iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
26. 9. 2019
21:00 na ČT2

1 2 3 4 5

49 hlasů
99477
zhlédnutí

Modrá krev 4/8

(II. řada)

Bartoňové z Dobenína

Píle dokáže ze všeho nejvíce. Tento citát Ovidia by se jistě hodil k rytířskému rodu Bartoňů z Dobenína, kteří si na rozdíl od starobylých aristokratických dynastií žádné rodové heslo neurčili.

51 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Modrá krev II. - Bartoňové z Dobenína

  • 00:00:16 -V mnoha zemích světa
    patří aristokraté mezi celebrity.
  • 00:00:20 Téměř každý jejich pohyb
    neunikne pozornosti tisku,
  • 00:00:24 a to nejen bulvárního.
  • 00:00:26 U nás je ale moc neznáme.
  • 00:00:28 Je to hořký důsledek persekuce
    z časů komunistické totality,
  • 00:00:33 kdy českým aristokratům
    byly vyvlastněny jejich rodné statky,
  • 00:00:37 mnozí emigrovali
  • 00:00:39 a ti, co zůstali,
    skončili často ve vězení,
  • 00:00:42 nebo přežívali
    v potupných životních podmínkách.
  • 00:00:51 Je na čase tento dluh splatit.
  • 00:00:56 Maria František Jan Emanuel
    Sylvestr Alfons
  • 00:01:00 hrabě Kinský z Vchynic a Tetova.
  • 00:01:06 -V jejich erbu najdeme
    až překvapivě novodobé symboly.
  • 00:01:10 Dva tkalcovské člunky.
  • 00:01:11 To proto, že historie rodiny
    je úzce spojena
  • 00:01:15 s textilním průmyslem.
  • 00:01:16 Dnes si budeme vyprávět
    o rodu tzv. novoštítných,
  • 00:01:20 o rodu rytířů Bartoňů z Dobenína.
  • 00:01:33 Máš-li více křestních jmen,
    kolik jich máš a jaká to jsou?
  • 00:01:38 -Josef Maria, a když jsem se narodil,
    tak to bylo Bolton von Dobenin,
  • 00:01:49 pak se to za pár let změnilo
    na Bartoň z Dobenína.
  • 00:01:58 -Já mám 2 jména,
  • 00:01:59 to je Josef Michael
    a potom Bartoň-Dobenín.
  • 00:02:03 -Já mám jen jedno křestní jméno.
  • 00:02:05 -A to je?
    -Lenka.
  • 00:02:06 -Lenka?
    -Ano.
  • 00:02:07 -A samozřejmě nesete jméno
    svého manžela, Bartoň-Dobenín.
  • 00:02:12 -Ano, Bartoňová-Dobenínová.
  • 00:02:14 -Obě ová?
    -Ano, obě ová.
  • 00:02:16 -Julie Dyan Bartoňová-Dobenínová.
  • 00:02:20 -Anna Daniela Bartoňová-Dobenínová.
  • 00:02:23 -Aha.
    Anna Daniela?
  • 00:02:25 -Ano.
  • 00:02:26 -A po kom se jmenuješ Daniela?
  • 00:02:29 -Po mé praprababičce.
  • 00:02:32 -Antony Michael.
  • 00:02:33 -Jenom Antonín Michael?
    -Antony.
  • 00:02:36 -Aha, Antony.
    -Jo.
  • 00:02:37 -Anglická verze.
    -Ano, přesně tak.
  • 00:02:40 -Aha, tzn., že ty se podepisuješ
    Antony Bartoň.
  • 00:02:43 -Ano, když musím.
  • 00:02:44 Jinak normálně používám Tonda
    nebo tak.
  • 00:02:48 -Adam.
  • 00:02:54 -Jak už jsme předznamenali,
  • 00:02:56 rod Bartoňů z Dobenína
    se řadí k šlechticům novoštítným.
  • 00:03:00 To proto, že do šlechtického stavu
    byl Josef Bartoň povýšen
  • 00:03:04 za mimořádné zásluhy
    císařem Františkem Josefem I.
  • 00:03:08 až v roce 1912.
  • 00:03:11 S právem užívat titul rytíře
    a predikát z Dobenína.
  • 00:03:19 Dobenín je zaniklá ves,
  • 00:03:21 která původně ležela u kostela
    sv. Václava v dnešní osadě Václavice
  • 00:03:25 v obci Provodov-Šonov
    nedaleko Náchoda.
  • 00:03:29 Fakticky vzato si Bartoňové
    titul dlouho neužili,
  • 00:03:32 protože o pouhých 6 let později
  • 00:03:35 po vzniku samostatné
    Československé republiky
  • 00:03:38 byly šlechtické tituly
    jako přežitky monarchie zrušeny.
  • 00:03:48 -Zámek Nové Město nad Metují
    koupil prapředek rodu Josef Bartoň
  • 00:03:53 roku 1908
    za 2 mil. 350 tis. rakouských korun.
  • 00:03:58 Pro srovnání ...
  • 00:03:59 Luxusní automobil české výroby
    stál v tu dobu 3 tis. 600 korun.
  • 00:04:05 A jak to bylo dál?
  • 00:04:07 To se dozvíme od jeho pravnuka.
  • 00:04:09 Léta žil v kanadském exilu,
    dnes je však zpět.
  • 00:04:13 -Josef Marian rytíř Bartoň
    z Dobenína.
  • 00:04:20 -Pamatuješ si z té doby,
    jak to bylo?
  • 00:04:22 Jaký byl?
    Jak se tady žilo?
  • 00:04:24 -Nepamatuju si.
  • 00:04:26 Když jsme odešli,
    tak mi bylo necelých 8,
  • 00:04:31 ale abych já, řekněme,
    zavřel oči a běhal po nádvoří
  • 00:04:38 nebo něco takového, tak to ne.
  • 00:04:41 Ani ten rok a 4 měsíce v Německu,
    když jsme šli potom dál,
  • 00:04:49 tak si moc nepamatuju.
  • 00:04:51 -Po Německu jste odešli do Kanady?
    -Ano.
  • 00:04:54 -A kam?
    -Do Toronta.
  • 00:04:56 -Jeden večer po večeři nám otec řekl,
    ať jdeme do obýváku.
  • 00:05:03 Tam byly 2 knížky,
    jedna otevřená, jedna zavřená.
  • 00:05:08 A on říká:
  • 00:05:09 "Tak a teď zavírám
    knihu Československo
  • 00:05:14 a otevírám knihu Kanada."
  • 00:05:17 A tak to bylo,
    od toho večera to tak bylo.
  • 00:05:22 -Zní to jako pohádkový příběh.
  • 00:05:25 Tkadlec Josef Bartoň,
    prapradědeček pana Josefa Mariana,
  • 00:05:29 začínal v prosté chaloupce
    na Náchodsku.
  • 00:05:32 Tkal kanafas.
  • 00:05:33 A protože byl nejen dobrý tkadlec,
    ale i zdatný obchodník,
  • 00:05:37 přikoupil další stavy
    a najímal zaměstnance.
  • 00:05:41 Jeho syn, také Josef Bartoň,
  • 00:05:44 časem postavil
    malou textilní továrnu.
  • 00:05:47 Ta se rozrůstala a Josef Bartoň
    zaměstnával na 600 dělníků.
  • 00:05:53 Stal se starostou města Náchoda,
    byl významným filantropem
  • 00:05:58 a císař František Josef I.
    ho povýšil do šlechtického stavu.
  • 00:06:04 I jeho synové, Josef a Cyril,
    finančně přispívali
  • 00:06:08 na všelijakou dobročinnost.
  • 00:06:21 A protože dobře prosperovali,
  • 00:06:23 koupili si i zámek
    v Novém Městě nad Metují.
  • 00:06:27 Původně dohromady,
    pak v Novém Městě zůstal jen Josef.
  • 00:06:31 Bratr Cyril si jako rodinné sídlo
    zakoupil zámek Zbraslav u Prahy.
  • 00:06:40 -Dědeček a babička zůstali tady.
  • 00:06:44 Po tom, co my jsme odešli,
    tak městský úřad, komunistický,
  • 00:06:50 chtěl odstěhovat babičku a dědečka.
  • 00:06:55 -Tady ze zámku?
    -Ano, tady ze zámku.
  • 00:06:58 -A když se to místní občané
    dozvěděli,
  • 00:07:04 tak jak jsou ti dva medvědi
    u mostu přes příkop,
  • 00:07:09 tam stálo prý pár stovek lidí
    a řekli: "Ne, necháte je tady."
  • 00:07:17 Občané se postavili proti tomu,
    že by je odsud odstěhovali.
  • 00:07:24 -Ty jsi dokončil v Kanadě
    střední školu
  • 00:07:27 a pak jsi studoval ještě dál?
  • 00:07:29 -Ano, šel jsem na univerzitu
  • 00:07:32 a tam jsem se rozhodoval
    mezi univerzitou Chicago,
  • 00:07:40 anebo univerzitou
    v Miami na Floridě.
  • 00:07:45 Tyto dvě školy nabízely
    management letectví.
  • 00:07:50 Když mi bylo 16, tak jsem získal
    rekreační pilotní průkaz.
  • 00:07:56 -Takže ty jsi letec?
    -Byl jsem.
  • 00:07:58 -Byl jsi.
    -Ano, byl jsem.
  • 00:08:01 -Já jsem nikdy nepracoval
    jako pilot.
  • 00:08:08 Když jsem byl ve škole na Floridě
    na univerzitě,
  • 00:08:14 tak jsem poznal slečnu
    ve stejném věku
  • 00:08:18 a začali jsme spolu chodit.
  • 00:08:21 Od toho roku 63 jsme spolu.
  • 00:08:26 -Takže ty sis našel manželku
    pod palmou.
  • 00:08:29 -Ne, na pláži.
  • 00:08:32 SMÍCH
  • 00:08:33 -Na pláži ...
  • 00:08:34 Ty jsi v Americe vystupoval
    pod jménem Bartoň-Dobenín,
  • 00:08:38 nebo jenom Bartoň?
  • 00:08:40 -Jenom Bartoň.
  • 00:08:41 I když jsem měl v kanadské občance ..
  • 00:08:44 -Jo?
  • 00:08:45 -Josef Marian Bartoň-Dobenín.
  • 00:08:48 -Aha.
  • 00:08:49 -Dokud jsem to nepoužíval
    pro kriminální účely,
  • 00:08:55 tak v Kanadě a v Americe
    můžete používat jakékoliv jméno.
  • 00:08:59 -Dokud neuděláš nějaký zločin?
    -Ano.
  • 00:09:02 -Nepoužíváš to jiné jméno pro zločin.
  • 00:09:06 -A to jsi nepoužíval,
    protože jsi byl řádným občanem.
  • 00:09:10 Ani jsi nejezdil rychle autem.
  • 00:09:12 -No, občas jo.
  • 00:09:13 SMÍCH
  • 00:09:14 -Ty máš české,
    nebo kanadské občanství?
  • 00:09:17 -Obě.
  • 00:09:18 Nosím 2 pasporty,
  • 00:09:21 když jsem v Schengenu,
    tak vytáhnu ten modrý, kanadský.
  • 00:09:25 -Je to výhodnější?
  • 00:09:27 -Jo, prozatím ještě jo ...
    -Prozatím ještě jo.
  • 00:09:34 -Josef Bartoň prožil delší část
    svého života za oceánem.
  • 00:09:38 Žil v Torontu, na Floridě
    a v Dallasu.
  • 00:09:42 Křížem krážem proletěl celý svět.
  • 00:09:45 Jako manažer
    americké letecké společnosti
  • 00:09:48 měl na starosti regiony Japonsko,
    Austrálie, Nový Zéland
  • 00:09:52 a západní část Jižní Ameriky.
  • 00:09:55 Oženil se s Američankou Pett
    a narodily se jim 3 děti.
  • 00:09:59 2 dcery, které zůstaly
    ve Spojených státech.
  • 00:10:02 Syn přijel do Čech
    a časem převzal správu zámku
  • 00:10:06 i Bartoňových podniků.
  • 00:10:12 Josef Michael rytíř Bartoň
    z Dobenína,
  • 00:10:15 syn rytíře Josefa Mariana.
  • 00:10:20 -Nestýská se ti po Kanadě?
  • 00:10:22 -Na začátku ano.
  • 00:10:24 Musím říct, že těch prvních pár let
    tady bylo pro mě těžkých.
  • 00:10:28 Byly to pro mě velké změny.
  • 00:10:30 Ale teď tady mám rodinu, práci
    a mám svůj život.
  • 00:10:35 Jsem spokojený.
  • 00:10:37 -Ty jsi nikdy předtím
    v Evropě nebo Čechách nebyl?
  • 00:10:41 -Ne.
  • 00:10:42 Já jsem poprvé přišel mezi Vánocemi
    a Silvestrem roku 93
  • 00:10:49 jen na týden na návštěvu.
  • 00:10:52 A říkal jsem, že je tady moc hezky,
  • 00:10:54 ale stačí návštěva,
    pro bydlení to není.
  • 00:10:57 No a za 3 měsíce jsem tady byl taky.
  • 00:11:00 -Kdy jsi slyšel poprvé
    "měli jsme v Čechách zámek"?
  • 00:11:04 -Když nás hlídala moje babička,
    tak ona nám vyprávěla.
  • 00:11:09 Mysleli jsme,
    že jsou to jenom pohádky,
  • 00:11:12 protože vyprávěl o zámku, lese ...
  • 00:11:15 A já jsem si jako dítě myslel,
  • 00:11:17 že nám babička vypráví
    jen nějaké pohádky,
  • 00:11:20 abychom usnuli.
  • 00:11:22 Ale asi poprvé, kdy se to pro mě
    stalo realitou,
  • 00:11:25 nebo když jsem pochopil,
    o co jde,
  • 00:11:28 byl začátek 90. let,
    kdy jsem seděl s rodinou
  • 00:11:33 a táta nás informoval o té změně,
    o Československu.
  • 00:11:41 A říkal nám, že máme možnost
    přijít zpět do země,
  • 00:11:46 kde se otec narodil,
  • 00:11:48 a zkusit restituci.
  • 00:11:50 -Jaké je to najednou z ničeho nic
    vlastnit zámek?
  • 00:11:55 -Je to neuvěřitelné.
  • 00:11:59 Měl jsem s problém pochopit,
    že toto je moje.
  • 00:12:06 A teď dobrý.
  • 00:12:11 -Jde to.
  • 00:12:13 -Prvních 5-6 let jsem se občas
    musel štípnout,
  • 00:12:21 že je to skutečnost.
  • 00:12:25 Ale teď už ...
  • 00:12:32 -Farní pamětní kniha uvádí,
  • 00:12:34 že základní kámen budoucího města
    Nové Město nad Metují a hradu
  • 00:12:39 byl položen 10. srpna roku 1501
    ve 2 hodiny odpoledne.
  • 00:12:44 Položil ho sám
    Jan Černčický z Kácova,
  • 00:12:47 majitel panství.
  • 00:12:49 Novoměstský hrad,
    později zámek,
  • 00:12:51 prošel rukama více šlechtických rodů,
    např. Valdštejnů nebo Trčků z Lípy.
  • 00:12:57 Roku 1908 ho koupil
    Josef Bohumil Bartoň,
  • 00:13:01 majitel textilní továrny v Náchodě.
  • 00:13:04 Rekonstrukci svěřil vynikajícím
    architektům té doby.
  • 00:13:08 Ze zámku se stalo moderní sídlo.
  • 00:13:10 Přibyly i technické vymoženosti,
  • 00:13:13 jako je vodovod, elektřina,
    ústřední topení i výtah.
  • 00:13:16 Po druhé světové válce
    nechal Josef Bartoň,
  • 00:13:20 očekávaje těžké časy budoucí,
  • 00:13:22 zaregistrovat katastrálně zámek
    jako rodinný dům.
  • 00:13:26 Tím na chvíli oddálil konfiskaci.
  • 00:13:29 Ale stejně byl pak komunisty
    znárodněn.
  • 00:13:33 V 50. letech tu zřídili mj. školící
    středisko státních drah.
  • 00:13:38 V zámeckých sálech byly umístěny
    koleje i s funkční výhybkou.
  • 00:13:44 Později naštěstí
    pro osud zámku i rodiny
  • 00:13:47 zde byla standardní zámecká expozice
    otevřena veřejnosti.
  • 00:13:54 -Navštívil jsi někdy Československo
    před rokem 89?
  • 00:13:59 -Ne.
  • 00:14:00 -Nikdy jsi tady nebyl?
    -Ne.
  • 00:14:03 -Pak přišel rok 89,
    byly restituce ...
  • 00:14:06 -Ano.
  • 00:14:08 -Ty jsi přijel sem.
  • 00:14:09 -Ano, ale poprvé až v roce 91.
  • 00:14:12 -Poprvé v 91.
  • 00:14:13 Uměl jsi ještě něco česky?
  • 00:14:16 -To mě fakt překvapilo,
  • 00:14:19 že čím více jsem slyšel češtinu,
    tím více jsem česky mluvil.
  • 00:14:24 Místní lidi mi říkali,
    odkud jsem,
  • 00:14:26 že toto slovo už nepoužívají.
  • 00:14:31 SMÍCH
  • 00:14:33 -Když jsi byl doma, myslím v Kanadě,
    mluvili jste česky, nebo anglicky?
  • 00:14:39 -Rodiče, hlavně otec,
    s námi chtěl mluvit jen anglicky.
  • 00:14:45 Otec chtěl, abychom jsme vyrostli
    jako normální kanadské děti.
  • 00:14:53 Co naše rodina byla tady,
    v té době v "Československu",
  • 00:14:59 když jsme odešli,
    o tom se vůbec nemluvilo.
  • 00:15:03 -Aha.
  • 00:15:04 -Otec vytáhl malby, obrázky
    až po tom, co se narodily mé děti.
  • 00:15:15 -Jediné, kdy jsem slyšel češtinu,
    bylo kolem Vánoc, narozenin,
  • 00:15:21 kdy můj táta, babička a děda
    diskutovali o nějakém Ježíškovi
  • 00:15:27 a takových věcech.
  • 00:15:29 -Kdy jsi se vlastně setkal s tím,
    že "my jsme šlechtická rodina"?
  • 00:15:34 -Já myslím, že poprvé,
  • 00:15:36 když jsem seděl s tátou
    a diskutovali jsme o tom,
  • 00:15:40 bylo až tehdy, když jsem přišel tady.
  • 00:15:43 Ukázal mi na papíru historii
    celé rodiny, odkud jsme začínali,
  • 00:15:49 kde jsme byli v té době,
    kdy všechno bylo zkonfiskováno.
  • 00:15:55 -Nikdy nepřišla ani řeč na to
    vrátit se zpět do Evropy?
  • 00:16:00 -Ne, můj dědeček vůbec nevěřil
    možnosti pro naši rodinu.
  • 00:16:07 My jsme celý život plánovali
    v Kanadě a Spojených státech.
  • 00:16:13 -A tvůj dědeček se toho
    bohužel nedožil, že?
  • 00:16:16 -Ne, bohužel zemřel v roce 82.
  • 00:16:20 -V letech 1624 až 1634 patřilo
    novoměstské panství Trčkům z Lípy,
  • 00:16:27 v okolí jim patřily
    i zámky Opočno a Náchod.
  • 00:16:31 Zde na obraze můžete vidět
    Adama Erdmanna Trčku z Lípy,
  • 00:16:36 o jehož matce, Marii Magdaleně
    Trčkové, se tvrdí,
  • 00:16:39 že byla na své poddané velice zlá
    až krutá.
  • 00:16:43 Proto ji její poddaní navěky prokleli
    a musí zde strašit
  • 00:16:47 jako Černá paní novoměstská.
  • 00:16:54 -Tak tady ...
    -Pomalinku.
  • 00:16:57 -Tady jdeme dovnitř, aha.
    -Ano.
  • 00:16:59 -Takže tady ...
  • 00:17:02 -Tady si nejsem 100% jistý,
    co tady bylo.
  • 00:17:06 Protože já jsem odešel,
    když mi nebylo ani 8 let.
  • 00:17:12 -A toto je tzv. velký sál.
  • 00:17:15 -Ano, to je velký sál
    a tady byly ty vlaky.
  • 00:17:21 -Jo, tady bylo nějaké
    železniční učiliště, že jo?
  • 00:17:24 -Ano, ano, a taky nějaké školy.
  • 00:17:27 Ale nikdy jsme tady nechovali
    nějaká prasata nebo něco takového.
  • 00:17:32 -Ano, na to jsou jiné zámky.
  • 00:17:34 SMÍCH
  • 00:17:35 -Vláček je tady,
  • 00:17:38 protože ten jsem dostal já osobě
    jako vánoční dárek
  • 00:17:46 na první Vánoce,
    co jsme byli pryč.
  • 00:17:51 -Takže to je Märklin.
  • 00:17:53 -Märklin z roku 1951.
  • 00:17:58 VLAK TROUBÍ
  • 00:18:06 -To, co vidíte za mnou, je Peklo.
  • 00:18:09 Ale nelekejte se ...
  • 00:18:10 Starý mlýn v údolí řeky Metuje
    nechal před 100 lety
  • 00:18:14 Josef Bartoň přestavět
    na romantickou výletní restauraci.
  • 00:18:19 Při svých cestách ji navštívili
    např. Guth-Jarkovský
  • 00:18:23 nebo Alois Jirásek.
  • 00:18:25 Toho údolí řeky Metuje inspirovalo
    k napsání povídky V pekle.
  • 00:18:31 A nyní se tady usadil
    další z rodiny Bartoňů z Dobenína.
  • 00:18:36 -Pro mě byl sen již od malého dítěte,
    jak jsem se narodil v Kanadě
  • 00:18:41 a viděl jsem v časopisech
    srubové domy nebo roubenky.
  • 00:18:46 Když jsem se rozhodl s paní,
    že postavíme dům,
  • 00:18:52 tak jsem vytipoval tento prostor
  • 00:18:55 a říkal jsem si,
    co se tady bude hodit nejvíc.
  • 00:18:59 -Tohle je koukám dub,
    kterému je 143 let.
  • 00:19:05 -Podle věku je zde označena
    historie naší rodiny.
  • 00:19:12 -Jo, první továrna,
    zakoupení zámku,
  • 00:19:19 toto je ten nešťastný rok ...
  • 00:19:22 -Ano, bylo to velmi smutné
    pro rodinu.
  • 00:19:27 -Tady ...
  • 00:19:28 -Tady jsou roky, kdy se narodily
    mé sestry a já.
  • 00:19:32 -Odsud sem to nebylo
    ve vašem majetku.
  • 00:19:37 -Ano, my jsme žili po tuto dobu
    v Kanadě.
  • 00:19:40 -Ty ses narodil v Kanadě?
  • 00:19:42 -Ano, narodil jsem se v Kanadě
    kousek od Toronta.
  • 00:19:45 -A tví rodiče potom odešli
    do Ameriky, žili v Americe ...
  • 00:19:49 -Rodiče odešli v roce 77,
    když jsem měl zrovna 17,
  • 00:19:54 a stěhovali se do Dallasu v Texasu.
  • 00:19:58 -Ale ty jsi zůstal v Kanadě.
    -Ano.
  • 00:20:00 -Líbilo se ti více v Kanadě?
  • 00:20:02 -No, já jsem zůstal v Kanadě,
  • 00:20:04 protože v tuto dobu jsem hrál hokej
    a v Dallasu nebyl hokej.
  • 00:20:08 A to bylo mé rozhodnutí
    zůstat a hrát.
  • 00:20:11 -Když se díváš na mistrovství světa
    v hokeji, komu držíš palce?
  • 00:20:21 -Poprvé Kanadě,
    potom Česku, a potřetí Američanům.
  • 00:20:27 -A když hraje Kanada s Čechy?
  • 00:20:30 -Máme doma více televizí.
  • 00:20:32 SMÍCH
  • 00:20:43 -Opouštíme na chvíli Peklo,
    obkroužíme Nové Město nad Metují
  • 00:20:47 a pokračujeme v letu,
  • 00:20:49 abychom si společně vychutnali
    další památky
  • 00:20:52 připomínající rod
    Bartoňů z Dobenína.
  • 00:20:55 Kdysi mocný a nedobytný hrad
    Frymburk nedaleko Náchoda
  • 00:21:00 byl založen patrně
    počátkem 14. století.
  • 00:21:04 Od té doby se zde vystřídala
    pěkná řádka majitelů.
  • 00:21:07 Hrad se změnil v ruinu.
  • 00:21:10 Tu si koupil v minulém století
    Josef Bartoň Dobenín.
  • 00:21:14 Za totality byl hrad státní,
    dnes je zpátky rodiny.
  • 00:21:19 Zámek na Zbraslavi získal
    ještě jako klášter
  • 00:21:22 Cyril Bartoň z Dobenína
    roku 1910.
  • 00:21:27 O rok později se rozhodl provést
    zásadní úpravy panství i konventu.
  • 00:21:33 Tak z něj vznikl zámek.
  • 00:21:35 Sem se ještě vrátíme.
  • 00:21:38 -Je to výhoda mít zámek?
  • 00:21:42 -Nevím, je to součástí
    naší rodinné tradice,
  • 00:21:47 je to místo, kde se můj otec narodil,
    ale je to velmi náročné.
  • 00:21:56 Je to i čest,
    ale je to taky velmi náročné.
  • 00:22:00 -Představ si, že jsi v generaci
    svého pradědečka, prapradědečka,
  • 00:22:08 v jejich době, čase.
  • 00:22:11 Koupil by sis zámek?
  • 00:22:13 -Mmmm ...
  • 00:22:15 -Představ si, že teď stojíš v pozici,
    že si koupíš zámek ...
  • 00:22:21 -Nevím, to je těžké říct,
  • 00:22:24 jde o dobu, ve které rodina
    koupila zámek, už je to přes 100 let,
  • 00:22:31 a to nemůžu říct.
  • 00:22:33 Ale v dnešní době bych
    radši investoval do dvou velkých vil
  • 00:22:41 místo jednoho velkého zámku.
  • 00:22:44 Je to nádherné, je to pěkné,
    ale je to i velmi náročné.
  • 00:22:50 -Karty jsou tady proč?
  • 00:22:52 -Protože maminka tady občas seděla
    a hrála.
  • 00:22:55 -Ona hrála ráda karty?
    -Ano.
  • 00:22:57 -Co hrála, bridge?
    -Nevím.
  • 00:23:01 -Prostě karty, hrála karty.
    -Ano.
  • 00:23:04 -Elegantní bylo hrát bridge.
    -Ano.
  • 00:23:06 -No a tady je ložnice rodičů,
    pana prezidenta ...
  • 00:23:14 -A tady ses narodil.
    -Ano, tady jsem se narodil.
  • 00:23:45 -Takže tato postel
    je z několika důvodů důležitá?
  • 00:23:48 -Ano.
  • 00:23:49 -Ty ses tady narodil
    a spal tady kromě jiného i Masaryk.
  • 00:23:54 -Ano.
  • 00:23:55 -Musíme tomu dát to správné pořadí.
    -Ano.
  • 00:23:58 -Nejdříve ses narodil ...
    -Ano.
  • 00:24:00 -A předtím tady někdy spal Masaryk.
  • 00:24:02 -Návštěvu pana prezidenta
    T. G. Masaryka v roce 1926
  • 00:24:07 na novoměstském zámku
    připomíná jeho busta
  • 00:24:10 od sochaře Bohumila Kafky.
  • 00:24:13 Ta zde zůstala až do roku 1971,
  • 00:24:15 dokud na ni nepřišlo udání
    od bdělého soudruha z Ostravy.
  • 00:24:20 Tento soudruh navrhoval místo busty
    umístit bustu
  • 00:24:24 některého z revolucionářů
    nebo komunistických prezidentů.
  • 00:24:28 Busta byla umístěna zpět na své místo
    až po návratu Bartoňových
  • 00:24:33 zpět do Československa.
  • 00:24:42 -Josef Bartoň navázal nit tradice
    předků zpřetrhanou léty totality.
  • 00:24:48 Dnes už sice netká kanafas,
    ale kilometry technický tkanin,
  • 00:24:53 které firma Bartoň vyváží
    i do celého světa.
  • 00:24:56 -Myslím, že by dědeček byl hodně
    překvapený, kdyby to teď viděl.
  • 00:25:01 -Tady kdysi vyráběli
    v průběhu let 48-92
  • 00:25:07 pro Rusko uniformy pro vojáky.
  • 00:25:13 -V tom jste asi nechtěli
    úplně přesně pokračovat, co?
  • 00:25:17 -Ne, nechtěli.
  • 00:25:21 -To jsem vůbec netušil,
    že šmirgl vypadá ze spodu takto.
  • 00:25:25 -Já vím, většina si myslí,
    že je to papírové,
  • 00:25:27 ale to není papír.
  • 00:25:29 Průmyslový šmirgl je na tkaniny.
  • 00:25:35 -Kdo je prezident společnosti?
  • 00:25:37 -Prezident společnosti
    je můj otec Josef Bartoň.
  • 00:25:41 Teď nemáme funkci
    asistenta prezidenta,
  • 00:25:45 tato cedule přijde sundat,
  • 00:25:47 protože teď je jen funkce
    předseda představenstva.
  • 00:25:51 -Takže ty nejsi asistent prezidenta,
    ty jsi předseda ...
  • 00:25:54 -Ano, předseda představenstva.
  • 00:25:57 Tzn., že potřebujeme vyměnit
    tyto cedule.
  • 00:25:59 -No to každopádně.
  • 00:26:01 BAVÍ SE ANGLICKY
  • 00:26:03 -Aha, to máš v pořádku.
    -Ano.
  • 00:26:09 -Tam je místo připraveno
    pro fotografii taťky.
  • 00:26:13 -A tady u dveří se budeš
    tísnit ty.
  • 00:26:15 -Já budu schovaný za dveřmi, ano.
  • 00:26:21 -Tím, že jste si vzala
    rytíře Bartoně z Dobenína,
  • 00:26:25 jaký titul přináleží Vám?
  • 00:26:28 -Dáma?
  • 00:26:29 -No, správně.
  • 00:26:31 Je to těžká otázka,
    člověk by řekl rytířka,
  • 00:26:35 ale tomu tak není.
  • 00:26:36 Je to opravdu dáma.
  • 00:26:39 -Lenka dáma Bartoňová-Dobenínová,
    manželka rytíře Josefa Michaela.
  • 00:26:46 -Kde jste se s Michalem seznámila?
  • 00:26:49 -Seznámili jsme se v Náchodě v práci.
  • 00:26:52 -V práci?
    -Ano.
  • 00:26:54 -Vy jste pracovala ...
  • 00:26:55 -Já jsem pracovala
    pro textilní závody.
  • 00:26:58 -Aha, takže tam.
  • 00:27:00 A narodila jste se tady?
    Jste odsud?
  • 00:27:03 -Narodila jsem se tady.
  • 00:27:04 -V Náchodě?
    -Ne v Náchodě, v Jaroměři.
  • 00:27:07 -V Jaroměři ...
    -Ano.
  • 00:27:08 -A žila jste ...
  • 00:27:09 -Žila jsem ve Velkém Poříčí
    kousek od Hronova.
  • 00:27:13 -A jezdila jste a pracovala jste ...
    -V Náchodě.
  • 00:27:15 -V Náchodě, v jejich továrně ...
    -Ano.
  • 00:27:18 -Aha, tam se objevil nový mladý šéf .
    -Ten už se tam objevil předtím.
  • 00:27:23 -A tam jste se seznámili?
    -Ano.
  • 00:27:26 -A máte spolu kolik dětí?
    -Manžel má 4 děti a spolu máme 2.
  • 00:27:31 -To vypadá, jako by jich bylo 6,
    ale ono jich není 6 ...
  • 00:27:35 -Není jich 6.
  • 00:27:36 -Jsou 2 a 2.
    -Ano, tak.
  • 00:27:39 -A jak vypadá pracovní den
    Vašeho muže z Vašeho pohledu?
  • 00:27:43 -Vstává dřív
    než my všichni dohromady.
  • 00:27:45 Odjíždí buď do kanceláře,
    která je v Náchodě v textilce,
  • 00:27:50 nebo je potřeba na statcích,
    to se týká lesů, zámku a tak.
  • 00:27:56 Občas se nám stane,
    že se nám pracovní den prolíná,
  • 00:28:01 takže jsme spolu
    i 24 hodin denně.
  • 00:28:04 -A co jeho sportovní záliby?
    Sdílíte je také?
  • 00:28:08 -Nesdílím jeho sportovní zálibu,
    což je golf.
  • 00:28:11 Na mě to je pomalé.
  • 00:28:12 -Jak řešíte spor u hokejového utkání
    Kanada-Česko?
  • 00:28:17 -Rozdělíme si televizi.
    -Aha, každý má svou.
  • 00:28:21 -Já koukám na jednu, manžel na druhou
    a děti mezi námi probíhají
  • 00:28:25 a musím říct, že bohužel převážně
    fandí Kanadě.
  • 00:28:28 -Hmm ...
    -Nebo spíše bohužel pro mě.
  • 00:28:31 SMÍCH
  • 00:28:39 -Bartoňové oslovili špičkové umělce,
    kterým zadávali práci,
  • 00:28:44 a stali se tak jejich mecenáši.
  • 00:28:46 Třeba architekt Dušan Jurkovič,
    ten býval u Bartoňů jako doma.
  • 00:28:51 Přestavba zámku v Novém Městě
    nese jeho podpis.
  • 00:28:54 Stejně tak jako mnohé
    zámecké interiéry.
  • 00:28:57 Se svou prací byl Jurkovič
    tak spokojen,
  • 00:29:00 že i do své obytné vily v Bratislavě
    zakomponoval kopii
  • 00:29:04 zámeckého interiéru.
  • 00:29:06 Další sály navrhnul architekt
    Pavel Janák.
  • 00:29:10 Obrazy pocházejí z dílny
    Vratislava Nechleby,
  • 00:29:13 maloval tady i Max Švabinský.
  • 00:29:20 Jurkovičův dřevěný most
    v zámeckém parku
  • 00:29:23 se řadí mezi 7 nejkrásnějších mostů
    Čech a Moravy.
  • 00:29:33 -Zimní zahradu navrhl architekt
    Dušan Jurkovič v roce 1910
  • 00:29:37 ve stylu secese.
  • 00:29:38 Původní návrh výzdoby zahrady
    z keramiky
  • 00:29:43 se panu Josefu Bartoňovi
    příliš nezamlouval.
  • 00:29:46 Jurkovič pak přichází
    se zcela originálním návrhem
  • 00:29:50 hrubé mozaiky z říčních kamenů
    z řeky Metuje,
  • 00:29:54 která tady obtéká zámek ze 3 stran.
  • 00:29:57 Takovou hrubou mozaiku byste neviděli
    na žádném českém zámku.
  • 00:30:05 -Bartoňova vila v Náchodě
    zvaná Petrův dvůr
  • 00:30:08 vypadá jako reprezentativní
    zámecké sídlo.
  • 00:30:12 Tady někde začíná
    funkcionalistický rukopis
  • 00:30:15 věhlasného architekta Janáka,
  • 00:30:17 autora mnoha slavných vil
    na pražské Ořechovce a Babě.
  • 00:30:24 Po roce 1948 prošla vila
    mnoha necitlivými změnami
  • 00:30:29 danými především méně vhodným
    funkčním využitím.
  • 00:30:44 -Do roku 1945 patřilo
    toto sídlo v Náchodě
  • 00:30:48 textilnímu továrníkovi Bartoňovi.
  • 00:30:51 Po osvobození Rudou armádou
    daroval národní výbor vilu
  • 00:30:54 osvoboditeli města
    generálmajorovi Zajončkovskému.
  • 00:30:58 Ale k čemu by byla sovětskému
    občanovi přepychová vila v Náchodě?
  • 00:31:02 Ustanovil, aby v zámečku našli
    svůj druhý domov náchodské děti.
  • 00:31:07 A tak v místech, kde dříve žila
    3členná rodina kapitalisty Bartoně,
  • 00:31:12 panuje od rána do večera
    dobrá pohoda.
  • 00:31:14 120 dětí tu chodí do MŠ
    a všechny jsou spokojené.
  • 00:31:25 -Jsi doma na zámku, neměla jsi pocit,
  • 00:31:28 že by se k tobě chovali
    tví spolužáci jinak?
  • 00:31:31 -Ne, to ne.
  • 00:31:32 To jen asi ve třetí třídě
    to bylo takové,
  • 00:31:35 že no, to je ta ze zámku,
    tu si musím ulovit,
  • 00:31:38 ale jinak to poznat nebylo.
  • 00:31:41 Všechno bylo v pohodě.
  • 00:31:43 -Zatím tě ještě nikdo neulovil?
  • 00:31:45 -Ulovil, ale ...
    Všechno je v pohodě, takže tak.
  • 00:31:49 SMÍCH
  • 00:31:52 -Julie Dyan Bartoňová-Dobenínová,
    dcera rytíře Josefa Michaela.
  • 00:31:59 -Ve škole,
    no, tam je velmi vtipná příhoda,
  • 00:32:02 kdy oni kvůli tomu,
    jak jsem měla takto dlouhá jména,
  • 00:32:07 tak mě rozdělili jako 2 osoby.
  • 00:32:08 Mysleli si, že chodí do první třídy
    Julie Bartoňová,
  • 00:32:11 pak Dyan Dobenínová ...
  • 00:32:13 -A ty máš určitě i plány
    dále do života.
  • 00:32:16 Co se chystáš dělat?
  • 00:32:18 -Já teď chci jít
    na Karlovu univerzitu do Prahy
  • 00:32:22 a potom uvidím.
  • 00:32:24 -Aha. Ty jsi vlastně nejstarší
    ze všech, že?
  • 00:32:27 -Ano.
  • 00:32:28 -Netlačí na tebe tví rodiče,
  • 00:32:30 že "ty jsi ten, kdo bude pokračovat v
    našem bytí tady,
  • 00:32:34 v tom, co děláme,
    budeš nositelem rodinné tradice dál"?
  • 00:32:38 -Ne, já musím říct,
  • 00:32:39 že už i při výběru vysoké
    mi dával taťka i mamka volnou ruku,
  • 00:32:45 že ta možnost,
    se kdykoliv k tomu vrátit, tady je,
  • 00:32:50 ale nechtějí nás do ničeho tlačit.
  • 00:32:53 Takže uvidím,
    co život přinese dál
  • 00:32:55 a myslím si, že je to dobrá možnost
    toto využít, vrátit se k tomu,
  • 00:33:00 ale musím říct, že vážně byli
    v tomhle velmi ochotní,
  • 00:33:03 že mě nechali si vybrat, kam chci.
  • 00:33:06 Do ničeho mě netlačili.
  • 00:33:08 -Jak vypadá normální pracovní den
    tvého otce?
  • 00:33:11 -Vždycky si děláme srandu,
    že jde na golf, na kafe,
  • 00:33:14 pak jde zase na golf,
    přijede domů, kouká se na golf,
  • 00:33:17 pak usne.
  • 00:33:19 Ale v realitě je to tak,
    že pracuje hodně tvrdě,
  • 00:33:23 ale často spolu
    třeba zajdeme na oběd.
  • 00:33:26 Hlavně se nám hodně věnuje
    přes den.
  • 00:33:37 -Vilu Čerych u České Skalice
    nechal postavit roku 1924
  • 00:33:42 Ladislav Bartoň z Dobenína
  • 00:33:45 podle projektu architekta
    Otakara Novotného.
  • 00:33:48 Zahrada je dílem
    Ladislava Kumpána.
  • 00:33:51 Honosné sídlo věnoval
    továrník Bartoň své neteři
  • 00:33:55 jako dar ke sňatku s Jiřím Čerychem,
    proto tedy vila Čerych.
  • 00:34:02 Za totality tu byla politická škola
    i zdravotní středisko.
  • 00:34:06 Po Sametové revoluci byla vila
    opět vrácena rodině,
  • 00:34:10 avšak bratři Čerychové ji darovali
    Nadaci rozvoje občanské společnosti.
  • 00:34:18 A před nedávnem se vila stala
    ústřední hrdinkou filmu Odcházení
  • 00:34:22 režiséra a scénáristy Václava Havla.
  • 00:34:25 -Film Odcházení musí zvítězit
    nad všemi filmy.
  • 00:34:33 -Je mi čerstvě 16.
  • 00:34:37 -Čerstvě 16 ...
    -Ano.
  • 00:34:39 -A pak jsem slyšel,
    že jsi vášnivým sportovcem ...
  • 00:34:42 -Ano, hraju florbal
    už asi 7 let.
  • 00:34:48 -Antony Michael rytíř Bartoň
    z Dobenína,
  • 00:34:51 syn rytíře Josefa Michaela.
  • 00:34:55 -Teď nastupuji do České lesnické
    akademie v Trutnově.
  • 00:35:00 -Takže lze předpokládat,
    že z tebe bude lesník.
  • 00:35:04 -Doufám v to.
  • 00:35:06 -V Novém Městě jméno Bartoň
    je poměrně známým jménem ...
  • 00:35:11 -No, tak někde v první třídě
    to ještě nějak moc neřešili,
  • 00:35:15 ale ano, vzali mě normálně.
  • 00:35:19 Myslím si, že se nesnažím být
    něco víc, než jsem.
  • 00:35:22 Snažím se být normální člověk.
  • 00:35:25 Oni mě tak vzali
    a nic ze mě nedělali.
  • 00:35:29 -Nebyl jsi klukem ze zámku?
  • 00:35:31 -Ne ...
  • 00:35:34 -Nebo z Pekla?
  • 00:35:35 -Někdo mi tak říká,
  • 00:35:36 ale to třeba jen proto,
    že si z toho děláme srandu
  • 00:35:39 a vtipkujeme.
  • 00:35:40 -Máš ještě nějaké hobby nebo koníček,
    něco, co tě mimořádně baví?
  • 00:35:45 Mimo školu ...
  • 00:35:46 -Tak hraju na bubny.
  • 00:35:48 -Jo? Ty jsi muzikant?
  • 00:35:50 -Ne velký, ale mám to jako rozptýlení
    od mého náročného času.
  • 00:35:59 A pak asi jako každý kluk
    rád jím.
  • 00:36:01 SMÍCH
  • 00:36:03 -To jsou asi mé jediné velké záliby.
  • 00:36:05 -Tak ta druhá záliba na tobě není
    každopádně vůbec vidět.
  • 00:36:09 SMÍCH
  • 00:36:11 -V těchto prostorách se připravovala
    hostina pro prvního čs. prezidenta
  • 00:36:15 T. G. Masaryka.
  • 00:36:17 Zúčastnilo se jí
    celkem 40 pozvaných hostů,
  • 00:36:20 ale žena byla pouze jediná ...
  • 00:36:22 Paní Marie Bartoňová.
  • 00:36:24 Zde vidíte jídelníček.
  • 00:36:27 Nápojový lístek není.
  • 00:36:29 Prezident Masaryk byl abstinent.
  • 00:36:33 -Tak to je zasedací pořádek
    při večeři ...
  • 00:36:36 -Asi ano.
  • 00:36:37 -Při večeři Masaryka.
  • 00:36:39 Ale při nejlepší vůli ho tady ...
  • 00:36:41 Tady seděl pan prezident,
    uprostřed stolu.
  • 00:36:43 Naproti seděla
    milostivá paní ...
  • 00:36:45 Mil. pí. znamenalo milostivá paní.
  • 00:36:48 -Ano, toto byla v roce 26
    má babička.
  • 00:36:51 -To byla tvá babička,
    která seděla naproti.
  • 00:36:54 -Ano, to byla babička.
  • 00:36:56 -Tady seděl pan továrník
    Ladislav Bartoň,
  • 00:36:59 pan vyslanec Jan Masaryk tady byl,
    tady byl doktor Beneš,
  • 00:37:05 takže to bylo v plné palbě,
    jak by člověk řekl.
  • 00:37:11 -Rokokový zámek Nové Hrady
    jižně od Pardubic
  • 00:37:14 nechal vystavět hrabě Chamaré
    po vzoru letních sídel ve Francii.
  • 00:37:19 Říká se mu České Versailles.
  • 00:37:21 Ve století 19. zámek zpustnul,
  • 00:37:24 ve století 20. ho koupil
    Cyril Bartoň z Dobenína
  • 00:37:28 a nechal opravit.
  • 00:37:31 Jenže pak přišla
    známá epizoda totalitní.
  • 00:37:33 Zámek byl státu a chátral znovu.
  • 00:37:37 Po roce 1990 se dočkal restituce,
    avšak Bartoňové věděli,
  • 00:37:43 že mají starostí s opravami jinde
    více než dost.
  • 00:37:46 Nové Hrady prodali
    manželům Kučerovým.
  • 00:37:49 Ti se sem přestěhovali z Prahy
    a skončilo to happyendem.
  • 00:37:57 -Nepřipadáš si trochu
    jako princezna?-Ne.
  • 00:38:00 -Ne, je to normální?
  • 00:38:02 -Jo, akorát, že ve škole
    mi v první třídě pořád říkali,
  • 00:38:08 že jsem princezna.
  • 00:38:11 -Anna Daniela Bartoňová-Dobenínová,
    dcera rytíře Josefa Michaela.
  • 00:38:19 -A jaké to je bydlet v Pekle?
  • 00:38:21 -Podle mě je to docela normální,
  • 00:38:23 i když to není zrovna to peklo,
    co je dole pod zemí.
  • 00:38:27 -Když máš volno,
    tak co děláš nejradši?
  • 00:38:30 -Já nejradši tancuju.
  • 00:38:32 -Jo?
    -Ano.
  • 00:38:33 -A chodíš někam tancovat?
    -Ano, do Náchoda do ZUŠ.
  • 00:38:38 -A jaký styl? Balet?
    -Je to výrazový tanec.
  • 00:38:43 -Aha, výrazový tanec ...
  • 00:38:46 Když si povídáš s tatínkem,
    mluvíte spolu česky, nebo anglicky?
  • 00:38:50 -Česky a někdy anglicky,
    ale více česky.
  • 00:38:53 -A tatínek mluví dobře česky?
    -Mně přijde, že jo.
  • 00:38:57 -Jo? Neopravuješ ho?
    -Někdy jo.
  • 00:39:00 -Někdy ...
    -Někdy jo.
  • 00:39:03 -Ale málo ...
  • 00:39:06 -Adam Marian rytíř Bartoň z Dobenína,
    syn rytíře Josefa Michaela.
  • 00:39:16 -Ještě umím i plavat pod vodou.
  • 00:39:30 -Nejen Náchodsko nese stopy
    rytířů Bartoňů z Dobenína.
  • 00:39:34 Najdeme je i v Praze.
  • 00:39:36 Bartoňové se totiž významně
    zasloužili o dostavbu
  • 00:39:40 Katedrály sv. Víta
  • 00:39:41 a výzdobu kaple,
    která nese jejich jméno.
  • 00:39:45 Ve 20. letech minulého století
    na to přispěli
  • 00:39:48 částkou 700 tis. korun,
  • 00:39:50 což byl stonásobek slušného
    ročního platu té doby.
  • 00:39:54 Za totality však nebylo vhodné
    laskavé mecenáše připomínat.
  • 00:39:59 Původní obraz modlících se donátorů
    v kapli
  • 00:40:03 byl z rozhodnutí komunistického
    režimu zakryt tapetou.
  • 00:40:08 Proč je zakryt dodnes,
    to se nám nepodařilo zjistit.
  • 00:40:13 A tak Bartoňové z pod tapety
    jen nesměle vykukují.
  • 00:40:20 -A ještě jednou Praha.
  • 00:40:21 Jsme na Zbraslavi,
  • 00:40:23 zdejší zámek se vrátil potomkům
    Cyrila Bartoně z Dobenína.
  • 00:40:28 Nápis na portálu připomíná
    jeho zásluhy navěky.
  • 00:40:32 A nejen nápis,
    ale i vše okolo.
  • 00:40:39 -Na místě zbraslavského zámku
    stával cisterciácký klášter
  • 00:40:43 založený roku 1292 Václavem II.
    a dokončený Eliškou Přemyslovnou.
  • 00:40:50 Královna tu pak našla místo
    posledního odpočinku.
  • 00:40:53 Roku 1420 se stal klášter i chrám
    obětí husitských válek,
  • 00:41:00 byl zapálen,
    ostatky českých králů zneuctěny.
  • 00:41:06 Nový konvent tu byl postaven
    v 18. století
  • 00:41:09 a nese podpis pánů Santiniho a Kaňky.
  • 00:41:12 Pak ale císař klášter zrušil
  • 00:41:15 a nový majitel tu zřídil
    rafinerii cukru.
  • 00:41:18 Bylo tu také armádní skladiště obilí,
  • 00:41:20 výrobna kyseliny sírové
    a dalších chemikálií.
  • 00:41:24 V prosinci roku 1910 koupil
    zničený konvent i panství
  • 00:41:29 český průmyslník
    Cyril Bartoň z Dobenína
  • 00:41:33 a rozhodl se ho zachránit.
  • 00:41:37 Na přestavbě se podepsal
    i architekt Jurkovič.
  • 00:41:41 "Průmyslník Cyril Bartoň obnovil,
    co průmysl zničil."
  • 00:41:46 Stojí napsáno nad vchodem.
  • 00:41:49 Do kostela sv. Jakuba staršího
    Bartoň objednal u sochaře Jana Štursy
  • 00:41:54 pomník Přemysla Oráče.
  • 00:41:56 V koruně stromu je schránka
    pro ostatky posledních Přemyslovců,
  • 00:42:00 tedy Václava II., Elišky Přemyslovny
    a Václava III.
  • 00:42:05 Lebky do sochy ukládal osobně
    Cyril Bartoň se synem.
  • 00:42:09 Dnes jsou však uloženy bezpečněji,
    v kryptě v zemi.
  • 00:42:15 Pro fota zvídavých turistů
    musí stačit kopie.
  • 00:42:25 -Jak jste příbuzný
    s Bartoni z Dobenín,
  • 00:42:30 kterým patří Zbraslav?
  • 00:42:33 -To byl můj prastrýc Cyril.
    -Aha.
  • 00:42:35 -Cyril Bartoň-Dobenín a jeho dcera
    si vzala pana Nováka z Prahy.
  • 00:42:44 A před svatbou pan Novák
    řekl prastrýci Cyrilovi,
  • 00:42:51 zda by mohl použít rodinné jméno
    Bartoň-Dobenín místo Novák.
  • 00:42:58 -Aha.
  • 00:43:00 -No a můj dědeček Josef,
  • 00:43:02 můj druhý prastrýc
    Ladislav v Jaroměři
  • 00:43:07 a Cyril mu řekli ano, že může.
  • 00:43:11 Tak proto je Zbraslav od Dobenínů.
  • 00:43:15 -I když Zbraslav vlastně ne,
    protože je to Novák.
  • 00:43:18 -Ano.
  • 00:43:20 -Josef Novák,
    zeť Cyrila Bartoně z Dobenína,
  • 00:43:24 byl tuze podnikavý pán.
  • 00:43:26 Už na sklonku 19. století
    přišel s nápadem postavit v Praze
  • 00:43:31 první obchodní dům.
  • 00:43:34 K realizace své vize si přizval
    architekta Osvalda Polívku,
  • 00:43:38 autora Obecního domu v Praze.
  • 00:43:40 Během pár let otevřeli
    ve Vodičkově ulici Dům U Nováků.
  • 00:43:45 Ten se rychle vepsal
    do paměti Pražanů
  • 00:43:48 jako nejlepší místo,
    kde je možno sehnat vše.
  • 00:43:51 Od knoflíčků do manžet,
    přes nábytek, až po potraviny.
  • 00:43:56 Druhá část Domu U Nováků vyrostla
    o necelé 3 desítky let později.
  • 00:44:01 A stala se mj. i domovem
    Osvobozeného divadla.
  • 00:44:09 -Které je nejtěžší české slovo
    pro tebe?
  • 00:44:13 -Mám jich spoustu,
    ale hlavně slovíčka, kde máte "ř".
  • 00:44:19 To je pro mě problém.
  • 00:44:22 Musím říct, že čeština
    je velmi krásný jazyk,
  • 00:44:25 ale těžký, co se týká gramatiky.
  • 00:44:28 -A to je to, proč má žena
    taky nemluví moc česky,
  • 00:44:35 protože to není lehký jazyk.
  • 00:44:40 Hlavně, jak bych to řekl správně,
    sklony ...
  • 00:44:48 -Skloňování ...
  • 00:44:49 -Ano, skloňování ...
  • 00:44:51 -Rody ...
  • 00:44:52 -Město je Praha, ale ty jsi Pražák.
    -Ano.
  • 00:44:57 -Nebo ona je z Prahy.
  • 00:45:00 -Ale ona taky může být Praženda,
    víš?
  • 00:45:06 SMÍCH
  • 00:45:11 -Zbraslavský zámek patří dnes
    potomkům Cyrila Bartoně.
  • 00:45:15 Královský sál užívá městská část
    Praha-Zbraslav na kulturní akce.
  • 00:45:21 Dnes je tu koncert Nadačního fondu
    Mikuláše Dačického z Heslova.
  • 00:45:26 ZPĚV
  • 00:45:29 -Kdybych byl boháčem,
    nespal bych hrůzou ...
  • 00:45:39 Že všechno utratím,
    stanu se lůzou.
  • 00:45:59 -Existuje něco jako společná
    charakterová, společná vlastnost
  • 00:46:04 pro Bartoně?
  • 00:46:05 -Já bych řekl, že ano,
    že pracovitost.
  • 00:46:11 A možná, že i ty jazyky.
  • 00:46:15 -Jsme dobrosrdeční,
    hlavně rodina je pro nás základ,
  • 00:46:19 což od ostatních kamarádů vím,
    že naše rodina drží pospolu.
  • 00:46:25 -Jsme takoví, že si navzájem pomáháme
    a jsme tady pro druhého kdykoliv.
  • 00:46:34 -Pro nás je na prvním místě
    rodina.
  • 00:46:39 -Určitě je to dobrosrdečnost.
  • 00:46:41 -Jo?
  • 00:46:42 -Ano, mají otevřené srdce,
    řekla bych.
  • 00:46:45 -Nemají žádné špatné vlastnosti?
  • 00:46:47 -No občas jsou výbušní,
    ale dá se to zvládat.
  • 00:46:50 SMÍCH
  • 00:46:55 -Toto byla ložnice
    babičky s dědečkem?
  • 00:46:57 -Ano.
  • 00:46:58 -Aha, tady je Josef rytíř Bartoň
    z Dobenína ...
  • 00:47:04 KVAK, KVAK, KVAK
  • 00:47:07 -To je můj telefon,
    já ho radši vypnu.
  • 00:47:11 -A toto vypadá
    více jako pánský pokoj.
  • 00:47:14 -Ano.
  • 00:47:15 -To je kdo?
    -To je můj otec.
  • 00:47:16 -Jo to je tvůj otec jako klouček ...
    -Ano.
  • 00:47:19 -Babička a dědeček tady měřili mého
    otce, jak rostl.
  • 00:47:24 -Aha, rok po roce.
  • 00:47:26 -25. června 1917
    a poslední je 1926.
  • 00:47:39 -Existuje tam někdo, kdo by řekl,
    že je tvůj oblíbený předek?
  • 00:47:46 -Koho já si nejvíce vážím je otec.
  • 00:47:53 Ten měl tu schopnost, myšlenky,
    odsud odejít a začít něco nového,
  • 00:48:04 uměl vzít celou rodinu a změnit to.
  • 00:48:09 To já smekám klobouk.
  • 00:48:10 -Já by až tak daleko do historie
    nepátrala,
  • 00:48:14 já hlavně obdivuji mou babičku
    z tátovy strany za to,
  • 00:48:17 že měla odhodlání sem přijet,
    opustit v Americe i své přátele.
  • 00:48:22 Jela do země,
    kde znala jen svou rodinu.
  • 00:48:27 -Je to asi můj děda.
  • 00:48:29 Obdivuju ho za to,
    že v nízkém věku emigrovali
  • 00:48:33 a on se pak dokázal vrátit zpátky
  • 00:48:36 a převzal jak zámek,
    tak lesy, fabriku,
  • 00:48:40 za což ho obdivuju,
    že to s babičkou zvládl.
  • 00:48:45 -Myslím, že můj pradědeček.
  • 00:48:47 Všechno, co jsem o něm slyšel,
    tak to byl člověk takový,
  • 00:48:53 jaký jednou doufám,
    že budu já.
  • 00:48:55 Že lidi se na mě podívají a řeknou,
    že jsme si podobní.
  • 00:48:59 Ale vezmu to ještě blíže,
    je to samozřejmě můj otec.
  • 00:49:02 Je pro mě velkým vzorem.
  • 00:49:05 -Mně se hodně líbí Marie Bartoňová,
    byla to dáma,
  • 00:49:10 vyzařoval z ní klid a elegance.
  • 00:49:14 -A to byla která?
  • 00:49:16 Jen mě zorientujte
    v příbuzenském vztahu?
  • 00:49:19 -To byla prababička.
  • 00:49:22 -Kde jsi doma?
    Tady, nebo v Kanadě?
  • 00:49:25 -Víc a víc tady.
  • 00:49:27 Prvních asi 15 let skoro
    jsem doma tam i tady,
  • 00:49:34 nebo se cítím být doma
    tam i tady.
  • 00:49:38 Ale teď už trochu více tady,
    myslím si, že je to přirozené.
  • 00:49:43 -Tady je můj domov,
    já jsem tady žil v Čechách déle,
  • 00:49:50 než jsem žil v Kanadě
    nebo ve Státech.
  • 00:49:53 V Kanadě jsem byl 21 let,
    ve Státech jen 3,
  • 00:49:57 tady jsem 24,
    takže tady jsem doma.
  • 00:50:01 Plus doma je tam,
    kde je rodina.
  • 00:50:05 A rodina je tady.
  • 00:50:11 -Tak, to byl příběh rytířského rodu
    Bartoňů z Dobenína.
  • 00:50:17 Na rozdíl od starobylých
    aristokratických dynastií
  • 00:50:21 si Bartoňové žádné rodové heslo
    neurčili.
  • 00:50:25 Možná to jen nestihli,
  • 00:50:27 vždyť jejich oficiální
    šlechtický titul rytíře
  • 00:50:30 platil pouhých 6 let.
  • 00:50:33 Určitě by se k nim ale hodil
    citát Ovidia.
  • 00:50:36 Píle dokáže ze všeho nejvíce.
  • 00:50:44 -Máš modrou krev?
  • 00:50:46 -Posledně, co jsem se píchnul,
    tak ne.
  • 00:50:50 Vypadá to červeně.
  • 00:50:53 -V normálním životě mám červenou
    krev, ale někdy tam je i modrá.
  • 00:50:58 -Máš modrou krev?
    -Doufám, že jo.
  • 00:51:01 SMÍCH
  • 00:51:03 -Fyzicky ne, ale myslím,
    že v srdci ano.
  • 00:51:11 Skryté titulky: Radka Čopíková
    Česká televize, 2018

Související