00:00:12 VRZÁNÍ
00:00:18 ŠEPTÁNÍ
-ASAP...
00:00:23 CVRLIKÁNÍ
00:00:32 -Dobrý večer s ASAPem.
00:00:34 Dnes uslyšíme slova zpívaná v závratných hloubkách i výškách.
00:00:37 -Dobrý večer.
00:00:39 Veleudálost: vyšly "Dějiny opery".
00:00:41 -Atraktivní Snobárna, anebo Paradýzo?-ASAP.
00:00:51 Martin Nekola, "České Chicago".
00:00:53 Knižnice Dějin a současnosti vychází od roku 1996.
00:00:57 64. svazek přináší další knižní zprávu
00:01:00 o české emigraci do anglosaského světa.
00:01:04 Po Texasu a západní Austrálii.
00:01:06 Při vyslovení termínu "české Chicago"
00:01:10 se nám díky této knize vybaví kupř. 122 000 Čechů
00:01:13 žijících v Chicagu před 100 lety.
00:01:16 Vybaví se nám i starosta Antonín Čermák a spisovatel Jan Novák.
00:01:20 A především obdivuhodně zasloužilá komunita Čechů,
00:01:23 na jejíž příspěvek ke znovuzrození Československa
00:01:25 po roce 1945 nelze zapomenout.
00:01:29 Kniha obsahuje i neodolatelnou bizarnost.
00:01:32 Fotografii vskutku gigantické sochy
00:01:34 Tomáše Garrigua Masaryka jako blanického rytíře.
00:01:38 Dílo mistra Albína Poláška.
00:01:40 A popis okolností smrti Antonína Čermáka působí
00:01:43 neuvěřitelně dojímavě.
00:01:45 -Marcel Duchamp, "Rozhovory s Pierrem Cabannem".
00:01:48 Denně můžeme číst a slyšet rozhovory s různými personami,
00:01:51 jež - jak praví klasik - postrádající rysy
00:01:53 vytvářející osobnost, ač jsou takto označovány.
00:01:56 Což si takhle přečíst rozhovor s Marcelem Duchampem,
00:01:59 označovaným přídomkem
00:02:01 "nejinteligentnější člověk 20. století".
00:02:04 100 let stará fotografie Mana Rye na obálce ukazuje Duchampovu hlavu
00:02:08 v nejlepší formě. Zůstala mu až do smrti.
00:02:11 A ten přídomek stran intelektu rozhovor potvrzuje.
00:02:14 "Pryč s trpajzlíky z magazínů, čtěte velkého Marcela,
00:02:18 jehož nevěsta je již navěky svlékána svými mládenci."
00:02:22 Dokonce. Vydal tranzit.cz.
00:02:30 -Ladislav Čumba je učitelem nejen z povolání.
00:02:33 Jeho intenzivní vztah k opeře reprezentuje
00:02:35 i jeho extenzivní tvorba operních libret.
00:02:38 Uveďme tituly "Obilní trh", "Wittgensteinové na Kladně",
00:02:42 "Dějiny konspirace v Čechách". Napsal i knihy a učebnice.
00:02:46 Zatím vyšla jen jedna,
00:02:48 nazvaná "Wittgensteinova kniha faktů",
00:02:50 jíž jsme v ASAPu propagovali až hystericky.
00:02:52 -Dobrý večer.
-Dobrý den.
00:02:54 -Pane Čumbo, Barbora i já vítězně třímáme
00:02:57 své výtisky knihy "Dějiny opery".
00:03:00 Je to dobrá kniha?
00:03:04 -Docela to jde. Docela to jde.
00:03:06 Na to, o čem je, tak docela to jde.
00:03:09 -Jaké byste měl pochvaly, jaké námitky?
00:03:11 -Je to čtivá kniha, máme ji česky, takže to jsou velké bonusy.
00:03:16 Je docela pěkně přeložená a dá se číst prakticky
00:03:20 na jeden zátah místo detektivky před spaním.
00:03:24 Takže myslím, že to docela jde.
00:03:26 -Může ji číst kdokoliv,
00:03:28 nebo musí mít už nějaké předchozí vědění?
00:03:30 -No to je otázka.
00:03:32 Já bych raději to viděl, že ji může číst kdokoliv.
00:03:35 Protože těch historek je v ní tolik,
00:03:37 je natolik zábavně napsaná, že to určitě není knížka
00:03:40 jenom pro fanoušky opery.
00:03:43 -Historky zní trochu nactiutrhačně.
00:03:46 -Jenom některé.
00:03:48 Všechny - což je k chvále tady té knihy,
00:03:51 jsou v únosné míře, takže balancuje to na té hraně,
00:03:55 ale vždycky z té správné strany, v těch pikantních detailech.
00:03:59 -Mohl byste být konkrétní?
00:04:02 -Tak to my v Čechách máme představu,
00:04:04 že opera je jenom to nejvznešenější, co existuje.
00:04:07 Ale když si převyprávíte libovolný obsah opery do pár vět,
00:04:12 nebo do jedné věty, tak si myslím,
00:04:14 že se docela zarazíte, co se v ní může všechno stát.
00:04:18 Když si vezmeme třeba naši "Prodanou nevěstu",
00:04:21 tak dva lidi se tam pokouší někoho oblafnout,
00:04:24 on je ten chudák ještě hendikepovaný.
00:04:27 A protože koktá, tak se mu všichni smějí.
00:04:30 Nakonec se tam objeví dokonce medvěd.
00:04:33 A to já myslím, že je dost bizarní záležitost.
00:04:36 A proto se Bedřich Smetana třeba nehraje v Japonsku zas tak často,
00:04:40 protože tam už je to přes čáru.
00:04:43 Zatímco tady v té knize, kdyby se objevil Bedřich Smetana,
00:04:47 tak tam určitě taková historka zapadne.
00:04:50 -Tak kdo se tam objevuje?
00:04:52 Je to reprezentativní výběr z dějin opery?
00:04:54 -Je to docela reprezentantivní výběr z dějin jedné části opery.
00:04:59 To je možná nejdůležitější říct, že ta kniha nejsou dějiny
00:05:03 všech operních žánrů a všeho, co se kdy o opeře
00:05:08 a v opeře a v různých druzích opery objevilo,
00:05:12 ale jsou to dějiny jenom jednoho typu.
00:05:15 Opery jednoho typu, toho, co známe my tady
00:05:18 jako té měšťanské opery.
-Autoři jsou Američanka a Angličan.
00:05:23 To znamená, že jejich optika je ovlivněna anglosaským světem.
00:05:27 Schází vám tam něco z opery regionální,
00:05:31 a teď to říkám ve vší úctě, italské asi ne,
00:05:34 protože bez ní si to nelze vůbec představit,
00:05:36 ale něco z německé, španělské, české, ruské...
00:05:40 -Já myslím, že bychom měli v první řadě o té knize říct,
00:05:44 že se tam objevuje překvapivě i česká opera.
00:05:47 Je tam zastoupený Leoš Janáček
- a všechny opery Leoše Janáčka
00:05:52 se tam objevují.
00:05:54 A potom se nám tam mihne Bedřich Smetana.
00:05:58 S tím, že oba dva jsou zasazeni do tak povedeného kontextu,
00:06:03 že člověk-našinec by měl i zaplesat.
00:06:08 -Já jsem se setkal s vaším vyjádřením,
00:06:10 ve kterém jste - teď to budu parafrázovat - řekl,
00:06:14 že "Richard Wagner byl průměrný libretista
00:06:17 a průměrný skladatel".
00:06:19 Nechytám vás za slovo, jenom je v téhle té knize,
00:06:22 v těch "Dějinách opery", někdo podle vás
00:06:26 jako přeceněný autor, nebo nedoceněný autor?
00:06:30 -Tak Richard Wagner je samozřejmě průměrný libretista,
00:06:34 průměrný skladatel, ale geniální dramatik
00:06:37 a velký reformátor operní.
00:06:40 A jeho místo tady v té knize určitě není přeceněno.
00:06:44 A srovnatelně je tam uváděn Verdi.
00:06:47 A dokonce autoři dokladují dost poctivě,
00:06:50 to je jedna z mála věcí, kde se pustili
00:06:53 na ten muzikologický led, tak Verdiho tam doložili
00:06:58 úplně stejně jako toho Wagnera.
00:07:01 S těmi názory, já nevím, kdy Verdi píše svému nakladateli,
00:07:05 vydavateli, že má stejné názory jako Wagner.
00:07:10 Lože posunout pryč z jeviště...
00:07:13 -Posunout orchestr.
00:07:16 -Na orchestr, že nikdo není zvědavý.
00:07:19 Přece jenom někteří z nás si platíme lístky do opery proto,
00:07:24 abysme se dívali na ty krásné zpěvačky
00:07:26 a na ty úžasně zpívající zpěváky.
00:07:29 Že když náhodou se k tomuto objeví i ten příběh,
00:07:33 takže je to trošku něco jiného, než se dívat na potentáta
00:07:36 "v bílé šlajfce", nebo jak to tam píše Verdi...
00:07:40 -Mohl byste zmínit ještě někoho jiného než Verdiho a Wagnera?
00:07:43 Respektive nějaké ty styly opery, jak se to vlastně vyvíjelo?
00:07:46 -Možná nejdůležitější věc na té knize je,
00:07:49 že bysme měli začít od konce.
00:07:51 Tato kniha má proti všem ostatním knihám v našem jazyce,
00:07:55 mateřském, jednu velkou výhodu
- je dotažena až do dnešního dne.
00:08:00 Jestliže se nám letos na jaře v Brně objevila na jevišti
00:08:05 velká evropská opera, která se jmenuje "Láska na dálku",
00:08:10 finská autorka, tak ta opera tady je.
00:08:16 -Je zmíněna.
00:08:18 -A není tam jenom zmíněna, je o ní celá kapitola.
00:08:22 Je tam "Nixon v Číně", John Adams, americký skladatel.
00:08:25 Můžeme říct nejvýznamnější americká opera vůbec.
00:08:30 Se to tak bohužel ukázalo dneska, tak celá kapitola.
00:08:36 -Takže Porgy Abess je v tom...
00:08:38 -Porgy Abess je zajímavá, hezká opera, určitě pěkný příběh,
00:08:43 pěkná jazzová muzika.
00:08:45 Ale bohužel dneska už 250 tisíc lidí přijde do kina,
00:08:49 aby vidělo přímý televizní přenos...
00:08:53 -Johna Adamse.
-Johna Adamse z Metropolitní opery.
00:08:56 A na Porgya Abess bohužel už to je trošku jinak.
00:09:00 -Kdybychom se ještě vrátili od té současné opery
00:09:03 do té historie. Ty "Dějiny opery" nesou podtitul
00:09:06 "Posledních 400 let", tak jak to vlastně začalo
00:09:09 před 400 lety?
00:09:11 -Jak to začalo, to je otázka.
00:09:13 A naštěstí to tam autoři hned na začátku přiznávají,
00:09:16 že jsou některé otázky, které se naštěstí nemusí řešit.
00:09:19 A soustředili se jenom na to podstatné.
00:09:22 -Je na začátku tohle?
00:09:24 -Můžeme říct, že někde na tom začátku byl
00:09:27 třeba tady Monteverdi, kterému se tam věnují dostatečně.
00:09:31 "Orfeo" od Monteverdiho může být považován za mezník
00:09:36 a začátek opery vůbec.
00:09:38 Za tu dobu tak moc se toho nevymyslelo.
00:09:42 Co vymyslel ten Monteverdi, ten okruh, tak byla jedna věc.
00:09:48 Ale potom si můžeme říct, že až do toho Wagnera
00:09:51 se toho prakticky moc nezměnilo.
00:09:54 -Počkejte, ale vždycky se mluví o reformě opery,
00:09:58 Christoph Willibald Gluck bývá jmenován jako reformátor,
00:10:01 Wagner bývá jmenován jako reformátor,
00:10:04 proběhly ještě po Wagnerovi nějaké reformy nějakého typu?
00:10:07 -Samozřejmě.
-A už se blížíme k dnešku.
00:10:11 -Ano, ano. Tak tam je zajímavé,
00:10:14 že tu strukturu, že máte nějakou předehru,
00:10:16 máte nějaké recitativy, pak máte nějaká dějství a tak,
00:10:20 tak to už bylo zřejmé hned na počátku.
00:10:23 A ono se to občas tak stane, že když si někdo s něčím dá práci,
00:10:27 tak se mu podaří hned na počátku vymyslet něco dokonalého,
00:10:32 co funguje. Gutenberg, když vymyslí knihtisk,
00:10:36 tak bohužel je to dokonalé a už s tím moc vymyslet nejde.
00:10:40 Jan Amos Komenský, když napíše učebnici,
00:10:43 tak by se to mohlo číst dodnes.
00:10:46 A Monteverdi, když složil "Orfea",
00:10:49 tak bohužel potřebujete na to být ten další Monteverdi,
00:10:53 abyste složil něco podobného.
00:10:55 Pak přijde Wagner a napadne ho takový laciný trik,
00:10:59 že se dá v divadle zhasnout nejenom na jevišti,
00:11:03 ale i mezi diváky. 300 let...
00:11:06 -Takže přestanou se hrát karty, přestane se...
00:11:09 -Karty se začnou hrát v menší míře.
00:11:12 Může je hrát jenom ten, kdo má svoji lóži.
00:11:16 Křičet na dirigenta už je trošku složitější,
00:11:18 protože ten už není tak dobře vidět i s tím orchestrem.
00:11:22 Pískat a házet rajčata samozřejmě do propadla jde pořád, takže...
00:11:26 A potom máte ve 20. století nástup těch technických prostředků.
00:11:30 A co si budeme namlouvat, to, jak se dneska dá svítit v divadle,
00:11:34 tak je prostě někde jinde.
00:11:36 Dáte jednu lampu na 2. galerii a ta vám zabere ruku,
00:11:40 jedno gesto jednoho zpěváka.
00:11:43 Ten u toho může zpívat, a vy přesto vidíte,
00:11:46 že to je Paris, který má svoje jablko.
00:11:49 Co k tomu dodat?
00:11:52 -Dochází ještě nyní k takovým těm monumentálním inscenacím,
00:11:56 kdy třeba 60m kulisy stojí před rybníkem?
00:12:02 -Tak 60 metrů se nám bohužel do baráku nevejde,
00:12:05 takže naše Národní divadlo je trošku menší, trošku skromnější,
00:12:09 ale dá se podívat na to... Třeba máme tady toho Martinů.
00:12:13 Tak Bohuslav Martinů napsal operu, která se jmenuje "Hry o Marii".
00:12:18 Dá se to hrát s takovými 350, 370 účinkujícími,
00:12:23 to znamená, musíte ubrat 200 sedadel v sále.
00:12:27 A máte 350 účinkujících, 100 - 150 techniků,
00:12:31 to je 500 lidí na 700 diváků.
00:12:34 -A inscenují se ty opery takhle ještě?
00:12:37 -Ano, inscenují. Jmenuje se to Česká republika.
00:12:41 Jak v Brně, tak i v Praze si něco takového
00:12:43 můžeme dovolit, zaplaťpánbu.
00:12:45 -Kdy to bylo ale ještě běžné?
00:12:47 Kdy vlastně byl ten vrchol tady těch monumentálních inscenací?
00:12:51 -To nejsou monumentální inscenace.
00:12:53 To jsou normální běžné řadové operní inscenace.
00:12:55 Na to by si měl asi ten nepoučený divák,
00:12:57 který nikdy na pořádné opeře nebyl, prostě zvyknout,
00:13:00 že opera byla, je a bude to nejdražší,
00:13:03 co se dá pořádat.
00:13:05 -Na počátku dnešního ASAPu padla otázka,
00:13:07 zda opera je - a teď je to řečeno schválně v nějaké symbolické
00:13:11 zkratce - zda je to snobárna, nebo paradýzo?
00:13:15 Co to vlastně dneska je?
00:13:17 -Opera jako snobárna, tak to není přece jenom diskotéka.
00:13:22 Jo? Operu musíte brát tak, že ti lidé na tom třeba 20 let
00:13:26 pracovali, aby se dostali k tomu, že ten jeden večer zazní.
00:13:30 A jak jste se ptali na ten počátek opery,
00:13:33 tak jestli je to v Itálii Monteverdi, my víme,
00:13:36 čím to začalo v Čechách.
00:13:38 5. února roku 1617 se na Pražském hradě
00:13:41 odehrála slavnost "Phasma Dionysiacum".
00:13:45 A trvalo to 400 let, než se podařilo najít
00:13:47 aspoň to libreto.
00:13:49 A v letošním roce soubor Musica Florea připravil
00:13:53 rekonstrukci tohoto představení po 400 letech.
00:13:57 A hrálo se to jednou. 80 účinkujících, 200 diváků.
00:14:01 -Kdo je autor?
00:14:03 -Kdo je autorem? Italský libretista.
00:14:06 A bohužel, ztratila se nám od toho hudba,
00:14:09 takže vůbec nevíme, jaká hudba k tomu zněla.
00:14:13 A doktor Študent potom strávil 30 let po archivech,
00:14:17 aby se pokoušel vytipovat jednotlivé kandidáty.
00:14:21 A myslím, že ta úroveň té pravděpodobnosti je tam
00:14:25 docela velká. Ale nevíme.
00:14:32 -Opulentní katechismus etikety a společenského chování
00:14:36 z viktoriánské doby od autorky známé pod pseudonymem
00:14:39 "Barokna Staff", inspiroval divadelní hru
00:14:41 francouzského dramatika Jeana-Luca Lagarce.
00:14:45 Hru s názvem "Pravidla slušného chování v moderní společnosti"
00:14:48 do češtiny přeložila Kateřina Neveu a v podobě libreta ji
00:14:51 pro původní českou operu Michala Nejtka napsal režisér Jiří Adámek.
00:14:56 Národní divadlo v Brně operu uvedlo ve světové premiéře
00:15:00 dne 15. září. Reportáž jest dílem Jana Březiny.
00:15:05 -Objevil jsem to vlastně takovou náhodou jako divák,
00:15:09 protože byl Festival francouzského dramatu v Praze.
00:15:12 A přijela herečka, na holým jevišti si stoupla
00:15:15 a začala odříkávat ten text.
00:15:18 A ukázalo se, že to nějak úžasně funguje.
00:15:22 Bylo to úžasně zábavné a přes ty pravidla společenského
00:15:25 chování se dostávala postupně do varu.
00:15:27 Vlastně to drama bylo v tom, jak předávala čím dál nadšeněji to,
00:15:31 jak přesně se máme chovat.
00:15:34 Jak je úžasné, když se takhle chováme.
00:15:37 Když snoubenec přináší ty správné dary a jak je to všechno krásné.
00:15:41 HUDBA OPERNÍ ZPĚV
00:15:43 -Když se narodí mrtvé dítě -
-Pokud se narodí mrtvé -
00:15:47 -Narodí-li se dítě mrtvé -
00:15:51 -Mně chvíli trvalo, než jsem se vlastně odvážil psát.
00:15:54 My jsme se skladatelem hodně scházeli spolu
00:15:57 a povídali jsme si o opeře.
00:16:00 A jak jde dnes dělat opera, co obecně znamená libreto.
00:16:04 A co on potřebuje od libreta.
00:16:06 Taková jakoby jednoduchá věc, s kterou přišel,
00:16:09 že si přečetl v nějakém rozhovoru, že libreto často má chybu
00:16:13 zbytečného doslovování. Protože doslovuje v opeře hudba.
00:16:21 -Já jsem měl tu výhodu být u toho od začátku,
00:16:24 takže od začátku jsem věděl, že v některých místech
00:16:26 už by mohla hrát prim hudba, v některých místech naopak text.
00:16:32 Pracoval jsem s tím, aby od počátku v tom libretu
00:16:36 bylo jasné hudebně, aby tam byly zachované
00:16:38 určité hudební principy.
00:16:40 Nicméně i tak toho libreta vzniklo asi devět verzí.
00:16:43 A posunuli jsme se do značné míry od toho prvotního textu
00:16:47 až k tomu libretu, ve kterém se počítá s tím,
00:16:49 že skutečně tam hraje prim ta hudba.
00:16:52 -Lžičku, talířek, pohárek...
00:16:57 -Ze stříbra.
00:17:01 -Nebo jen lžičku a pohárek?
-Ze stříbra!
00:17:05 ADÁMEK-Tam je totiž jedna moc pozitivní věc pro nás,
00:17:09 a jedna nepoužitelná věc pro nás.
00:17:12 Ta moc pozitivní je, že ten jazyk má takový zvláštní
00:17:15 půvab i v tom překladu. A to jsme se snažili zachytit.
00:17:19 A to nepoužitelné je právě skladba vět, která se nehodí k zhudebnění.
00:17:24 Takže je to tak, že jsem tak dlouho žil
00:17:26 s tím původním textem, že jsem jakoby nasál tu poetiku,
00:17:30 ale pak jsem to libreto hodně psal za sebe.
00:17:33 Já nevím, třetina, čtvrtina můžou být původní slova.
00:17:37 HUDBA
00:17:43 NEJTEK -On ten dramatický význam tady úplně není,
00:17:46 protože to jsou skutečně pravidla slušného chování.
00:17:49 A to je text, který není o ničem jiném,
00:17:52 než že se vlastně přednáší od začátku do konce,
00:17:54 od narození po smrt pravidla toho, jak by se jednotlivé
00:17:57 životní rituály měly aplikovat a dodržovat.
00:17:59 Takže to není dramatický text, což je pro mě obrovská výhoda,
00:18:03 že to drama nemusí být v tom textu.
00:18:05 Ten text mě nenutí dělat nějaké dramatické zásadní situace,
00:18:09 že já jsem v té hudbě soběstačný.
00:18:18 ADÁMEK-Libreto pro operu je specifické tím,
00:18:21 že by nemělo svazovat skladatele výřečností.
00:18:23 To je strašně důležitý.
00:18:26 A do toho opera má tendenci k takovým silným tahům.
00:18:30 Všechno je tam vlastně až moc doslovené.
00:18:34 OPERNÍ ZPĚV
00:18:36 -Potká dívku, zahoří touhou, chce si ji vzít.
00:18:40 -Když bude zamilovaná árie, tak ty slova budou
00:18:44 vypjatě emocionální.
00:18:46 Ta hudba k tomu bude vypjatě emocionální.
00:18:48 A pěvci často hrajou v takových základních tazích, ve schématech.
00:18:52 Vypjatě černobíle udělaný zamilovaný vztah.
00:18:55 Tak to bylo hledání, jak zůstat stručný,
00:18:57 ale moci jít jakoby po konkrétním detailu,
00:18:59 nebo po konkrétní barvě, po půvabné formulaci.
00:19:03 A nemuset zůstat v té stručnosti v takových jakoby jednoduchých
00:19:06 schématických hrubých obrysech.
00:19:10 OPERNÍ ZPĚV
-Když sobě vyznali lásku -
00:19:17 -Ideální je, když v tom libretu ta forma
00:19:19 je už nějakým způsobem implicitně obsažená.
00:19:21 Když ta hudba nemusí s tím textem soupeřit.
00:19:23 A to jsem se snažil zachovávat.
00:19:25 Takže už vlastně během psaní libreta jsem skicoval
00:19:28 do toho textu jak formální, tak už některé hudební nápady.
00:19:31 A pak už to víceméně není nějak komplikované v tom,
00:19:33 že bych ještě neměl představu.
00:19:35 PAVEL ŠNAJDR, DIRIGENT
00:19:37 -Je to opera, která je ryze ansámblová.
00:19:40 Jsou tam čtyři zpěváci, kteří se pohybují na scéně
00:19:42 hodinu a půl a z té scény prakticky nesejdou.
00:19:45 A zpěváci sami nevěřili, já nevím, ještě v květnu, dubnu říkali:
00:19:49 "Ale to se nemůžeme nikdy naučit nazpaměť."
00:19:52 I za panem režisérem přišli: "Pane režisére,
00:19:54 a co kdybyste měl nějaké herce, kteří by to hráli,
00:19:56 a my bychom stáli na jevišti a zpívali to z not?"
00:20:00 No on o tom odmítal absolutně diskutovat.
00:20:03 A dobře udělal, si myslím.
00:20:05 -Já osobně vím a vidím ten obrovský rozdíl
00:20:09 od schematičnosti, s jakou přišli, na kterou jsou zvyklí v opeře,
00:20:14 po drobnokresbu a rozvíjení vztahů mezi všemi postavami na scéně,
00:20:19 ke které došli.
00:20:21 HUDBA MLUVÍ JEDEN PŘES DRUHÉHO
00:20:29 Nevím, kde jsme mezi klasickým operním schematickým herectvím
00:20:33 a řekněme činohrou, tak nevím, kde jsme.
00:20:36 Ale udělali jsme pro to hodně.
00:20:39 POTLESK
00:20:41 NEJTEK -Ta opera je pro mě i tou lákavou tradicí.
00:20:45 Samozřejmě ta tradice má svoje potíže,
00:20:49 má svoje problémy, je to určitý nános,
00:20:52 se kterým se musíte vyrovnat při té práci.
00:20:54 Buď ho třeba úplně negujete -
00:20:56 jako v případě "Einsteina na pláži" Phila Glasse,
00:20:59 který jde úplně proti té evropské tradici operní.
00:21:02 Nebo ho naopak vyšponujete na maximum,
00:21:04 jako v případě Bergova "Vojcka".
00:21:06 Ale je to velmi živý tvar a pro mě to spojení
00:21:10 těch operních složek a právě to drama v té hudbě
00:21:13 je pořád natolik lákavá záležitost, že myslím,
00:21:16 že to určitě má budoucnost.
00:21:18 A naopak to má ještě možnosti, jak se to dá rozvíjet.
00:21:26 -Skladatel Michal Nejtek se v reportáži zmínil
00:21:29 o dvou operách, které vlastně postavil
00:21:32 do jisté kontradikce.
00:21:35 "Einstein na pláži" Phila Glasse a "Vojcek" Albana Berga.
00:21:40 V čem vy spatřujete tuhle kontradikci?
00:21:45 -No to je... Pan skladatel je samozřejmě vzdělaný muž,
00:21:49 takže správě pochopil, že "Vojcek" je emoce,
00:21:53 emoce, emoce, emoce.
00:21:56 Vyhrocení všeho, všech těch operních věcí,
00:21:59 které známe, jak si je představujeme,
00:22:02 do extrému. Na druhou stranu
00:22:04 "Einstein na pobřeží", nebo zmiňovaný "Nixon v Číně",
00:22:07 tak... Opera o tom, že přijede Nixon do Číny
00:22:11 na společenskou návštěvu a paní Nixonová jde s Nixonem
00:22:15 a s Kissingerem za paní Mao Ce-tungovou
00:22:19 na divadelní představení, je dost v rozporu
00:22:23 s těmi alegorickými tématy, kdy Orfeus sestoupí do podsvětí.
00:22:28 Nebo Tosca prožívá...
00:22:31 -"Vojcek" je zhudebnění dramatu z 1. půlky 19. století, takže...
00:22:36 -Nedopsaného dramatu, geniálního Büchnerova dramatu...
00:22:39 -Takže vlastně ještě pořád tkví v nějaké tradicionalistické úrovni.
00:22:44 -Je tam zajímavá věc, proč si vybrali
00:22:47 zrovna toho "Vojcka". Protože ten "Vojcek" tím,
00:22:51 jak je prakticky nedopsaný, ten Büchnerův "Vojcek",
00:22:55 tak nabízí právě tu možnost si s ním dělat dost volně,
00:22:59 nebo dost radikálně, co který tvůrce zrovna cítí.
00:23:03 Takže proto ti němečtí expresionisté vytáhli Büchnera
00:23:07 jako svoji vlajkovou loď, vždycky po osmdesáti letech.
00:23:12 A teprve tehdy jsme zjistili, co je zač velký Büchner.
00:23:16 A úplně stejně pracují ti hudební skladatelé.
00:23:20 Je nezajímá, jak dobrý spisovatel je
00:23:23 ten autor toho libreta.
00:23:25 Naopak ten skladatel by to měl mít jenom jako podnět.
00:23:30 A tradují se miliony historek o tom,
00:23:33 jak Verdi svým libretistům postupně krátil, probíral.
00:23:38 Ten skladatel ta slova - nebo já nevím,
00:23:41 jak se skládá písnička, ale ta slova jsou jenom
00:23:45 takové východisko, které se může milionkrát změnit.
00:23:48 To se nedá nic dělat.
00:23:50 -Pane Čumbo, děkujeme vám...
00:23:53 -Možná jsme zapomněli na některé věci,
00:23:55 které jsou důležité.
-Já to tušil, že se ozvete, ano.
00:23:59 -A já bych využil této příležitosti a zmínil bych to,
00:24:03 co za nás žádné "Dějiny opery" neudělají.
00:24:06 A to je, že nejdřív si my Češi musíme zamést
00:24:08 před vlastními branami a uhrabat si ten svůj píseček.
00:24:12 Protože přece není v 21. století možné,
00:24:15 aby náš nejdivočejší skladatel vůbec, jakého jsme kdy měli,
00:24:20 a Alois Hába to je, měl složené opery,
00:24:23 a nikdy je nikdo neslyšel.
00:24:26 Když se tady hrála "Nová země" v Národním divadle,
00:24:29 obrovský úspěch.
00:24:31 A viděli jsme, že opera, co funguje po osmdesáti letech,
00:24:34 ale to bylo poprvé, co jsme to měli možnost slyšet.
00:24:36 Operu "Přijď království Tvé" bohužel, od Aloise Háby,
00:24:40 nikdy nikdo neslyšel. Žádná ukázka neexistuje.
00:24:43 -Kdy se hrála naposledy "Matka"?
-"Matka" se hrála hodně dávno.
00:24:48 A hrála se naposledy někdy v r. 2009 na Ministerstvu kultury,
00:24:52 kde z toho posloužil hudební motiv jako znělka Ministerstva kultury.
00:24:57 -Počkejte, Ministerstvo kultury má jako znělku pasáž...
00:25:00 -Znělku od Aloise Háby, ano, ano, ano, z opery "Matka".
00:25:04 Takže to se musíte zeptat asi v kanceláři pana ministra,
00:25:08 nebo vrátného, kdy se hrála naposledy Hábova opera.
00:25:13 -A tohle považujete za dluh, který je nesplacený.
00:25:16 -No samozřejmě, Hába je...
00:25:18 -Flagrantní, skandální.
-...nesplacený dluh.
00:25:22 Měl by dostat alespoň jednu šanci, si myslím.
00:25:25 Protože přece jenom i pan Nejtek uzná,
00:25:29 že jsou skladatelé a skladatelé.
00:25:32 A u některých skladatelů bychom se neměli vymlouvat na to,
00:25:36 že opera je těžká, že je to náročné.
00:25:39 Přece jen od toho jsou to umělci, aby se pro nás diváky
00:25:42 trošku snažili.
-Takže "Přijď království Tvé".
00:25:45 -Ano, ano, Hába musí jednou, aspoň doufám,
00:25:48 za našich životů zaznít.
00:25:56 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská Česká televize, 2017
Literární revue s Jiřím Podzimkem a Barborou Kukrechtovou
Literární týdeník ASAP hledá knihy, jež přežijí přítomný čas. Hledá nakladatele, knihkupce a především čtenáře, kteří se nepotřebují „ubavit k smrti“. S Vaší pomocí je dokážeme nalézt, nabídnout jim inspiraci, objevit svět nemarketingové literatury, jež odolává zevšednění a zapomenutí. ASAP – Azyl Svébytnosti, Apel Paměti.
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 2
