Dagmar Šimková, dcera píseckého bankéře, skončila v komunistickém vězení ve 23 letech a vyšla ven, když jí bylo téměř 40 let.

Dagmar Šimková se narodila 23. května 1929, dětství a mládí prožila v Písku. Její otec byl bankéř Jaroslav Šimek. Ve školním roce 1948/1949 se zapsala na pražskou filozofickou fakultu. Život celé rodiny se však po komunistickém převratu zcela změnil. Sestře Martě se podařilo v roce 1950 uprchnout za hranice a nový domov našla v Austrálii. Dagmar s maminkou zůstaly v Písku. Jako dcera bankéře měla Dagmar z hlediska nového režimu naprosto nepřijatelný „buržoazní“ původ. Na studia mohla zapomenout. V jejím spise se dochovaly letáky, které psala, rozmnožovala a roznášela po Písku. Namalovala také několik plakátů, které zesměšňovaly Gottwalda a Zápotockého. Bylo jí třiadvacet, když ji StB zatkla. Obviněna byla nejen z toho, že rozšiřovala letáky a malovala posměšné plakáty, ale také z toho, že poskytla úkryt dvěma kamarádům „vyakčněným“ ze studií a poslaným na vojnu, ze které zběhli. Chtěli se dostat na Západ. Odsouzena byla k patnácti letům vězení. Matka ji brzy následovala, dostala jedenáct let. Veškerý majetek byl rodině zabaven.

Připravili scénář: Pavlína Formánková, Alena Hynková, režie: Alena Hynková, dramaturgie Jiří Sirotek, vedoucí projektu Čestmír Franěk.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2009
 ST
ŽánrMagazín