Železničář František Zajíček za německé okupace vyhazoval koleje do povětří, stejný způsob odboje zvolil i po únoru 1948

Životní příběh Františka Zajíčka spadá do kategorie druhého i třetího odboje, a to specifického druhu – odboje železničářského. Ústecký železničář Zajíček byl po okupaci pohraničí přeložen do Pardubic, kde na vlastní pěst prováděl sabotáže na tratích. V roce 1944 se stal velitelem destrukčního oddílu, když přešel pod partyzánský oddíl Pluk Ludvíka Svobody. Jeho skupina složená ze železničářů likvidovala vojenský materiál směřující ve vagonech na frontu. Za odbojovou činnost obdržel po válce několik vyznamenání. Po únoru 1948 se nenechal zlákat do komunistické strany a rozhodl se komunistické diktatuře postavit. Jako přirozená autorita k sobě přitáhl další nespokojence z řad železničářů. Shromažďoval výbušniny a zbraně na další odboj. V roce 1949 v době konání sjezdu KSČ opět začal vyhazovat do povětří koleje. Tentokrát měla jeho ozbrojená aktivita tragický konec, a to nejen pro něj.

Připravili: režie Václav Křístek, scénář: Martin Krsek, dramaturgie Jiří Sirotek, vedoucí projektu Čestmír Franěk.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2009
 ST
ŽánrMagazín