Woody Allen

filmový režisér, scenárista, spisovatel, dramatik, herec

narozen 1. prosince 1935

Americký filmový herec a komik, dramatik, scénárista, režisér, producent a klarinetista Woody Allen se narodil jako Allan Stewart Konigsberg v roce 1935 ve čtvrti Bronx v New Yorku do židovské rodiny. Jeho matka Nettie byla účetní v rodinné lahůdkářské firmě, otec Martin číšník a šperkař. Rodina se pak přestěhovala do jiné čtvrti, do Brooklynu, kde se narodila jeho mladší sestra Letty. Osm let navštěvoval hebrejskou školu, poté přešel na střední, kde získal díky své barvě vlasů přezdívku Zrzek. Odmala měl Allan dva koníčky – bavilo ho kouzlení a hra na klarinet. Buď neustále spolužákům předváděl triky s kartami a mincemi, nebo zkoušel zahrát staré jazzové fláky. Jen tak mimochodem - oba koníčky mu vydržely dodnes. A ač se to nezdá, byl i dobrým sportovcem – hrál solidně basket a baseball. V šestnácti letech začal psát vtipy a gagy do jedněch lokálních novin, v sedmnácti si zvolil pseudonym Woody Allen. Střední absolvoval v roce 1953.

Na Newyorské universitě, kde chtěl studovat komunikaci a film, skončil už v prvním semestru, ještě kratší dobu pobyl na City College Of New York: studium ho prostě nebavilo, byl v podstatě flink. Vzápětí byl ale angažován televizní a rozhlasovou společností NBC jako scénárista. Psal pro Herba Shrinera, pro Ed Sullivan Show, Tonight Show a nejvíce pro Sid Caesar post-Caesar´s Hour atd. Zároveň vymýšlel vtipné gagy a fórky do comicsů, psal povídky, spolupracoval s karikaturisty v časopisech typu The New Yorkeru. Byl znám svou velkou pilností a produktivitou – klidně mohl třískat do psacího stroje 12–15 hodin denně. V roce 1960 ho jeho agenti přesvědčili, aby něco napsal i pro sebe a pokusil se prosadit v nočních podnicích jako stand-upový komik. Zpočátku trpěl trémou a měl strach z publika, ale nakonec se stal hvězdou. V tom čase už byl ženatý: jeho první ženou byla studentka filosofie Harlene Rosen. Šestileté manželství ovšem v roce 1962 skončilo rozvodem. To druhé, s herečkou Louise Lasser bylo ještě kratší: proběhlo v letech 1966–1970. Jinak se Allen Stand-Up Comedy věnoval v podstatě celá 60. léta.

Zároveň se snažil prosadit jako scénárista – vyšlo to až v roce 1965, kdy mu konečně vzali text, podle kterého byla natočena komedie Co nového, kočičko? Allen film spolurežíroval a zahrál si v něm Victora, mládence, co si neumí „nabalit“ žádnou slečnu. Komik pak napsal scénář k bondovské parodii Casino Royale (1967), ve které se objevil co neurotický megaloman Jimmy Bond. Allenovým kompletně prvním autorským filmem je výborná komedie, jakýsi fiktivní dokument Seber prachy a zmiz (1969), ke kterému napsal scénář, natočil ho, a ještě se obsadil do hlavní role neúspěšného bankovního lupiče Virgila Starkwela, který je ovšem totálně neúspěšný v podstatě ve všech oblastech života.

V roce 1971 Allen vytvořil svůj druhý autorský film Banáni, bláznivou politickou satiru na diktátorské režimy a vzbouřenecká hnutí, přičemž si tu zahrál i hlavní roli neambiciózního týpka (jak jinak nešiky a smolaře) Fieldinga Mellishe, který se po zamilování do mladé aktivistky stane ústřední postavou odboje v jisté jihoamerické zemi. V tom čase měl Woody vztah s herečkou Diane Keaton, ale zvláštní je, že ve filmech obsazoval do ženských postav svoji bývalou ženu Louisu. Dianin čas měl ale ještě přijít… V roce 1972 režisér natočil povídkovou komedii Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu (a báli jste se zeptat), přičemž v poslední povídce si s humorem jemu vlastním zahrál roli – spermie. V téže době byla zfilmována i jeho divadelní hra Zahraj to znovu, Same (1972) – ve výborné komedii se objevil v hlavní roli deprimovaného kritika Allana Felixe, ale samotný film nerežíroval. Ve třiasedmdesátém natočil další autorskou věc, sci-fi komedii Spáč, do které si napsal hlavní postavu klarinetisty Milese Monroea, který se po banální operaci probudí o téměř dvě stě let později. Skutečným Allenovým humoristickým majstrštykem je komedie Láska a smrt (1975), poprvé s Diane Keaton. Děj filmu se odehrává v carském Rusku a režisér se zde objevuje v hlavní úloze poněkud neduživého bojarského synka Borise. Film je parodií na „mohutné“ historické fresky typu „Vojna a mír“.

V roce 1977 natočil Allen výbornou romantickou komedii Annie Hall, příběh televizního komika jinak neurotického romantika Alvy Singera (hraje ho sám režisér), který se snaží pochopit, proč jeho vztah s dívkou Annie před rokem skončil. Film posléze získal 4 Oscary. O rok později režisér se režisér pustil – a brilantně – do zcela jiného žánru: natočil totiž psychologické drama Interiéry (1978). Poctou New Yorku je pak komediální drama Manhattan (1979), příběh televizního režiséra Isaaca (Woody Allen), který váhá mezi dvěma ženami, přičemž se mu zdá, že vztah ani k jedné z nich ho nenaplňuje. Stejně famózní film jako Annie Hall. Po komediálním dramatu Vzpomínky na hvězdný prach (1980) se režisér seznámil s herečkou Miou Farrow a začal mezi nimi dlouhý herecký, ale hlavně partnerský vztah.

V roce 1982 ji obsadil do erotické komedie Sex noci svatojánské o setkání tří různých párů na jedné osamělé farmě – sám Allen si pak ve snímku zahrál roli excentrického vynálezce Hobbse. Tento film zahájil opravdu neuvěřitelnou sérii: právě od dvaaosmdesátého až do současnosti jede režisér nevídaným tempem, a jednou ročně sám napíše a natočí jeden film.

Navíc je to jeden z mála amerických tvůrců, kteří se se svými autorskými filmy dokázali prosadit. Z těch 40 (sic!) filmů je možné jmenovat například fiktivní komediální dokument Zelig (1983), v němž si Allen zahrál titulní úlohu muže-chameleona, který pro to, aby se začlenil do společnosti, na sebe dokáže vzít podobu jiných lidí. Dále romantickou fantasy komedii Purpurová růže z Kahiry (1985) o propojení reálného světa a světa na stříbrném plátně. Určitě tří-oscarové komediální drama Hana a její sestry (1986), které je opět propletencem vztahů, lásky, nedostatku lásky, krizí, New Yorku a strachu ze smrti – Allen se zde objevuje pouze ve vedlejší roli Mickeyho, televizního scénáristy. Nelze zapomenout ani na několikrát na Oscara nominovanou tragikomedii Zločiny a poklesky (1989), o paralelních příbězích dvou mužů – úspěšného očního lékaře, který nechá zabít svou milenku, a neurotického a neúspěšného dokumentaristy Clifforda Sterna (toho hraje pochopitelně Allen), natáčejícího dokument o svém švagrovi.

Z devadesátých let můžeme uvést krimi Stíny a mlha (1991), komediální drama Manželé a manželky (1992), výborné mysteriózní drama Tajemná vražda na Manhattanu (1993), historickou krimi komedii Výstřely na Broadwayi (1994) či komedie Mocná Afrodité (1995) a Pozor na Harryho (1997). Z doby millenia a po něm krimi komedii Darebáčci (2000), mysteriózní krimi Prokletí žlutozeleného škorpióna (2001), komediální drama Hollywood v koncích (2001), krimi thriller Match Point – hra osudu (2005) nebo romantickou fantasy komedii Půlnoc v Paříži (2011).

Mezitím se odehrálo i několik důležitých momentů v režisérově osobním životě: v roce 1992 se Woody Allen rozešel s Miou Farrow, s níž měl syna Ronana Farrowa a adoptivní děti – syna Mosese a dceru Dylan. V roce 1997 si pak vzal za manželku Soon-Yi Previn, která byla adoptivní dcerou právě Mii Farrow a jejího manžela Andrého Previna. Woody a Soon-Yi pak spolu mají dvě adoptivní dcery - Bechet Dumaine a Manzie Tio.

Pracovitý režisér, scénárista a herec Woody Allen si stále udržuje statistiku jednoho autorského filmu ročně. Když si uvědomíme, že žádný z nich nebyl propadákem a některé mají opravdu vysokou kvalitu, je to obdivuhodný výkon hodný génia. Jímž Allen nepochybně je.

Odkazy