00:01:52 Ano, to je samozřejmé. Ne, to si nepřeji.

00:01:59 A dbejte mých příkazů! Děkuji.

00:02:04 Posaďte se, pane řediteli.

00:02:07 Slečno, pište.

00:02:10 Úvěrní oddělení: půjčka cukrovaru 2 miliony korun, schvaluji.

00:02:16 Průmyslové oddělení: fúze akciová společnost Kova s měďárnou Poličná

00:02:20 počká do příští správní rady.

00:02:23 (zazvoní telefon)

00:02:25 Cihelna v Brandýse předloží pololetní bilanci...Ano?

00:02:30 Prosím? Počkejte, až dostanete výpis z konta. Ano, ano...

00:02:37 Zatím stačí, slečno.

00:02:40 Máte nějaký kašel, pane řediteli. Musíte se léčit!

00:02:46 K službám, pane generální řediteli.

00:02:48 Jen seďte a referát jen stručně a obsažně.

00:02:53 Dovolené vyšší kategorie úředníků bank.

00:02:56 Potřebuji jen váš podpis.

00:03:00 A kde je moje dovolená? Kdepak jsem já?

00:03:05 O své dovolené si přece rozhodujete sám.

00:03:10 Velmi správně! Letos rozhodně na dovolenou pojedu!

00:03:15 A nechci být nikým rušen!

00:03:19 Rozuměl jste?!

00:03:23 Sedni si a nasvač se, Marti. Věci ti složím sama.

00:03:28 -Na vlak máš ještě čas.
-Děkuji ti, maminko.

00:03:31 A hned jak přijedeš, pověš si věci na ramínko.

00:03:33 A nezapomeň mi dát žehličku a natáčky na vlasy.

00:03:36 (klepání na dveře)

00:03:37 Kdopak to je?

00:03:40 -Vítám vás, Máničko!
-Dobrý den, paní Urbanová.

00:03:43 -Je Marta doma?
-Je doma!

00:03:46 -Nazdar, Marto.
-Nazdar, Máňo.

00:03:48 -Sedni si.
-Děkuji.

00:03:50 Ty jsi pěkná kamarádka!

00:03:52 Vyhraje 1. cenu, jede do lázní a nikomu nic neřekne!

00:03:56 Kdyby mi to Božena neřekla, tak nic nevím.

00:03:59 Já jsem sama ještě ráno nic nevěděla.

00:04:01 Sedím v kanceláři a píšu na stroji. Přišel šéf položil na stůl časopis

00:04:06 a poblahopřál mi k vítězství.

00:04:09 Přečetla jsem si časopis a nemohla jsem uvěřit.

00:04:12 No, přečti si to. Tady to je.

00:04:14 Rozdělení cen účastníkům ankety "Proč nejedete na prázdniny?"

00:04:17 1. cena slečna Marta Urbanová, soukromá úřednice, Dejvice.

00:04:22 Cestovné a 14ti denní pobyt v grandhotelu v lázních Děvany.

00:04:32 To je báječné!

00:04:35 Vůbec jsem nevěděla, že je to soutěž o ceny.

00:04:38 Jednou jsem četla v novinách "proč nejedete na prázdniny?"

00:04:41 Ta otázka mě dopálila, tak jsem jim napsala,

00:04:44 že nemohu jet, protože na to nemám. Jsem úřednice s malým platem

00:04:49 ze kterého živým maminku a z kterého se obě šatíme.

00:04:51 A za to kápla 1. cena? Ohromné!

00:04:57 -A co říkal tvůj šéf?
-Nic, neměl čas.

00:05:00 Přišel ke mně nějaký mladík a podával mi obálku.

00:05:03 A v ní bylo potvrzení redakce, že jsem vyhrála a lístek na dráhu.

00:05:14 Otočím se na toho mladíka a povídám...

00:05:16 -Dala jste tam tu žehličku, maminko? -Ano.

00:05:19 Řekněte v redakci, že nemohu jet, protože mám dovolenou až za měsíc.

00:05:23 A šéf řekl "jeďte hned, nechci mít s novináři problémy."

00:05:30 Možná tě tam čeká nějaké dobrodružství.

00:05:32 Toho se bojím.

00:05:34 Dej na sebe pozor, Marto!

00:05:36 Ty také, maminko. Jsi na sebe někdy neopatrná.

00:05:40 A přilepši si, když mě ta dovolená nic nestojí.

00:05:43 Neboj se, těch 14 dní tu nějak přečkám.

00:05:45 Takhle nemluv, nebo nikam nepojedu!

00:06:02 Poklona, pane vládní rado!

00:06:04 Služebník, pane továrníku! Moment, prosím.

00:06:11 Boty!

00:06:15 -Ještě nic?
-Nic, pane redaktore.

00:06:17 Pan ministr tu není, dnes se tu neukázal a je tu inkognito.

00:06:21 -Je tady!
-Ale není! Jel na kachny.

00:06:24 Dnes je uzávěrka a já o té konferenci nic nevím.

00:06:28 -Ta zahraniční návštěva už odjela? -Hned odpoledne.

00:06:31 Kdybych mohl mluvit s někým z okolí pana ministra...

00:06:33 Právě jdou úřednice pana ministra.

00:06:36 Ohromné! Úřednice vědí nejvíc.

00:06:42 Kudrna, redaktor Deních hlasů. Rád bych získal nějaké informace

00:06:46 o včerejší noční schůzce pana ministra.

00:06:51 No dovolte!

00:06:54 To je hrozné, po čem ty noviny slídí!

00:07:09 -Copak se stalo, pane doktore?
-Ale...

00:07:12 Ukažte...To nic není! Dáte si obklad a ráno je to v pořádku.

00:07:20 Vám se to řekne.

00:07:22 -Dobrou noc.
-Dobrou noc.

00:07:25 Haló? Okamžik, prosím.

00:07:27 -Volá vás Praha.
-Děkuji vám.

00:07:40 Promiňte, ale asi pojedete autobusem. Nemohu řídit.

00:07:47 -Jak se vám to stalo?!
-Máte to oteklé!

00:07:51 Pozor, pan sekční šéf!

00:07:54 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.

00:07:57 Vy si umíte vybrat, doktůrku.

00:08:01 Já přijdu vždycky pozdě.

00:08:03 Kdybych tušil, že naše dámy chtějí vidět Benátskou noc,

00:08:07 odvezl bych je sám.

00:08:11 Teď máte nejlepší příležitost.

00:08:15 Pohmoždil jsem si ruku a nemohu řídit.

00:08:21 Velmi nepříjemné!

00:08:24 Prosím, dámy, pojedeme.

00:08:32 Příjemnou zábavu.

00:08:34 Děkuji vám.

00:08:39 Pojď sem!

00:08:42 Přines mi do pokoje jód a octan hlinitý.

00:08:47 Ministr tu není, jel někam střílet kachny.

00:08:50 Ale ne naše novinářské, opravdické.

00:08:56 Že ho zapírali? Vyloučeno.

00:08:58 Od novin jsem tu jen já.

00:09:04 Pan tajemník šel do svého pokoje. 2. patro, číslo 37.

00:09:08 Děkuji.

00:09:09 Kufr si nechám u vás.

00:09:11 Co jste to vyvedl?!

00:09:13 Mně neřeknete nic a jemu povíte všechno!

00:09:15 Je od konkurenčních novin!

00:09:17 A vy jste ho poslal rovnou k tajemníkovi pana ministra.

00:09:20 A ten ví nejvíc!

00:09:22 Nezlobte se.

00:09:25 -2. patro, číslo 37.
-Děkuji!

00:09:36 (klepání) Volno.

00:09:43 -Pan doktor Diviš?
-To jsem já.

00:09:46 -Jsem redaktor Molenda.
-Redaktor Kudrna, Dení hlasy.

00:09:50 Vím, co chcete, pánové.

00:09:55 Dení hlasy, to je náš list.

00:09:59 A vy zde píšete o vyjednávání pana ministra o státní půjčku,

00:10:04 o tajemných návštěvách u pana ministra...

00:10:10 -Vy o tom něco víte?
-Zajisté.

00:10:13 Pak víte víc než já.

00:10:17 Neinformovali byste mě?

00:10:21 My bychom rádi slyšeli od vás nějaké podrobnosti.

00:10:26 Ale já nevím nic.

00:10:29 (klepání)

00:10:30 Volno.

00:10:33 Prosím, pane doktore.

00:10:35 Promiňte, musím si ošetřit ruku.

00:10:46 -Má smysl čekat?
-Kdo vás nutí?

00:10:51 Z vás by byl dobrý vrchní číšník.

00:10:56 Takové hosty bych vyhazoval.

00:11:30 Ruku líbám, milostivá. Máme ještě několik pokojů volných.

00:11:35 Dejte mi klíček od vozu, dám ho zavézt do garáže.

00:11:37 Přijela jsem vlakem. Ten by se vám do garáže nevešel.

00:11:43 A jaký pokoj si přejete?

00:11:44 V 1. patře jsou apartmány od 120 korun výše,

00:11:48 ve 2. poschodí jednotlivé pokoje od 50 kurun výše,

00:11:50 ve 3. od 40 korun výše.

00:11:52 -A 7. nebo 8. patro nemáte?
-Bohužel ne.

00:11:56 Mohla bych muvit s panem ředitelem?

00:11:58 To je zbytečné, ceny jsou pevně stanoveny.

00:12:05 Mně nejde o ceny. Přečte si tohle.

00:12:23 -Vy jste slečna Urbanová?
-Ano, pane.

00:12:25 To je něco jiného.

00:12:27 -Vy jste informován?
-Zajisté, slečno.

00:12:30 Ráda bych panu řediteli poděkovala.

00:12:33 To je zbytečné. Jste host všech zaměstnanců hotelu.

00:12:41 My jsme četli anketu "Proč nejedete na prázdniny"

00:12:44 a usnesli jsme se, že uděláme radost 2 lidem,

00:12:48 kteří nemají možnosti jako ti druzí.

00:12:56 Já jsem přece také zaměstnanec.

00:12:59 A není to hezké, když jeden druhému uděláme radost?

00:13:03 To je krásné.

00:13:13 Promiňte, že jsem vás nechal čekat.

00:13:18 Chcete-li se něco dozvědět, jděte na ohňostroj k jezírku.

00:13:22 Je tam náš sekční šéf. Ten možná něco ví.

00:13:25 Sekční šéf ví nejvíc.

00:13:28 Ujišťuji vás, že jste náš nejmilejší host

00:13:31 a že se vynasnažíme, abyste prožila 2 týdny štěstí.

00:13:38 -Ráda bych vám poděkovala.
-Jako by se stalo.

00:13:44 Mluvím za vrchní číšníky.

00:13:46 Všichni jsme se těšili na váš příjezd a byli bychom nešťastní,

00:13:49 kdybyste pociťovala rozdíl mezi sebou a ostatními.

00:13:53 Myslete si, že jste princezna.

00:13:57 Ručím vám za perfektní obsluhu.

00:14:01 Všechno své kuchařské umění dávám do vašich služeb.

00:14:05 A já umím nějak vařit!

00:14:08 Mluvím za pokojské. Jsme pyšné, že jste náš host.

00:14:11 Neostýchejte se na nás kdykoliv zazvonit.

00:14:20 Někteří vás doprovodí do pokoje a ostatní do práce!

00:14:28 -Jede ještě něco k jezírku?
-Právě jede autobus.

00:14:44 Nejhlubší poklona, pane ministře.

00:14:47 -Střelil jste něco?
-Jen nějakou maličkost.

00:14:50 Ale tady je dnes nezvyklé ticho.

00:14:52 -Všichni hosté jsou u jezírka.
-Tak to mám rád.

00:14:56 To je příležitost ke klidné práci.

00:14:59 -Je tu můj tajemník?
-Je ve svém pokoji.

00:15:03 Právě přijel výtahem.

00:15:06 -Dobrý večer, pane ministře.
-Dobrý večer.

00:15:10 Budu ještě chvíli pracovat. Pošlete mi některou z úřednic.

00:15:15 Rád, ale obě naše úřednice...

00:15:23 Jsem ve strašné situaci.

00:15:26 Obě naše úřednice jsou u jezírka a pan ministr chce diktovat.

00:15:28 Já psát nemohu.

00:15:31 Nemohl byste sehnat stenografku?

00:15:33 -Teď hned?
-Ano.

00:15:34 Zkusím to.

00:15:51 Dám vám ty bílé šaty přežehlit, jsou trochu pomuchlané.

00:15:54 Kdepak, to si nemohu dovolit.

00:15:56 Vyžehlím si je sama, mám tu žehličku.

00:15:59 Jste náš host a my se chceme o vás starat, milostivá.

00:16:03 -Neříkejte mi tak, slečno.
-Jmenuji se Zuzka.

00:16:08 -Nemám zatáhnout záclony?
-Proč? Je sem vidět?

00:16:12 Ne, ale aby vás sluníčko brzy nebudilo.

00:16:14 Jsem zvyklá vstávat brzy. A tady budu ještě dřív,

00:16:18 abych si to užila.

00:16:21 Pošlu vám sem pana vrchního.

00:16:26 V téhle nádheře budu opravdu bydlet?

00:16:30 Máme tu ještě 2 krásnější apartmá.

00:16:32 V jednom bydlí ministr financí a ve druhém jedna stará dáma.

00:16:41 -Dobrou noc vám přeji.
-Dobrou noc.

00:17:37 No to je úžasné, slečny!

00:17:39 Kolosální!

00:17:41 Úchvatné!

00:18:04 -Co říkáte teď?
-Báječné!

00:18:31 (klepání) Volno.

00:18:35 Dobrý večer, nesu vám jídelní lístek.

00:18:38 Bohužel už máme jen studená jídla.

00:18:41 Já právě večeřím.

00:18:44 Náš kuchař by byl nešťasten, kdyby pro vás nepřipravil večeři.

00:18:48 Pana kuchaře bych si nerada rozhněvala.

00:18:51 Dovolíte, abych pro vás sestavil malou večeři?

00:18:53 Jako aperitiv bych navrhoval Portské nebo Cinzano.

00:18:56 -Jako co?
-Jako aperitiv.

00:18:59 -Potom náš speciální předkrm...
-To si nedělejte škodu.

00:19:05 Jako náš host musíte být spokojená.

00:19:09 Dále bych navrhoval prsíčka v aspiku.

00:19:21 Jako dezert puding Diplomat a po večeři ovoce nebo sýr.

00:19:27 Raději ovoce.

00:19:28 Prozradíte mi, kdo to má všechno sníst?

00:19:32 Vy, slečno, za 15 minut bude prostřeno.

00:19:35 Tak to stihnu ještš napsat mamince dopis.

00:19:38 Máte zde pero a inkoust?

00:19:40 V hotelové písárně najdete vše potřebné.

00:19:43 -Kde je ta písárna?
-Druhé dveře vpravo.

00:19:51 Prosím, tady je písárna.

00:19:58 Není přítomna? Děkuji.

00:20:01 Tak vidíte, žádnou nemohu sehnat.

00:20:05 Co řeknu panu ministrovi?

00:20:07 Sotva mi uvěří, že mezi stenografkami řádí mor.

00:20:51 -Vy jste nová slečna?
-Ano, prosím.

00:20:53 -Kdy jste přijela?
-Před hodinou.

00:20:58 Dokončete si, co píšete. Rád bych vám něco nadiktoval.

00:21:34 To jsem se lekla!

00:21:36 Co si přejete?

00:21:37 -Kdo vás sem poslal?
-Pan vrchní.

00:21:41 Zlatý člověk!

00:21:43 Proč zlatý? Protože mi dovolil, abych si napsala v písárně dopis?

00:21:52 Ale to je omyl.

00:21:54 Zde je předpokoj pana ministra financí.

00:21:57 -To není písárna hotelu?
-Ne, ta je naproti.

00:22:03 Teď už všechno chápu!

00:22:05 Tak to byl pan ministr, kdo vyšel ze dveří a říkal,

00:22:07 že mi bude diktovat.

00:22:10 Považoval mě za svou úřednici.

00:22:12 -Vy jste už mluvila s ministrem?
-Ne, on mluvil se mnou.

00:22:16 Než jsem stačila něco říct, zmizel. Myslela jsem, že mu přeskočilo.

00:22:23 -Umíte těsnopis?
-Moc dobře.

00:22:28 Prosím, zůstaňte tu. Samo nebe mi vás posílá.

00:22:34 A proč mám zůstat?

00:22:40 Obě úřednice odešli na slavnost, bez vědomí pana ministra.

00:22:45 A on chce teď diktovat.

00:22:48 -Zachraňte mě, prosím.
-Ráda, ale jak?

00:22:50 Nechte pana ministra při tom, že patříte k nám.

00:22:54 Tady máte vše potřebné.

00:22:59 Diktát nebude trvat déle než půl hodiny.

00:23:04 -Tak prosím, slečno...
-Urbanová.

00:23:11 To je úřednice!

00:23:13 Proč mi pořád posíláte ty staré dámy?

00:23:35 Za vaše nesmrtelné zásluhy.

00:23:43 Tady je báječný klid!

00:23:47 Posaďte se, prosím.

00:23:55 Prosím, pište.

00:23:58 Návrh smlouvy o státní půjčce mezi...

00:24:05 Okamžik, tady si musím něco rozmyslet.

00:24:29 Tak ty kouříš?!

00:24:31 -Běž a přines mi růže.
-V noci je neseženu, pane.

00:24:35 Tak mi přines bonboniéru, nejlepší jakou máte.

00:25:14 Nejjemnější likérové bonbóny.

00:25:17 Jestli se slečna opije, tak ji máš na svědomí.

00:25:27 To je mi nějak podezřelé.

00:26:12 To bylo úžasné, sle...

00:26:16 Promiňte, pane sekční šéfe, redaktor Kudrna, Dení hlasy.

00:26:19 -Posílá nás pan doktor Diviš.
-Potřebujeme nějakou zprávu.

00:26:24 Rád bych vám řekl nějakou novinku, ale když pan tajemník nic neví,

00:26:28 já už vůbec ne. Lituji!

00:27:16 Nemohl jsem vás poznat, pane generální řediteli.

00:27:19 To mě těší.

00:27:20 -Dal jste si přistřihnout bradku.
-Právě aby mě nikdo nepoznal!

00:27:25 Co všechno musí člověk obětovat pro klid.

00:27:28 -Můj pokoj je připraven?
-Ovšem, pane generální...

00:27:30 Přestaňte s tím! Pro vás i pro ostatní jsem Novák!

00:27:40 A vy si to také pamatujte!

00:27:43 Adámku, tady si odpočineme, nikdo nás tu nezná.

00:27:49 Dejte vůz do garáže, až vás budu potřebovat, zavolám vás.

00:27:55 -Zatím mě neznáte, rozuměl jste?
-Rozuměl, pane Nováku.

00:28:45 Nějak jsem se zamyslel.

00:28:48 Je to vážná věc a potřebuje přemýšlení.

00:28:55 -Už je tak pozdě?
-Ano, pane ministře.

00:29:00 To moje přemýšlení trvalo nějak dlouho.

00:29:06 Asi jste byl unaven.

00:29:09 Ale jaképak okolky, usnul jsem.

00:29:12 Není divu, ráno konference, odpoledne konference.

00:29:17 Člověk není žádný mladík.

00:29:18 To nechte, slečno, necháme to na ráno.

00:29:21 To, co se přihodilo, zůstane mezi námi.

00:29:26 Já vám diktoval.

00:29:30 Ani nevíte, jak lehce vznikají anekdoty o ministrech.

00:29:34 Budu mlčet, pane ministře.

00:29:42 -Nikomu ani slovo, slečno.
-Spolehněte se, pane ministře.

00:29:54 -Vy tu ještě čekáte?
-Ano, milostivá.

00:29:57 Vy jste ale vytrvalý, pane...

00:29:59 Doktor Diviš, osobní tajemník pana ministra.

00:30:02 Děkuji vám za službu, kterou jste mi prokázala.

00:30:04 Tak proto tu čekáte?

00:30:07 Čekat na tak půvabnou ženu je potěšení.

00:30:10 Děkuji za poklonu. Dobrou noc.

00:30:12 -Ještě slovo!
-Prosím?

00:30:13 Co vám pan ministr tak dlouho diktoval?

00:30:16 To vám nesmím prozradit.

00:30:18 Ale mně ano, jsem jeho osobní tajemník.

00:30:20 To je mi jedno, nic vám neřeknu.

00:30:22 Naše úřednice mi hned všechno donesou.

00:30:25 Tak jste si měl zavolat vaše úřednice a ne mě.

00:30:28 Přece se kvůli vám nenechám zastřelit nebo oběsit.

00:30:33 Proboha, snad to nebylo nějaké důležité státní tajemství?

00:30:37 Dokonce moc důležité.

00:30:39 -Dobrou noc, pane doktore.
-Dobrou noc.

00:30:53 Zdá se, že jsem provedl pěknou hloupost.

00:31:43 Dobré jitro, pane doktore.

00:31:45 -Ruka je už v pořádku?
-Ano, je to dobré.

00:31:47 Kdo je ta slečna Urbanová z 1. patra?

00:31:49 Náš host, pane doktore.

00:31:51 -Já vím, ale kdo je to?
-Náš host.

00:31:55 Děkuji za přesnou informaci.

00:32:00 Urbanová, ta úřednice z Prahy, co vyhrála 1. cenu.

00:32:02 -Už je tady?
-Včera přijela.

00:32:05 Hezká a milá. Vůbec se doktůrkovi nedivím.

00:32:08 Ještě v noci pro ni sháněl kytku.

00:32:10 Tak nemusíme litovat, že jsme se na ty ceny složili?

00:32:13 Rozhodně ne!

00:32:18 Uctivá poklona, pane Nováku.

00:32:21 Díváte se, jak jsem oblečený, co?

00:32:24 To už nosím 15 let. Ale jen na houby.

00:32:26 -Mám zavolat vůz?
-Ne, před obědem chodím pěšky.

00:32:29 Teď se nasnídáme, pak k jezírku, malá přesnídávka a pak na houby.

00:32:34 Nevíte kde rostou?

00:32:36 Na Havránce, hřiby a křemenáče.

00:32:41 -Tak vám děkuji.
-Uctivá poklona.

00:32:46 Toho v lese určitě nikdo nepřepadne.

00:32:48 Generální ředitel z platem nad 2 miliony ročně

00:32:51 a v Praze mu prý patří celá ulice.

00:32:59 Dobré jitro, pane ministře.

00:33:02 Dobré jitro.

00:33:07 -Asi se špatně vyspal.
-Nebo něco takového.

00:33:11 No tak, chlapče, nevidíš?! Odnes to pryč!

00:33:16 Tu vodu ne!

00:33:21 Tak co, Adámku, jak se ti tady líbí?

00:33:26 Je tu klid, viď?

00:33:37 -Přejete si kávu nebo čaj?
-Kávu, prosím.

00:33:40 Přinesu k tomu výborný ananasový džem.

00:33:44 Haló!

00:33:46 -Kdo je ta zajímavá osoba?
-To je náš host, pane továrníku.

00:33:50 Já jsem také váš host.

00:33:52 Je to tedy moje vzdálená příbuzná.

00:33:58 Pan Novák z Prahy!

00:34:00 Volá Praha!

00:34:01 Pojď, Adame, obtěžuje nás Praha.

00:34:03 Pan Novák z Prahy!

00:34:05 Co křičíš? Nevidíš, že jdu?

00:34:12 Nemusí každý vědět, že jsem Novák.

00:34:24 Tak to je ten pan Novák.

00:34:28 Ne, i kdyby se jednalo o stovky milionů, to není má věc,

00:34:31 protože pro banku neexistuji. Myslete si, že jsem umřel...

00:34:34 Netahej mě pořád!

00:34:37 Dokud se v bance neobjevím osobně, chci mít klid!

00:34:45 Teď jdu na houby. Poroučím se vám!

00:35:44 Dnes už se s tím zabývat nebudu.

00:35:47 Odjíždím a vrátím se pozítří.

00:35:50 Promiňte, ta mladá dáma, ta stenografka...

00:35:58 To je roztomilá dáma a schopná a sympatická.

00:36:06 Přál bych si, aby všechny naše dámy byly takové.

00:36:15 Co je to? Jaká stenografka? Pan ministr včera ještě diktoval?

00:36:21 -Ano, diktoval. -A komu, vždyť obě naše slečny byly u jezírka.

00:36:29 Snad jste mi je nepověsil na krk jen abyste nás odstranil?

00:36:37 -Musím vám vše povědět.
-Jsem velmi zvědavý.

00:36:44 Na dnešní dopoledne jsme pro vás připravili výlet k jezírku.

00:36:47 Máme tam totiž ještě malý hotel.

00:36:49 Tolik pozornosti! Musí to být?

00:36:51 Naši kolegové se těší, že vás poznají.

00:36:55 Auto už na vás čeká.

00:36:58 A to je vše.

00:37:04 Jestli jí ministr nediktoval nic důležitého,

00:37:07 není třeba se plašit.

00:37:09 To se právě stalo.

00:37:13 -Podívejte se, co jsem našel.
-Těsnopis neumím číst.

00:37:18 Návrh smlouvy o státní půjčce mezi...

00:37:21 -A dál?
-Dál nic.

00:37:23 Ale diktoval jí strašně dlouho.

00:37:26 -Jak to víte?
-Čekal jsem na ní na chodbě.

00:37:33 Člověk nesmí vytáhnout paty! Hned se tu něco děje!

00:37:38 Jak vás to mohlo napadnout? Vždyť je to státní tajemství!

00:37:44 Víte vůbec kdo je ta žena?

00:37:47 Host hotelu, má apartmá v 1. patře. Jistě velmi zámožná.

00:37:51 Na mě udělala nejlepší dojem.

00:37:53 A povídavá zrovna není.

00:37:55 Ženská poví i to, co neví. A navíc je tu pár žurnalistů.

00:38:02 Za to vám moc děkuji, že jste je na mě včera poslal.

00:38:05 Máte to u mě schované.

00:38:08 Teď tu ženskou budete hlídat!

00:38:10 Co jste si nadrobil, to si také sníte!

00:38:16 Podívám se, zda není na terase.

00:38:25 Je tam!

00:38:28 Je to ta, kterou právě obsluhují.

00:38:36 No, vypadá k světu.

00:38:40 Doktore, když tak o tom přemýšlím,

00:38:47 ta věc je tak vážná, je bych ji měl hlídat sám.

00:38:53 Nemohu připustit, abyste se tak obtěžoval.

00:38:56 Co jsem si nadrobil, to si také sním.

00:39:12 Dovolte, abych vás jménem všech srdečně uvítal.

00:39:15 Všichni jsme se na vás těšili.

00:39:18 -Prosím, račte.
-Děkuji vám.

00:39:52 Bohužel, pane redaktore.

00:39:54 Před chvílí odjela slečna Urbanová k jezírku.

00:39:57 Tam, sem, slunce dost, interview k obědu...

00:40:02 Nemusel jsem si brát smoking. Schovejte mi to, prosím.

00:40:07 -Kde je slečna Urbanová?
-Pan redaktor jí také shání.

00:40:12 Slečna je u jezírka, bude tam obědvat.

00:40:15 To je tempo!

00:40:17 -Prosím vás, kde je pan Diviš?
-Teď utíkal ven.

00:40:25 -Tak už to běží, pane doktore.
-Děkuji vám.

00:40:33 Pan ministr prý ještě v noci pracoval.

00:40:35 Pánové, já nic nevím a nemám čas.

00:40:39 Ale upozorňuji vás, že v hotelu čeká ještě jeden redaktor.

00:40:50 Máme konkurenci, tu musíme odstranit.

00:40:53 A co pan tajemník? Copak může odpírat tisku zprávy?

00:40:58 -Přilepíme se mu na paty.
-Ať je mu to příjemné nebo ne.

00:41:03 Víno je ucházející.

00:41:06 Doutník!

00:41:08 -Něco lepšího nemáš?
-Tady je Havana.

00:41:11 Oheň!

00:41:19 -Co tam máte pro Adama?
-Nějakou kostičku.

00:41:23 Slyšíš to, Adame?

00:41:27 Přineste mu porci šunky.

00:41:37 Pane Nováku, už se na to nemohu dívat.

00:41:40 Není vám líto našich hostitelů, že jim děláte takovou útratu?

00:41:45 Ješte si vezmete s sebou psa! Copak vyhrál také cenu?

00:41:50 Takový smeták!

00:41:56 Víte s kým mluvíte? Víte kdo jsem?

00:41:58 Přede mnou si nemusíte hrát na schovávanou, pane účetní.

00:42:01 Jsem tu také zadarmo jako vy.

00:42:04 1. cena Marta Urbanová, to jsem já.

00:42:06 2. cena Karel Novák, to jste vy.

00:42:11 Já jsem 2. cena?

00:42:14 Tak vy jste slečna Urbanová?

00:42:18 To se nedá nic dělat, zapírání je zbytečné.

00:42:23 Rozebrala jste mě pořádně! Ale máte pravdu.

00:42:33 A tu zvláštní útratu si zaplatím z vlastní kapsy.

00:42:37 -To vás tak dobře platí?
-Ujde to.

00:42:47 -Přijel jste také včera?
-Také.

00:42:50 Neviděla jsem vás ve vlaku.

00:42:53 Asi jsem byl na chodbě.

00:43:04 Odneste to!

00:43:07 -Je váš starý...
-Kdo?

00:43:10 -Váš šéf, copak mu tak neříkáte?
-Říkáme, jak jinak.

00:43:16 -Je váš starý mladý?
-V nejlepších letech.

00:43:21 Tak to je mu hodně přes 50.

00:43:25 -Prohání vás hodně?
-Až do večera.

00:43:30 Tak je stejný jako náš starý.

00:43:34 Kdybyste věděl, jak je neuznalý!

00:43:36 Jsem u něj už 3 roky, mám minimální plat a živím matku.

00:43:39 A myslíte, že mi přidá? Raději by si to napsal sám.

00:43:44 -Někdy je těžké lidem přidávat.
-Ještě se ho zastávejte!

00:43:50 Když se špatně vyspí, odnesu to já.

00:43:52 Když se pohádá se ženou, odnesu to já.

00:43:55 Jinak by se pracovalo, kdyby šéf přišel a pousmál se.

00:44:02 Jestli je ten váš také takový, tak mu to vyřiďte.

00:44:06 Všechno mu řeknu přímo do očí.

00:44:11 Viď, Adámku, my mu to vytmavíme.

00:44:16 -Raději mu nic neříkejte.
-A proč ne?

00:44:18 Možná by vás za to vyhodil a těžko byste sháněl místo.

00:44:23 Tak lehce by to nešlo.

00:44:24 Jsem u firmy stejně tak dlouho jako on.

00:44:27 Stejně mu nic neříkejte, ať nemáte problémy.

00:44:32 Tuhle na terase jste mi byl hrozně protivný,

00:44:36 ale když se tak hezky usmíváte, jste mi docela sympatický.

00:44:42 Teď jste řekla něco, co mě potěšilo.

00:44:46 Je vůbec možné se mračit ve vaší společnosti?

00:44:49 A galantní dovedete být také.

00:44:53 A koukejme se!

00:45:05 To je také host hotelu, ale ten si to platí.

00:45:11 Posloužím, pane doktore?

00:45:14 Rád bych, aby ta slečna seděla u stolu sama.

00:45:20 Aha, ten pán má zmizet. Ale jak to udělat?

00:45:24 -Vy si už budete vědět rady.
-Ano, už vím.

00:45:33 Nenašlo by se u vás pro mě nějaké místo?

00:45:37 U nás to není jisté.

00:45:41 Ztraťte u vaše starého za mě slovo.

00:45:44 Rád, snad to pro mě udělá.

00:45:48 Já ho znám, když ještě ničím nebyl.

00:45:51 Tenkrát jsem také sháněl místo a vím, jaké to je.

00:45:58 Je vidět, že jste na to zapomněl, utrácíte jako milostpán.

00:46:02 Copak si tohle může účetní dovolit?

00:46:05 Pane Nováku, máte své knihy v pořádku?

00:46:22 Šunka pro pejska.

00:46:29 To si Adámek dá!

00:46:31 Kdepak je?

00:46:35 To se mi ještě nestalo!

00:46:37 Zrovna jsem se tak dobře bavil.

00:46:42 Promiňte, slečno, podívám se po něm.

00:46:55 -Dobrý den.
-Dobrý den, pane doktore.

00:46:57 Konečně sama!

00:47:02 -Nebyl to váš otec?
-Nebyl.

00:47:05 Ale je to příjemný a zábavný pán.

00:47:08 Kdo by to do něj řekl.

00:47:10 -Smím si přisednout?
-Ano.

00:47:13 Adame!

00:47:15 -Koho to volá?
-Svého pejska.

00:47:17 A proto opustil společnost tak příjemné dámy.

00:47:21 Galantní zrovna není.

00:47:22 Nepomlouvejte!

00:47:24 -Říkáte, že je zábavný?
-Dokonce velmi.

00:47:27 A má jednu úžasnou ctnost, nevyptává se.

00:47:31 Vám se to mluví. Ale kdybyste byla v mé kůži...

00:47:34 Děkuji, mně se v mé chodí docela dobře.

00:47:40 -Mám zamotanou hlavu.
-Tak bryz ráno?

00:47:43 Včera jste byl ještě čiperný.

00:47:46 Právě od včerejška, kdy jsem vás poprvé spatřil

00:47:50 nemohu myslet na nic jiného.

00:47:53 Neříkejte?

00:47:54 Ano, ztratil jsem pro vás hlavu.

00:47:58 Ale to ještě můžete udělat kariéru.

00:48:03 -Už je tu!
-Kdo?

00:48:05 -Co se vám stalo?
-Nic.

00:48:09 -Je tu krásně, že?
-Ano, hezky sem fouká.

00:48:16 -Nechtěla byste se projít?
-Moc ráda, ale žádný diktát!

00:48:23 Ujišťuji vás, že to bude půl hodiny čisté romantiky.

00:48:30 Pane vrchní!

00:48:32 -Prý je tu slečna Urbanová?
-Hned se k vám vrátím.

00:48:37 Právě volali z hotelu, že je pejsek tam.

00:48:47 Zavolejte do hotelu, aby pro mě přijelo mé auto.

00:48:51 Naše auto se právě vrací, můžete jej použít, pane.

00:48:54 To by mi bylo milejší. Nerad bych...

00:50:15 Pan tajemník šel se slečnou Urbanovou k jezírku.

00:50:19 A takový pán s fotoaparátem utíkal za nimi.

00:50:26 To se mi přestává líbit! Proč chce Diviše fotografovat?

00:50:29 To je mi také divné.

00:50:32 Pojďte.

00:50:39 -Máte pravdu, je tu nuda.
-Vždyť jsem nic neřekl.

00:50:45 Právě proto.

00:50:47 Dlouho jsem mlčel, viďte?

00:50:49 Přemýšlel jsem o tom, že když si člověk něco usilovně přeje,

00:50:55 nakonec se mu to splní.

00:50:59 Vážně?

00:51:02 Od rána jsem si přál, abych se s vámi setkal,

00:51:06 byl s vámi úplně sám a mohl si s vámi povídat.

00:51:12 A všechno se vám to splnilo, až na to povídání.

00:51:15 -Na to jste poněkud zapomněl.
-To si teď vynahradím.

00:51:19 Víte, že je na světě málo tak vtipných dívek jako jste vy?

00:51:22 To se hezky poslouchá.

00:51:24 Máte nejkrásnější oči, které jsem kdy viděl.

00:51:26 Vy jste ale inteligentní. Pokračujte.

00:51:29 Dovedl bych se do nich dívat celé hodiny.

00:51:33 Tak málo?

00:51:46 Je tu krásně, co?

00:51:48 Nechtěl byste se projet na lodičce?

00:51:51 Nejsem na to oblečený. Projedeme se až zítra, ano?

00:52:00 -Pojďme se projet hned!
-Vždyť jste říkal...

00:52:02 Já vím, bylo to ode mě negalantní. Pojďme.

00:52:07 Člověk se ve vás nevyzná.

00:52:24 -Už nám zase upláchl!
-Pustíme se za nimi.

00:52:27 Ano, pustíme se za nimi.

00:52:29 To je ale drzost!

00:52:37 -Zase nám vypálili rybník.
-Je tam ještě 1 lodička.

00:52:41 Na té sedí statný rybář.

00:52:45 Toho odstraníme.

00:52:48 Pane, neviděl jste toho pána, jak unáší tu dámu?

00:52:54 Nic jsem neviděl.

00:52:55 Neviděl jste, jak se bránila? Honem, běžte pro četníky!

00:53:07 Nechoďte pro četníky, my je chytneme sami.

00:53:10 Tempo, jinak je nedohoníme.

00:53:13 -Nebyl to dobrý nápad?
-Výborný.

00:53:19 Přidejte! Udělám vám krásnou fotku.

00:53:25 Už jsme skoro u nich.

00:53:27 Tak předjeďte konkurenci, copak neumíte rychle veslovat?

00:53:30 Kdyby byl váš jazyk veslo, tak jedeme jako motorka.

00:53:38 Nemohl byste se dostat na bok té loďky před námi?

00:53:41 Proč ne, ale řekněte tomu pánovi, ať přestane veslovat.

00:53:45 -To je hrozné, jak se couráte!
-Můžete jít pěšky.

00:53:52 -Já bych vám něco řekl!
-Já vám taky!

00:53:58 -To je najednou živo.
-Také se mi zdá.

00:54:01 No tak!

00:54:04 -Sakra, sakra.
-Kdybyste se nerouhal!

00:54:07 Udělal bych něco jiného, ale to bych se dostal do kriminálu.

00:54:59 Teď mi řekněte, co znamená ta štvanice?

00:55:02 Zapomněl jsem, že mi bude volat pan ministr.

00:55:06 A to musím být při tom?

00:55:07 Nemusíte, ale nemohl jsem vás tam nechat samotnou.

00:55:10 A proč nás ti lidé tak honili?

00:55:12 To byl asi trénink na závody.

00:55:20 Tohle Adam ještě nikdy neudělal, aby utekl jako kluk.

00:55:25 Jsme spolu už 12 let.

00:55:29 -Asi se pustil za psí slečinkou. -Vyloučeno!

00:55:33 Na takové věci Adam nikdy nebyl a v jeho věku je to nemožné.

00:55:38 Stáří není překážkou, když se připlete nějaká pěkná slečna.

00:55:43 Vyloučeno!

00:55:45 Jenom kdybych věděl, co mu je?

00:55:50 Podívejte se na ty jeho ustrašené oči!

00:55:53 -Neměl bych zavolat zvěrolékaře?
-To každopádně!

00:55:57 Buďte tak laskav a nechte nás o samotě.

00:56:02 Copak mi to děláš, dědečku?

00:56:07 Ještě si něco užeň na stará kolena.

00:56:21 Dědečku...

00:56:30 V našem věku už nebudeme dělat žádné hlouposti.

00:56:34 Takové věci by nám už ani nesvědčily.

00:56:42 Byla to hotová štvanice a málem špatně dopadla.

00:56:46 K těm dvěma redaktorům přibyl ještě jeden

00:56:49 a ten jde jenom za ní.

00:56:51 -Že by něco tušil?
-Pochybuji.

00:56:54 -A zmínila se o něčem?
-Ani slovem.

00:56:58 Nesmíte se od ní ani hnout.

00:57:00 Dnes se nemusíme ničeho obávat.

00:57:03 Ztěžovala si, že ji bolí hlava a že zůstane

00:57:06 celé odpoledne v pokoji.

00:57:09 Ženám nelze věřit!

00:57:13 -Ruku líbám.
-Dobré odpoledne.

00:57:22 Dejte Adamovi vodu a pojedeme! Pospěšte si!

00:57:31 Tohle svět neviděl.

00:57:34 Pane Nováku, vylezte hned z toho vozu!

00:57:39 Chováte se jako malý! Sednout si do cizího auta.

00:57:42 Chtěl jsem to jednou zkusit, jak se v takovém autě sedí.

00:57:45 A co si pomyslí lidé?

00:57:47 Už mě nehubujte.

00:57:50 Kam jdete?

00:57:51 Bolela mě hlava, tak jsem si lehla, ale nepřestalo to.

00:57:54 Tak se jdu trochu projít.

00:57:56 -A kam jdete vy?
-Na houby, pojďte se mnou.

00:57:59 -Víte kde rostou?
-Vím.

00:58:02 Tak pojďte.

00:58:06 Krásná vilka, co?

00:58:09 Představte si, kdyby byla vaše, nebo moje...

00:58:13 Vy máte panské choutky!

00:58:16 Kdyby byla moje, pozval bych vás dál, pohostil...

00:58:22 Vy jste dítě, pane Nováku.

00:58:27 To je nádhera, co?

00:58:30 Jak by to bylo krásné, kdyby se tu houpal motorový člun,

00:58:33 který by patřil vám, nebo mně...

00:58:36 Už zase, pane Nováku?!

00:58:38 Kdyby patřil mně, pozval bych vás na projížďku,

00:58:42 sedla byste si ke kormidlu, já bych tam stál...a tak.

00:58:48 Motorový člun, hlouposti! I takhle jsem šťastná.

00:58:52 Poprvé v životě takhle trávím svou dovolenou

00:58:54 díky zdejším zaměstnancům.

00:58:57 Kolik zaměstnavatelů uznává, že si člověk

00:58:59 musí 1 za rok odpočinout?

00:59:01 Mnoho jich není.

00:59:03 Ale jsou i tací, kteří zakládají prázdninové fondy pro své lidi.

00:59:06 Domluvte svému šéfovi, máte na něj jistě vliv.

00:59:08 Ať něco takového udělá pro své zaměstnance.

00:59:11 To není špatný nápad.

00:59:14 Dobrá, promluvím mu do duše. Snad si dá říct.

00:59:19 Jste hodný člověk, pane Nováku.

00:59:21 Tak pojďte.

00:59:26 Měl byste zjistit, jestli je slečna opravdu v pokoji.

00:59:32 To bych mohl.

00:59:47 Určitě ještě spí.

00:59:49 To víte, opatrnosti nikdy nezbývá.

00:59:56 Jé!

00:59:58 -Co se stalo?!
-Našla jsem hřib!

01:00:01 Netrhat! Hned jsem tam!

01:00:05 -Kde je?
-Tady.

01:00:08 To je habán!

01:00:13 Takový krásný hříbeček!

01:00:15 Jakou má krásnou hlavičku!

01:00:19 Vy máte štěstí! Já jsem nenašel nic.

01:00:23 Necháme si ho usmažit k večeři.

01:00:27 -Kolik je hodin?
-Půl sedmé.

01:00:28 Pojďte se honem vrátit, já mám hrozný hlad.

01:00:31 Tak pojďme.

01:00:33 Jak to máte tu kravatu? To se takhle nosí?

01:00:35 Počkejte, já vám dám lepší.

01:00:38 Mám doma jednu moc pěknou.

01:00:40 -To nemohu.
-Musíte!

01:00:43 Tak dobře, ale nesmíte zapomenout!

01:00:46 To by byl první dáreček v životě, který by mě opravdu těšil.

01:00:51 A teď pojďme.

01:01:21 -Je nápadně skromně oblečená.
-Nemá ani kousek zlata.

01:01:27 To je rafinovanost.

01:01:53 -Zamlouvám si další valčík.
-Prosím, pane sekční šéfe.

01:02:00 Teď je vhodná chvíle. Jděte k němu, pane kolego.

01:02:03 Uděláme to jinak.

01:02:05 Teď pro ni půjdu já a vy se pokusíte z nich něco vytáhnout.

01:02:09 -Souhlasím.
-No tak běžte.

01:02:10 Co mě štvete, pane kolego! Copak hraje hudba?

01:02:24 -Smím prosit, slečno?
-Už zase?

01:02:30 Pan kolega přišel pozdě. Jako obvykle.

01:02:34 Nechte toho, vy žurnalisto!

01:02:37 Prosím?

01:02:42 -Vy jste vytrvalý tanečník!
-Za tanec bych dal život.

01:02:46 Svůj nebo cizí?

01:02:49 Podezříváte mě, že usiluji o váš?

01:02:54 Nic nového, pane šéfredaktore.

01:02:57 Ministr se ještě nevrátil a sekčního šéfa zkuste sám.

01:03:01 Já to zkusil včera.

01:03:03 Tajemník je pořád v kole. Tančí už 15. kousek.

01:03:11 Nikdo nepřijel.

01:03:13 Generální ředitel Novák? O tom bych musel něco vědět.

01:03:18 Přijel sice nějaký omšelý strejda, ale to sotva bude on.

01:03:22 Proč jste mi raději nezavolal, pane řediteli? Jet v noci autem zbytečně?

01:03:28 Mám proti těm projektům námitky a další jednání jsem odmítl.

01:03:33 Ještě mě nikdo nepřesvědčil, že to přinese užitek.

01:03:38 Škoda, pane generální řediteli.

01:03:42 -Zůstanete přes noc?
-Ne, čeká na mě žena.

01:03:48 Tím lépe pro mé utajení, které mi dnes poskytlo zábavu.

01:03:57 Někdy je lepší být účetním, než generálním ředitelem.

01:04:02 Doprovodím vás.

01:04:30 Musím si dojít pro kapesník.

01:04:31 -Poslužte si.
-Ne, děkuji.

01:04:40 Zkuste sekčního šéfa, když je teď sám.

01:04:43 Kdepak, raději počkám na tajemníka.

01:04:50 -Vy jste se vrátil?
-Vůbec jsem jí nestačil.

01:04:54 Jsem z toho tancování už unavený.

01:04:57 Nejsem taneční mistr!

01:05:05 Šťastnou cestu, pane kolego a pozdravujte paní.

01:05:09 Děkuji, pane generální řediteli.

01:05:11 -Dobrou noc.
-Dobrou noc.

01:05:13 -Dobrou noc, pane účetní.
-Poklona, slečno.

01:05:17 Asi je to vaše slabost, hrát si na velkého pána, pane Nováku.

01:05:21 Není to přehnané, nechat se titulovat generální ředitel?

01:05:25 Nestačil by vám titul ředitele?

01:05:28 Já za to nemohu, slečno Marto.

01:05:30 Takhle mi říkají moji přátelé z legrace.

01:05:35 To jsem ráda, jinak bychom spolu nevycházeli.

01:05:37 To bych nerad.

01:05:39 Na shledanou, pane generální řediteli.

01:05:41 No, no!

01:05:43 Copak nepatřím k vašim přátelům?

01:05:45 To by bylo pro mne vyznamenání. Ale říkejte mi jenom Nováku.

01:05:49 -Na shledanou, pane Nováku.
-Na shledanou zítra u snídaně.

01:06:00 Bylo ujednáno, že vy si vezmete tajemníka.

01:06:03 Copak jsem mohl, když pořád tančil s tou slečnou?

01:06:06 Před ní přece nebude mluvit.

01:06:09 Teď je slečna pryč a vy se tu se mnou hádáte.

01:06:12 Já tedy jdu, aby bylo po vašem.

01:06:15 -Jak jste se tu bavili, pánové?
-Jaká zábava, když tu nejste?

01:06:19 -Má to být snad narážka?
-Kdepak.

01:06:24 -No ovšem, zase pozdě!
-Jste zbytečně ironický.

01:06:31 -Tak pro ni!
-Už letím.

01:06:38 Váš valčík, pane sekční šéfe.

01:06:41 Smím prosit?

01:06:47 -Vás poslat pro smrt!
-Vás pro tabák.

01:06:51 No dovolte!

01:06:52 Proč nejdete k tajemníkovi, když je sám?

01:06:54 Toho jste si vzal na starost vy.

01:06:55 -Vlastně proč bych nešel?
-Seďte, já to zařídím.

01:06:57 -A já se na vás budu dívat, jdu, vy přítěži! -No dovolte!

01:07:05 Nic nového, pánové.

01:07:07 Pan ministr odcestoval a vrátí se až zítra.

01:07:09 -Snad byste nám mohl...
-Ale já nic nevím.

01:07:12 Prý sem přijel generální ředitel Novák,

01:07:15 aby s panem ministrem jednal o půjčce na podzemní dráhu.

01:07:19 Tak vidíte!

01:07:20 Od novinářů se člověk přece jen dozví nějakou novinku.

01:07:23 Ale já o tom opravdu nic nevím.

01:07:25 -Opravdu?
-Mé slovo, pánové.

01:07:28 Tak promiňte, pane doktore.

01:07:37 To s tím generálním ředitelem měla být finta, co?

01:07:41 -Ne, prý to má být pravda.
-Vždyť jste mi o tom nic neřekl.

01:07:45 Nebudu vám všechno říkat.

01:07:47 -Pěkný kolega!
-To já o vás nemohu říct.

01:08:00 Děkuji vám, slečno.

01:08:02 Kolik je hodin?

01:08:04 -Tři čtvrtě na dvanáct.
-A 3 minuty.

01:08:06 Už tak pozdě? Jdu spát.

01:08:08 Včera diktát u pana ministra a dneska zase tak dlouho!

01:08:11 To bych dlouho nevydržela.

01:08:13 Dobrou noc.

01:08:14 -Doprovodím vás.
-Doprovodíme vás.

01:08:24 Děkuji vám za roztomilý večer. Dobrou noc.

01:08:26 Dobrou noc.

01:08:27 -Dobrou noc.
-Dobrou noc.

01:08:35 To byl dnes den! Jsem z toho úplně zničený.

01:08:39 Je toho na vás moc.

01:08:41 Spravedlivé vystřídání, zítra ji budu hlídat já.

01:08:44 Musí zmizet na celý den. Odvezu ji někam hodně daleko.

01:08:48 Vyloučeno! Pomyslete na následky.

01:08:51 Co kdyby se to dozvěděla vaše žena?

01:09:50 Slečna Urbanová už tu není?

01:09:52 Asi před půl hodinou odjela s tajemníkem pana ministra.

01:09:57 To se nedá nic dělat.

01:10:00 Tak pojď, Adámku.

01:10:02 Dneska půjdeme na houby sami.

01:10:05 Ale jen do vysokého lesa, abychom se neumazali.

01:10:09 Copak já, ale ty!

01:10:42 Došel nám benzín a pumpa nikde.

01:10:45 -Co budeme dělat? -Nejdřív se najíme, zeptáme a uvidíme.

01:11:11 2x míchaná vajíčka a chleba s máslem.

01:11:20 Ještě okamžik.

01:11:21 -Kde je nejbližší pumpa?
-Na dvoře.

01:11:25 Máme moc dobrou vodu.

01:11:28 Myslím benzínové čerpadlo, došel mi benzín.

01:11:30 Benzín tady vůbec nedostanete.

01:11:33 -A pumpa je daleko?
-Na dvoře!

01:11:38 Jak je vidět, do večera se odtud nedostaneme.

01:11:40 Až jestli seženu benzín.

01:11:42 Každou chvíli vám jede autobus.

01:11:45 To je pařez!

01:11:48 Koukej, Adame, hřib.

01:11:53 Zapomněl jsem, že se o houby nezajímáš.

01:12:09 Dobrá voda, železitá.

01:12:12 Dobrá pro změnu, mám změnu ráda.

01:12:15 Rozumím, až odejdu, přijde zase jiný.

01:12:18 Možná je to tak lepší.

01:12:21 Co znamená ministrův tajemníček?

01:12:24 Jste mladá, půvabná, bohatá. Můžete mít všechno.

01:12:32 Já že jsem bohatá?

01:12:33 -Kdo myslíte, že jsem?
-Kdo?

01:12:36 Mladá písařka na stroji, která se dostala mezi smetánku

01:12:40 jen proto, že náhodou vyhrála 2 týdny štěstí zadarmo.

01:12:45 Opakujte mi to ještě jednou.

01:12:48 Jsem úřednice vyšší, štíhlé postavy...

01:12:53 To je krásné!

01:12:55 A já si netroufal vám říci, že vás mám...

01:12:58 Teď vám řeknu všechno.

01:12:59 Od okamžiku, kdy vám ministr diktoval, jsem neměl klid.

01:13:03 Dostal jsem rozkaz.

01:13:06 Vy znáte státní tajemství, hotel je plný novinářů

01:13:10 a já vás mám hlídat, nesmím vás ani na minutu opustit.

01:13:18 Tak je to! Proto jste se o mě zajímal!

01:13:22 Jezírko, útěk, růže, tancování a dnešní výlet.

01:13:28 Ale teď už mě hlídat nemusíte!

01:13:31 Nechte mě domluvit!

01:13:33 -Chtěl jsem vám říct, že vás mám... -Hlídat.

01:13:36 Zesměšnil jste mě a to byste si netroufl,

01:13:40 kdybych byla bohatá.

01:13:42 A všechno co mi pan ministr diktoval povím!

01:13:51 Martičko!

01:13:53 Pro vás nejsem Martička!

01:13:56 Martičko!

01:14:14 -Někdo mi ukradl vůz!
-Cože?

01:14:16 Někdo mi ukradl vůz!

01:14:21 Kdepak ukrad, náš Tonda je taky šofér.

01:14:25 On vám s ním jel pro benzín.

01:14:28 Ale říkal, že ho máte dost.

01:14:32 Co jste mi to provedli!

01:14:34 Nebojte se, už se 4x naboural, on už si dá pozor.

01:14:42 To jste mě moc potěšil.

01:14:44 -Za to vám moc děkuju.
-Nemáte zač, rádo se stalo.

01:14:49 A tu vodičku nedopijete?

01:15:04 -Ještě jednu lahev?
-Ne.

01:15:08 Ale dítě!

01:15:11 Nemůžeme dělat našim hostitelům takovou útratu.

01:15:13 Ale já si tuhle útratu zaplatím z vlastního.

01:15:17 Dělám to kvůli vám, abyste měla lepší náladu.

01:15:23 Já už budu do smrti nešťastná.

01:15:27 Tak už na něj nemyslete.

01:15:34 Když já ho mám ráda.

01:15:36 Neměli jsme sem chodit, vůbec se sem nehodíme.

01:15:44 Lidé by si mohli myslet, že vám ubližuju.

01:15:49 To ne na vás, jsou tu mouchy.

01:15:51 Jedeš!

01:15:53 Tady je.

01:15:57 (zpívá)

01:16:14 -Vy to znáte?
-Ovšem.

01:16:16 A mám radost, že máte zase veselou náladu.

01:16:25 Já jsem tak nešťastná.

01:16:29 Pozor, Martičko, dívá se na nás nějaký pán.

01:16:40 Dobrý den, jsem redaktor Světa v obrazech.

01:16:44 Všchny čtenářky bude zajímat, jak jste strávila 2 týdny štěstí.

01:16:49 Pán dovolí?

01:16:51 Vy ho neznáte? To je přece pan Novák, 2. cena.

01:16:55 Aspoň zabijete 2 mouchy jednou ranou.

01:16:57 To je báječné!

01:16:59 -Řeknete mi také něco?
-Nejsem žádný řečník!

01:17:03 Zatím vám nebudu nic povídat.

01:17:13 -Šel k nim. -Kdo?
-Náš kolega.

01:17:16 -Ke komu?
-K příelkyni pana tajemníka.

01:17:21 Ta určitě něco ví, je pořád s ním.

01:17:24 Že bychom šli za ní?

01:17:32 Poklona, pane sekční šéfe.

01:17:34 -Všechno v pořádku, příteli?
-Strašné fiasko.

01:17:37 Co se stalo?

01:17:38 Byl jsem s ní na výletě, došlo k nedorozumnění,

01:17:43 urazila se a utekla mi.

01:17:45 Jak to utekla? Měl jste přece auto.

01:17:47 S tím odjel syn hostinského a vrátil se až za 5 hodin.

01:17:50 Mít v tu chvíli flintu, tak jsem střílel.

01:17:54 Klid, příteli.

01:17:56 -A kde je ta slečna?
-Jistě už v hotelu.

01:18:00 Vezměte si ji dnes na starost vy, prosím vás.

01:18:05 A byl bych vám vděčný, kdybyste mě s ní usmířil.

01:18:12 Jsem nešťastný člověk.

01:18:15 -Vy jste do ní...
-Hodně.

01:18:21 Uvidíme, příteli, co se dá dělat.

01:18:25 Teď pospíchám, jdu k ministrovi.

01:18:29 Pan ministr se už vrátil?

01:18:58 Přimluvte se, aby nám pan tajemník řekl o té půjčce pár slov.

01:19:02 -Vy se s ním dobře znáte.
-Proto jsme se osmělili.

01:19:06 Kdepak, pánové, nic takového vám nemohu slíbit.

01:19:16 O té půjčce chcete něco vědět? Tak to vám povím všechno.

01:19:21 Je to prý velká zahraniční půjčka?

01:19:23 -Je už ruka v rukávě?
-Ano, pánové.

01:19:25 Nevěřím, že by se podařilo ministrovi sehnat ty peníze.

01:19:28 -Také účel mě nepřesvědčuje.
-Vás ne, ale jiné pány ano.

01:19:33 Já vím, jak celá ta věc vypadá. Budu o tom povídat.

01:19:38 Pan ministr může mít i miliardu, když bude chtít.

01:19:43 Přímo mu ty peníze cpou, jen podepsat.

01:19:47 Na to nezapomeňte!

01:19:51 Děkujeme.

01:19:53 Pojď, ať chytneme redakční uzávěrku.

01:19:56 Na shledanou.

01:20:03 Pánové, nechoďte s tím na veřejnost.

01:20:06 Je to státní tajemství.

01:20:10 Buďte bez starosti. Na shledanou.

01:20:15 Když jste mi nic nepověděl, napíši si to sám.

01:20:18 Fotky uděláme zítra.

01:20:25 Myslím, že uděláme nejlépe, když půjdeme spát.

01:20:29 Začínáme oba mluvit hlouposti.

01:20:32 Ba ne, já chci být veselá.

01:20:34 Ne, sama zde zůstat nemůžete a na mě už je pozdě.

01:20:39 Ještě chvilku!

01:20:51 Jste náš host, pane Nováku a my se vynasnažíme,

01:20:53 abyste u nás prožil týden štěstí.

01:20:56 Děkuji vám, pane řediteli.

01:20:59 Všichni jsme se na vás těšili, pane Nováku.

01:21:02 Ručím vám za nejvzornější a nejrychlejší obsluhu.

01:21:05 Děkuji mnohokrát.

01:21:09 Všichni na svá místa.

01:21:14 S pravdou ven, kdo jste vy?

01:21:19 Cyril Novák, generální ředitel Spojených bank.

01:21:25 Ale jinak obyčejný Novák.

01:21:29 Bavil mě váš omyl a nechtěl jsem přijít

01:21:32 o roztomilou společnici.

01:21:38 Už se na mě nezlobte, slečno Martičko.

01:21:43 Pane generální řediteli, doprovoďte mě.

01:21:58 Dobrou noc.

01:22:00 Musím vám říct, že jste mě zklamal.

01:22:04 Všichni se o mě zajímali jen proto,

01:22:06 že mi pan ministr diktoval něco o státní půjčce.

01:22:10 -Diktoval?
-Ano.

01:22:12 Věřte, že mě tato věc nikdy nezajímala.

01:22:16 Tuto půjčku už jsem jednou odmítl poskytnout.

01:22:18 Naše banky nemají zájem o stavbu podzemní dráhy.

01:22:23 Podle mě je projekt předčasný.

01:22:26 Vy ji nepotřebujete, protože jezdíte autem.

01:22:31 Ale my, kteří máme daleko do zaměstnání a musíme ráno

01:22:35 brzy vstávat, přesedat a na stanicích mrznout,

01:22:39 tak my ji potřebujeme.

01:22:41 A jak ubyde hluk v ulicích, stoupne bezpečnost.

01:22:45 A co lidí získá práci.

01:22:48 A na to si nedovedeme půjčit sami sobě?

01:22:51 To není opatrnost finančníka, to je šosáctví.

01:22:56 Ale ne, slečno, nebuďte na mě zlá.

01:23:00 Jste bystrá hlava a opět jste mne přivedla na dobrou myšlenku.

01:23:07 Dobrou noc a na shledanou zítra.

01:23:11 Dobrou noc, pane generální řediteli.

01:23:21 My si neumíme půjčit sami sobě? To je šosáctví.

01:24:10 Tady Novák, spojte mě s panem ministrem.

01:24:21 Generální ředitel Novák, mohl bych vás ještě teď navštívit?

01:24:26 Jde o naléhavou věc.

01:24:31 Děkuji, už jdu.

01:24:41 -Co si dáte?
-Koňak.

01:24:46 Neradi bychom si půjčovali v cizině.

01:24:50 Teď potřebuji už jen potvrzení, abych to mohl předložit radě.

01:24:56 To zařídím osobně.

01:24:58 Půjčka bude povolena, úrok co nejnižší.

01:25:03 Děkuji vám, pane generální řediteli.

01:25:06 A teď mi o ní povězte něco bližšího.

01:25:11 Moc o ní nevím.

01:25:14 Roztomilá a pořádná dívka.

01:25:17 Vyhrála v nějaké soutěži pobyt zdarma.

01:25:21 Mě považovala za 2. výherce a hned se do mě pustila,

01:25:27 že využívám pohostinství, protože jsem si dopřával.

01:25:32 Já myslel, že je to naše nová úřednice.

01:25:35 To je škoda!

01:25:37 Kdybych s ní neměl jiné plány, vzal bych si ji za sekretářku.

01:25:41 Ale v cestě mi stojí váš tajemník a ten má u ní lepší vyhlídky.

01:25:47 -Zatím jsou pohádaní.
-A proč, vždyť je roztomilá?

01:25:56 Doufám, že mi je pomůžete dát dohromady.

01:26:00 Bude to krásný pár.

01:26:04 Hned zítra pana tajemníka vyzpovídám.

01:26:08 -Všichni ještě spí?
-Včera tu bylo živo.

01:26:12 V poledne sem má přijet nějaká vzácná návštěva.

01:26:21 - Dobré jitro.
- Dobré jitro.

01:26:26 Chci vás poprosit, vyřiďte všem, že jim ze srdce děkuji.

01:26:34 Vy odjíždíte? Vám se u nás nelíbí?

01:26:39 Líbí, ale nebyla bych tu šťastná.

01:26:53 -Tak co tomu říkáte?
-Právě jsem to četl.

01:27:04 Žádám o propuštění.

01:27:07 Ta dáma, které jste diktoval, nebyla naší úřednicí.

01:27:14 Dosud jsem neměl příležitost vám to vysvětlit.

01:27:20 A jak se to stalo?

01:27:22 Do příští správní rady vypracujte návrha na zřízení

01:27:25 prázdninového fondu pro naše zaměstnance

01:27:27 a z mého konta tam převeďte 100 tisíc korun.

01:27:37 Na čtvrtek svolejte ředitelskou radu.

01:27:42 Musíme pro podzemní dráhu něco udělat.

01:27:49 Musíme to nějak napravit.

01:27:54 Haló? Zase nás to přerušuje!

01:28:02 Celý život se zbytečně rozčiluješ a nemá to význam.

01:28:23 Technická závada.

01:28:32 Napište do libeňských strojíren, že si přeji,

01:28:37 aby byl účetní Novák povýšen na vrchního účetního.

01:28:41 Prokázal mi velkou službu a ani o tom neví.

01:28:47 To je všechno, na shledanou.

01:28:58 Tak to tedy bylo! A teď já vám něco řeknu.

01:29:04 Zásluhou té slečny jsem včera v noci sjednal státní půjčku.

01:29:10 s generálním ředitelem Spojených bank.

01:29:16 A teď jděte a požádejte slečnu Urbanovou, aby laskavě přišla,

01:29:21 -chci jí poděkovat.
-Poděkovat?

01:29:24 Nevím, jestli se mnou bude chtít...

01:29:27 Vím, že jste se pohádali, proto vás posílám,

01:29:31 abyste ji osobně požádal.

01:29:34 Bylo by mi líto, kdyby mezi vámi něco nehrálo.

01:29:38 -Ona totiž...já totiž...
-Já vím, že jste zamilován.

01:29:46 Tak běžte, pospěšte si.

01:29:49 A tu vaši demisi neberu na vědomí.

01:29:53 Děkuji vám.

01:30:01 -Slečna Urbanová že odešla?
-Ano prosím. -Ono se to spraví.

01:30:06 Slečna Urbanová šla na procházku?

01:30:10 -Slečna odešla.
-A kam, k jezírku?

01:30:13 Na nádraží, vrací se domů, do Prahy.

01:30:17 -Jak je to daleko.
-Půl hodiny pěšky.

01:30:22 -Pan doktor Diviš?
-Ano.

01:30:24 Na vašem místě bych byl rychlejší.

01:30:28 Na vlastní kůži jsem poznal, že štěstí jde kolem jen jednou.

01:30:34 A když je nechytí hned, pěšky je nedohoní.

01:30:38 Nemáte-li auto, máte mé k dispozici.

01:30:43 Děkuji, mám svoje.

01:31:39 -Co chcete, pane?
-To uvidíte.

01:31:42 -Já vás vůbec neznám!
-To nevadí.

01:31:46 To vás přijde draho.

01:31:55 Vyplňuji rozkaz pana ministra a pana generálního ředitele,

01:31:58 abyste se vrátila.

01:32:00 -Nemají právo mi rozkazovat.
-Pravda, od toho jsem tu já.

01:32:06 Proč to všechno děláte?

01:32:08 Protože vás mám hrozně rád, nemohu bez vás žít...

01:32:12 Ale já vás nemám ráda!

01:32:14 Jste pro mě vzduch, nenávidím vás!

01:32:22 Varuji vás, abyste to neopakoval!

01:32:46 Připíjím na zdraví našich snoubenců.

01:32:49 A já na všechno nejkrásnější ve vašem životě.

01:33:11 Važte si jí, pane doktore.

01:33:13 Je to ta nejdiskrétnější dívka, kterou jsem poznal.

01:33:17 Ani vám neřekla, že jsem celou dobu diktátu spal.

01:33:22 A to bylo to státní tajemství.

01:33:31 Proč jsi tak zvážněla?

01:33:34 Maminka nepřijela. Asi se na mě zlobí.

01:33:43 Vážení snoubenci, jménem tisku vám přejeme všechno nejlepší.

01:33:50 Jménem snoubenců a hostů děkuji vám.

01:34:23 Rádi bychom se připojili k vaší radosti.

01:34:28 Jsme nadšeni, že ze 2 týdnů štěstí zde vykvetlo štěstí na celý život.

01:34:40 Ať žijí snoubenci!

01:34:55 Maminko, já jsem šťastná!

01:35:03 Skryté podtitulky: Barbora Petrů