František Stárek – z undergroundu do BIS

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

František Stárek (nar. 1952) je jedním z významných představitelů československého disentu a tehdejší podzemní kultury, undergroundu. Před rokem 1989 se podílel na organizování desítek nezávislých kulturních akcí, vydával časopis Vokno, možná nejčtenější a nerozšiřovanější samizdatový časopis. Nezamířil do politiky a zmizel postupně ze záběru médií. Co je s ním dnes, jak se dívá po 20 a více letech na své mladistvé aktivity odporu proti komunistickému režimu? V současnosti se často setkáváme s názorem, že období husákovské normalizace bylo tak mírné, že se v žádném ohledu nedá srovnávat s poúnorovým terorem. Už proto je zajímavé znovu připomenout zkušenost člověka, který se tehdy postavil státní moci, a strávil proto několik let za mřížemi. Stárkovi se říkalo „poslední politický vězeň na Bytízu“ – mezi kriminálníky byl jako „politický“ zcela sám, a to ještě věděl, že ho po propuštění čeká tzv. ochranný dohled, de facto vězení na svobodě, doprovázené rozsáhlou policejní šikanou. Stárek patřil k lidem, o které se intenzivně zajímala Státní bezpečnost (byl mu dokonce věnován propagandistický televizní pořad Kamelot). Paradoxně po revoluci pracoval téměř dvě desetiletí v tajných službách demokratického státu. Jak se dívá na současné spory kolem zveřejňování dokumentů Státní bezpečnosti? Jak se podle něj česká společnost vypořádala s komunistickou minulostí? Režie: Vítězslav Romanov, scénář: Adam Drda, dramaturgie Jiří Sirotek, vedoucí projektu Čestmír Franěk.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2010
 ST
ŽánrMagazín