iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
30. 10. 2011
09:00 na ČT1

1 2 3 4 5

9 hlasů
9960
zhlédnutí

Toulavá kamera

Větrný mlýn Ruprechtov — Umělecká kovárna ve Žďárné — Lužické hory — Historie střeleckých spolků v teplickém zámku — Kostel v Přeštici na Klatovsku — Ondříkovský pseudokrasový podzemní systém

25 min | další Magazíny »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Toulavá kamera

  • 00:00:18 Dobrý den, přátelé. Tak léto už je
    opravdu jen krásnou vzpomínkou.
  • 00:00:23 Dokonce i čas po něm pojmenovaný
    dneškem počínaje skončil.
  • 00:00:26 Nevím sice jak vy, ale já tuhle
    změnu docela vítám.
  • 00:00:30 Hodinka spánku navíc
    se přece vždycky hodí.
  • 00:00:32 I na případný vandr můžeme vyrazit
    o chvíli později a odpočatější.
  • 00:00:37 A kam si to tedy namíříme
    tentokrát?
  • 00:00:39 Nejprve do Ruprechtova,
    kde si vyslechneme příběh
  • 00:00:42 jedné unikátní technické památky.
    Půvabného větřáku.
  • 00:00:46 Sílu, fortel, kreativitu a odvahu.
  • 00:00:48 To vše vetkly sudičky do vínku
    Jiřímu Dudkovi.
  • 00:00:51 Mistru kováři ze Žďárné,
    za nímž se vypravíme vzápětí.
  • 00:00:55 Nakoukneme i k našim severním
    sousedům, kde si prohlédneme
  • 00:00:59 třeba zříceninu hradu Oybin.
    Miloval ho i sám Karel IV.
  • 00:01:03 Sice vypadají jako umělecká díla,
    ale v jejich blízkosti
  • 00:01:07 nebylo radno se vyskytovat.
  • 00:01:09 Půvabné a ručně malované terče
    dávných střelců
  • 00:01:12 jsou vystaveny v Teplicích.
  • 00:01:14 Řeč bude i o jednom zázraku.
  • 00:01:16 Panna Marie Přeštická prý vyléčila
    řadu lidí, uvidíme tedy,
  • 00:01:19 jak zapůsobí na nás.
  • 00:01:21 A nakonec se zatouláme
    do Českého ráje mj. i ke studánce,
  • 00:01:25 která tam příliš nepasuje.
    Přezdívá se jí totiž ďábelská.
  • 00:01:28 Jak už jsem předeslala, startuje
    v Ruprechtově, vesničce ležící
  • 00:01:32 v Moravském krasu,
    kousek od propasti Macocha.
  • 00:01:35 Objektem našeho zájmu bude větrný
    mlýn, který na okraji obce
  • 00:01:39 vyrostl v roce 1873.
  • 00:01:41 Tehdy šlo ovšem o klasický větřák
    holandského typu.
  • 00:01:44 K jeho modernizaci, a z dnešního
    pohledu i jedinečnosti, pomohla
  • 00:01:48 paradoxně jedna přírodní pohroma.
  • 00:01:53 Větřák v Ruprechtově vás zaujme
    už na první pohled
  • 00:01:56 složitým obřím kolem, které je
    nainstalováno na jeho vrcholu.
  • 00:02:00 Nejde o klasické lopatky,
    jaké známe z ostatních mlýnů,
  • 00:02:04 ale o Halladayovu turbínu.
  • 00:02:05 10m kolos váží 2 tuny,
    ovšem k jeho rozpohybování stačí
  • 00:02:09 i sebemenší vánek.
  • 00:02:10 Jde o světový unikát.
  • 00:02:15 Nikde jinde na větrném mlýně
    není instalována Halladayova
  • 00:02:19 tubrína, pouze v Ruprechtově.
  • 00:02:20 Zde bylo původně klasické
    větrné kolo se 4 lopatami,
  • 00:02:24 ale při vichřici celá střecha
    byla servána.
  • 00:02:31 Proto se tehdejší mlynář
    rozhodl pro rekonstrukci.
  • 00:02:38 A tady se dostáváme
    k záhadě turbíny.
  • 00:02:41 Ony totiž existují hned 3 verze,
    jak Cyril Wagner k plánům přišel.
  • 00:02:45 Podle první si je přinesl
    odněkud z Čech.
  • 00:02:48 Podle druhé pro ně vyrazil
    do Francie za Ing. Eiffelem.
  • 00:02:52 A podle poslední, nejodvážnější,
    dokonce ještě dál,
  • 00:02:55 až přes velkou louži
    přímo za vynálezcem Halladayem.
  • 00:02:59 Ostatně k této variantě
    se přiklání i dr. Jaroš.
  • 00:03:02 Podle údajů z kronik si totiž
    mlynář na svou cestu a stavbu
  • 00:03:06 půjčil 13 000 zlatých,
    což byl v té době obrovský obnos.
  • 00:03:09 Investice se mu ale vyplatila.
  • 00:03:12 Hlavní její klad tvoří regulaci.
  • 00:03:14 Regulaci žaluzií, které mohou být
    nastaveny buď do nulové polohy
  • 00:03:19 vůči větru, nebo do maximální.
    Nastavuje se to pomocí tahel.
  • 00:03:29 Zde celé těleso turbíny je
    nastaveno pomocí dvojice kormidel,
  • 00:03:34 které jsou odchýleny v úhlu
    asi 35 stupňů.
  • 00:03:40 Toto je další unikát, protože
    na žádné jiné Halladayově turbíně
  • 00:03:45 tato dvojice kormidel
    není zachována.
  • 00:03:50 Díky turbíně dostal ruprechtovský
    mlýn dvojnásobný výkon.
  • 00:03:54 Což je taky důvod, proč uvnitř
    najdeme ne klasické jedno,
  • 00:03:58 ale hned 3 mlýnská složení.
  • 00:04:00 Na podkolí, technickém patře
    s převody, je ale další zvlášnost.
  • 00:04:04 U klasických větrných mlýnů byly
    náhony od oběžného kola dělány
  • 00:04:09 soustavou palečných kol.
  • 00:04:14 A tady je to jiná technologie.
  • 00:04:17 Zde je to provedeno formou
    řemenových náhonů s řemenicemi.
  • 00:04:21 Ty řemenice vidíte zde a za mnou.
  • 00:04:28 Nejcennější součástí mlýna
    je ovšem královská hřídel.
  • 00:04:31 Prochází osou celé budovy
    a poháněla snad úplně všechno.
  • 00:04:35 Soumrak mlýnů - a tedy i toho
    ruprechtovského - přišel
  • 00:04:38 po okupaci Československa.
  • 00:04:40 Kvůli strachu z center vzdoru,
    kterými se větřáky staly
  • 00:04:44 např. v Holandsku. Tam vznikla
    dokonce i tajná abeceda.
  • 00:04:47 Postavením lopatek mlynáři
    odbojářům signalizovali
  • 00:04:51 přesuny vojsk.
  • 00:04:52 Rekonstrukce se památka dočkala
    až začátkem 90. let,
  • 00:04:56 včetně repliky turbíny.
  • 00:04:57 A s větrem se pojí i každoroční
    výstavy, které se tu
  • 00:05:01 od podzimu do jara pořádají.
    Ta letošní je o tai boardingu.
  • 00:05:05 A v Moravském krasu ještě chvíli
    zůstaneme, jen se přesuneme
  • 00:05:09 do obce Žďárná.
  • 00:05:10 Čeká nás v ní dostaveníčko
    s Jiřím Dudkem,
  • 00:05:12 mistrem černého řemesla.
  • 00:05:14 Kdysi stávala kovárna v každé
    vesnici a její pán se těšil
  • 00:05:18 nesmírné vážnosti už od starověku.
  • 00:05:20 V 2. polovině 18. století
    ale začala synům řeckého boha
  • 00:05:24 Héfaista zvonit hrana.
  • 00:05:25 Do propadliště dějin je málem
    poslala výrobně jednodušší litina.
  • 00:05:29 Naštěstí se tak nestalo a jejich
    obor zažívá zaslouženou renesanci.
  • 00:05:35 K černému řemeslu přivedla
    Jiřího Dudka náhoda.
  • 00:05:38 Poprvé uviděl kovadlinu,
    když si rodiče objednali
  • 00:05:41 v lysické dílně reklamní ceduli.
  • 00:05:43 Kluka prostředí chytlo.
  • 00:05:48 U zdejšího mistra F. Brodeckého
    získal jako učeň první zkušenosti.
  • 00:05:53 Na Střední stavební škole
    v Jihlavě pak vystudoval
  • 00:05:56 uměleckou kovařinu.
  • 00:06:01 Ve Žďárné jsme s manželkou koupili
    500 let staré stavení,
  • 00:06:05 které bylo na spadnutí.
  • 00:06:07 Přizpůsobili jsme ho
    potřebám kovárny.
  • 00:06:13 Původně to býval zájezdní hostinec,
    ale postupem času se z něho stalo
  • 00:06:18 spíše skladiště harampádí.
  • 00:06:20 Prostředí kovárny jsme museli
    stavebně přizpůsobit od základu
  • 00:06:24 a vybavit tradičními kovářskými
    nástroji, jako jsou
  • 00:06:28 výheň na černé uhlí,
    kovadlina a jiné.
  • 00:06:35 Dominantou kovárny je buchar
    z 50. let minulého století.
  • 00:06:40 Potřebné nářadí si kovář
    průběžně vyrábí sám.
  • 00:06:43 Aby přesně padl do ruky,
    a taky podle toho,
  • 00:06:46 na jakou práci se zrovna chystá.
  • 00:06:49 K nepostradatelnému základu patří
    kleště a kladiva
  • 00:06:52 všelijakých tvarů a velikostí.
  • 00:06:56 Řemeslo si ale často žádá
    i šikovného a silného pomocníka.
  • 00:07:02 Vyrábíme drobnosti, jako jsou
    prstýnky, náramky, náhrdelníky,
  • 00:07:06 přes klíče, zámky na truhly, vrata,
    panty, až po větší věci,
  • 00:07:11 jako jsou ploty, brány, schodiště.
  • 00:07:14 Největší, co jsme zatím vyráběli,
    byla mříž rozměrů 8 x 6,5 m.
  • 00:07:22 Děláme věci od pár gramů
    až po 1 - 2 tuny.
  • 00:07:25 Tady např. vidíme, jak vyrábíme
    pant na dubová vrata.
  • 00:07:29 Materiál si zakrátíme
    a pak ho dáme ohřát do výhně.
  • 00:07:36 A pak ho koveme natolikrát,
    než se nám poštěstí dosáhnout
  • 00:07:40 správného tvaru. Teprve pak ho
    zachladíme, zakrátíme
  • 00:07:44 a přidáme k ostatním,
    kde ho posléze svaříme,
  • 00:07:48 obrousíme ve finální výrobek.
  • 00:07:56 Většinu svých výrobků
    Jiří dál upravuje.
  • 00:07:59 Postup je takový,
    že se obroušené a vyretušované věci
  • 00:08:03 opískují, pozinkují, nalakují černě
    a naleští grafitem,
  • 00:08:07 čímž výrobek získá kovový lesk.
  • 00:08:12 Člověk si musí rozmyslet,
    kdy železo vyndat z ohně.
  • 00:08:16 Jakmile začne chladnout,
    už se s ním nic nenadělá.
  • 00:08:19 Za svou tvorbu Jiří posbíral
    nová ocenění.
  • 00:08:22 Kove repliky historických předmětů
    i moderní artefakty
  • 00:08:26 podle vlastní fantazie.
  • 00:08:28 Jeho díla krášlí náměstí,
    zámky i byty milovníků kovu.
  • 00:08:33 Některá si lze prohlédnout
    přímo u výhně ve Žďárné.
  • 00:08:37 Stačí dát o sobě předem vědět.
  • 00:08:42 Lužické hory sice patří k našim
    nevelkým pohořím, ale přírodními
  • 00:08:46 zajímavostmi a památkami
    předčí leckteré ostatní.
  • 00:08:50 Jedna jejich část, Žitavské hory,
    leží už na území Německa,
  • 00:08:54 a tak výlet nabízí i možnost
    návštěvy našich severních sousedů.
  • 00:09:02 Ještě zbývá dodat, že největší
    pýchou oblasti je hora Oybin
  • 00:09:06 s romantickými zříceninami
    někdejšího českého královského
  • 00:09:09 hradu a kláštera.
  • 00:09:12 Jablonné v Podještědí bylo kdysi
    významným centrem
  • 00:09:16 na obchodní stezce
    mezi Prahou a Žitavou.
  • 00:09:19 Dnes je vyhledáváno hlavně turisty
    coby výchozí bod k návštěvě
  • 00:09:23 Lužických hor.
  • 00:09:24 Ideální je zdejší terén
    zejména pro milovníky kol.
  • 00:09:27 Prvním zastavením bývá pod zámkem
    Lemberk Zdislavina studánka.
  • 00:09:32 Pramen je spojen s legendou
    o stejnojmenné šlechtičně,
  • 00:09:35 která prý jeho léčivou vodou
    uzdravila spoustu nemocných.
  • 00:09:41 My, posilněni blahodárnou
    tekutinou, míříme do vesničky
  • 00:09:45 Krompach, pyšnící se jedním
    přírodním unikátem.
  • 00:09:49 465 cm měří obvod nejstaršího
    stromu v Lužických horách.
  • 00:09:55 Jde o Tis červený,
    který roste v Krompachu.
  • 00:09:58 Je to zároveň také památný strom.
  • 00:10:01 Jeho stáří už však nikdo nezjistí,
    protože je dutý.
  • 00:10:04 Ale podle záznamů kronik jeho stáří
    odhadujeme asi na 500 let.
  • 00:10:08 Tisy byly kdysi běžnou součástí
    lesních porostů v Lužických horách.
  • 00:10:12 Podle toho se také dochovaly
    místní názvy - Velká a Malá Tisová.
  • 00:10:17 Dnes se vyskytují jen sporadicky,
    proto Správa CHKO Lužické hory
  • 00:10:21 se snaží tis dostat zpět do přírody
    tím, že sbírá semena
  • 00:10:24 těchto starých stromů a semenáčky
    postupně vysazuje
  • 00:10:28 do lesních porostů.
  • 00:10:29 Do Německa je to odtud doslova
    coby kamenem dohodil.
  • 00:10:33 A jeden z nejkrásnějších vrcholů
    Lužických hor Hvozd leží
  • 00:10:37 přímo na česko-německé hranici.
  • 00:10:39 Hvozd s vrcholem ve výšce 750 m
    je výjimečný svou polohou
  • 00:10:43 a krásným rozhledem
    do českého i německého okolí.
  • 00:10:46 Už koncem předminulého století
    zde byla vybudována malá dřevěná
  • 00:10:50 rozhledna, která zchátrala.
  • 00:10:52 V roce 1892 byla postavená
    25 metrů vysoká kamenná rozhledna,
  • 00:10:56 která zde stojí dodnes.
  • 00:10:58 Za jasného počasí dohlédnete
    na Ještěd, Ralsko i Bezděz.
  • 00:11:02 Na německé straně pak pozornost
    upoutá legendární hora Oybin,
  • 00:11:06 další z cílů naší
    přeshraniční výpravy.
  • 00:11:09 Těmito místy probíhala odedávna
    významný obchodní stezka
  • 00:11:13 z Čech do Lužice.
  • 00:11:14 K ochraně této stezky byl
    ve 13. století vybudován
  • 00:11:17 strážní hrad Oybin,
    nebo také Ojvín.
  • 00:11:20 Zajímavý je skalní ostroh,
    na kterém hrad stojí.
  • 00:11:23 Na stěně pískovcové skály vyvádí
    každoročně mláďata sokol stěhovavý.
  • 00:11:28 Jedinečné místo si oblíbil
    i Karel IV.
  • 00:11:30 Ojvín nechal přebudovat
    na císařské sídlo a přistavět
  • 00:11:34 klášter, jehož impozantní kostel
    nese stavební školy Petra Parléře.
  • 00:11:38 Svému účelu přestal sloužit
    v období reformace.
  • 00:11:41 Před úplným rozpadem zachránily
    klášter i hrad
  • 00:11:44 teprve romantičtí malíři
    na počátku 19. století.
  • 00:11:47 Ojvín se tak díky nim znovu
    dostal do povědomí lidí.
  • 00:11:51 Teď už ale míříme zpátky do Čech.
  • 00:11:54 Přímo na hranici na nás čeká
    ještě jedno zastavení.
  • 00:11:58 Zajímavou ukázkou vulkanické
    činnosti je geologický útvar
  • 00:12:02 Jánské kameny.
  • 00:12:03 Jedná se o třetihorní výlev čediče
    do pukliny v pískovcích.
  • 00:12:08 Čedič je známý tím,
    že tuhne v šestibokých sloupcích
  • 00:12:11 kolmo k povrchu tuhnutí.
  • 00:12:13 U Jánských kamenů jsou tyto sloupce
    uloženy vodorovně.
  • 00:12:17 Lužické hory jsou ideálním místem
    k turistickým výletům po celý rok,
  • 00:12:21 ať už budete po jejích stezkách
    putovat pěšky, v zimě na běžkách
  • 00:12:26 či tak jako my - v sedlech kol.
  • 00:12:28 Nejkrásnější jsou prý právě teď,
    na podzim.
  • 00:12:32 Historie střeleckých spolků sahá
    až do středověku a zakládala je
  • 00:12:36 hlavně města, která neměla
    na vlastní vojenskou posádku.
  • 00:12:40 Po třicetileté válce se ale jejich
    obranná funkce změnila
  • 00:12:43 víceméně na prestižní.
  • 00:12:45 Chrabří muži v parádních uniformách
    nechyběli na slavnostech
  • 00:12:49 nebo pořádali akce vlastní.
  • 00:12:50 Jejich zašlou slávu teď připomíná
    výstava v teplickém muzeu
  • 00:12:54 nazvaná VE ZNAMENÍ VILÉMA TELLA.
  • 00:12:57 Střelba a soutěže o nejpřesnější
    zásah byly oblíbenou kratochvílí
  • 00:13:01 už ve středověku.
  • 00:13:02 Některé prameny uvádějí,
    že první společnost lukostřelců
  • 00:13:06 vznikla na severu Čech
    ve 13. století.
  • 00:13:10 Prokazatelně byly střelecké
    spolky od 15. století
  • 00:13:13 v Duchcově a Krupce.
  • 00:13:16 V samotných Teplicích potom
    od století 16., ale hlavní
  • 00:13:20 rozkvět je až ve století 19.,
    kdy na konci 18. století
  • 00:13:24 znovu vznikají další
    střelecké spolky.
  • 00:13:32 Členové společenstev se ale
    nevěnovali jen vlastní zábavě.
  • 00:13:36 Mysleli i na povyražení
    svých spoluobčanů.
  • 00:13:39 Střelecké spolky také pořádaly
    různé společenské akce,
  • 00:13:43 jako byly bály, plesy,
    ohňostroje, svěcení praporů -
  • 00:13:47 to byla vůbec největší
    událost ve městě.
  • 00:13:51 Často k tomu bývali pozváni
    významní představitelé
  • 00:13:55 města nebo třeba i vlády.
  • 00:14:02 Až do 16. století se střílelo
    hlavně z luku nebo kuše.
  • 00:14:06 A nejčastěji takzvaně "ku ptáku".
  • 00:14:08 Cílem ovšem nebyl živý opeřenec,
    ale atrapa zavěšená na tyči.
  • 00:14:13 Zvítězil ten,
    kdo zasáhl poslední část.
  • 00:14:16 Střelci vždycky pořádali
    výroční soutěže.
  • 00:14:20 Těm soutěžím se říkalo
    "královská střelba".
  • 00:14:24 Vítěz se tedy stával králem,
    případně hejtmanem nebo maršálem.
  • 00:14:30 Vítěz daroval střelecký terč.
  • 00:14:34 Co je zajímavé, vítěz se mohl
    stanovit podle toho, jak trefil,
  • 00:14:39 nebo i jakým způsobem trefil,
    protože se měřila hloubka střely.
  • 00:14:45 Luky a kuše časem nahradily pušky,
    ptáka terče.
  • 00:14:49 Nejslavnějším obdobím
    těch malovaných bylo 19. století.
  • 00:14:52 K oblíbeným motivům patřily
    historické postavy.
  • 00:14:55 Nejčastěji ale autoři
    zobrazovali města a jejich části.
  • 00:15:00 Naším nejstarším
    a zároveň největším je terč
  • 00:15:04 z konce 18. století,
    který představuje půdorys
  • 00:15:07 vyhořelých Teplic.
  • 00:15:10 K tomu došlo při požáru
    v roce 1793.
  • 00:15:14 V pravé části ukazuje černě
    část města, která vyhořela.
  • 00:15:24 Terče, které odolaly přesným
    střelám i zubu času,
  • 00:15:27 se tak stávaly cennými
    historickými dokumenty.
  • 00:15:33 Tady bych rád zmínil terče
    z Duchcova, která nám ukazují,
  • 00:15:37 jak Duchcov vypadal
    v době 19. století.
  • 00:15:41 Tohle město se velice proměnilo.
  • 00:15:43 Zde třeba na tomto terči vidíme
    historickou radnici v Duchcově,
  • 00:15:47 která dnes již dávno nestojí.
  • 00:15:49 V pozadí jsou domy, které bychom
    dnes už také hledali marně.
  • 00:15:56 Terčů, které pocházejí hlavně
    z Krupky, Bíliny, Teplic
  • 00:15:59 i zmíněného Duchcova, představuje
    výstava zhruba stovku.
  • 00:16:03 Společnost jim dělá několik
    zbraní a trofejí
  • 00:16:06 ze střeleckých klání.
  • 00:16:08 Na teplickém zámku si je na mušku
    můžete vzít do 13. listopadu.
  • 00:16:16 Snad každý, kdo míří z Plzně
    do Klatov, se pozastavuje nad tím,
  • 00:16:20 proč mají v Přešticích,
    což je poměrně malé městečko,
  • 00:16:23 tak monumentální kostel.
  • 00:16:25 Dokonce největší barokní v zemi
    vybudovaný mimo Prahu.
  • 00:16:29 Vyrostl v letech 1750 - 1775,
    a pochází z dílny nejvýznamnějšího
  • 00:16:33 stavitele té doby Kiliána
    Ignáce Dientzenhofera.
  • 00:16:37 Čemu ale vděčí za svou vznešenou
    podobu, se dozvíte vzápětí.
  • 00:16:41 Dominanta viditelná z širokého
    a dalekého okolí.
  • 00:16:44 Takový je přeštický Chrám
    Nanebevzetí Panny Marie,
  • 00:16:47 který vyrostl v době baroka
    na místě původního kostela.
  • 00:16:51 Za jeho velikost může malý
    obrázek, který i dnes najdete
  • 00:16:54 na čestném místě
    na hlavním oltáři.
  • 00:16:57 Pro místní sběratelku
    Alžbětu Hofmistrovou
  • 00:17:00 ho na konci 18. století vytvořil
    malíř z blízkých Dobřan.
  • 00:17:04 V roce 1700 jedna paní z Klatov
    byla u toho obrazu pozdě večer.
  • 00:17:11 Ppozorovala zvláštní jevy -
    ten obraz se potil, slzel atd.
  • 00:17:15 Načež paní Hofmistrová jí řekla,
    ať to nikomu nesděluje.
  • 00:17:19 10 let na to paní Hofmistrová
    pozorovala něco podobného,
  • 00:17:23 sdělila to ale místnímu správci,
    takže to bylo postoupeno
  • 00:17:27 ke zkoumání arcibiskupské komisi.
  • 00:17:31 Během té doby se prý událo
    několik podobných úkazů,
  • 00:17:35 na něž se chodily dívat
    zástupy lidí, a svá pozorování
  • 00:17:38 dokonce stvrdili podpisem
    na radnici.
  • 00:17:40 Místním duchovním se ovšem tahle
    procesí k domu Hofmistrových
  • 00:17:44 příliš nelíbila, a tak obraz
    zabavili a zamkli do kostela.
  • 00:17:48 Zvláštní jevy ale neustaly.
  • 00:17:50 Svatostánek třeba nevysvětlitelně
    zářil, postavy na obrázku
  • 00:17:54 zavíraly oči a modlitby
    k madonce navíc pomáhaly léčit.
  • 00:17:57 V zachované knize zázraků
    je zaznamenáno
  • 00:18:00 víc než 300 náhlých uzdravení.
  • 00:18:02 Dítě spolklo nešťastnou
    náhodou střep.
  • 00:18:05 A po vzpomínce na Pannu Marii
    Přestičkou, přislíbení pouti k ní
  • 00:18:12 a darů, tak střep vyklouzl z těla
    dítěte. Sice byl zakrvácený,
  • 00:18:16 ale v hrdle dítěte nebyl
    žádný větší problém.
  • 00:18:20 Dokonce sem přicházeli lidé,
    kteří nepotřebovali vyléčit tělo,
  • 00:18:24 ale svoji duši
    a nebo způsob chování.
  • 00:18:28 Byli tady lidé, kteří byli
    nenapravitelnými karbaníky,
  • 00:18:32 zadluženými lidmi,
    a nevěděli si s tím rady.
  • 00:18:37 Církevní komise nakonec
    kapitulovala
  • 00:18:40 a obraz uznala za zázračný.
  • 00:18:42 Kostel však přestal stačit
    stále větším návštěvám,
  • 00:18:45 a tak museli benediktini
    nechat postavit nový.
  • 00:18:48 Projekt i stavbu vedl
    K. I. Dientzenhofer,
  • 00:18:50 ale dokončili ho až
    jeho následovníci.
  • 00:18:53 I když ne úplně.
  • 00:18:54 Věže dostal před 20 lety,
    a ambity nemá dodnes.
  • 00:18:57 Nicméně malému městečku obrázek
    přinesl slávu a prosperitu.
  • 00:19:01 Během procesí ho vidělo
    až 100 tisíc lidí.
  • 00:19:04 Ti uzdravení se sem navíc
    vraceli s tabulkami se svědectvími,
  • 00:19:08 jejichž kopie dnes najdete
    v sousedním muzeu.
  • 00:19:10 Takže jsme si podle Knihy zázraků
    přeštickými dětmi nechali
  • 00:19:14 votivní tabulky pro Pannu Marii
    Přeštickou namalovat znovu.
  • 00:19:17 A jako že pomyslně a symbolicky
    jsme jí ty tabulky vrátili zpět.
  • 00:19:22 Těžko to zlehčovat.
  • 00:19:24 Ti lidé se pod to podepsali,
    vydali o tom svědectví,
  • 00:19:28 a my ho nemáme právo zpochybňovat.
  • 00:19:34 Jestli i dnes přeštická
    divotvůrkyně pomáhá léčit
  • 00:19:37 např. hraní na automatech
    nebo neduhy tělesné,
  • 00:19:40 se koneckonců můžete
    přesvědčit sami.
  • 00:19:42 A když už sem vyrazíte,
    podívejte se i na náměstí.
  • 00:19:45 Mají tu zvláštní kašnu.
  • 00:19:47 Její výzdoba odkazuje
    na další místní raritu.
  • 00:19:50 Napovíme, že jde o tady vyšlechtěné
    plemeno, jehož sousoší najdete
  • 00:19:54 i nedaleko chrámu
    s vzácným obrázkem.
  • 00:19:59 A teď nás pro změnu čekají
    zázraky paní přírody.
  • 00:20:02 Přeneseme se do údolí Vazoveckého
    potoka v Českém ráji,
  • 00:20:05 kde se nachází unikátní
    pseudokrasový systém.
  • 00:20:08 Je nejvýznamnější svého druhu
    v zemi a tvoří ho několik částí,
  • 00:20:13 přičemž hlavní jsou Ondříkovické
    propadání, Ponor u Roudného
  • 00:20:17 a z celého komplexu největší
    Bartošova pec,
  • 00:20:20 což je asi 25 metrů dlouhá
    vodní jeskyně.
  • 00:20:24 Nejen Český a Moravský kras.
  • 00:20:26 Podobné dílo stvořila
    příroda i na JZ okraji
  • 00:20:29 ještědsko-kozákovského hřebene
    kousek od Turnova,
  • 00:20:33 v údolí u Bartošovy pece.
  • 00:20:36 Jeskyně Ondříkovické soustavy
    nevznikaly přičiněním mrazu
  • 00:20:40 nebo fyzikálními pochody,
    ale chemickým působením vody,
  • 00:20:44 která tu - laicky řečeno -
    rozpouštěla vápenatý pískovec.
  • 00:20:48 Stáří podzemního labyrintu
    datují vědci do třetihor.
  • 00:20:51 V roce 1996 se celá víc než 14ha
    oblast zapsala
  • 00:20:55 mezi přírodní památky.
  • 00:21:03 Ten Ondříkovický pseudokrasový
    systém funguje tak,
  • 00:21:06 že dešťová voda,
    která spadne na zemský povrch,
  • 00:21:09 projde propustnými vrstvami
    teplického souvrství,
  • 00:21:12 těch kyselých pískovců.
    Ve pramenů se dostane na povrch.
  • 00:21:15 Promění se v povrchové potůčky,
    kterých je tady celá řada,
  • 00:21:19 a potom se znovu zanoří
    do podzemí.
  • 00:21:21 Pseudokras se skládá
    z několika částí.
  • 00:21:24 Ondříkovického propadání,
    Ponoru u Roudného
  • 00:21:27 a jeskyně Bartošova pec.
  • 00:21:30 Její úzký vchod a nízké stropy
    byly pro speleology jasnou výzvou.
  • 00:21:35 V roce 2001 prozkoumali
    225 metrů systému.
  • 00:21:38 Délku podzemních chodeb
    odhadují na 4 - 8 km.
  • 00:21:47 Místní sílu zdejší vody
    využívali odedávna.
  • 00:21:50 Stávala tu sklářská huť
    a později mlýn,
  • 00:21:53 který dodával mouku do okolí.
    Zbytky náhonu jsou patrné dodnes.
  • 00:21:59 Změna nastala ve 20. století,
    kdy mlýn, zhruba kolem r. 1911,
  • 00:22:03 koupil můj dědeček.
  • 00:22:06 Opět využil přírodní zdroj vody
    z jeskynního útvaru
  • 00:22:10 a postavil zde brusírnu.
  • 00:22:12 Ta sloužila k výrobě
    a broušení skleněných kroužků,
  • 00:22:16 které děda vyvážel do Indie.
  • 00:22:21 Ve vazoveckém údolí vyvěrá
    podzemní voda taky v několika
  • 00:22:25 studánkách, na jejichž dně
    se víří písek.
  • 00:22:28 Jedné z nich se říká
    Bezednice nebo Ďábelská.
  • 00:22:32 O těchto pramenech básnil
    Fráňa Šrámek. Citujme:
  • 00:22:36 Slast té krásy tryská do žil,
    proto i ten písek ožil,
  • 00:22:40 tančí u dna skočnou.
  • 00:22:43 Blahodárné účinky pociťují
    pstruzi z nedalekých sádek,
  • 00:22:46 postavených v roce 1923.
    A taky pijáci piva Rohozec.
  • 00:22:50 A možná je to i důvod,
    proč je zdejší pivo tak dobré.
  • 00:22:54 I tato tradice využití vody
    k pivovarnictví sahá
  • 00:22:58 poměrně hluboko do minulosti.
  • 00:23:03 Konkrétně do roku 1836,
    kdy vznikl zdejší pivovar,
  • 00:23:06 který tuto vodu dosud používá
    ze stejného zdroje
  • 00:23:10 podle tradičních způsobů
    úpravy a receptur.
  • 00:23:16 V nedalekých Dolánkách se rozkládá
    Dlaskův statek z roku 1716.
  • 00:23:21 Původně stával blíž k Jizeře.
    Ta ho ale často zaplavovala.
  • 00:23:25 Hospodář, jehož jméno usedlost
    nese, proto celou stavbu posunul
  • 00:23:30 o několik metrů výš, do bezpečí.
  • 00:23:32 Roubený patrový objekt
    se stodolami a zvonicí
  • 00:23:35 patří k typickým ukázkám
    pojizerské architektury.
  • 00:23:45 A je čas na soutěž.
  • 00:23:47 Pepa se minule ptal na obec,
    ve které žila Ulrika von Levetzow,
  • 00:23:51 poslední Goethova láska. Správně
    bylo za C, jsou to Třebívlice.
  • 00:23:56 Vítězi gratuluji.
  • 00:23:58 A dnešní hádanka nás zavede
    do míst, kde se potkává Český ráj
  • 00:24:02 s Krkonošemi a Jizerskými horami.
  • 00:24:04 Zajímá mě ovšem vyhlášený lékař,
    který v oblasti kdysi žil.
  • 00:24:08 Jmenoval se Eleazar Kittel a měl
    přezdívku Faust Jizerských hor,
  • 00:24:12 protože prý ovládal četná kouzla.
  • 00:24:15 Vedle jeho atypického velkého
    domu dnes najdete jeho muzeum.
  • 00:24:19 A já se vás ptám,
    kde si ho můžete prohlédnout:
  • 00:24:25 Odpovídat můžete opět do čtvrteční
    14. hodiny, a jeden z vás
  • 00:24:29 od nás dostane dárek - naše knížky
    a taky batoh s logem pořadu.
  • 00:24:36 Scénář posledních říjnových toulek
    jsme beze zbytku vyčerpali.
  • 00:24:40 Vy ale vandrujte směle dál.
  • 00:24:42 Inspiraci najdete třeba
    na našem webu,
  • 00:24:45 kam nám můžete i nějaký vlastní
    tip poslat. Budeme se těšit.
  • 00:24:49 Jinak příště vás Pepa zavede
    mj. do u nás zcela ojedinělého
  • 00:24:53 Muzea dřevěného porculánu,
    tak mu nedejte košem.
  • 00:24:56 Já vám přeji pohodovou neděli
    ve společnosti pohodových lidí.
  • 00:25:00 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská
    Česká televize, 2011