iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
12. 10. 2016
23:40 na ČT art

1 2 3 4 5

18 hlasů
1242
zhlédnutí

ASAP

Anarchie slavná, Alexandrem požehnaná

Překlady Alexandra Bloka — Lubor Kasal a Libor Dvořák — Anarchismus v literatuře

25 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

ASAP

  • 00:00:12 VRZÁNÍ DVEŘÍ
  • 00:00:18 -ASAP...
  • 00:00:25 CVRLIKÁNÍ PTÁKŮ
  • 00:00:32 -Charošij večer, prauda?
  • 00:00:34 -Dnes nás čekají
    prudké výbuchy ideí.
  • 00:00:38 -Po celé dvacáté století až dodnes
    anarchisté volají: "Smrt systému!"
  • 00:00:43 -V české poezii má anarchismus
    podobu spíše ironickou.
  • 00:00:47 Vpadneme však do Ruska,
    mezi anarchisty rudé,
  • 00:00:51 smrtelně vážné.
  • 00:00:54 Do Ruska ledna 1918,
    do Ruska Alexandra Bloka.
  • 00:00:57 -Anarchie slavná,
    Alexandrem požehnaná.
  • 00:01:00 -ASAP.
  • 00:01:07 -Joseph Conrad:
    "Černoch z lodi Narcissus".
  • 00:01:10 Joseph Conrad, již potřetí do vás,
    pleno titulo diváci,
  • 00:01:14 hrneme další jeho knihu.
  • 00:01:16 Chcete se plavit z Bombaje
    do Londýna po čertech
  • 00:01:19 s drsnými matrosy?
  • 00:01:21 Už nikdo nenapíše takovýhle román,
    protože za sebou nebude mít
  • 00:01:24 16 let plaveb na plachetnicích
    jako polský Angličan Conrad.
  • 00:01:28 Při podzimkových večerech
    zažijete s lodí Narcissus
  • 00:01:32 s anarchočernochem bouře
    i bezvětří a také čestný boj
  • 00:01:35 překladatelky Petry Martínkové
    s proklatě těžkým,
  • 00:01:38 oceánovitě zaplavujícím textem.
  • 00:01:41 -Jaroslav Šerák, Jomar Honsi,
    Jaroslav Hašek: "Sebrané verše".
  • 00:01:46 Jaroslav Hašek, génius,
    nebo asociální uličník?
  • 00:01:50 K tradičnímu sporu rychlokvašek
    teď přispívá hutný příspěvek,
  • 00:01:55 Haškovy verše. Sebrané.
  • 00:01:58 Mladý Hašek jako lehký dekadent,
    také cítící s proletáři,
  • 00:02:03 ale ve zbývajícím dvacetiletí
    především věru žravý satirik,
  • 00:02:07 případně příležitostný veršovec.
  • 00:02:11 Avšak s podstatnou odbočkou
    ze svých rudoarmějských časů.
  • 00:02:15 Literární okraj tohle určitě není,
    neboť vtip, sarkasmus,
  • 00:02:19 hořkost, smutek.
  • 00:02:22 -Milan Šedivý:
    "Pod Hádovou zmijovkou".
  • 00:02:25 Sbírka básní Milana Šedivého
    není brilantní,
  • 00:02:28 formálně vynikající,
    perspektivně proslulá.
  • 00:02:31 Jen nad ní našince napadá
    - tahle slova jsem chtěl
  • 00:02:34 někdy najít, pochopit, vyslovit.
    A tento básník tak učinil za mě.
  • 00:02:39 Vyšla kdysi kniha s názvem,
    jenž přináleží této sbírce:
  • 00:02:42 "Poezie stále budoucí".
    Škoda citovat, nutno číst.
  • 00:02:46 -Katerina Clarková:
    "Moskva, čtvrtý Řím".
  • 00:02:50 "Kdysi padl Řím.
  • 00:02:53 O tisíc let později padla Nova Roma
    alias Konstantinopol,
  • 00:02:57 neboli Cařihrad, dnes Istanbul.
  • 00:03:00 Třetím Římem se podle Rusů
    stala Moskva."
  • 00:03:03 Ale co znamená přídomek
    "Moskva, čtvrtý Řím"?
  • 00:03:06 Americká slavistka jím přezdila
    Moskvu stalinských třicátých let.
  • 00:03:11 Clarková líčí, co přitahovalo
    levici z celého světa k městu,
  • 00:03:15 kde se ve dne plánovaly
    šťastné zítřky a v noci zatýkalo,
  • 00:03:18 vyslýchalo a vraždilo.
  • 00:03:27 -Alexandr Blok
    a jeho báseň "Dvanáct".
  • 00:03:29 V doslovu k jejímu novému překladu
    rozebírá Alena Kobyláková
  • 00:03:32 překlady předchozí.
  • 00:03:34 Začal s nimi Jaroslav Seifert,
    pokračovali Bohumil Mathesius,
  • 00:03:37 Vojtěch Jestřáb
    a také Václav Daněk, náš host.
  • 00:03:41 -Dobrý večer.
    -Dobrý večer.
  • 00:03:44 -Pane Daňku, ve stručném běhu
    času, tady je první překlad
  • 00:03:48 Blokových "Dvanácti", Seifertův.
    Tady je druhý, Mathesiův.
  • 00:03:52 Tady je třetí, Václava Daňka.
    Tady je čtvrtý, Vojtěcha Jestřába.
  • 00:03:57 -Kamarád můj.
    -Ano, Brňák.
  • 00:04:01 -On byl v Praze potom léta.
  • 00:04:04 -Pátý je Památníku písemnictví,
    který nevyšel knižně.
  • 00:04:08 A tohle je nový,
    šestý překlad...
  • 00:04:11 -Od Lubora Kasala.
    -Ten vyšel letos, jo?
  • 00:04:15 -Ten vyšel teď.
    -Ten je úplně nový.
  • 00:04:18 -Ten je úplně čerstvý.
    -Úplně čerstvý, současný.
  • 00:04:21 -Teď se zanoříte do textu
    a přestanete s námi hovořit,
  • 00:04:24 to nejde.
    -Že o něm vůbec nevím.
  • 00:04:26 -Ale možná to otvírá
    tu první otázku.
  • 00:04:28 Dokázal byste se zamyslet
    nad tím, čím to je,
  • 00:04:31 že má ještě dneska smysl
    překládat pošesté
  • 00:04:34 Blokových "Dvanáct"?
  • 00:04:39 -Já myslím, že vždycky to má smysl.
    Jako to mělo smysl tenkrát.
  • 00:04:43 Třeba,
    když jsme u ruské literatury,
  • 00:04:47 takže moje generace
    z ruské poezie překládala
  • 00:04:51 ty staré překlady znovu:
  • 00:04:53 Mathesia, Marie Marčanové,
    Teichmanna atd.
  • 00:04:57 Protože jazyk se vyvíjí.
  • 00:05:03 A je třeba přiblížit ty překlady
    současnému čtenáři.
  • 00:05:09 Takže já se vůbec nedivím,
    že Luboš...-Lubor Kasal.
  • 00:05:14 -Lubor Kasal, to je ten,
    co byl šéfredaktorem Tvaru.
  • 00:05:18 -Tvaru.
    -Dlouhou dobu, no.
  • 00:05:21 -No tak vůbec se nedivím,
    že je tady nový překlad.
  • 00:05:25 Vždyť ten můj překlad vlastně...
  • 00:05:28 je už padesátiletý.
  • 00:05:31 -Tak tohle je jeho první vydání,
    pokud se nemýlím.
  • 00:05:34 -Ano, v roce 1967.
  • 00:05:36 A překládal jsem to v roce 1966,
    už nově.
  • 00:05:40 -Řekněte mi,
    když jsme spolu mluvili předběžně,
  • 00:05:44 tak jste mluvil o tom,
    že ruská strana měla
  • 00:05:48 o tuhle knížku
    velmi zvláštní zájem.
  • 00:05:51 Tady vyšla v nákladu
    8000 kusů tenkrát.
  • 00:05:54 -8000, a oni chtěli dalších 10.
  • 00:05:57 My jsme jim poslali
    asi tisíc výtisků z toho.
  • 00:06:00 Teda my, to nakladatelství.
    A oni žádali dalších deset.
  • 00:06:05 -Deset tisíc.
  • 00:06:07 -No, ale jistě že ne proto,
    jak jsem vám už říkal,
  • 00:06:11 aby si přečetli naše překlady,
    i jejich ruských originálů.
  • 00:06:16 I když oni mnohé ty originály
    taky neznali,
  • 00:06:20 protože z takové až jedné čtvrtiny
    to byly básně emigrantů.
  • 00:06:28 Takže ta "Inostrannaja literatura",
    tak se to tenkrát jmenovalo...
  • 00:06:33 -Ten časopis.
    -No, naše...
  • 00:06:37 Tady to bylo na Václaváku,
    jak se to jmenovalo?
  • 00:06:42 -Meždonárodní...
    -Mezinárodní literatura.-Ano.
  • 00:06:46 -No, takže zažádali si
    o těch dalších deset tisíc výtisků.
  • 00:06:51 Proč?
  • 00:06:53 Protože tam byli výtvarníci,
    které revoluce jaksi vyvrhla.
  • 00:06:59 Většina z nich patří k avantgardě
    moderní výtvarné tvorby vůbec.
  • 00:07:07 Žili v Evropě, ve Francii atd.
  • 00:07:11 A ruští čtenáři prahli
    po té knižní grafice
  • 00:07:15 z revolučních let,
    která jim byla revolucí odepřena.
  • 00:07:25 Takže tam byli Malevič, Kandinskij,
    Chagall, Lisický, Elena Guro,
  • 00:07:30 oba Buruljukové, Favorský atd.
  • 00:07:34 Jednak jsem toho dost přivezl já,
    poněvadž jsem se s výtvarníky
  • 00:07:39 z Moskvy stýkal,
  • 00:07:41 a ostatní - tam je napsán
    výtvarný redaktor
  • 00:07:45 René Murat, doplnil.
  • 00:07:50 -Ještě jednu věc.
  • 00:07:53 Blok,
    když se dělal jiný výbor z něj,
  • 00:07:56 tak jste ho pojmenoval
    "Verši o krásné dámě".
  • 00:07:58 Když je ten Jestřábův výbor,
    "Lampy navečer".
  • 00:08:02 Už jenom ty názvy jsou
    v kontrastu k tomu,
  • 00:08:05 že Blok tady byl přednostně chápán
    jako básník,
  • 00:08:09 který vlastně přitakal bolševikům.
    Lze ho takhle interpretovat?
  • 00:08:14 -Nelze ho takto interpretovat.
  • 00:08:18 On přitakal předpokládané
    a vysnívané demokracii.
  • 00:08:24 On revoluci chápal jako demokracii.
  • 00:08:30 I Lenin v těch prvních proslovech
    mluvil o demokracii,
  • 00:08:34 která zavládne.
  • 00:08:36 A on byl potom velice rozčarován
    v posledních letech,
  • 00:08:41 když už viděl,
    že to žádná demokracie není.
  • 00:08:44 Zavírání intelektuálů
    a spisovatelů, popravy atd.
  • 00:08:51 Já myslím, že se to podepsalo
    i na jeho smrti.
  • 00:08:54 Jemu bylo kolik,
    jednačtyřicet v roce 1921.
  • 00:08:58 -A ještě jednu věc, celá báseň
    končí tím, že se zjeví Kristus.
  • 00:09:02 -No.
    -Je to vlastně nejznámější pasáž.
  • 00:09:06 -Tak tak.-Závěr celé poemy,
    jestli to takhle můžu nazvat.
  • 00:09:10 -Ano, ano.
    -Co ta symbolika znamená?
  • 00:09:13 A proč ji přesto
    ti rudí akceptovali?
  • 00:09:16 -No oni ji neakceptovali.
  • 00:09:19 A s tím měl velikánský potíže,
    už doma. Kvůli tomu...
  • 00:09:25 On to napsal v lednu osmnáct.
    3. března to vyšlo.
  • 00:09:31 Zrovna když byl podepsaný
    Brestlitevský mír,
  • 00:09:35 tak vyšlo "Dvanáct",
    a teď se to začalo interpretovat.
  • 00:09:39 A najednou s tím byly potíže.
  • 00:09:43 A levičáci,
    hlavně ti z toho proletářského
  • 00:09:47 RAPPu, byli proti tomu.
  • 00:09:53 Takže v mnoha interpretacích
    u Bloka končí "Dvanáct":
  • 00:10:00 "V peredi Jezus Christus".
  • 00:10:05 A tam ty inscenace končily taky:
    "V peredi iďot matros", "námořník".
  • 00:10:14 A Lunačarskij,
    který obhajoval Krista,
  • 00:10:18 to byl ministr kultury, že jo...
    -Lidový komisař.
  • 00:10:22 -Tak si potom z něj dělali taky
    psinu a uváděli to taky:
  • 00:10:26 "V peredi...
  • 00:10:29 s věnčikom i zros...
  • 00:10:33 Lunačarskij nar konpros."
  • 00:10:39 Takže až do téhle té persifláže
    to šlo.
  • 00:10:48 Básník,
    že to musí být jeden z mnoha,
  • 00:10:52 normální člověk,
    který nesmí nic vlastnit.
  • 00:10:59 Nic prostě nemít musí.
  • 00:11:02 A jemuž je dáno sedět
  • 00:11:04 s nedopitou holbou
  • 00:11:09 v tom nejtemnějším koutě a...
  • 00:11:14 skalným pohledem do daleka...
  • 00:11:21 poslouchat...
  • 00:11:26 domýšlet a svědčit.
  • 00:11:31 No, to byl vzor Seifertův.
  • 00:11:34 Jaroslav Seifert
    podle toho žil taky tak.
  • 00:11:38 A já ty dva básníky mám ze všech,
    s nimiž jsem se stýkal buď
  • 00:11:42 jako překladatel,
    nebo se Seifertem i osobně,
  • 00:11:47 ty dva básníky mám nejradši.
  • 00:11:50 -A díky, je to zvláštní,
    že se potkávají
  • 00:11:53 v tom prvním překladu "Dvanácti".
  • 00:11:56 -No vidíte, to ještě.
    Jaroslav Seifert.
  • 00:11:59 Komu myslíte,
    že jsem svůj překlad poslal?
  • 00:12:02 Jaroslavu Seifertovi
    do Mariánských Lázní,
  • 00:12:05 kde se tenkrát léčil.
  • 00:12:08 A dostal jsem od něj,
    ježkovy oči, takovej paján,
  • 00:12:11 který nebudu citovat vůbec.
  • 00:12:14 Ale já bych stejný paján chtěl,
    až si to přečtu, a nepochybuji,
  • 00:12:18 že to bude lepší než já,
    i já bych to dneska
  • 00:12:22 po padesáti letech už dělal jinak,
    tak bych rád vyslovil
  • 00:12:27 tomuto novému překladateli.
  • 00:12:32 Ale musím si to napřed přečíst
    a musí mě o tom přesvědčit.
  • 00:12:36 -Dejte nám vědět.
    Dejte nám vědět, co tomu říkáte.
  • 00:12:40 Já si myslím, že je to skvělé.
    -Děkuju.
  • 00:12:42 -Děkujeme vám.
    -Děkujeme.
  • 00:12:48 Lubor Kasal, muž,
    který mnoho a mnoho let
  • 00:12:52 dělal trpělivého šéfredaktora
    literárního časopisu Tvar.
  • 00:12:56 Angažuje se,
    básnicky komentoval např. 11. září,
  • 00:13:01 mafiánský divoký tuzemský
    kapitalismus i Alexandra Bloka.
  • 00:13:06 Jako poctu Blokovi napsal
    svou báseň "Variaci Dvanáct".
  • 00:13:10 Ale Blok,
    Blok ho dohnal znovu.
  • 00:13:13 Přeložil veleslavných
    Blokových "Dvanáct",
  • 00:13:16 jako pravděpodobně
    již šestý překladatel.
  • 00:13:20 -Černý večer a sníh bílý,
    vítr sílí,
  • 00:13:23 vítr sílí,
    sotva lze stát na nohou.
  • 00:13:27 Vítr, vítr, vítr šílí,
    širou zem, oblohou.
  • 00:13:36 Vítr věje do závěje,
    pod závějí led,
  • 00:13:39 chodci kluzce potácí se,
    každý spadne hned.
  • 00:13:43 Ech, jak se potácí, chudáci.
  • 00:13:47 Od stavení ke stavení
    natažený špagát,
  • 00:13:50 na špagátu plakát.
  • 00:13:53 "Všechna moc
    ústavodárnému shromáždění".
  • 00:13:59 Stařenka sesychá,
    chce se jí plakat, nechápe,
  • 00:14:02 co to znamená,
    k čemu jsou ta písmena?
  • 00:14:06 Taková obrovská látka,
    kolik jen košilek
  • 00:14:11 bylo by pro děťátka.
  • 00:14:13 Všechna jsou bosá a odřená.
  • 00:14:18 Pro mě je a vždycky bylo důležité,
    aby verše takzvaně
  • 00:14:24 lezly z huby.
  • 00:14:27 To znamená,
    že ta hudebnost Blokovy poemy
  • 00:14:32 hrála pro mě jistě velkou roli.
  • 00:14:37 Ale já si pořád myslím,
    že...
  • 00:14:42 že to moc pro mě nesouvisí
    s nějakým ustrojením ideologickým.
  • 00:14:52 Protože jestliže k poezii
    budeme přistupovat tímto způsobem,
  • 00:14:57 tak ji nemusíme vůbec na světě mít.
  • 00:15:01 Můžeme psát články publicistické
    místo toho,
  • 00:15:05 můžeme psát nějaké
    sociologicko-politické eseje,
  • 00:15:10 ale proč poezie?
  • 00:15:13 Poezie má přece jinou funkci
    než tuhle tu ideologickou.
  • 00:15:28 Ona to mnohonásobně přesahuje,
    je tam prostě všechno.
  • 00:15:35 Když se to teda povede,
    tak je tam všechno.
  • 00:15:39 Tak je tam jak ta naděje,
    tak to zoufalství.
  • 00:15:42 Je tam zakódována
    už i ta příští prohra,
  • 00:15:46 jakkoli si myslíme,
    že teď vyhráváme
  • 00:15:50 a jakkoli jakoby ta báseň chce být
    o tom, že se třeba vyhrává,
  • 00:15:54 nebo naopak prohrává,
    ale už je tam zakódovaná
  • 00:15:58 ta příští výhra.
  • 00:16:01 Ta polarita, do které upadl svět,
    tak v poezii se zase stává jedním.
  • 00:16:09 Nějak ve mně asi pravděpodobně
    stále žila, takže potom v roce 2011
  • 00:16:14 jsem se jí inspiroval a napsal jsem
    vlastní poemu, stejnojmennou,
  • 00:16:20 jako poctu Alexandru Blokovi.
  • 00:16:28 A co pro mě bylo důležité, je,
    že já si myslím,
  • 00:16:33 že ta Blokova poema
  • 00:16:35 je především o naději.
  • 00:16:41 A ta moje...
  • 00:16:45 ten můj pokus,
    to je o beznaději.
  • 00:16:50 -Ono v tom Blokově případě
    je také zajímavé,
  • 00:16:54 že je to vlastně člověk
    z prudce intelektuálského
  • 00:16:58 profesorského prostředí,
    z prostředí vysoké ruské šlechty.
  • 00:17:08 Z prostředí svrchované noblesy,
  • 00:17:12 která byla příznačná
    pro konec carské říše.
  • 00:17:19 A možná,
    že měl vůbec Blok velké štěstí,
  • 00:17:23 že v tom jednadvacátém roce
    jako čtyřicátník umírá,
  • 00:17:27 protože vlastně jenom díky tomu
    se mohl stát součástí
  • 00:17:31 i sovětského poetického kánonu,
    protože už si to zkrátka
  • 00:17:35 ti literární vědci mohli vykládat,
    jak chtěli.
  • 00:17:39 I když pro nás,
    když to dnes čteme,
  • 00:17:42 tak je zřejmě nejpravděpodobnější,
    že Blok, jak se to intelektuálům
  • 00:17:48 často stává, je velkým příznivcem
    nějakého revolučního vzmachu,
  • 00:17:53 nebo, chcete-li, revoluční exploze,
    byť to, kam se to hrnulo,
  • 00:17:58 by Blok nadále po tom dvacátém roce
    dvacátého století
  • 00:18:03 jen ztěžka přijímal.
  • 00:18:05 -Ano, já rozumím přístupu literárně
    historickému, přesto to je věc,
  • 00:18:11 která mě na tom
    vlastně nezajímala.
  • 00:18:18 Mě na tom zajímalo to,
    jak je to udělané,
  • 00:18:22 strašně mě tam rajcovalo
    to spojení vysokého a nízkého.
  • 00:18:33 A to zřejmě bude souviset
    i s tou intelektuálskou rovinou
  • 00:18:37 Blokovy osobnosti.
  • 00:18:40 Ale ani mě moc nezajímá
    vlastně ten autor.
  • 00:18:44 Mě zajímá to dílo.
  • 00:18:50 Líbí se mi tam ten akcent
    na tu naději, líbí se mi to,
  • 00:18:54 že už v té naději je vlastně
    zakódováno
  • 00:18:57 nějaké to zoufalství, zklamání.
  • 00:19:04 Líbí se mi,
    jakým způsobem
  • 00:19:06 tam je potlačeno
    takové to básnické já.
  • 00:19:10 Že to básnické já z toho netrčí,
    jak někdy se to
  • 00:19:14 v lyrické poezii děje.
  • 00:19:20 Jsou tam přímé řeči, ten autorský
    komentář je zase jenom komentář.
  • 00:19:27 Není to nějak zvichřeného něco.
  • 00:19:34 Tohle to všechno mě na tom bralo,
    a proto jsem se to pokusil
  • 00:19:38 přeložit,
    v české literatuře asi pošesté.
  • 00:19:48 -Anarchismus včera dnes a zítra,
    anarchismus v literatuře
  • 00:19:52 i na ulici,
    anarchista v ASAPu - Jiří Feryna.
  • 00:19:55 Dobrý večer.
    -Dobrý večer.
  • 00:19:58 -Odrazili jsme se od revoluce,
    od Alexandra Bloka
  • 00:20:01 a jeho poemy "Dvanáct".
  • 00:20:03 Vycházíme z toho,
    že je napsaná v časech,
  • 00:20:06 kdy v té revoluci byla přítomná
    velká příměs anarchie.
  • 00:20:10 To znamená nějaké hluboké
    proměny společenského pořádku.
  • 00:20:15 Jak se na tuhle tu věc díváte?
  • 00:20:18 Ať už v případě Blokových
    "Dvanácti",
  • 00:20:22 nebo vůbec pojem anarchie,
    změna společenského řádu.
  • 00:20:26 -Tak já bych...
    Jak to říct?
  • 00:20:30 Rozhodně nechci být odborníkem
    na historii ruského anarchismu
  • 00:20:33 nebo historii obecně.
  • 00:20:36 Na to jsou samozřejmě povolanější,
    já spíš tu anarchii,
  • 00:20:39 respektive anarchismus vnímám
    z pohledu současného, z toho,
  • 00:20:43 že částečně tou anarchií
    do jisté míry žiji.
  • 00:20:47 S tím, že se aktivně nějak podílím
    třeba na činnosti
  • 00:20:51 autonomního sociálního centra
    Klinika,
  • 00:20:55 případně se účastním demonstrací,
    politicky jsem aktivní.
  • 00:20:59 A vidím, že tam dochází k určitým
    proměnám, že už anarchie opustila
  • 00:21:04 ten svůj utopický ideál
    a dovede jednat
  • 00:21:08 více pragmaticky a realisticky,
    v závislosti na tom,
  • 00:21:13 čeho by se jí mohlo podařit
    dosáhnout.
  • 00:21:16 -Kde pro tebe začíná ta hranice,
    kdy se ta takzvaně angažovaná
  • 00:21:21 poezie může stát
    tou poezií agitační?
  • 00:21:25 Kde je pro tebe ten bod,
    kdy si říkáš, á, tady už ubírám,
  • 00:21:28 jelikož bych se stával agitátorem
    a přestával bych býti
  • 00:21:32 řekněme básníkem?
  • 00:21:34 -Tak obecně tuhle hranici
    já tam úplně nevidím.
  • 00:21:36 Mně jde spíš o to,
    že se to vyskytuje
  • 00:21:39 v samotném myšlení
    dotyčného autora.
  • 00:21:41 Pokud bude chtít propagovat,
    tak propagovat bude.
  • 00:21:44 Pokud bude chtít napsat
    oslavnou báseň na téma
  • 00:21:47 "Holešovická výzva",
    tak to ostatně udělá.
  • 00:21:50 Což se i stalo třeba v případě
    velice komické figury
  • 00:21:53 Jiřího Šlejška.
  • 00:21:55 Ale pro mě jsou to otázky
    přirozené, a ne,
  • 00:21:58 že bych dával návod,
    jak to vyřešit nebo něco podobného,
  • 00:22:02 ale spíš si to potřebuji
    sám pro sebe zodpovědět,
  • 00:22:04 a tak si to zodpovídám
    právě v tom textu.
  • 00:22:07 -Teď jsem něco jako pozorovatel
    OSN v nějakém ghettu.
  • 00:22:10 Vy si tykáte, budiž,
    to je vaše věc...
  • 00:22:12 -Já se omlouvám.
  • 00:22:14 Jiří to strašně nemá rád
    na obrazovce,
  • 00:22:16 ale dnešní díl je anarchistický,
    takže si to můžeme dovolit.
  • 00:22:19 -Ne, to je v pořádku.
  • 00:22:21 A teď vy zmíníte jméno
    Jiřího Šlejška.
  • 00:22:23 Já v tom jsem totálně
    neinformován, nevím vůbec,
  • 00:22:26 o koho jde.
  • 00:22:28 A teď vaše sbírka vyšla
    v nákladu 300 kusů.
  • 00:22:30 A teď mi jde o to,
    jak tohle to může přesáhnout,
  • 00:22:33 samozřejmě se nemůžeme vrátit
    k Blokovým "Dvanácti",
  • 00:22:36 jak to může přesáhnout
    tuhle ghettoidní formaci?
  • 00:22:39 Vy se vzájemně můžete plácat
    po zádech, klást si otázky
  • 00:22:42 a odpovídat si na ně,
    ale kdy se to stane něčím
  • 00:22:45 veřejně rezonujícím,
    veřejně působivým,
  • 00:22:48 a přestane to být
    tímhle tím kamarádšoftem?
  • 00:22:52 -No, to už je problém,
    na kterém se točí česká literatura,
  • 00:22:56 a poezie obzvlášť,
    už několik let. Víc než deset.
  • 00:23:00 Co já vnímám třeba na nějaké
    mladé pražské ať už hudební,
  • 00:23:05 nebo obecně umělecké scéně,
    právě okolo třeba "Žižkovské noci",
  • 00:23:09 "Kliniky" a okolo těch dalších
    věcí, najednou,
  • 00:23:13 třeba v případě
    té "Žižkovské noci",
  • 00:23:16 tam asi tři roky zpátky vznikal
    literární stage.
  • 00:23:20 A na tu přišlo dejme tomu
    osmdesát lidí.
  • 00:23:23 Osmdesát lidí,
    kteří v životě poezii neslyšeli,
  • 00:23:26 poezii nečetli,
    o básníkovi měli představu takovou,
  • 00:23:30 že to je nějaký rozevlátý bohém,
    nebo něco podobného,
  • 00:23:33 ty klišovité...
  • 00:23:35 -Což naplňujete celkem obstojně,
    bych řekl.
  • 00:23:37 -To si rozhodně nemyslím.
  • 00:23:39 Já jsem velice usedlý člověk,
    když to takhle řeknu.
  • 00:23:43 Ale stalo se to, že najednou lidi
    objevovali poezii naprosto náhodně.
  • 00:23:47 A během těch několika let
    začali mít zájem tam chodit
  • 00:23:50 a znovu ji poznávat.
    -Logicky tedy otázka k té tvorbě.
  • 00:23:54 Je ta poezie i v momentě,
    kdy se dotýká těchhle těch
  • 00:23:57 společenských témat,
    je pro tebe funkčním nástrojem,
  • 00:24:00 který pomáhá tahle témata promýšlet
    i před jiným publikem
  • 00:24:04 i na jiných platformách,
    než je jenom to ghetto
  • 00:24:07 těch primárních stoupenců?
  • 00:24:10 -Zatím ne, pořád jsem v ghettu.
    Ale to není dané pouze mnou.
  • 00:24:15 Ostatně pořád se mi líp čte
    před lidmi, které znám,
  • 00:24:19 nebo kde cítím
    nějaký bezpečný prostor.
  • 00:24:22 Asi bych nečetl na koncertě
    Tomáše Ortela, nebo něco podobného.
  • 00:24:27 Nebudu vzhledem
    k svým názorovým postojům
  • 00:24:30 a dalším věcem vystupovat někde,
    kde nechci, nebo kde mám pocit,
  • 00:24:34 že bych pomáhal něčemu,
    s čím třeba názorově nesouhlasím.
  • 00:24:38 -Rozumím.
    -A tady je to v pořádku?
  • 00:24:40 -Tady je to v pořádku, mi přijde,
    naopak.
  • 00:24:42 -Tady jste taky v ghettu, Jiří...
    -No, to jsem v druhém ghettu.
  • 00:24:45 Ale když se ta ghetta navzájem
    pospojují, tak to může působit líp.
  • 00:24:50 -Musím říct, že anarchie
    jako symbol je zpřítomněná,
  • 00:24:54 a teď nechci vysílat žádné
    poselství starého zbrojnoše,
  • 00:24:59 je zpřítomněna tím,
    že se znovu křísí přízraky
  • 00:25:03 nacionalismu, nenávisti atd.
  • 00:25:06 A já ji pořád vnímám,
    a nakonec to i z vás cítím,
  • 00:25:10 takže pokud jsem vůči vám
    zdánlivě se dopustil výpadu,
  • 00:25:13 tak je to jenom zdánlivě.
  • 00:25:16 Já ji chápu jako perspektivní hráz
    těmhle těm zvrhlým ideologiím,
  • 00:25:20 které mají dneska
    masové vyznavače.
  • 00:25:24 Nebo masové počty vyznavačů.
  • 00:25:27 Z tohohle hlediska, přinejmenším
    z tohohle hlediska jsem rád,
  • 00:25:32 že jste přišel.
  • 00:25:34 -Tak děkuju.
    -My taky děkujeme.
  • 00:25:38 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská
    Česká televize, 2016

Související