00:02:00Ano, to je samozřejmé. Ne, to si nepřeji.

00:02:07A dbejte mých příkazů! Děkuji.

00:02:13Posaďte se, pane řediteli.

00:02:15Slečno, pište.

00:02:18Úvěrní oddělení: půjčka cukrovaru 2 miliony korun, schvaluji.

00:02:25Průmyslové oddělení: fúze akciová společnost Kova s měďárnou Poličná

00:02:28počká do příští správní rady.

00:02:32(zazvoní telefon)

00:02:33Cihelna v Brandýse předloží pololetní bilanci...Ano?

00:02:38Prosím? Počkejte, až dostanete výpis z konta. Ano, ano...

00:02:45Zatím stačí, slečno.

00:02:49Máte nějaký kašel, pane řediteli. Musíte se léčit!

00:02:54K službám, pane generální řediteli.

00:02:56Jen seďte a referát jen stručně a obsažně.

00:03:01Dovolené vyšší kategorie úředníků bank.

00:03:04Potřebuji jen váš podpis.

00:03:08A kde je moje dovolená? Kdepak jsem já?

00:03:13O své dovolené si přece rozhodujete sám.

00:03:18Velmi správně! Letos rozhodně na dovolenou pojedu!

00:03:23A nechci být nikým rušen!

00:03:28Rozuměl jste?!

00:03:31Sedni si a nasvač se, Marti. Věci ti složím sama.

00:03:36-Na vlak máš ještě čas.
-Děkuji ti, maminko.

00:03:40A hned jak přijedeš, pověš si věci na ramínko.

00:03:42A nezapomeň mi dát žehličku a natáčky na vlasy.

00:03:44(klepání na dveře)

00:03:46Kdopak to je?

00:03:48-Vítám vás, Máničko!
-Dobrý den, paní Urbanová.

00:03:52-Je Marta doma?
-Je doma!

00:03:54-Nazdar, Marto.
-Nazdar, Máňo.

00:03:57-Sedni si.
-Děkuji.

00:03:59Ty jsi pěkná kamarádka!

00:04:01Vyhraje 1. cenu, jede do lázní a nikomu nic neřekne!

00:04:05Kdyby mi to Božena neřekla, tak nic nevím.

00:04:07Já jsem sama ještě ráno nic nevěděla.

00:04:10Sedím v kanceláři a píšu na stroji. Přišel šéf položil na stůl časopis

00:04:14a poblahopřál mi k vítězství.

00:04:18Přečetla jsem si časopis a nemohla jsem uvěřit.

00:04:21No, přečti si to. Tady to je.

00:04:22Rozdělení cen účastníkům ankety "Proč nejedete na prázdniny?"

00:04:261. cena slečna Marta Urbanová, soukromá úřednice, Dejvice.

00:04:30Cestovné a 14ti denní pobyt v grandhotelu v lázních Děvany.

00:04:34To je báječné!

00:04:42Vůbec jsem nevěděla, že je to soutěž o ceny.

00:04:46Jednou jsem četla v novinách "proč nejedete na prázdniny?"

00:04:49Ta otázka mě dopálila, tak jsem jim napsala,

00:04:52že nemohu jet, protože na to nemám. Jsem úřednice s malým platem

00:04:56ze kterého živým maminku a z kterého se obě šatíme.

00:04:59A za to kápla 1. cena? Ohromné!

00:05:05-A co říkal tvůj šéf?
-Nic, neměl čas.

00:05:07Přišel ke mně nějaký mladík a podával mi obálku.

00:05:11A v ní bylo potvrzení redakce, že jsem vyhrála a lístek na dráhu.

00:05:23Otočím se na toho mladíka a povídám...

00:05:25-Dala jste tam tu žehličku, maminko? -Ano.

00:05:28Řekněte v redakci, že nemohu jet, protože mám dovolenou až za měsíc.

00:05:32A šéf řekl "jeďte hned, nechci mít s novináři problémy."

00:05:39Možná tě tam čeká nějaké dobrodružství.

00:05:41Toho se bojím.

00:05:43Dej na sebe pozor, Marto!

00:05:45Ty také, maminko. Jsi na sebe někdy neopatrná.

00:05:49A přilepši si, když mě ta dovolená nic nestojí.

00:05:51Neboj se, těch 14 dní tu nějak přečkám.

00:05:54Takhle nemluv, nebo nikam nepojedu!

00:06:11Poklona, pane vládní rado!

00:06:13Služebník, pane továrníku! Moment, prosím.

00:06:19Boty!

00:06:23-Ještě nic?
-Nic, pane redaktore.

00:06:26Pan ministr tu není, dnes se tu neukázal a je tu inkognito.

00:06:29-Je tady!
-Ale není! Jel na kachny.

00:06:32Dnes je uzávěrka a já o té konferenci nic nevím.

00:06:37-Ta zahraniční návštěva už odjela? -Dnes odpoledne.

00:06:40Kdybych mohl mluvit s někým z okolí pana ministra...

00:06:42Právě jdou úřednice pana ministra.

00:06:44Ohromné! Úřednice vědí nejvíc.

00:06:50Kudrna, redaktor Deních hlasů. Rád bych získal nějaké informace

00:06:55o včerejší noční schůzce pana ministra.

00:07:00No dovolte!

00:07:03To je hrozné, po čem ty noviny slídí!

00:07:18-Copak se stalo, pane doktore?
-Ale...

00:07:21Ukažte...To nic není! Dáte si obklad a ráno je to v pořádku.

00:07:29Vám se to řekne.

00:07:31-Dobrou noc.
-Dobrou noc.

00:07:34Haló? Okamžik, prosím.

00:07:36-Volá vás Praha.
-Děkuji vám.

00:07:49Promiňte, ale asi pojedete autobusem. Nemohu řídit.

00:07:56-Jak se vám to stalo?!
-Máte to oteklé!

00:08:00Pozor, pan sekční šéf!

00:08:03-Dobrý večer.
-Dobrý večer.

00:08:06Vy si umíte vybrat, doktůrku.

00:08:10Já přijdu vždycky pozdě.

00:08:12Kdybych tušil, že naše dámy chtějí vidět Benátskou noc,

00:08:16odvezl bych je sám.

00:08:20Teď máte nejlepší příležitost.

00:08:24Pohmoždil jsem si ruku a nemohu řídit.

00:08:30Velmi nepříjemné!

00:08:33Prosím, dámy, pojedeme.

00:08:41Příjemnou zábavu.

00:08:43Děkuji vám.

00:08:47Pojď sem!

00:08:51Přines mi do pokoje jód a octan hlinitý.

00:08:56Ministr tu není, jel někam střílet kachny.

00:08:59Ale ne naše novinářské, opravdické.

00:09:04Že ho zapírali? Vyloučeno.

00:09:07Od novin jsem tu jen já.

00:09:13Pan tajemník šel do svého pokoje. 2. patro, číslo 37.

00:09:17Děkuji.

00:09:18Kufr si nechám u vás.

00:09:20Co jste to vyvedl?!

00:09:22Mně neřeknete nic a jemu povíte všechno!

00:09:24Je od konkurenčních novin!

00:09:26A vy jste ho poslal rovnou k tajemníkovi pana ministra.

00:09:29A ten ví nejvíc!

00:09:31Nezlobte se.

00:09:34-2. patro, číslo 37.
-Děkuji!

00:09:45(klepání) Volno.

00:09:52-Pan doktor Diviš?
-To jsem já.

00:09:54-Jsem redaktor Molenda.
-Redaktor Kudrna, Dení hlasy.

00:09:58Vím, co chcete, pánové.

00:10:03Dení hlasy, to je náš list.

00:10:08A vy zde píšete o vyjednávání pana ministra o státní půjčku,

00:10:11o tajemných návštěvách u pana ministra...

00:10:18-Vy o tom něco víte?
-Zajisté.

00:10:21Pak víte víc než já.

00:10:25Neinformovali byste mě?

00:10:29My bychom rádi slyšeli od vás nějaké podrobnosti.

00:10:34Ale já nevím nic.

00:10:37(klepání)

00:10:38Volno.

00:10:41Prosím, pane doktore.

00:10:44Promiňte, musím si ošetřit ruku.

00:10:55-Má smysl čekat?
-Kdo vás nutí?

00:10:59Z vás by byl dobrý vrchní číšník.

00:11:03Takové hosty bych vyhazoval.

00:11:37Ruku líbám, milostivá. Máme ještě několik pokojů volných.

00:11:42Dejte mi klíček od vozu, dám ho zavézt do garáže.

00:11:44Přijela jsem vlakem. Ten by se vám do garáže nevešel.

00:11:51A jaký pokoj si přejete?

00:11:53V 1. patře jsou apartmány od 120 korun výše,

00:11:56ve 2. poschodí jednotlivé pokoje od 50 kurun výše,

00:11:59ve 3. od 40 korun výše.

00:12:01-A 7. nebo 8. patro nemáte?
-Bohužel ne.

00:12:04Mohla bych muvit s panem ředitelem?

00:12:07To je zbytečné, ceny jsou pevně stanoveny.

00:12:14Mně nejde o ceny. Přečte si tohle.

00:12:31-Vy jste slečna Urbanová?
-Ano, pane.

00:12:33To je něco jiného.

00:12:35-Vy jste informován?
-Zajisté, slečno.

00:12:39Ráda bych panu řediteli poděkovala.

00:12:41To je zbytečné. Jste host všech zaměstnanců hotelu.

00:12:49My jsme četli anketu "Proč nejedete na prázdniny"

00:12:52a usnesli jsme se, že uděláme radost 2 lidem,

00:12:57kteří nemají možnosti jako ti druzí.

00:13:05Já jsem přece také zaměstnanec.

00:13:07A není to hezké, když jeden druhému uděláme radost?

00:13:12To je krásné.

00:13:22Promiňte, že jsem vás nechal čekat.

00:13:26Chcete-li se něco dozvědět, jděte na večírek k jezírku.

00:13:30Je tam náš sekční šéf. Ten možná něco ví.

00:13:33Sekční šéf ví nejvíc.

00:13:36Ujišťuji vás, že jste náš nejmilejší host

00:13:39a že se vynasnažíme, abyste prožila 2 týdny štěstí.

00:13:46-Ráda bych vám poděkovala.
-Jako by se stalo.

00:13:52Mluvím za vrchní číšníky.

00:13:55Všichni jsme se těšili na váš příjezd a byli bychom nešťastní,

00:13:58kdybyste pociťovala rozdíl mezi sebou a ostatními.

00:14:02Myslete si, že jste princezna.

00:14:05Ručím vám za perfektní obsluhu.

00:14:10Všechno své kuchařské umění dávám do vašich služeb.

00:14:13A já umím nějak vařit!

00:14:16Mluvím za pokojské. Jsme pyšné, že jste náš host.

00:14:20Neostýchejte se na nás kdykoliv zazvonit.

00:14:29Někteří vás doprovodí do pokoje a ostatní do práce!

00:14:37-Jede ještě něco k jezírku?
-Právě jede autobus.

00:14:53Nejhlubší poklona, pane ministře.

00:14:55-Střelil jste něco?
-Jen nějakou maličkost.

00:14:58Ale tady je dnes nezvyklé ticho.

00:15:01-Všichni hosté jsou u jezírka.
-Tak to mám rád.

00:15:05To je příležitost ke klidné práci.

00:15:08-Je tu můj tajemník?
-Je ve svém pokoji.

00:15:11Právě přijel.

00:15:15-Dobrý večer, pane ministře.
-Dobrý večer.

00:15:18Budu ještě chvíli pracovat. Pošlete mi některou z úřednic.

00:15:24Rád, ale obě naše úřednice...

00:15:33Jsem ve strašné situaci.

00:15:34Obě naše úřednice jsou u jezírka a pan ministr chce diktovat.

00:15:37Já psát nemohu.

00:15:39Nemohl byste sehnat stenografku?

00:15:41-Teď hned?
-Ano.

00:15:43Zkusím to.

00:16:01Dám vám ty bílé šaty přežehlit, jsou trochu pomuchlané.

00:16:03Kdepak, to si nemohu dovolit.

00:16:06Vyžehlím si je sama, mám tu žehličku.

00:16:08Jste náš host a my se chceme o vás starat, milostivá.

00:16:12-Neříkejte mi tak, slečno.
-Jmenuji se Zuzka.

00:16:17-Nemám zatáhnout záclony?
-Proč? Je sem vidět?

00:16:21Ne, ale aby vás sluníčko brzy nebudilo.

00:16:23Jsem zvyklá vstávat brzy. A tady budu ještě dřív,

00:16:27abych si to užila.

00:16:30Pošlu vám sem pana vrchního.

00:16:36V téhle nádheře budu opravdu bydlet?

00:16:39Máme tu ještě 2 krásnější apartmá.

00:16:42V jednom bydlí ministr financí a ve druhém jedna stará dáma.

00:16:50-Dobrou noc vám přeji.
-Dobrou noc.

00:17:45No to je úžasné, slečny!

00:17:48Kolosální!

00:17:50Úchvatné!

00:18:12-Co říkáte teď?
-Báječné!

00:18:40(klepání) Volno.

00:18:44Dobrý večer, nesu vám jídelní lístek.

00:18:47Bohužel už máme jen studená jídla.

00:18:49Já právě večeřím.

00:18:53Náš kuchař by byl nešťasten, kdyby pro vás nepřipravil večeři.

00:18:57Pana kuchaře bych si nerada rozhněvala.

00:18:59Dovolíte, abych pro vás sestavil malou večeři?

00:19:02Jako aperitiv bych navrhoval Portské nebo Cinzano.

00:19:05-Jako co?
-Jako aperitiv.

00:19:08-Potom náš speciální předkrm...
-To si nedělejte škodu.

00:19:14Jako náš host musíte být spokojená.

00:19:18Dále bych navrhoval prsíčka v aspiku.

00:19:28Jako dezert puding Diplomat a po večeři ovoce nebo sýr.

00:19:35Raději ovoce.

00:19:37Prozradíte mi, kdo to má všechno sníst?

00:19:40Vy, slečno, za 15 minut bude prostřeno.

00:19:44Tak to stihnu ještš napsat mamince dopis.

00:19:47Máte zde pero a inkoust?

00:19:49V hotelové písárně najdete vše potřebné.

00:19:52-Kde je ta písárna?
-Druhé dveře vpravo.

00:19:59Prosím, tady je písárna.

00:20:05Není přítomna? Děkuji.

00:20:08Tak vidíte, žádnou nemohu sehnat.

00:20:12Co řeknu panu ministrovi?

00:20:15Sotva mi uvěří, že mezi stenografkami řádí mor.

00:20:58-Vy jste nová slečna?
-Ano, prosím.

00:21:01-Kdy jste přijela?
-Před hodinou.

00:21:05Dokončete si, co píšete. Rád bych vám něco nadiktoval.

00:21:42To jsem se lekla!

00:21:43Co si přejete?

00:21:45-Kdo vás sem poslal?
-Pan vrchní.

00:21:48Zlatý člověk!

00:21:50Proč zlatý? Protože mi dovolil, abych si napsala v písárně dopis?

00:22:00Ale to je omyl.

00:22:01Zde je předpokoj pana ministra financí.

00:22:05-To není písárna hotelu?
-Ne, ta je naproti.

00:22:10Teď už všechno chápu!

00:22:12Tak to byl pan ministr, kdo vyšel ze dveří a říkal,

00:22:15že mi bude diktovat.

00:22:17Považoval mě za svou úřednici.

00:22:20-Vy jste už mluvila s ministrem?
-Ne, on mluvil se mnou.

00:22:24Než jsem stačila něco říct, zmizel. Myslela jsem, že mu přeskočilo.

00:22:31-Umíte těsnopis?
-Moc dobře.

00:22:36Prosím, zůstaňte tu. Samo nebe mi vás posílá.

00:22:41A proč mám zůstat?

00:22:48Obě úřednice odešli na slavnost, bez vědomí pana ministra.

00:22:53A on chce teď diktovat.

00:22:55-Zachraňte mě, prosím.
-Ráda, ale jak?

00:22:58Nechte pana ministra při tom, že patříte k nám.

00:23:01Tady máte vše potřebné.

00:23:07Diktát nebude trvat déle než půl hodiny.

00:23:12-Tak prosím, slečno...
-Urbanová.

00:23:19To je úřednice!

00:23:21Proč mi pořád posíláte ty staré dámy?

00:23:43Za vaše nesmrtelné zásluhy.

00:23:51Tady je báječný klid!

00:23:55Posaďte se, prosím.

00:24:03Prosím, pište.

00:24:05Návrh smlouvy o státní půjčce mezi...

00:24:12Okamžik, tady si musím něco rozmyslet.

00:24:38Tak ty kouříš?!

00:24:39-Běž a přines mi růže.
-V noci je neseženu, pane.

00:24:43Tak mi přines bonboniéru, nejlepší jakou máte.

00:25:22Nejjemnější likérové bonbóny.

00:25:26Jestli se slečna opije, tak ji máš na svědomí.

00:25:34To je mi nějak podezřelé.

00:26:21To bylo úžasné, sle...

00:26:24Promiňte, pane sekční šéfe, redaktor Kudrna, Dení hlasy.

00:26:27-Posílá nás pan doktor Diviš.
-Potřebujeme nějakou zprávu.

00:26:33Rád bych vám řekl nějakou novinku, ale když pan tajemník nic neví,

00:26:37já už vůbec ne. Lituji!

00:27:23Nemohl jsem vás poznat, pane generální řediteli.

00:27:26To mě těší.

00:27:28-Dal jste si přistřihnout bradku.
-Právě aby mě nikdo nepoznal!

00:27:33Co všechno musí člověk obětovat pro klid.

00:27:35-Můj pokoj je připraven?
-Ovšem, pane generální...

00:27:38Přestaňte s tím! Pro vás i pro ostatní jsem Novák!

00:27:46A vy si to také pamatujte!

00:27:50Adámku, tady si odpočineme, nikdo nás tu nezná.

00:27:56Dejte vůz do garáže, až vás budu potřebovat, zavolám vás.

00:28:02-Zatím mě neznáte, rozuměl jste?
-Rozuměl, pane Nováku.

00:28:52Nějak jsem se zamyslel.

00:28:55Je to vážná věc a potřebuje přemýšlení.

00:29:02-Už je tak pozdě?
-Ano, pane ministře.

00:29:07To moje přemýšlení trvalo nějak dlouho.

00:29:14Asi jste byl unaven.

00:29:16Ale jaképak okolky, usnul jsem.

00:29:20Není divu, ráno konference, odpoledne konference.

00:29:24Člověk není žádný mladík.

00:29:27To nechte, slečno, necháme to na ráno.

00:29:30Slibte mi, že budete mlčet.

00:29:33To, co se přihodilo, zůstane mezi námi.

00:29:38Ani nevíte, jak lehce vznikají anekdoty o ministrech.

00:29:42Budu mlčet, pane ministře.

00:29:50-Nikomu ani slovo, slečno.
-Spolehněte se, pane ministře.

00:30:01-Vy tu ještě čekáte?
-Ano, milostivá.

00:30:05Vy jste ale vytrvalý, pane...

00:30:06Doktor Diviš, osobní tajemník pana ministra.

00:30:09Děkuji vám za službu, kterou jste mi prokázala.

00:30:12Tak proto tu čekáte?

00:30:14Čekat na tak půvabnou ženu je potěšení.

00:30:17Děkuji za poklonu. Dobrou noc.

00:30:19-Ještě slovo!
-Prosím?

00:30:21Co vám pan ministr tak dlouho diktoval?

00:30:24To vám nesmím prozradit.

00:30:26Ale mně ano, jsem jeho osobní tajemník.

00:30:28To je mi jedno, nic vám neřeknu.

00:30:30Naše úřednice mi hned všechno donesou.

00:30:32Tak jste si měl zavolat vaše úřednice a ne mě.

00:30:35Přece se kvůli vám nenechám zastřelit nebo oběsit.

00:30:41Proboha, snad to nebylo nějaké důležité státní tajemství?

00:30:44Dokonce moc důležité.

00:30:46-Dobrou noc, pane doktore.
-Dobrou noc.

00:31:00Zdá se, že jsem provedl pěknou hloupost.

00:31:51Dobré jitro, pane doktore.

00:31:53-Ruka je už v pořádku?
-Ano, je to dobré.

00:31:55Kdo je ta slečna Urbanová z 1. patra?

00:31:57Náš host, pane doktore.

00:31:58-Já vím, ale kdo je to?
-Náš host.

00:32:03Děkuji za přesnou informaci.

00:32:08Urbanová, ta úřednice z Prahy, co vyhrála 1. cenu.

00:32:10-Už je tady?
-Včera přijela.

00:32:13Hezká a milá. Vůbec se doktůrkovi nedivím.

00:32:16Ještě v noci pro ni sháněl kytku.

00:32:19Tak nemusíme litovat, že jsme se na ty ceny složili?

00:32:21Rozhodně ne!

00:32:26Uctivá poklona, pane Nováku.

00:32:29Díváte se, jak jsem oblečený, co?

00:32:31To už nosím 15 let. Ale jen na houby.

00:32:33-Mám zavolat vůz?
-Ne, před obědem chodím pěšky.

00:32:36Teď se nasnídáme, pak k jezírku, malá přesnídávka a pak na houby.

00:32:41Nevíte kde rostou?

00:32:43Na Havránce, hřiby a křemenáče.

00:32:48-Tak vám děkuji.
-Uctivá poklona.

00:32:53Toho v lese určitě nikdo nepřepadne.

00:32:56Generální ředitel z platem nad 2 miliony ročně

00:32:59a v Praze mu prý patří celá ulice.

00:33:07Dobré jitro, pane ministře.

00:33:10Dobré jitro.

00:33:15Asi se špatně vyspal.

00:33:19No tak, chlapče, nevidíš?! Odnes to pryč!

00:33:24Tu vodu ne!

00:33:28Tak co, Adámku, jak se ti tady líbí?

00:33:33Je tu klid, viď?

00:33:45-Přejete si kávu nebo čaj?
-Kávu, prosím.

00:33:48Přinesu k tomu výborný ananasový džem.

00:33:52Haló!

00:33:54-Kdo je ta zajímavá osoba?
-To je náš host, pane továrníku.

00:33:58Já jsem také váš host.

00:34:00Je to tedy moje vzdálená příbuzná.

00:34:05Pan Novák z Prahy!

00:34:07Volá Praha!

00:34:09Pojď, Adame, obtěžuje nás Praha.

00:34:11Pan Novák z Prahy!

00:34:13Co křičíš? Nevidíš, že jdu?

00:34:32Tak to je ten pan Novák.

00:34:35Ne, i kdyby se jednalo o stovky milionů, to není má věc,

00:34:38protože pro banku neexistuji. Myslete si, že jsem umřel...

00:34:42Netahej mě pořád!

00:34:45Dokud se v bance neobjevím osobně, chci mít klid!

00:34:53Teď jdu na houby. Poroučím se vám!

00:35:52Dnes už se s tím zabývat nebudu.

00:35:55Odjíždím a vrátím se pozítří.

00:35:58Promiňte, ta mladá dáma, ta stenografka...

00:36:06To je roztomilá dáma a schopná.

00:36:13Přál bych si, aby všechny naše dámy byly takové.

00:36:22Co je to? Jaká stenografka? Pan ministr včera ještě diktoval?

00:36:29-Ano, diktoval.
-A komu?

00:36:37Snad jste mi je nepověsil na krk jen abyste nás odstranil?

00:36:45-Musím vám vše povědět.
-Jsem velmi zvědavý.

00:36:52Na dnešní dopoledne jsme pro vás připravili výlet k jezírku.

00:36:55Máme tam totiž ještě malý hotel.

00:36:57Tolik pozornosti! Musí to být?

00:36:59Naši kolegové se těší, že vás poznají.

00:37:03Auto už na vás čeká.

00:37:06A to je vše.

00:37:12Jestli jí ministr nediktoval nic důležitého,

00:37:14není třeba se plašit.

00:37:16To se právě stalo.

00:37:20-Podívejte se, co jsem našel.
-Těsnopis neumím číst.

00:37:26Návrh smlouvy o státní půjčce mezi...

00:37:28-A dál?
-Dál nic.

00:37:31Ale diktoval jí strašně dlouho.

00:37:34-Jak to víte?
-Čekal jsem na ní na chodbě.

00:37:40Člověk nesmí vytáhnout paty! Hned se tu něco děje!

00:37:45Jak vás to mohlo napadnout? Vždyť je to státní tajemství!

00:37:51Víte vůbec kdo je ta žena?

00:37:54Host hotelu, má apartmá v 1. patře. Jistě velmi zámožná.

00:37:58Na mě udělala nejlepší dojem.

00:38:01A povídavá zrovna není.

00:38:03Ženská poví i to, co neví. A navíc je tu pár žurnalistů.

00:38:10Za to vám moc děkuji, že jste je na mě včera poslal.

00:38:13Máte to u mě schované.

00:38:15Teď tu ženskou budete hlídat!

00:38:17Co jste si nadrobil, to si také sníte!

00:38:24Podívám se, zda není na terase.

00:38:33Je tam!

00:38:35Je to ta, kterou právě obsluhují.

00:38:43No, vypadá k světu.

00:38:47Doktore, ta věc je tak vážná, že bych ji měl hlídat sám.

00:39:00Nemohu připustit, abyste se tak obtěžoval.

00:39:03Co jsem si nadrobil, to si také sním.

00:39:19Dovolte, abych vás jménem všech srdečně uvítal.

00:39:23Všichni jsme se na vás těšili.

00:39:25Prosím, račte.

00:39:59Bohužel, pane redaktore.

00:40:01Před chvílí odjela slečna Urbanová k jezírku.

00:40:04Tam, sem, slunce dost, interview k obědu...

00:40:09Nemusel jsem si brát smoking. Schovejte mi to, prosím.

00:40:14-Kde je slečna Urbanová?
-Pan redaktor jí také shání.

00:40:18Slečna je u jezírka, bude tam obědvat.

00:40:23To je tempo!

00:40:25-Prosím vás, kde je pan Diviš?
-Teď utíkal ven.

00:40:32-Tak už to běží, pane doktore.
-Děkuji vám.

00:40:40Pan ministr prý ještě v noci pracoval.

00:40:42Pánové, já nic nevím a nemám čas.

00:40:46Ale upozorňuji vás, že v hotelu čeká ještě jeden redaktor.

00:40:57Máme konkurenci, tu musíme odstranit.

00:41:00A co pan tajemník? Copak může odpírat tisku zprávy?

00:41:05-Přilepíme se mu na paty.
-Ať je mu to příjemné nebo ne.

00:41:10Víno je ucházející.

00:41:14Doutník!

00:41:15-Něco lepšího nemáš?
-Tady je Havana.

00:41:18Oheň!

00:41:26-Co tam máte pro Adama?
-Nějakou kostičku.

00:41:30Slyšíš to, Adame?

00:41:34Přineste mu porci šunky.

00:41:44Pane Nováku, už se na to nemohu dívat.

00:41:48Není vám líto našich hostitelů, že jim děláte takovou útratu?

00:41:52Ješte si vezmete s sebou psa! Copak vyhrál také cenu?

00:41:57Takový smeták!

00:42:03Víte s kým mluvíte? Víte kdo jsem?

00:42:05Přede mnou si nemusíte hrát na schovávanou, pane účetní.

00:42:09Jsem tu také zadarmo jako vy.

00:42:111. cena Marta Urbanová, to jsem já.

00:42:142. cena Karel Novák, to jste vy.

00:42:18Já jsem 2. cena?

00:42:21Tak vy jste slečna Urbanová?

00:42:25To se nedá nic dělat, zapírání je zbytečné.

00:42:30Rozebrala jste mě pořádně! Ale máte pravdu.

00:42:40A tu zvláštní útratu si zaplatím z vlastní kapsy.

00:42:44-To vás tak dobře platí?
-Ujde to.

00:42:54-Přijel jste také včera?
-Také.

00:42:57Neviděla jsem vás ve vlaku.

00:43:00Asi jsem byl na chodbě.

00:43:11Odneste to!

00:43:14-Je váš starý...
-Kdo?

00:43:16-Váš šéf, copak mu tak neříkáte?
-Říkáme, jak jinak.

00:43:23-Je váš starý mladý?
-V nejlepších letech.

00:43:28Tak to je mu hodně přes 50.

00:43:31-Prohání vás hodně?
-Až do večera.

00:43:36Tak je stejný jako náš starý.

00:43:40Kdybyste věděl, jak je neuznalý!

00:43:43Jsem u něj už 3 roky, mám minimální plat a živím matku.

00:43:46A myslíte, že mi přidá? Raději by si to napsal sám.

00:43:50-Někdy je těžké lidem přidávat.
-Ještě se ho zastávejte!

00:43:56Když se špatně vyspí, odnesu to já.

00:43:59Když se pohádá se ženou, odnesu to já.

00:44:02Jinak by se pracovalo, kdyby šéf přišel a pousmál se.

00:44:08Jestli je ten váš také takový, tak mu to vyřiďte.

00:44:12Všechno mu řeknu přímo do očí.

00:44:18Viď, Adámku, my mu to vytmavíme.

00:44:22-Raději mu nic neříkejte.
-A proč ne?

00:44:24Možná by vás za to vyhodil a těžko byste sháněl místo.

00:44:29Tak lehce by to nešlo.

00:44:31Jsem u firmy stejně tak dlouho jako on.

00:44:34Stejně mu nic neříkejte, ať nemáte problémy.

00:44:38Tuhle na terase jste mi byl hrozně protivný,

00:44:42ale když se tak hezky usmíváte, jste mi docela sympatický.

00:44:49Teď jste řekla něco, co mě potěšilo.

00:44:52Je vůbec možné se mračit ve vaší společnosti?

00:44:56A koukejme se!

00:45:11To je také host hotelu, ale ten si to platí.

00:45:18Posloužím, pane doktore?

00:45:20Rád bych, aby ta slečna seděla u stolu sama.

00:45:26Aha, ten pán má zmizet. Ale jak to udělat?

00:45:31-Vy si už budete vědět rady.
-Ano, už vím.

00:45:40Nenašlo by se u vás pro mě nějaké místo?

00:45:44U nás to není jisté.

00:45:47Ztraťte u vaše starého za mě slovo.

00:45:51Rád, snad to pro mě udělá.

00:45:55Já ho znám, když ještě ničím nebyl.

00:45:58Tenkrát jsem také sháněl místo a vím, jaké to je.

00:46:06Je vidět, že jste na to zapomněl, utrácíte jako milostpán.

00:46:10Copak si tohle může účetní dovolit?

00:46:13Pane Nováku, máte své knihy v pořádku?

00:46:29Šunka pro pejska.

00:46:35To si Adámek dá!

00:46:37Kdepak je?

00:46:42To se mi ještě nestalo!

00:46:44Zrovna jsem se tak dobře bavil.

00:46:48Promiňte, slečno, podívám se po něm.

00:47:01-Dobrý den.
-Dobrý den, pane doktore.

00:47:03Konečně sama!

00:47:09-Nebyl to váš otec?
-Nebyl.

00:47:12Ale je to příjemný a zábavný pán.

00:47:15Kdo by to do něj řekl.

00:47:17-Smím si přisednout?
-Ano.

00:47:19Adame!

00:47:21-Koho to volá?
-Svého pejska.

00:47:24A proto opustil společnost tak příjemné dámy.

00:47:27Galantní zrovna není.

00:47:29Nepomlouvejte!

00:47:31-Říkáte, že je zábavný?
-Dokonce velmi.

00:47:34A má jednu úžasnou ctnost, nevyptává se.

00:47:38Vám se to mluví. Ale kdybyste byla v mé kůži...

00:47:41Děkuji, mně se v mé chodí docela dobře.

00:47:47-Mám zamotanou hlavu.
-Tak bryz ráno?

00:47:50Včera jste byl ještě čiperný.

00:47:53Právě od včerejška, kdy jsem vás poprvé spatřil

00:47:58nemohu myslet na nic jiného.

00:48:00Neříkejte?

00:48:01Ano, ztratil jsem pro vás hlavu.

00:48:05Ale to ještě můžete udělat kariéru.

00:48:10-Už je tu!
-Kdo?

00:48:12-Co se vám stalo?
-Nic.

00:48:16-Je tu krásně, že?
-Ano, hezky sem fouká.

00:48:22-Nechtěla byste se projít?
-Moc ráda, ale žádný diktát!

00:48:30Ujišťuji vás, že to bude půl hodiny čisté romantiky.

00:48:37Pane vrchní!

00:48:38-Prý je tu slečna Urbanová?
-Hned se k vám vrátím.

00:48:44Právě volali z hotelu, že je pejsek tam.

00:48:54Zavolejte do hotelu, aby pro mě přijelo mé auto.

00:48:57Naše auto se právě vrací, můžete jej použít, pane.

00:49:01To by mi bylo milejší. Nerad bych...

00:50:21Pan tajemník šel se slečnou Urbanovou k jezírku.

00:50:26A takový pán s fotoaparátem utíkal za nimi.

00:50:33To se mi přestává líbit! Proč chce Diviše fotografovat?

00:50:36To je mi také divné.

00:50:39Pojďte.

00:50:44-Máte pravdu, je tu nuda.
-Vždyť jsem nic neřekl.

00:50:50Právě proto.

00:50:52Dlouho jsem mlčel, viďte?

00:50:55Přemýšlel jsem o tom, že když si člověk něco usilovně přeje,

00:51:00nakonec se mu to splní.

00:51:04Vážně?

00:51:07Od rána jsem si přál, abych se s vámi setkal,

00:51:12byl s vámi úplně sám a mohl si s vámi povídat.

00:51:18A všechno se vám to splnilo, až na to povídání.

00:51:21-Na to jste poněkud zapomněl.
-To si teď vynahradím.

00:51:25Víte, že je na světě málo tak vtipných dívek jako jste vy?

00:51:28To se hezky poslouchá.

00:51:30Máte nejkrásnější oči, které jsem kdy viděl.

00:51:32Vy jste inteligentní.

00:51:36Dovedl bych se do nich dívat celé hodiny.

00:51:40Tak málo?

00:51:53Je tu krásně, co?

00:51:55Nechtěl byste se projet na lodičce?

00:51:58Nejsem na to oblečený. Projedeme se až zítra, ano?

00:52:07-Pojďme se projet hned!
-Vždyť jste říkal...

00:52:09Já vím, bylo to ode mě negalantní. Pojďme.

00:52:14Člověk se ve vás nevyzná.

00:52:31-Už nám zase upláchl!
-Pustíme se za nimi.

00:52:34Ano, pustíme se za nimi.

00:52:36To je ale drzost!

00:52:44-Zase nám vypálili rybník.
-Je tam ještě 1 lodička.

00:52:47Na té sedí statný rybář.

00:52:51Toho odstraníme.

00:52:54Pane, neviděl jste toho pána, jak unáší tu dámu?

00:53:00Nic jsem neviděl.

00:53:02Neviděl jste, jak se bránila? Honem, běžte pro četníky!

00:53:13Nechoďte pro četníky, my je chytneme sami.

00:53:16Tempo, jinak je nedohoníme.

00:53:19-Nebyl to dobrý nápad?
-Výborný.

00:53:26Přidejte! Udělám vám krásnou fotku.

00:53:31Už jsme skoro u nich.

00:53:34Tak předjeďte konkurenci, copak neumíte rychle veslovat?

00:53:36Kdyby byl váš jazyk veslo, tak jedeme jako motorka.

00:53:44Nemohl byste se dostat na bok té loďky před námi?

00:53:47Proč ne, ale řekněte tomu pánovi, ať přestane veslovat.

00:53:52-To je hrozné, jak se couráte!
-Můžete jít pěšky.

00:53:59-Já bych vám něco řekl!
-Já vám taky!

00:54:05-To je najednou živo.
-Také se mi zdá.

00:54:08No tak!

00:54:11-Sakra, sakra.
-Kdybyste se nerouhal!

00:54:15Udělal bych něco jiného, ale to bych se dostal do kriminálu.

00:55:06Teď mi řekněte, co znamená ta štvanice?

00:55:08Zapomněl jsem, že mi bude volat pan ministr.

00:55:11A to musím být při tom?

00:55:13Nemusíte, ale nemohl jsem vás tam nechat samotnou.

00:55:16A proč nás ti lidé tak honili?

00:55:18To byl asi trénink na závody.

00:55:26Tohle Adam ještě nikdy neudělal, aby utekl jako kluk.

00:55:31Jsme spolu už 12 let.

00:55:35-Asi se pustil za psí slečinkou. -Vyloučeno!

00:55:39Na takové věci Adam nikdy nebyl a v jeho věku je to nemožné.

00:55:44Stáří není překážkou, když se připlete nějaká pěkná slečna.

00:55:49Vyloučeno!

00:55:51Jenom kdybych věděl, co mu je?

00:55:56Podívejte se na ty jeho ustrašené oči!

00:55:59-Neměl bych zavolat zvěrolékaře?
-To každopádně!

00:56:03Buďte tak laskav a nechte nás o samotě.

00:56:09Copak mi to děláš, dědečku?

00:56:13Ještě si něco užeň na stará kolena.

00:56:27Dědečku...

00:56:36V našem věku už nebudeme dělat žádné hlouposti.

00:56:41Takové věci by nám už ani nesvědčily.

00:56:49Byla to hotová štvanice a málem špatně dopadla.

00:56:52K těm dvěma redaktorům přibyl ještě jeden

00:56:56a ten jde jenom za ní.

00:56:58-Že by něco tušil?
-Pochybuji.

00:57:00-A zmínila se o něčem?
-Ani slovem.

00:57:05Nesmíte se od ní ani hnout.

00:57:07Dnes se nemusíme ničeho obávat.

00:57:10Ztěžovala si, že ji bolí hlava a že zůstane

00:57:13celé odpoledne v pokoji.

00:57:15Ženám nelze věřit!

00:57:19-Ruku líbám.
-Dobré odpoledne.

00:57:29Dejte Adamovi vodu a pojedeme! Pospěšte si!

00:57:39Pane Nováku, vylezte hned z toho vozu!

00:57:46Chováte se jako malý! Sednout si do cizího auta.

00:57:49Chtěl jsem to jednou zkusit, jak se v takovém autě sedí.

00:57:52A co si pomyslí lidé?

00:57:54Už mě nehubujte.

00:57:57Kam jdete?

00:57:58Bolela mě hlava, tak jsem si lehla, ale nepřestalo to.

00:58:01Tak se jdu trochu projít.

00:58:02-A kam jdete vy?
-Na houby, pojďte se mnou.

00:58:05-Víte kde rostou?
-Vím.

00:58:08Tak pojďte.

00:58:13Krásná vilka, co?

00:58:16Představte si, kdyby byla vaše, nebo moje...

00:58:19Vy máte panské choutky!

00:58:23Kdyby byla moje, pozval bych vás dál, pohostil...

00:58:29Vy jste dítě, pane Nováku.

00:58:34To je nádhera, co?

00:58:37Jak by to bylo krásné, kdyby se tu houpal motorový člun,

00:58:40který by patřil vám, nebo mně...

00:58:43Už zase, pane Nováku?!

00:58:45Kdyby patřil mně, pozval bych vás na projížďku,

00:58:49sedla byste si ke kormidlu, já bych tam stál...a tak.

00:58:56Hlouposti! I takhle jsem šťastná.

00:58:59Poprvé v životě takhle trávím svou dovolenou

00:59:01díky zdejším zaměstnancům.

00:59:05Kolik zaměstnavatelů uznává, že si člověk

00:59:07musí 1 za rok odpočinout?

00:59:08Mnoho jich není.

00:59:11Ale jsou i tací, kteří zakládají prázdninové fondy pro své lidi.

00:59:14Domluvte svému šéfovi, máte na něj jistě vliv.

00:59:16Ať něco takového udělá pro své zaměstnance.

00:59:19To není špatný nápad.

00:59:21Dobrá, promluvím mu do duše. Snad si dá říct.

00:59:25Jste hodný člověk, pane Nováku.

00:59:28Tak pojďte.

00:59:33Měl byste zjistit, jestli je slečna opravdu v pokoji.

00:59:39To bych mohl.

00:59:53Určitě ještě spí.

00:59:55To víte, opatrnosti nikdy nezbývá.

01:00:02Jé!

01:00:04-Co se stalo?!
-Našla jsem hřib!

01:00:07Netrhat! Hned jsem tam!

01:00:11-Kde je?
-Tady.

01:00:14To je habán!

01:00:19Takový krásný hříbeček!

01:00:21Jakou má krásnou hlavičku!

01:00:25Vy máte štěstí! Já jsem nenašel nic.

01:00:29Necháme si ho usmažit k večeři.

01:00:33-Kolik je hodin?
-Půl sedmé.

01:00:34Pojďte se honem vrátit, já mám hrozný hlad.

01:00:37Tak pojďme.

01:00:39Jak to máte tu kravatu? To se takhle nosí?

01:00:41Počkejte, já vám dám lepší.

01:00:44Mám doma jednu moc pěknou.

01:00:46-To nemohu.
-Musíte!

01:00:49Tak dobře, ale nesmíte zapomenout!

01:00:52To by byl první dáreček v životě, který by mě opravdu těšil.

01:00:57A teď pojďme.

01:01:27-Je nápadně skromně oblečená.
-Nemá ani kousek zlata.

01:01:33To je rafinovanost.

01:01:58-Zamlouvám si další valčík.
-Prosím, pane sekční šéfe.

01:02:06Teď je vhodná chvíle. Jděte k němu, pane kolego.

01:02:09Uděláme to jinak.

01:02:10Teď pro ni půjdu já a vy se pokusíte z nich něco vytáhnout.

01:02:15Souhlasím.

01:02:15-Tak běžte!
-Copak hraje hudba?

01:02:30-Smím prosit, slečno?
-Už zase?

01:02:36Pan kolega přišel pozdě. Jako obvykle.

01:02:40Nechte toho, vy žurnalisto!

01:02:43Prosím?

01:02:48-Vy jste vytrvalý tanečník!
-Za tanec bych dal život.

01:02:52Svůj nebo cizí?

01:02:55Podezříváte mě, že usiluji o váš?

01:02:58Nic nového, pane šéfredaktore.

01:03:02Ministr se ještě nevrátil a sekčního šéfa zkuste sám.

01:03:07Já to zkusil včera.

01:03:09Tajemník je pořád v kole. Tančí už 15. kousek.

01:03:17Nikdo nepřijel.

01:03:20Generální ředitel Novák? O tom bych musel něco vědět.

01:03:24Přijel sice nějaký omšelý strejda, ale to sotva bude on.

01:03:28Proč jste mi raději nezavolal? Jet v noci autem zbytečně?

01:03:35Mám proti těm projektům námitky a další jednání jsem odmítl.

01:03:40Ještě mě nikdo nepřesvědčil, že to přinese užitek.

01:03:44Škoda.

01:03:48-Zůstanete přes noc?
-Ne, čeká na mě žena.

01:03:54Tím lépe pro mé utajení, které mi dnes poskytlo zábavu.

01:04:04Někdy je lepší být účetním, než generálním ředitelem.

01:04:09Doprovodím vás.

01:04:36Musím si dojít pro kapesník.

01:04:38-Poslužte si.
-Ne, děkuji.

01:04:45Zkuste sekčního šéfa, když je teď sám.

01:04:49Kdepak, raději počkám na tajemníka.

01:04:56-Vy jste se vrátil?
-Vůbec jsem jí nestačil.

01:05:00Jsem z toho tancování už unavený.

01:05:03Nejsem taneční mistr!

01:05:11Šťastnou cestu, pane kolego a pozdravujte paní.

01:05:15Děkuji, pane generální řediteli.

01:05:17-Dobrou noc.
-Dobrou noc.

01:05:19-Dobrou noc, pane účetní.
-Poklona, slečno.

01:05:23Zdá se, že je to vaše slabost, hrát si na velkého pána.

01:05:28Není to přehnané, nechat se titulovat generální ředitel?

01:05:32Nestačil by vám titul ředitele?

01:05:36Já za to nemohu, slečno.

01:05:37Takhle mi říkají moji přátelé z legrace.

01:05:42To jsem ráda, jinak bychom spolu nevycházeli.

01:05:44To bych nerad.

01:05:45Na shledanou, pane generální řediteli.

01:05:48No, no!

01:05:49Copak nepatřím k vašim přátelům?

01:05:51To by bylo pro mne vyznamenání. Ale říkejte mi jenom Nováku.

01:05:56-Na shledanou, pane Nováku.
-Na shledanou zítra u snídaně.

01:06:06Bylo ujednáno, že vy si vezmete tajemníka.

01:06:09Copak jsem mohl, když pořád tančil s tou slečnou?

01:06:12Před ní přece nebude mluvit.

01:06:15Teď je slečna pryč a vy se tu se mnou hádáte.

01:06:17Já tedy jdu, aby bylo po vašem.

01:06:21-Jak jste se tu bavili, pánové?
-Jaká zábava, když tu nejste?

01:06:25-Má to být snad narážka?
-Kdepak.

01:06:30-No ovšem, zase pozdě!
-Jste zbytečně ironický.

01:06:37-Tak pro ni!
-Už letím.

01:06:44Váš valčík, pane sekční šéfe.

01:06:47Smím prosit?

01:06:53-Vás poslat pro smrt!
-Vás pro tabák.

01:06:57No dovolte!

01:06:58Proč nejdete k tajemníkovi, když je sám?

01:07:00Toho jste si vzal na starost vy.

01:07:01-Vlastně proč bych nešel?
-Seďte, já to zařídím.

01:07:03-Jdu, vy přítěži!
-No dovolte!

01:07:11Nic nového, pánové.

01:07:13Pan ministr odcestoval a vrátí se až zítra.

01:07:15-Snad byste nám mohl...
-Ale já nic nevím.

01:07:18Prý sem přijel generální ředitel Novák,

01:07:21aby s panem ministrem jednal o půjčce na podzemní dráhu.

01:07:25Tak vidíte!

01:07:26Od novinářů se člověk přece jen dozví nějakou novinku.

01:07:29Ale já o tom opravdu nic nevím.

01:07:31-Opravdu?
-Mé slovo, pánové.

01:07:34Tak promiňte, pane doktore.

01:07:43To s tím generálním ředitelem měla být finta, co?

01:07:47-Ne, prý to má být pravda.
-Vždyť jste mi o tom nic neřekl.

01:07:51Nebudu vám všechno říkat.

01:07:53-Pěkný kolega!
-To já o vás nemohu říct.

01:08:06Děkuji vám, slečno.

01:08:08Kolik je hodin?

01:08:10-Tři čtvrtě na dvanáct.
-A 3 minuty.

01:08:12Už tak pozdě? Jdu spát.

01:08:14Včera diktát u pana ministra a dneska zase tak dlouho!

01:08:17To bych dlouho nevydržela.

01:08:19Dobrou noc.

01:08:20-Doprovodím vás.
-Doprovodíme vás.

01:08:29Děkuji vám za roztomilý večer.

01:08:31Dobrou noc.

01:08:41To byl dnes den! Jsem z toho úplně zničený.

01:08:45Je toho na vás moc.

01:08:47Spravedlivé vystřídání, zítra ji budu hlídat já.

01:08:50Musí zmizet na celý den. Odvezu ji někam hodně daleko.

01:08:54Vyloučeno! Pomyslete na následky.

01:08:57Co kdyby se to dozvěděla vaše žena?

01:09:56Slečna Urbanová už tu není?

01:09:59Asi před půl hodinou odjela s tajemníkem pana ministra.

01:10:04To se nedá nic dělat.

01:10:06Tak pojď, Adámku.

01:10:08Dneska půjdeme na houby sami.

01:10:12Ale jen do vysokého lesa, abychom se neumazali.

01:10:15Copak já, ale ty!

01:10:48Došel nám benzín a pumpa nikde.

01:10:51-Co budeme dělat?
-Nejdřív se najíme.

01:11:172x míchaná vajíčka a chleba s máslem.

01:11:26Ještě okamžik.

01:11:27-Kde je nejbližší pumpa?
-Na dvoře.

01:11:31Máme moc dobrou vodu.

01:11:34Myslím benzínové čerpadlo, došel mi benzín.

01:11:37Benzín tady vůbec nedostanete.

01:11:39-A pumpa je daleko?
-Na dvoře!

01:11:45Jak je vidět, do večera se odtud nedostaneme.

01:11:47Až jestli seženu benzín.

01:11:49Každou chvíli vám jede autobus.

01:11:52To je pařez!

01:11:55Koukej, Adame, hřib.

01:12:00Zapomněl jsem, že se o houby nezajímáš.

01:12:16Dobrá voda, železitá.

01:12:18Dobrá pro změnu, mám změnu ráda.

01:12:21Rozumím, až odejdu, přijde zase jiný.

01:12:24Možná je to tak lepší.

01:12:27Co znamená ministrův tajemníček?

01:12:30Jste mladá, půvabná, bohatá. Můžete mít všechno.

01:12:38Já že jsem bohatá?

01:12:39-Kdo myslíte, že jsem?
-Kdo?

01:12:42Mladá písařka na stroji, která se dostala mezi smetánku

01:12:46jen proto, že náhodou vyhrála 2 týdny štěstí zadarmo.

01:12:51Opakujte mi to ještě jednou.

01:12:54Jsem úřednice vyšší, štíhlé postavy...

01:12:59To je krásné!

01:13:01A já si netroufal vám říci, že vás mám...

01:13:04Teď vám řeknu všechno.

01:13:05Od okamžiku, kdy vám ministr diktoval, jsem neměl klid.

01:13:09Dostal jsem rozkaz.

01:13:11Vy znáte státní tajemství, hotel je plný novinářů

01:13:16a já vás mám hlídat.

01:13:23Tak je to! Proto jste se o mě zajímal!

01:13:30Jezírko, útěk, růže, tancování a dnešní výlet.

01:13:34Ale teď už mě hlídat nemusíte!

01:13:37Nechte mě domluvit!

01:13:39-Chtěl jsem vám říct, že vás mám... -Hlídat.

01:13:42Zesměšnil jste mě a to byste si netroufl,

01:13:47kdybych byla bohatá.

01:13:48A všechno co mi pan ministr diktoval povím!

01:13:57Martičko!

01:13:59Pro vás nejsem Martička!

01:14:02Martičko!

01:14:20-Někdo mi ukradl vůz!
-Cože?

01:14:22Někdo mi ukradl vůz!

01:14:26Kdepak, náš Tonda je taky šofér.

01:14:31On vám s ním jel pro benzín.

01:14:33Ale říkal, že ho máte dost.

01:14:37Co jste mi to provedli!

01:14:39Nebojte se, už se 4x naboural, on už si dá pozor.

01:14:47To jste mě moc potěšil.

01:14:50-Za to vám moc děkuju.
-Nemáte zač, rádo se stalo.

01:14:55A tu vodičku nedopijete?

01:15:11-Ještě jednu lahev?
-Ne.

01:15:15Ale dítě!

01:15:17Nemůžeme dělat našim hostitelům takovou útratu.

01:15:19Ale já si tuhle útratu zaplatím z vlastního.

01:15:23Dělám to kvůli vám, abyste měla lepší náladu.

01:15:29Já už budu do smrti nešťastná.

01:15:34Tak už na něj nemyslete.

01:15:40Když já ho mám ráda.

01:15:42Neměli jsme sem chodit, vůbec se sem nehodíme.

01:15:50Lidé by si mohli myslet, že vám ubližuju.

01:15:55To ne na vás, jsou tu mouchy.

01:15:58Jedeš!

01:15:59Tady je.

01:16:03(zpívá)

01:16:20-Vy to znáte?
-Ovšem.

01:16:22A mám radost, že máte zase veselou náladu.

01:16:31Já jsem tak nešťastná.

01:16:36Pozor, Martičko, dívá se na nás nějaký pán.

01:16:45Dobrý den, jsem redaktor Světa v obrazech.

01:16:49Všchny čtenářky bude zajímat, jak jste strávila 2 týdny štěstí.

01:16:55Pán dovolí?

01:16:57Vy ho neznáte? To je přece pan Novák, 2. cena.

01:17:01Aspoň zabijete 2 mouchy jednou ranou.

01:17:03To je báječné!

01:17:04-Řeknete mi také něco?
-Nejsem žádný řečník!

01:17:08Zatím vám nebudu nic povídat.

01:17:19-Šel k nim. -Kdo?
-Náš kolega.

01:17:22-Ke komu?
-K příelkyni pana tajemníka.

01:17:26Ta určitě něco ví, je pořád s ním.

01:17:30Že bychom šli za ní?

01:17:38Poklona, pane sekční šéfe.

01:17:40-Všechno v pořádku, příteli?
-Strašné fiasko.

01:17:43Co se stalo?

01:17:44Byl jsem s ní na výletě, došlo k nedorozumnění,

01:17:48urazila se a utekla mi.

01:17:51Jak to utekla? Měl jste přece auto.

01:17:53S tím odjel syn hostinského a vrátil se až za 5 hodin.

01:17:56Mít v tu chvíli flintu, tak jsem střílel.

01:18:00Klid, příteli.

01:18:02-A kde je ta slečna?
-Jitě už v hotelu.

01:18:06Vezměte si ji dnes na starost vy, prosím vás.

01:18:11A byl bych vám vděčný, kdybyste mě s ní usmířil.

01:18:17Jsem nešťastný člověk.

01:18:21-Vy jste do ní...
-Hodně.

01:18:27Uvidíme, příteli, co se dá dělat.

01:18:31Teď pospíchám, jdu k ministrovi.

01:18:35Pan ministr se už vrátil?

01:19:05Přimluvte se, aby nám pan tajemník řekl o té půjčce pár slov.

01:19:09-Vy se s ním dobře znáte.
-Proto jsme se osmělili.

01:19:13Kdepak, pánové.

01:19:21O té půjčce chcete něco vědět? Tak to vám povím všechno.

01:19:25Je to prý velká zahraniční půjčka?

01:19:28-Je už ruka v rukávě?
-Ano, pánové.

01:19:30Nevěřím, že by se podařilo ministrovi sehnat ty peníze.

01:19:32-Také účel mě nepřesvědčuje.
-Vás ne, ale jiné pány ano.

01:19:38Já vím, jak celá ta věc vypadá. Budu o tom povídat.

01:19:43Pan ministr může mít i miliardu, když bude chtít.

01:19:48Přímo mu ty peníze cpou, jen podepsat.

01:19:52Na to nezapomeňte!

01:19:56Děkujeme.

01:20:00Na shledanou.

01:20:07Pánové, nechoďte s tím na veřejnost.

01:20:11Je to státní tajemství.

01:20:14Buďte bez starosti. Na shledanou.

01:20:19Když jste mi nic nepověděl, napíši si to sám.

01:20:22Fotky uděláme zítra.

01:20:28Myslím, že uděláme nejlépe, když půjdeme spát.

01:20:32Začínáme oba mluvit hlouposti.

01:20:35Ba ne, já chci být veselá.

01:20:37Ne, sama zde zůstat nemůžete a na mě už je pozdě.

01:20:42Ještě chvilku!

01:20:56Jste náš host, pane Nováku a my se vynasnažíme,

01:20:58abyste u nás prožil týden štěstí.

01:21:01Děkuji vám, pane řediteli.

01:21:03Všichni jsme se na vás těšili, pane Nováku.

01:21:06Ručím vám za nejvzornější a nejrychlejší obsluhu.

01:21:10Děkuji mnohokrát.

01:21:14Všichni na svá místa.

01:21:19S pravdou ven, kdo jste vy?

01:21:23Cyril Novák, generální ředitel Spojených bank.

01:21:29Ale jinak obyčejný Novák.

01:21:33Bavil mě váš omyl a nechtěl jsem přijít

01:21:36o roztomilou společnici.

01:21:42Už se na mě nezlobte, slečno Martičko.

01:21:47Pane generální řediteli, doprovoďte mě.

01:22:02Dobrou noc.

01:22:04Musím vám říct, že jste mě zklamal.

01:22:08Všichni se o mě zajímali jen proto,

01:22:11že mi pan ministr diktoval něco o státní půjčce.

01:22:14-Diktoval?
-Ano.

01:22:16Věřte, že mě tato věc nikdy nezajímala.

01:22:20Tuto půjčku už jsem jednou odmítl poskytnout.

01:22:23Naše banky nemají zájem o stavbu podzemní dráhy.

01:22:27Podle mě je projekt předčasný.

01:22:31Vy ji nepotřebujete, protože jezdíte autem.

01:22:37Ale my, kteří máme daleko do zaměstnání a musíme ráno

01:22:40brzy vstávat ji potřebujeme.

01:22:44A jak ubyde hluk v ulicích, stoupne bezpečnost.

01:22:49A co lidí získá práci.

01:22:51A na to si nedovedeme půjčit sami sobě?

01:22:54To není opatrnost finančníka, to je šosáctví.

01:23:00Ale ne, slečno, nebuďte na mě zlá.

01:23:04Jste bystrá hlava a opět jste mne přivedla na dobrou myšlenku.

01:23:10Dobrou noc a na shledanou zítra.

01:23:14Dobrou noc, pane generální řediteli.

01:23:25My si neumíme půjčit sami sobě? To je šosáctví.

01:24:14Tady Novák, spojte mě s panem ministrem.

01:24:24Generální ředitel Novák, mohl bych vás ještě teď navštívit?

01:24:29Jde o naléhavou věc.

01:24:33Děkuji, už jdu.

01:24:44-Co si dáte?
-Koňak.

01:24:50Neradi bychom si půjčovali v cizině.

01:24:54Teď potřebuji už jen potvrzení, abych to mohl předložit radě.

01:25:00To zařídím osobně.

01:25:02Půjčka bude povolena, úrok co nejnižší.

01:25:10A teď mi o ní povězte něco bližšího.

01:25:15Moc o ní nevím.

01:25:18Roztomilá a pořádná dívka.

01:25:21Vyhrála v nějaké soutěži pobyt zdarma.

01:25:25Mě považovala za 2 výherce a hned se do mě pustila,

01:25:31že využívám pohostinství, protože jsem si dopřával.

01:25:36Já myslel, že je to naše nová úřednice.

01:25:39To je škoda!

01:25:42Kdybych s ní neměl jiné plány, vzal bych si ji za sekretářku.

01:25:46Ale v cestě mi stojí váš tajemník a ten má u ní lepší vyhlídky.

01:25:51-Zatím jsou pohádaní.
-A proč?

01:26:00Doufám, že mi je pomůžete dát dohromady.

01:26:04Bude to krásný pár.

01:26:08Hned zítra pana tajemníka vyzpovídám.

01:26:12-Všichni ještě spí?
-Včera tu bylo živo.

01:26:15V poledne sem má přijet nějaká vzácná návštěva.

01:26:25Dobré jitro.

01:26:29Chci vás poprosit, vyřiďte všem, že jim ze srdce děkuji.

01:26:37Vy odjíždíte? Vám se u nás nelíbí?

01:26:42Líbí, ale nebyla bych tu šťastná.

01:26:56-Tak co tomu říkáte?
-Právě jsem to četl.

01:27:08Žádám o propuštění.

01:27:12Ta dáma, které jste diktoval, nebyla naší úřednicí.

01:27:19Dosud jsem neměl příležitost vám to vysvětlit.

01:27:23A jak se to stalo?

01:27:25Do příští správní rady vypracujte návrha na zřízení

01:27:28prázdninového fondu pro naše zaměstnance

01:27:30a z mého konta tam převeďte 100 tisíc korun.

01:27:40Na čtvrtek svolejte ředitelskou radu.

01:27:46Musíme pro podzemní dráhu něco udělat.

01:27:52Musíme to nějak napravit.

01:27:58Haló? Zase nás to přerušuje!

01:28:06Celý život se zbytečně rozčiluješ a nemá to význam.

01:28:26Technická závada.

01:28:36Napište do libeňských strojíren, že si přeji,

01:28:40aby byl účetní Novák povýšen na vrchního účetního.

01:28:45Prokázal mi velkou službu a ani o tom neví.

01:28:52To je všechno, na shledanou.

01:29:02Tak to tedy bylo!

01:29:07Zásluhou té slečny jsem včera v noci sjednal státní půjčku.

01:29:19A teď jděte pro slečnu Urbanovou, chci jí poděkovat.

01:29:27Nevím, jestli se mnou bude chtít...

01:29:31Vím, že jste se pohádali, proto vás posílám,

01:29:34abyste ji osobně požádal.

01:29:37Bylo by mi líto, kdyby mezi vámi něco nehrálo.

01:29:41-Ona totiž...já totiž...
-Já vím, že jste zamilován.

01:29:49Tak běžte, pospěšte si.

01:29:52A tu vaši demisi neberu na vědomí.

01:29:56Děkuji vám.

01:30:03Slečna Urbanová odešla?

01:30:09Slečna Urbanová šla na procházku?

01:30:12-Slečna odešla.
-A kam?

01:30:15Na nádraží, vrací se domů.

01:30:20-Jak je to daleko.
-Půl hodiny pěšky.

01:30:25-Pan doktor Diviš?
-Ano.

01:30:27Na vašem místě bych byl rychlejší.

01:30:31Na vlastní kůži jsem poznal, že štěstí jde kolem jen jednou.

01:30:36A když je nechytí hned, pěšky je nedohoní.

01:30:41Nemáte-li auto, máte mé k dispozici.

01:30:45Děkuji, mám svoje.

01:31:42-Co chcete, pane?
-To uvidíte.

01:31:45-Já vás vůbec neznám!
-To nevadí.

01:31:49To vás přijde draho.

01:31:58Vyplňuji rozkaz pana ministra a pana generálního ředitele,

01:32:01abyste se vrátila.

01:32:03-Nemají právo mi rozkazovat.
-Pravda, od toho jsem tu já.

01:32:09Proč to všechno děláte?

01:32:11Protože vás mám hrozně rád, nemohu bez vás žít...

01:32:14Ale já vás nemám ráda!

01:32:17Jste pro mě vzduch, nenávidím vás!

01:32:25Varuji vás, abyste to neopakoval!

01:32:49Připíjím na zdraví našich snoubenců.

01:32:52A já na všechno krásné ve vašem životě.

01:33:13Važte si jí, pane doktore.

01:33:16Je to ta nejdiskrétnější dívka, kterou jsem poznal.

01:33:19Ani vám neřekla, že jsem celou dobu diktátu spal.

01:33:25A to bylo to státní tajemství.

01:33:33Proč jsi tak zvážněla?

01:33:36Maminka nepřijela. Asi se na mě zlobí.

01:33:46Vážení snoubenci, jménem tisku vám přejeme všechno nejlepší.

01:34:26Rádi bychom se připojili k vaší radosti.

01:34:31Jsme nadšeni, že ze 2. týdnů štěstí zde vykvetlo štěstí na celý život.

01:34:42Ať žijí snoubenci!

01:34:57Maminko, já jsem šťastná!

01:35:05Skryté podtitulky: Barbora Petrů