24. března 2024

Velikonoční příběh ukřižování a následného zmrtvýchvstání Ježíše Krista připomínají i Křížové cesty. Jednu z nejznámějších u nás najdete v Římově mezi Českým Krumlovem a Českými Budějovicemi. Je součástí poutního areálu, do kterého přicházelo až osmdesát tisíc lidí ročně. V posledních třech letech prošel rekonstrukcí a teď se znovu může předvést v plné barokní kráse.

K blížícím se svátkům patří neodmyslitelně také kraslice. Jednou z mladších technik zdobení je vyvrtávání vzorů do vyfouknutých vajíček. Inspirací k jejímu vzniku byla madeirová krajka, tedy dekor vyšíváný na plátno, jehož vnitřní část se prostříhávala. Takto vytvořená díla působila honosně a křehce. A stejně jemně vypadají i vejce s různými vzory. Doslova kouzlit umí s vrtačkou v ruce Zuzana Königová z Turnova.

Lednicko-Valtický areál zapsaný na seznam světového dědictví UNESCO patří k perlám jižní Moravy. Na jeho půvabu má velký podíl Josef Hardtmuth, který stál u zrodu řady zdejších staveb. Z obyčejného řemeslníka se díky talentu i píli vypracoval nejen na uznávaného architekta, průmyslníka, a dokonce i mecenáše hudebních velikánů Wolfganga Amadea Mozarta nebo Franze Schuberta. Od letošní sezóny si tohoto vpravdě renesančního muže můžete v Lednici připomenout v nové expozici.

Frýdlantsko je jedním z nejsevernějších regionů naší země. Ukrývá se za Jizerskými horami a přirozeně tak náleželo k Horní Lužicí, rozdělené dnes mezi Polsko a Německo. K českému státu bylo připojeno až ve 13. století za vlády Přemysla Otakara II. Kvůli své odlehlosti zatím nepatří k příliš vyhledávaným turistickým cílům, ale pozornost si zaslouží. My se projdeme z Černous do Višňové. Čeká nás 12 kilometrů, několik stovky let starých staveb a krásná krajina, kde si užijeme klidu.

Zatopený kamenolom ve Starém Klíčově objevili před zhruba třiceti lety potápěči. Učarovala jim nejen tamní čistá voda, ale také několik velkých soch rozmístěných na dně. V lokalitě se totiž pravidelně konají umělecká sympozia a z děl na nich vytvořených vznikla jakási „galerie pod širým nebem“. A to ještě není všechno, v roce 2011 tu Zdeněk Zrůst vybudoval podvodní pozorovatelnu, jedinou u nás.

K chloubám jihomoravské metropole patří honosné rezidence vystavěné na počátku 20. století a za první republiky. Nejznámější z nich jsou vily Tugendhat, Stiassni či Löw-Beer. Méně věhlasný je architektonický skvost stojící v řadovém bloku na ulici Hlinky, který se navíc od ostatních domů z té doby v mnohém liší. Postavit ho nechal židovský průmyslník Felix Engelsmann, jehož jméno budova nese i v současnosti.