nemám žádný love.
01:14:10 -Dík.
-Prosím.
01:14:23 Ty vole, brácha, sorry. Zatímco ty kroutíš vojnu někde
01:14:26 v horoucí prdeli na Slovensku, my tady sjíždíme tvý vzácný elpíčka
01:14:30 a máme se krásně.
-Ty vole, chtělo by to ženskou!
01:14:34 To teda jo.
01:14:52 Popelku nevzali na průmyslovku, a tak dělal zahradnický učiliště.
01:14:56 Tak pojďte. Provedu vás tady. Už to tady trochu znám.
01:15:00 Třeba támhle, kytka. Pojďte dál, nezouvejte se.
01:15:06 Tady máme kytku s dlouhejma listama.
01:15:09 Tady půjdeme doleva.
01:15:11 Míťu nevzali na konzervatoř. Prý pro velký zájem.
01:15:15 A mně díky naší cestě do Jugoslávie
01:15:17 vyrazili z gymplu dřív, než jsem tam vůbec začal chodit.
01:15:20 Tady mám nějakej slizkej kořen. Podej mi prosím tě tu lijánu.
01:15:25 Jedinej, kdo se nakonec na gympl prokousal, byl Aleš.
01:15:29 Není tady krásně? Ať si strčej to jejich vzdělání do prdele.
01:15:33 Já dělal učňák v tiskárně a Míťa roznášel poštu.
01:15:38 Mimo jiný do schránky těch,
01:15:41 co se nasáčkovali do jeho bejvalýho domova.
01:16:06 Što tibja náda?
01:16:10 Pššš. Ať je nevyplašíte.
01:16:26 Co, Mičurinci? To je úrodička, co?
01:16:29 No copak mládenci? Přišli jste nám pomoct?
01:16:32 No holky, makáme, makáme. Žádný chlapi tady nejsou, jedem!
01:16:40 A jako myslíš, že by přišel fotr před zavíračkou domu, jo?
01:16:43 To asi těžko.
01:16:50 Ty vole, ta tvoje rybička ještě žije?
01:16:52 To víš, že jo. Že by byl někdo doma?
01:16:58 Ty vole, nazdar, brácha! Co tady děláš?
01:17:01 Sundej mý džíny, píčo.
01:17:03 No jasně. Sorry. Já jsem nevěděl, že dostaneš opušťák.
01:17:08 -A moje jsou zrovna vypraný.
-Kde jsou mí Stouni?
01:17:12 -Co?
-Píčo, povídám, kde jsou mí Stouni!
01:17:17 Sorry, vole. Já sem je půjčil tady Alešovi.
01:17:20 Ale on má fakt perfektní gramec. On to fakt nepoškrábe.
01:17:23 -Já pro ně hned skočím.
-Máš po piči, rozumíš?
01:17:26 -Sorry. -Kdo ti dovolil nosit můj civil, vole?
01:17:28 Kdo ti dovolil půjčovat moje Stouny nějakýmu bolševickýmu kreténovi?
01:17:32 -Já je přinesu.
-Na to ti seru!
01:17:38 Za hodinu mi jede vlak, abych byl o půlnoci v tom zpíčeným kasínu!
01:17:42 Ty vole, tak sorry.
01:17:47 Pustili mě po roce na jeden den. Myslíš, že jsem přijel,
01:17:50 abych viděl tvůj debilní ksicht. Na to mrdám!
01:17:55 Jediný, na co jsem v tý zelený pakárně celou dobu myslel, je,
01:17:59 že si tady sednu ve svejch džínách, vožeru se a pustím si svoje Stouny!
01:18:04 Kde jsou mí Stouni, ty píčo zpíčená?
01:18:07 Ty vole, já nevěděl, že přijedeš!
01:18:09 Pojď! Pojď! A jeden po druhým. Dostaneš mazáckou pochvalu!
01:18:15 Kde jsou mý Stouni?
01:18:51 Museli jsme se uskrovnit.
01:18:56 Přišli jsme o služební byt a přestěhovali se do mrňavého 2+1.
01:19:07 Žili jsme z otcova zoufalýho invalidního důchodu.
01:19:11 Mámu nechali pracovat jen jako myčku nádobí
01:19:14 ve vývařovně Domu odborů. A k tomu po nocích vyráběla
01:19:17 sousedům chemlonové koberečky a dečky.
01:19:23 -Kam jdeš?
-No, ven za klukama.
01:19:27 -Na pivo?
-No, jedno si možná dáme.
01:19:33 S tátou jsi byl dneska venku?
01:19:37 Podívej se, jak tam je, mami.
01:19:41 Vem ho na to pivo sebou. Víš, jak dlouho on nikde nebyl?
01:19:46 Ale mami. Vždyť tam budou kluci.
01:19:49 Chtěj se bavit o holkách a o muzice.
01:19:52 No vždyť právě. On to všechno vnímá a jemu to pomáhá.
01:19:57 On musí mít kolem sebe lidi. Pojď.
01:20:01 Mirku, půjdeš se vyvenčit trochu.
01:20:07 Tati, vstávej. Vstávej.
01:20:10 Pojď, vstáváme.
01:20:12 Pojď, Péťa tě vezme ven na chvíli.
01:20:15 Trošku ať jsi mezi lidma.
01:20:19 Co?
01:20:23 Tak pojď.
01:20:25 Ukaž. Dáte si spolu pivo.
01:20:49 No, ty vole, Jardo, co nám to sem nosíš?
01:20:52 Kluci, sorry, ale je vám šestnáct a já tu měl v sobotu šťáru.
01:21:00 To je v prdeli.
01:21:03 -Tě péro.
-Tě péro.
01:21:05 -Co je?
-Ale nemusíš šeptat.
01:21:07 Jemu je to asi jedno. A co to tady máte za svinstvo?
01:21:11 Ale Jarda tady měl v sobotu šťáru a podělal se.
01:21:15 -Co mu je?
-Ale! To je normální.
01:21:18 Myslíš, že něco slyší? Nějakou muziku nebo tak něco?
01:21:21 Třeba jo, třeba si něco pouští.
01:21:24 -Co to asi je?
-Doors asi ne, ty vole.
01:21:26 A nepij to, bude ti blbě.
01:21:30 -Co rád poslouchal?
-Co já vím? Smetanu?
01:21:33 To je v prdeli. To tady jako budeme čekat, až ho vrátíš?
01:21:45 MÍŤA HRAJE NA KLAVÍR SKLADBU BEDŘICHA SMETANY
01:21:51 -Black Sabbath.
-Tak na vás, pane Hájek!
01:21:58 Díky.
01:22:10 Kluci, koukám, že táta má žízeň jako velbloud, co?
01:22:14 -Hele, bacha na to, kluci.
-Jasně, dík.
01:22:18 Jardo, dvě piva!
01:22:22 Ó, jedenáct...
01:22:24 ...řekni mi, jak se máš.
01:22:28 Dobré ráno, blues, řekni mi jak se máš...
01:22:33 Ahoj, kluci. Je tady volno?
01:22:45 Tak co, jak jde život?
01:22:48 Na hovno, co?
01:22:52 Koukám, támhleten už má taky dost. Ale má recht.
01:22:57 Hele, kluci, můžu vás na něco pozvat?
01:23:01 No co pijete?
01:23:03 Já piju vodečku. Viď, Jaroušku? Přines nám pět vodek!
01:23:10 No, my asi už půjdem. Musím tady taťku vrátit domu.
01:23:15 -Počkej, to je tvůj táta?
-No.
01:23:17 To já sem nevěděl. Promiň. Kluci, počkejte. Sedni si.
01:23:20 Nechoďte nikam. Sedněte si.
01:23:22 Hele, co jsme si, to jsme si, jo?
01:23:25 ...že bůh má mě rád...
01:23:29 Mýho tátu vodrovnali taky. Včera.
01:23:46 Tady máme nějaké nejasnosti.
01:23:49 Tenhle materiál, soudruhu majore, přečti
01:23:52 a pak nám ho tady podepiš.
01:23:54 Je to důležité a přísně tajné.
01:24:00 Tak hoši, na ty naše táty!
01:24:09 No a co proved ten váš táta?
01:24:13 To je právě to, že nic. Jenom neuměl číst a psát.
01:24:16 -Cože? -Cože?
-No jo.
01:24:20 A nikdo by si toho nevšiml, kdyby nepřišlo to hnusný udání.
01:24:24 Rozumíte tomu? Udání!
01:24:27 Já na to špatně vidím. Já nemám brejle.
01:24:32 Mohl byste mi to přečíst, soudruhu podplukovníku?
01:24:35 Tady si můžeš nějaké vybrat.
01:24:49 Já na to opravdu špatně vidím. Já mám tu tupozrakost.
01:24:51 Já bych v případě, soudruhu podplukovníku, mohl...
01:24:54 Ani hnout!
01:25:06 Ne.
01:25:07 Jak mu to, do prdele, mohlo procházet?
01:25:10 Vždyť přeci musel denně podepisovat tuny lejster, ne?
01:25:12 Podpis, to on uměl. Takovou tu muří nohu, to zvládnul.
01:25:16 Akorát že to bylo tak všechno, no.
01:25:18 Takže major, jo? Až na majora to dotáh?
01:25:22 Kluci, já má o něj strach! Já se bojím, že se zastřelí.
01:25:26 Ale hovno, čapne se jinde.
01:25:28 Jo, no. S touhle kvalifikací.
01:25:31 Dáme ještě vodku.
01:25:37 Tati, ty už chceš jít?
01:25:40 No tak, mi ti asi pomůžeme, ne? Venku je náledí.
01:25:43 Jasně.
01:25:45 Nemakej na moje sombréro, nemakej.
01:25:50 Nemakej na moje sombréro...
01:25:58 -Tak co? Jdeme?
-Tak pojďte.
01:26:12 Já jsem tam stála od šesti hodin od rána.
01:26:15 Od šesti hodin ve frontě na maso.
01:26:17 Byla jsem druhá na řadě. Co ti budu povídat.
01:26:21 Oni to maso vozej ve čtvrtek vždycky ráno,
01:26:25 tak já sem si přivstala pěkně, abych tam byla včas
01:26:30 a mohla si vybrat nějaký pěkný přední hovězí na koprovku,
01:26:34 jak ty to máš rád. A přede mnou prostě rusanda taková.
01:26:40 Tak što u vas sivodňa charoševa?
01:26:44 A začala si prostě brát všechno.
01:26:46 -Kolik?
-Dvě skusok.
01:26:50 Všechno zleva doprava.
01:26:52 Bok, da. Jest celij.
01:26:55 Celej. Tři osmdesát
01:26:57 A já jí povídám: A co budeme jíst my?
01:26:59 Vy? A my naučim vas travu žrať.
01:27:03 My naučim vas travu žrať.
01:27:07 Naučíme žrát trávu. To ne.
01:27:11 Pak nějaká paní vzadu povídá:
01:27:15 Já snad někam půjdu a něco někomu řeknu.
01:27:18 A ten dotyčný si to za rámeček určitě nedá!
01:27:23 Chápeš to? Někam půjdu a někomu něco řeknu.
01:27:33 Tak dobrou noc, Mirku.
01:27:41 Tak tu koprovku zejtra budeme mít z kostky a s vajíčkem.
01:27:52 Já ji mám takhle stejně radši.
01:27:57 Mirku?
01:28:00 Mirku, říkal jsi něco?
01:28:02 Ať se tím udávěj. S vajíčkem je lepší.
01:28:07 Mirku!
01:28:14 -Kluci, honem, honem! Táta mluví!
-Cože?
01:28:17 -Matesi, vstávej, honem. No pojď.
-Co mluvil?
01:28:21 No pojďte.
01:28:28 Mirku, řekni taky klukům, co jsi říkal mně.
01:28:32 No, promluv na děti.
01:28:39 To se ti asi jenom zdálo, mami.
01:28:41 To se mi teda nezdálo. Já sem to slyšela naprosto jasně a zřetelně.
01:28:45 A co řekl?
01:28:46 No říkal, že má rád koprovku s vajíčkem.
01:28:50 Nic jinýho? Jenom tohle?
01:28:54 -No.
-Tak dobrou, mami.
01:28:58 Dobrou.
01:29:06 Jak už to poznali mnozí, nastává počasí kozí.
01:29:11 V Praze i ve Mníšku pod Brdy nenosej holky podprdy.
01:29:17 Pod blůzou nenosej nic, zvlášť když je velkej hic.
01:29:22 A tak to počasí kozí
01:29:24 hormony splašit nám hrozí!
01:29:28 -Ve Mníšku, vole, ne v nížku.
-Tě péro! -To je jedno, ne?
01:29:30 -Tě péro.
-Tě péro.
01:29:32 -Co to je?
-Krtečci, vole, krtečci.
01:29:35 Mám je zlikvidovat jako škůdce, ale já s nima mám na večer lepší plán.
01:30:09 Undeground.
01:30:13 Kolja! Vasil, Peta, sudá! Kak éto moglo prizajtit?
01:30:18 Što éto takoje? Kde vy vzali tech krtóv?
01:30:21 Kance, kancov! Bistro! Bistro eto udelat!
01:30:25 Takže soudruzi, musíme si vypíčit priority.
01:30:28 Dlouhodobý cíle jsou myslím jasný. Musíme získat modrou knížku
01:30:32 a vyvlíknout se z vojny, kde bysme jinak chcípli, to je ložený.
01:30:35 -Dobrý den.
-Dobrý den.
01:30:37 A teď ty střednědobý cíle.
01:30:40 Tohle jsem získal od samotnýho mladšího Čambory.
01:30:43 Dalo mi šílenou práci to z něj vylomit.
01:30:48 -Co to je za týpky?
-To jsou Plastici, vole.
01:30:52 Příští neděli mají tajnej koncert v Adolfově.
01:30:55 Celý je to obestřený děsným tajemstvím.
01:30:57 Nikdo nespolehlivej nemá šanci se tam dostat. Doufám, že jedete?
01:31:01 No jasně.
01:31:03 Čeká nás velkej mejdan. Bengálský ohně, prostě zasvěcení.
01:31:10 Teď ty krátkodobý cíle. Následujte mě, soudruzi.
01:31:14 Plíživým přískokem vpřed.
01:31:22 Tři, čtyři.
01:31:24 Dáváme ti k narozeninám bílý tenisky
01:31:28 a taky jedno elpí od Joplin Jenisky.
01:31:33 Když ona začne zpívat, tančíme po pokoji.
01:31:40 Když zpívá, tančíme a vše se nám hojí.
01:31:45 A pak nám krásně je...
01:31:52 Máničky stěhujou kuchyňskou linku,
01:31:55 dali ji ke schodům, vorážej chvilku.
01:31:58 Linka je plechová, linka je těžká,
01:32:02 jestli jí nezvednou, večeři zmeškaj.
01:32:05 A to je nejhorší, co může bejt.
01:32:09 Co může bejt.
01:32:26 Jedete na Plastiky?
01:32:29 Asi už počtvrtý.
01:32:35 A potom po dekou sníme, když onanujem...
01:33:00 ZPÍVÁ ANGLICKOU PÍSNIČKU
01:33:31 Nemáte ještě nějakou flašku?
01:33:34 -Tak si pro ni pojď.
-Tak jo, no.
01:33:38 -Tam se nevejdu.
-Tak pojď na klín.
01:33:56 Vy tam! Zavřete ty okna!
01:37:52 Máš tu pivo, tati.
01:37:55 Tati, máš tu pivo. Chceš pít?
01:38:00 Chceš se napít, tati?
01:38:07 -Můžu?
-Jé, ahoj, Čamboro!
01:38:10 Klidně, posaď se. To je ten Čambora.
01:38:18 -Jak mu je?
-Asi dobře.
01:38:22 -Vnímá nás?
-Jo, periferně.
01:38:27 Zvu tě.
01:38:32 -Můžu se mrknout?
-Jasně.
01:38:36 -Kde máš bráchu?
-Zdrhnul.
01:38:39 -Zdrhnul?
-Pš.
01:38:49 Floydi. Wish You Where Here.
01:38:55 Tak zduř!
01:39:09 Koukám, žes byl na Plasticích?
01:39:12 No jo, no. A nebyl jsem sám. A ještě mám tady zářez.
01:39:17 Kde vás dostali? Na nádraží, nebo u hospody?
01:39:21 Na nádraží v průchodu.
01:39:24 To já měl kliku, vole. Jel jsem na motorce rovnou do Adolfova.
01:39:28 A když jsem se blížil k hospodě, tak to celý začalo, ty jatka.
01:39:33 Všude esembáci, obušky, krev. Sem to otočil a zdrhnul sem.
01:39:38 Tak tos teda měl štěstí, vole.
01:39:43 Fakt nás neslyší?
01:39:45 Asi jo. Ale neboj táta mlčí jako hrob.
01:39:51 Poslyš, hochu. Já tady nezůstanu.
01:39:55 Já vypadnu do Mnichova za bráchou.
01:39:58 Život je hodně krátkej na to,
01:40:00 abych tvrdnul tady v tý bolševický pakárně.
01:40:03 Nám to s tátou nevyšlo.
01:40:09 Slyšel sem.
01:40:12 A ty co? Hákuješ?
01:40:15 Ale! Učím se na tiskaře. A co ty?
01:40:19 Geodézie. Kulisák na Kladně.
01:40:28 Do prdele. Za rok tam budu já stát.
01:40:32 Ser na to. Zvu tě na ruma!
01:40:38 Hej, soudruzi!
01:40:40 To je ten Čambora, co jsem ti o něm vyprávěl.
01:40:47 Jardo! Vypnu ti tu estrádu.
01:40:50 -Klidně.
-Dej nám dva rumy.
01:41:17 To nejsou moje klíče!
01:41:22 Tati, my se nedostaneme domů, my nemáme klíče.
01:41:57 Ježišmarja, co tady děláte? Mirku, prosím tě, jak to vypadáš?
01:42:02 Vy jste se úplně pomátli. Vy nemáte klíče?
01:42:06 Pojď sem. Ježiš, pojď,
01:42:10 Proboha, ty jsi teda zřízenej.
01:42:15 Stůj. Stůj.
01:42:20 Ti teda pěkně děkuju, Petře. To se ti opravdu povedlo.
01:42:24 To ti asi nestačilo, viď, jednou.
01:42:28 -Ty nejdeš?
-Já počkám, až mi přivezou klíče.
01:42:32 -Kdo?
-Oni mi je přivezou.
01:42:34 -Kdo oni?
-Prostě oni.
01:43:06 Jedem.
01:43:49 -Ahoj.
-Ahoj.
01:43:51 Pojď.
01:43:52 -Prosím tě, neviděl tě nikdo?
-Ne. Ty tady máš teplo.
01:43:57 Pojď dál.
01:44:08 Jé, to je pěkný. Dokonce máme i rybu.
01:44:11 Tak šťastný a veselý.
01:44:16 A odlož si u nás.
01:44:18 To je škoda, že musíš na svátky domů.
01:44:21 Mohli jsme tě zítra vzít s klukama na půlnoční.
01:44:41 Vem si todle a běž ke kolegyni do čekárny. Další!
01:44:47 Tady to polož!
01:44:49 Odveden za cé.
01:44:52 Tak další. Pan Jehlička Václav.
01:44:58 Tak je tady někde ten Jehlička?
01:45:02 Co to děláš, ty čuně!
01:45:06 Prosím vás, nezlobte se, paní, ale když na mě někdo křičí,
01:45:10 tak já se vždycky počůrám.
01:45:15 No a tak mi ten Ferda Mravenec pomoh jen k šestiměsíčnímu odkladu.
01:45:18 Ale kdyby ta vojanda přišla jen o chvíli pozdějc,
01:45:20 tak už sem dávno pochcanej, jak ty pivka chtěly ven.
01:45:24 Moc se nesmějte, volové. Vás to za šest měsíců čeká taky.
01:45:28 Já slyšel, že Ludvík Prokeš prodal svoji novou čézetu,
01:45:31 dal prachy do obálky, napochodoval k doktorovi a řekl:
01:45:34 Hergot, já nechci jít na vojnu!
01:45:40 Dobrý den. Dobrý den, pane doktore.
01:45:43 Dobrý den. Počkejte, prosím. Já jsem Ludvík Prokeš,
01:45:48 já strašně nechci na tu vojnu, prosím vás.
01:45:51 Doktor zašvidral na ty prachy, dal si je do pláště a řekl jenom:
01:45:55 Snad s tím něco uděláme.
01:45:57 A bylo! Dostal modrou knížku.
01:45:59 Pohádky, vole. Než na vojnu, se radši podřežu.
01:46:07 Jsou to jen posraný dva roky.
01:46:10 Jak to vůbec můžeš říct, ty idiote! Viděls mýho bráchu?
01:46:13 Jakej z něho udělali hadr. To jsou, vole, dva roky života v prdeli!
01:46:18 Dva roky buzerace od těch největších sadistickejch kreténů!
01:46:23 Dva roky, vole, vylepanej dohola!
01:46:25 Dva roky vymejvání mozků a šikany, Žába!
01:46:28 -Neříkej mi Žába!
-Tak nemel hovadiny, vole!
01:46:31 Nikdo z nás, co tady sedíme, to tam nepřežije ani měsíc,
01:46:35 natož pak dva roky. A ty řekneš jenom dva roky!
01:46:39 Tady nejde o nic menšího než o holej život, vole.
01:46:43 A my se jim z toho musíme vysmeknout, vole, každou cenu.
01:46:54 PÍSNIČKA: ...vemte mě na hřbitov a zahažte hlínou,
01:46:59 jsem kovboj a hodně jsem chybil, já vím.
01:47:08 -Naposled.
-Ty vole, ne. Já už nemůžu.
01:47:11 -Naposled.
-Měli jsme jich asi deset.
01:47:14 Prosím tě.
01:47:21 Black Sabbath.
01:47:32 Tak jdem na to, vole.
01:47:58 -Ty vole, co je? -Ty vole, já to nedokážu. Jsem básník, ne kat.
01:48:02 Nekecej a dupej na tu ruku, ty vole!
01:48:08 Ty vole, kam jdeš!
01:48:15 Jé, tam někdo je.
01:48:16 Ty vole, na to se vyser! Rimbaud taky nalil Verlainovi
01:48:20 do piva vitriol, ty vole, tak dělej!
01:48:22 -No jo, ale to bylo z lásky!
-Ty vole, todle je taky z lásky!
01:48:26 Co tam děláte, vy dvě buzny?
01:48:28 -Tak dělej!
-Do prdele.
01:48:33 -Ty vole!
-Dělej, ty vole.
01:48:38 Tak dupni na tu ruku, ty vole!
01:48:40 -Ty vole.
-Dělej!
01:48:42 Je to levá ruka, do píči. Tak dělej! Dupni na ni, kurva!
01:48:49 Au! Jau! Kurva! Pomóc!
01:48:52 Ty vole, ty vole, sorry, sorry!
01:48:55 Drž hubu, debile! Jau! Já omdlím.
01:49:00 Ty debile, proč jsi uhnul?
01:49:04 Moje noha!
01:49:06 Sorry, to byl reflex.
01:51:27 Brácha, máš tu nějakou návštěvu.
01:51:29 -Koho?
-Nějakou buchtu.
01:51:33 -Buchtu? Teď?
-Mám někam vypadnout?
01:51:37 -Neser, vole.
-Péťo! Můžeš sem na chvilku?
01:51:46 -Ahoj, Hanko.
-Ahoj.
01:51:50 -Vy se znáte?
-No, tak trochu.
01:51:54 -Co ty tady děláš?-No, když já... Nemohl bys na chvíli ven?
01:52:00 -No tak já si vezmu bundu.
-Slečno, pojďte klidně dál.
01:52:03 -Ne, ne
-Nestyďte se. Pojďte.
01:52:04 Ne, ne, já radši, kdybysme šli... Tak můžeš?
01:52:08 Ale ne, vemte si ty věci a pojďte dovnitř.
01:52:12 -Dobře.
-Pojďte.
01:52:15 -Zujte se klidně, já vám půjčím nějaký papuče. -Tak teda děkuju.
01:52:24 -Tady máte ty papuče.
-Jo. Děkuju.
01:52:34 Máte hlad? Máte, že jo? Já vám dám trochu buřtguláše.
01:52:40 Já vám to nandám na talíř. Matesi, pojď taky k večeři.
01:52:43 A vem sebou židli nějakou.
01:52:51 -Tak se tady posaď. -Jasně.
-Už je to skoro studený.
01:53:01 Péťo!
01:53:03 -Tati, to je Hanka.
-Dobrý večer.
01:53:07 Tati, slyšíš? Hanka!
01:53:12 Jo, děkuju moc.
01:53:20 Vyhodili mě z učiliště a taky z intru.
01:53:23 Cože? Vždyť jsi říkala, že to bude v pohodě.
01:53:26 No, nebylo. Teď se bojím jet dom. Fotr mě zabije.
01:53:31 No a co teď chcete dělat, slečno?
01:53:34 Já nevím.
01:53:39 Takhle se toulat po Praze, to byste neměla.
01:53:43 Já vím.
01:53:46 Měla byste zavolat vašim rodičům, aby si o vás nedělali starost.
01:53:49 Naši nemaj telefon. Oni si doma myslej, že jsem pořád na intru.
01:53:56 Hanka.
01:54:00 On má občas takový záblesky.
01:54:04 Jo, aha.
01:54:09 A kde teda vlastně budete dneska spát?
01:54:12 To nevím.
01:54:15 -Tady by to nešlo.
-Já vím.
01:54:19 -Tak jenom pro dnešek, mami.
-Ne.
01:54:23 Mami.
01:54:27 Tak dobře.
01:54:33 -Mirku?
-Hanka.
01:54:39 -Ty myslíš...
-Hanka.
01:54:42 Že by tady... Tak já nevím, když tady táta se za vás přimlouvá...
01:54:47 Hanka.
01:54:49 Tak já bych vám třeba pro dnešek ustlala tady v předsíni.
01:54:52 No tak moc děkuju teda.
01:54:54 Ale jenom teda pro dnešek, protože zítra musíme zavolat
01:54:58 vašim rodičům nebo jim to nějak sdělit.
01:55:00 -Jo. Dobře.
-To by nešlo, tohle.
01:55:07 Tak jsem pro jistotu zamkla. Klíče mám tady.
01:55:10 Tady si je pěkně nechám. Ráno pomaže domů, odkud přišla.
01:55:18 Jen ať tu zůstane.
01:55:21 Cože?
01:55:23 Přece ji nevrátíš od hranic.
01:55:28 Mirku, promiň. To snad nemyslíš vážně, tobě snad přeskočilo.
01:55:32 Tiše, ať mě nevzbudíš.
01:55:37 Takže ty to schvaluješ, aby tady přespávala nějaká cizí holka?
01:55:42 -Víš, co si o nás pomyslej?
-Jaký lidi?
01:55:46 Jaký lidi máš na mysli? Víš třeba, že se tvůj syn trápí?
01:55:55 Že se bojí. Že nemůže spát. Víš to?
01:56:01 Přiveď mi, prosím, Petra.
01:56:04 Teďka, jo? To určitě. A čeho se bojí?
01:56:11 Vojny.
01:56:14 To jo, no, to se bojí.
01:56:17 Tak mi ho, prosím, přiveď.
01:56:35 Fuj! Proboha proč tady chodíte? Proč nespíte?
01:56:39 -Já potřebuju na záchod.
-Jo, no to je tady.
01:56:44 A dlouho podržte splachovadlo. On nějak zlobí plovák.
01:56:47 -A prosím vás potichu, ať nevzbudíte manžela. -Díky.
01:56:51 Péťo, Péťo, pojď. Táta s tebou chce mluvit.
01:57:03 Mirku.
01:57:05 Je tady Petr?
01:57:07 Jsem tu, tati.
01:57:10 Ta Hanka, moc se mi líbí. Ale rodičům dát vědět musíte.
01:57:16 No jasně. Spolehni se.
01:57:19 Pojď sem se ke mně.
01:57:24 Zítra zajdeš za profesorem Bohumilem Špičákem do Bohnic.
01:57:29 -Já?
-Jo, ty.
01:57:32 A co mu mám říct?
01:57:34 Že jsi můj syn, že potřebuješ modrou knížku.
01:57:40 -A to je všechno?
-Ne, to ne.
01:57:42 Ještě napíšeš na papírek, co ti teď řeknu.
01:57:46 Dáš mu to tak, aby si toho nikdo nevšiml.
01:57:49 Pojď sem blíž.
01:57:52 Ještě blíž.
01:57:55 NESLYŠITELNĚ ŠEPTÁ
01:58:01 -To mu mám napsat?
-Přesně. Nic víc.
01:58:05 To bude stačit.
01:58:08 A co se stane?
01:58:10 Bude to stačit. Dobrou.
01:58:15 Tak dobrou, tati. Dobrou, mami.
01:58:18 Dobrou, Péťo.
01:58:26 Dobrou.
01:58:31 -Dobrou.
-Tak dobrou noc.
01:58:39 Brácha, co ti táta chtěl?
01:58:42 Až později, brácha.
01:58:45 Až později.
01:58:49 A neser a spi už.
01:58:55 Svině.
01:58:56 Hovado.
01:58:57 Kreténe.
01:58:59 Vyser si voko.
01:59:09 Když jsem ten večer usínal, nevěděl jsem, že v tu samou dobu
01:59:13 Popelka se svým fotrem v koupelně montují mísu,
01:59:17 kterou jim v noci přivezl taxikář.
01:59:20 Spláchni.
01:59:31 Nevěděl jsem, že Alešovi dali zlomenej kotník do gypsu
01:59:41 A taky jsem nevěděl, že v tý samý nemocnici o dvě patra níž
01:59:45 se doktoři snaží přivést k životu úplně promrzlýho Míťu.
01:59:54 Nic z toho jsem nevěděl ani druhej den ráno,
01:59:57 když jsem cestou do Bohnic za profesorem Bohumilem Špičákem
02:40:00 doprovázel Hanku na autobus a při tom jsem ve schránce objevil
02:40:04 zmačkanej dopis z Kanady.
02:40:16 Tak jdem.
02:40:18 Míťa už z nemocnice nevylezl.
02:40:21 A když bylo po několika měsících všem jasný, že má smrt na jazyku,
02:40:26 dostal konečně ono povolení vycestovat za rodičema,
02:40:30 uznávanejma operníma umělcema.
02:40:33 Jenomže to už nestihnul.
02:40:46 Díky Popelkovi a učnicím ze zahradnictví
02:40:49 měl Míťa na pohřbu tolik kytek,
02:40:51 kolik jich možná neměl ani Klement Gottwald nebo Jimi Hendrix.
02:41:00 Osud přeje připraveným a člověk je strůjcem svého života.
02:41:06 Milujícímu a milovanému Dmitrijovi určil osud žel
02:41:10 jen velmi krátkou životní dráhu nedožitých devatenácti let.
02:41:18 Byl pravým představitelem naší mladé pokrokové generace.
02:41:22 Zákeřnou a vleklou nemocí
02:41:25 nebylo mu dopřáno naplnit své životní cíle....
02:41:28 -Co to je za debila?
-...a své životní poslání..
02:41:30 -Co to je za blbosti?
-...rozvíjet svůj talent...
02:41:33 -Vždyť Míťa byl génius!
-...ani zcela prožít lásku...
02:41:36 Jediný, čeho mu nebylo dopřáno,
02:41:38 bylo studovat na hudební konzervatoři!
02:41:41 Kdyby mu to bylo dopřáno, tak je tady dneska s náma, ty idiote!
02:41:47 O to těžší i bolestnější je naše dnešní...
02:41:51 Pusťte mě!
02:41:58 -To jsem posral.
-V pohodě.
02:42:01 Dík.
02:42:06 Popelku jsme den po pohřbu Míti vypravili vlakem
02:42:09 na tu nejhustší vojnu v Michalovcích a v Žilině.
02:42:13 Zůstali jsme si spolu na věčný časy a nikdy jinak.
02:42:18 To Aleš vystudoval vysokou školu
02:42:21 a odkroutil si rok v nějaký luxusní vojenský zašívárně.
02:42:24 Tohle mi přišlo před tejdnem do schránky.
02:42:26 Nikdy nepřestal psát pro potěšení kamarádů svoje uhozený básničky.
02:42:30 -No nekecej. Pivoňková?
-Ukaž.
02:42:34 -A taky byl pořád zabouchnutej.
-Bože, ta je krásná!
02:42:39 -Otoč to.
-Mým zasvětitelům s láskou Lenka.
02:42:47 Já strávil pět měsíců na oddělení pro duševně choré
02:42:50 profesora Bohumila Špičáka v Bohnicích,
02:42:53 kde jsem se s diagnózou 307 staral o katatonický pacienty.
02:43:17 Mami, za jak dlouho bude oběd?
02:43:20 Až táta chytí nějakou rybu!
02:43:23 To nechytí, si myslím.
02:43:25 Brácha, půjdeš si zahrát bembinton?
02:43:27 Teď?
02:43:38 Hele, co ti to táta tehdy v noci šeptal,
02:43:41 abys to napsal na ten papírek?
02:43:43 -Pamatuješ, Bobane?
-Jenom tohle?
02:43:47 No a pak už jenom Mirda Hájek.
02:43:51 A to ti stačilo, abys dostal modrou knížku a nemusel na vojnu?
02:43:55 No jo, no.
02:44:00 Hele, bere mu!
02:44:07 Tati, bere ti ryba.
02:44:12 Kluci, oběd!
02:44:15 Pojď, tati. Jdeme na oběd.
02:44:26 Jo a taky jsme vždycky chtěli mít svojí vlastní kapelu.
02:44:55 Obut a oblečen počítám minuty,
02:44:58 čeká mě příšerná křížová cesta,
02:45:00 svíjím se u dveří do klubka svinutý,
02:45:04 třesu se, potím se, v noci jsem nespal.
02:45:07 O, o, o, o...
02:45:31 Z kabátu odlétly zbylé dva knoflíky,
02:45:34 sotva jsem oblečen, hned se zas svlíkám,
02:45:37 čelo mám do krve rozbité od kliky,
02:45:40 proboha nemohu, nechci jít nikam.
02:45:45 O, o, o, o...
02:46:33 Kdybych mohl alespoň požádat kohosi,
02:46:36 někoho, kdo by se v ulicích nebál.
02:46:39 Podat mu peníze, tašku a poprosit:
02:46:42 Prosím vás, kupte mi naproti chleba.
02:46:45 Někoho uvidět, být viděn kýmkoliv,
02:46:48 obojí děsí mě hrůzostí stejnou,
02:46:51 kéž bych měl vypito aspoň tak pět, šest piv,
02:46:54 kéž bych měl někoho, kdo by šel se mnou.
02:49:20 Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize 2010
Hořká komedie režiséra Ondřeje Trojana Občanský průkaz na motivy stejnojmenné knihy Petra Šabacha sleduje osudy čtveřice dospívajících mladíků, jejich přátel, lásek a rodičů. Od okamžiku, kdy v patnácti letech dostanou občanský průkaz, až do chvíle, kdy se v osmnácti snaží uniknout vojně a pokoušejí se získat modrou knížku.
Petr, Aleš, Popelka a Míťa dospívají v sedmdesátých letech, v době, kdy vyjít na ulici bez občanského průkazu znamenalo koledovat si o průšvih a kdy povinná vojenská služba byla pro mnohé tím největším strašákem. Každý po svém i společně se snaží neztratit v totalitním státě zdravý rozum a smysl pro humor, ale také nezadat si s režimem. Prožívají řadu epizod, některé jsou úsměvné, s nádechem absurdní grotesky, jiné dramatické a fatální.
Občanský průkaz vypráví o tom zvláštním životním období, kdy dětství zvolna přechází v dospělost, a tahle cesta v každé době vede skrz bourání konformismu a rodičovských ideálů, revoltu vůči společnosti, hledání a nalézání sebeúcty. Tehdy stejně jako dnes…
