Kde jsem:

Cestujte s Českou televizí

Adina Mandlová — Lidé — Česká televize

herečka

* 28. ledna 1910

† 16. června 1991

Jedna z nejzářivějších hvězd českého filmu třicátých a první poloviny čtyřicátých let.

První filmovou roličku manekýnky v operetce Děvčátko neříkej ne (1932) hrála ještě v době, kdy se živila skutečně jako manekýnka. Rozhodující význam pro její kariéru měla známost s Hugo Haasem, který ji prosadil do hlavních dívčích rolí komedií Život je pes (1933), Mazlíček (1934) a Ať žije nebožtík (1935). 

Po boku Huga Haase se začal formovat její stereotyp moderní, kultivované a inteligentní dívky z lepší společnosti. Komický talent v Adině Mandlové naplno odhalil Martin Frič až ve filmu Mravnost nade vše (1937). Poté byla stále více obsazovaná do divácky úspěšných komedií Důvod k rozvodu (1937), Ducháček to zařídí (1938) či U pokladny stál (1939). 

Největší popularitu Adině Mandlové přinesly komedie Vladimíra Slavínského Holka nebo kluk (1939), Přítelkyně pana ministra (1940) a Dva týdny štěstí (1940). Uměleckého vrcholu v komediální sféře dosáhla jako partnerka Oldřicha Nového v komedii Martina Friče Kristián (1939). Za roli Zuzany byla vyznamenána Zemskou cenou.

Psychologicky náročnější postavy nabídl Adině Mandlové teprve Otakar Vávra. Po vedlejší roli cynické prodavačky Lily ve filmu Panenství (1937) a komediálně laděné postavě povětrné holky Rosiny z historické komedie Cech panen kutnohorských (1938), má ve filmografii Mandlové zcela zásadní místo ztrátou paměti postižená Marie z Vávrova psychologického filmu Kouzelný dům (1939). Za roli prostitutky Kiki v Čápově kostýmním melodramatu Noční motýl (1941) byla vyznamenána Národní cenou.

Za války hrála pod pseudonymem Lil Adina také v německém filmu Svěřuji ti svou ženu (1942). Poslední významnou dramatickou postavu amorální prodavačky Heleny, která končí sebevraždou, vytvořila ve Vávrově filmu Šťastnou cestu (1943). Naposledy se českým divákům představila jako shovívavá manželka Oldřicha Nového v komedii Sobota (1944). 

Po osvobození byla neoprávněně vězněna a šetřena pro styk s okupanty. V roce 1947 se provdala a podařilo se jí emigrovat do Anglie, kde hrála v jednom filmu a několika televizních inscenacích. Poté žila se svým posledním manželem Benem Pearsonem střídavě v Londýně, na Maltě a v Kanadě. Do Čech se vrátila v roce 1991, krátce poté zemřela.

Odkazy