iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
14. 10. 2014
23:00 na ČT art

1 2 3 4 5

0 hlasů
1428
zhlédnutí

Divadlo žije!

Muzikál Cena facky ve Slováckém divadle — HaDivadlo oslavuje čtyřicátiny — Jak chutná moc v Redutě

25 min | další Publicistika »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...
odkaz na video zhasnout pomoc zvukový popis

Divadlo žije!

  • 00:00:15 Břetislav Rychlík inicioval
    a Slovácké divadlo uvedlo
  • 00:00:19 cimbálmuzikál vycházející
    z povídkové knihy
  • 00:00:23 zlínského soudce a spisovatele
    Josefa Holcmana.
  • 00:00:26 Slovácko 50. let minulého století
    a Slovácko dnes.
  • 00:00:31 Násilná kolektivizace
  • 00:00:33 a proklamovaný
    antikomunismus současnosti,
  • 00:00:36 vyostřená tragikomika.
  • 00:00:37 Tím vším je inscenace
    Cena facky aneb Gottwaldovy boty.
  • 00:00:43 -Proč s nima zpívám?
  • 00:00:46 Protože člověk nemůže být sám.
  • 00:00:51 To se utopí v kyselosti.
  • 00:00:55 Mně vybili všechny moje lidi.
  • 00:00:57 Jen já a můj syn jsme to přežili
    a teď s nima zpívám.
  • 00:01:04 -Já jsem intuitivně tušil,
    že by bylo zajímavé,
  • 00:01:07 kdyby se to téma dostalo na jeviště
  • 00:01:14 A nejlépe v některém z divadel
    v tom regionu, kde se to odehrává.
  • 00:01:19 To znamená
    někde tady na jižní Moravě.
  • 00:01:22 Úplně úžasný jako příběh
    nebo nadstavbu nakonec
  • 00:01:26 poskytlo samotné město Hradiště,
  • 00:01:28 kde, jak známo,
    je bývalá komunistická věznice.
  • 00:01:32 -Jak jste to uváděli do praxe
    s tou elektrikou, vy kuliferdové?
  • 00:01:37 -Udělal nám to jeden
    známý elektrikář u Bati ve Zlíně.
  • 00:01:41 -Jo?
  • 00:01:42 -Do bot se daly kovové vložky
    a dráty vedly k reostatu.
  • 00:01:46 Vězeň si boty zašněroval
    a neměl úniku.
  • 00:01:50 ŘEV
  • 00:01:53 -Ty příběhy jsou všechny reálné.
  • 00:01:57 Na všechno mám doklady.
  • 00:01:59 Se všema jsem se potkal
    formou rozsudku.
  • 00:02:01 Ale hlavně, samozřejmě,
  • 00:02:03 vyprávěním stařečka,
    kterého zatkli 6. ledna 49
  • 00:02:07 a pouštěli mu do vany
    elektrický proud.
  • 00:02:09 Vyprávěním otce,
    vyprávěním těch pamětníků.
  • 00:02:14 -Já si nevybral Krista ani zlaťáka.
  • 00:02:18 Já si vybral Marxa.
    Toho soudruha v čelu!
  • 00:02:29 -Ten je tak blbý!
  • 00:02:32 -Nerozčiluj se, matko,
    mohl být ještě blbější.
  • 00:02:36 -Já se nerozčiluju,
    ať nám aspoň na pohřbu nebzučí.
  • 00:02:40 -To je literatura
    naprosto výsostná.
  • 00:02:44 Její čistej lineární překlad
    do nějaký dramatický podoby,
  • 00:02:49 kde se věci předváděj, není možnej.
  • 00:02:51 Naložil jsem s ní tak,
    že jsem používal různý situace,
  • 00:02:55 tóny, charaktery, útržky postav,
    z kterých jsem skládal
  • 00:02:59 ten úplně jinej dramatickej příběh
    odehrávající se v současnosti.
  • 00:03:06 -Richard Erml o inscenaci napsal:
  • 00:03:09 Dramatik Steigerwald
    na minulost nečeká,
  • 00:03:11 zločiny 50. let se dějí teď a tady.
  • 00:03:14 Na scénu vstupují zemřelí,
    dožadují se slivovice
  • 00:03:18 a vůbec jsou živější
    než naši současníci.
  • 00:03:21 Duchové, jmenovitě
    nesmrtelný prorok Karel Marx,
  • 00:03:25 přilétá na koštěti
    a peskuje slovanskými dialekty
  • 00:03:29 Aloise Grebeníčka.
  • 00:03:31 Zkrátka živí a mrtví
    v jednom tanečním kole.
  • 00:03:34 Čas je pro Steigerwalda
    ještě podstatnější než jazyk,
  • 00:03:38 království fráze.
  • 00:03:40 Všechny postavy mluví stejnou řečí.
  • 00:03:43 Zkarikovaným,
    aforisticky dvojznačným jazykem
  • 00:03:47 Steigerwaldových
    novinových komentářů.
  • 00:03:54 -Ta režie do toho
    vnesla nějaké prvky,
  • 00:03:57 kterýma se snažila
  • 00:03:59 ještě na různých úrovních
    jakoby posilovat různý proudy,
  • 00:04:03 který v té hře jsou.
  • 00:04:05 Takže tady jsou třeba písničky
    z 50. let, které hrály cimbálky.
  • 00:04:10 Speciálně dokonce
    v Uherském Hradišti Hradišťan.
  • 00:04:14 ZPĚV
  • 00:04:16 Červená hvězdičko,
    zlatem lemovaná
  • 00:04:23 pro koho ty svítíš
    mezi dolinama...
  • 00:04:35 -V těch 50. letech
    za to dostal Hradišťan
  • 00:04:38 státní cenu Klementa Gottwalda.
  • 00:04:41 -Břetislav Rychlík
    šťastně zvolil inscenační přístup,
  • 00:04:45 který vrátil do hry Holcmanův svět
    kdesi na věčnosti.
  • 00:04:49 V popředí se sice
    beznadějně trápí lidé
  • 00:04:52 zaklesnuti do sebe
    ve vyčerpaném klinči,
  • 00:04:54 ale za jejich zády,
  • 00:04:56 na horizontu se na lávce zjevují
    nafialovělé obrazy živých soch,
  • 00:05:01 dávno vyhaslých symbolů
    budovatelských časů.
  • 00:05:04 Kolchoznice, pionýr či horník
    spolu s bílou smrtkou,
  • 00:05:07 která i dole na scéně
    výmluvně kosí iluze smrtelníků.
  • 00:05:17 -Je to hra současnosti,
  • 00:05:20 ale nemůžete o současnosti
    nikdy přemýšlet, uvažovat
  • 00:05:24 a nemůžete v ní jednat,
    když nevnímáte, co bylo a co bude.
  • 00:05:30 To, co bylo,
    si všichni vykládáme jinak.
  • 00:05:33 Tu zkušenost celonárodní,
    nějakej prožitek,
  • 00:05:37 kterej nám těch
    40 let totality přineslo,
  • 00:05:40 tak ten prožitek v nás bude
    dalších 100 let.
  • 00:05:43 Jako v nás dodnes jsou
    ti banditi husiti třeba.
  • 00:05:48 -Odmítnout ho nemůžeme!
  • 00:05:50 -Ale musíme!
  • 00:05:51 -Když ho odmítneme, rozmázne to!
  • 00:05:53 Komunistická kapela
    nepřijala antikomunistu.
  • 00:05:57 -Herci se
    s charakterizací postav nemazlí.
  • 00:06:00 Hrají přesně odpozorované typy,
    esenci jejich myšlení,
  • 00:06:04 zákeřného chování,
    nabubřelého žvástání.
  • 00:06:06 Smích tu mívá
    průraznost jateční pistole,
  • 00:06:09 dodává Richard Erml.
  • 00:06:11 -On by mohl.
  • 00:06:13 -Mlč, tato, nic by nemohl.
  • 00:06:15 -To by mohl, kdyby...
  • 00:06:18 -Zažil jsem třeba,
  • 00:06:20 že tady vzadu
    nějaký paní prostě říkaly,
  • 00:06:23 kdo toto dovolil?
    Byly pobouřeny.
  • 00:06:26 Zažil jsem,
  • 00:06:28 že už na generálce
    několik lidí povstalo,
  • 00:06:31 a to bylo pro důchodce a tleskali.
  • 00:06:34 Čili ono to rozděluje
    i to publikum.
  • 00:06:36 Což je vlastně přesné,
  • 00:06:38 protože to téma
    rozděluje tu společnost.
  • 00:06:42 Jestli jsme se vypořádali
    s vinami minulých let, nebo ne.
  • 00:06:47 -Ty chceš opravdu najít
    ty mučící boty našeho dědečka?
  • 00:06:51 -Jistě, je to důkaz,
    který lidem otevře oči.
  • 00:06:54 -A pak? Budou všichni viset.
  • 00:06:58 -Ne, všichni ne.
    Viníci, mučitelé a vrazi.
  • 00:07:04 -Myslím, že je ta hra tak napsaná,
  • 00:07:07 že i divák,
    který by nikdy
  • 00:07:08 neslyšel nic
    o nějakým Grebeníčkovi,
  • 00:07:11 o nějakým Hradišti
    nebo dokonce, bych řekl,
  • 00:07:14 i o nějakým komunismu,
  • 00:07:16 tak že by jí měl rozumět.
  • 00:07:18 Že by měl rozumět
    těm lidským vlastnostem,
  • 00:07:21 té groteskní metafoře.
  • 00:07:23 Že by asi neměly být žádný potíže,
    toto chápat třeba v Jižní Americe.
  • 00:07:28 -Ty boty, kdo vám je obouval?
    Poznal byste ho?
  • 00:07:32 -Toš poznal.
  • 00:07:34 Já sa na nich pamatuju na všeckých.
  • 00:07:37 -Hej, dědku, kolik máš dioptrií?
  • 00:07:40 Včil hledí,
    ale za co byl trestaný, nepoví.
  • 00:07:43 -Byl trestaný, že nechtěl mír!
  • 00:07:45 -Za takových zločinů
    nepadají boty do důležité váhy.
  • 00:07:49 -Dívejte se pozorně.
  • 00:07:51 -Však sa dívám.
  • 00:07:52 -Tak oni nás akorát budou soudit,
    lidi umřelý tenkrát.
  • 00:07:56 -Už ho vidíte?
  • 00:07:58 -Vidím, ale neřeknu, který to je.
  • 00:08:02 Vidím, je od nás z Hradišťa
    a dneskaj už je mu všeckého lúto.
  • 00:08:11 Nechte ho za trest umřít,
    v klidu umřít.
  • 00:08:19 Nech sa otravuje v truhle jak já.
  • 00:08:25 Já jsem měl koňa Furina
    a syna vztekloňa.
  • 00:08:38 Statek ze škatulky,
  • 00:08:49 sad a vinohrad.
  • 00:08:54 Proč vám to všecko vadilo?!
  • 00:09:01 Komu to vadilo?
  • 00:09:08 Komu to vadilo?
  • 00:09:17 -Hadivadlo slavilo
    na Brněnské přehradě 40 let.
  • 00:09:21 Původně Hanácké divadlo
  • 00:09:23 navázalo na hnutí
    studiových divadel ze 60. let.
  • 00:09:26 Vzniklo v Prostějově v roce 1974.
  • 00:09:29 Je tedy dobou svého vzniku
    v jejich řadě poslední.
  • 00:09:33 40. narozeniny umožnily
  • 00:09:34 ohlédnout se i připomenout
    současnou tvář divadla.
  • 00:09:38 -To bylo vlastně generační divadlo.
  • 00:09:40 Bylo to divadlo,
    kde jsme, bych skoro řekl,
  • 00:09:44 ne v tom jaký texty děláme
    nebo něco, ale v tom tématu.
  • 00:09:51 V tom kam směřujeme,
    jsme byli docela...
  • 00:09:59 -Byli jsme zajedno,
    v tom jsme byli zajedno.
  • 00:10:02 Byli jsme určité lidské typy,
    spojovalo nás jedno téma.
  • 00:10:06 To myslím, že drželo to divadlo
    po dlouhou dobu pohromadě.
  • 00:10:12 -Mário, buďte tak laskav,
    jděte se převléknout.
  • 00:10:15 -Země je kulatá.
  • 00:10:21 -Měli jsme to štěstí,
    že jsme hrávali nejen v Prostějově,
  • 00:10:26 ale že o nás byl zájem
  • 00:10:28 v Praze, Bratislavě,
    Olomouci, Brně, Ostravě.
  • 00:10:32 Takže jsme se zařadili
  • 00:10:33 vedle Ypsilonky
    a Divadla Husa na provázku
  • 00:10:36 nebo pražského Divadla na okraji.
  • 00:10:39 Mezi ta významná
    studiová divadla 80. let.
  • 00:10:43 -Přicházím se modlit
    za vaše hříchy,
  • 00:10:46 abyste zemřeli spaseni.
  • 00:10:48 Ustupte všichni,
    chci se modlit za vaše bludy,
  • 00:10:53 abyste přišli k Pánu čisti.
  • 00:10:56 Vždyť žádný z vás
    neumírá křesťansky
  • 00:11:01 a přece chci vás
    dostat všechny do ráje,
  • 00:11:05 kde byste našli
    pravý mír a potěchu.
  • 00:11:11 -Srovnat tu minulost
    se současností úplně nejde.
  • 00:11:15 Tam nastala velká generační výměna
    právě v posledních letech,
  • 00:11:20 kdy se výrazně
    omladil herecký soubor,
  • 00:11:23 ale i to vedení.
  • 00:11:24 Já sám vlastně jako pětatřicátník
    s dramaturgyní třicátnicí
  • 00:11:28 vyhledáváme témata,
    která jsou bližší naší generaci.
  • 00:11:32 Tak jsme se rozhodli
  • 00:11:33 i to divadlo zaměřit spíš
    na tu mladší generaci publika.
  • 00:11:38 -Když se člověk narodí,
  • 00:11:39 může si vybrat
    jenom jednu ze tří cest.
  • 00:11:42 Jinou možnost nemá.
  • 00:11:43 Půjdeš doprava, sežerou tě vlci.
    Půjdeš doleva, sám sežereš vlky.
  • 00:11:50 Půjdeš rovně, sežereš sám sebe.
  • 00:11:55 Sežereš sám sebe, Platonove.
  • 00:12:01 -Tohle říkejte někomu jinému,
    ne mně, mně je to k smíchu.
  • 00:12:05 -Myslím si, že to bylo zhruba
    až do té poloviny 90. let,
  • 00:12:09 kdy ten soubor víceméně byl
    v takovém stejném složení.
  • 00:12:16 Anebo, kdy ti lidé,
    kteří přicházeli,
  • 00:12:19 vlastně navazovali
    a rozvíjeli tu poetiku Hadivadla.
  • 00:12:25 -Vyřezal jsem dřevíček,
    napíchnem ti očíček.
  • 00:12:28 Zastaví se srdíček a nebudeš nic.
  • 00:12:36 -Kluci tam byli o rok dřív než já.
  • 00:12:39 Vybral si je tam
    David Jařab tenkrát.
  • 00:12:42 Šli rovnou z JAMU přímo tam.
  • 00:12:44 -Já jsem byl jedinej
    z té naší party,
  • 00:12:46 kdo tam už od 1. ročníku chtěl jít.
  • 00:12:49 Já jsem měl prioritu
    Provázek a Hadivadlo.
  • 00:12:52 Hadivadlo mi bylo bližší
    a Laufer mi vždycky říkal,
  • 00:12:56 Lišáku, ty zlobíš,
    ty půjdeš do Hadivadla.
  • 00:12:59 -Za trest.
  • 00:13:00 -Já jsem taky měl
    nabídky z Husy na provázku
  • 00:13:03 a šel jsem taky do Hadivadla.
  • 00:13:05 Taky mně říkali,
    že tam skončím, že se tam zakopu.
  • 00:13:08 -Já jsem v prváku,
    když se rozjel Kabinet Múz,
  • 00:13:12 tak jsem si řekl,
    že budu dělat dvě věci,
  • 00:13:15 buďto do Hadivadla,
  • 00:13:16 anebo založím
    svoje autorský divadlo.
  • 00:13:18 Šel jsem do Hadivadla.
  • 00:13:20 V rámci vlastně té dramaturgie
    se mi splnil i sen,
  • 00:13:24 že jsem mohl dělat
    svoje vlastní autorský divadlo.
  • 00:13:29 -To je pro pamětníky
    třeba Hadivadla.
  • 00:13:31 Myslím si, že ta hra,
  • 00:13:33 opravdu se vracíme
    hodně do začátků,
  • 00:13:35 kdy tomu prakticky nerozuměl
    kromě herců a režiséra nikdo.
  • 00:13:53 -Prosazovali jsme věci,
  • 00:13:56 který by tehdy
    skoro nebyly myslitelný.
  • 00:13:59 Kafka byl zakázanej,
    dělali jsme Kafku.
  • 00:14:02 Dělali jsme Ladislava Klímu.
  • 00:14:04 -Musila, pozor,
    jsme citovali Musila.
  • 00:14:07 -Musila, všechno možný.
  • 00:14:09 Charmse jsme uvedli,
    to tady nikdo neznal, a tak dále.
  • 00:14:15 Byli jsme takoví
    pátrači taky docela.
  • 00:14:29 -Tak pozor.
  • 00:14:45 Může být.
  • 00:14:46 -Hadivadlo bylo skvělý v tom,
    že se tady dělaly věci,
  • 00:14:50 které byly napsané
  • 00:14:51 a které se dotvářely
    tím hereckým kolektivem.
  • 00:14:55 Což je strašně důležitý,
  • 00:14:56 jak pro ty herce,
    tak pro ty autory.
  • 00:14:59 Na základě toho,
    jsme dělali třeba
  • 00:15:01 Pěnězokazy od Davida Jařaba.
  • 00:15:03 Pak vznikl ten kabaret,
  • 00:15:05 kterej nás překvapil vlastně
    tou diváckou návštěvností.
  • 00:15:09 A tím, že vlastně
    v podstatě už 17 let
  • 00:15:12 hrajeme ten
    divácky slavnej Komediograf.
  • 00:15:15 -Pokud chcete zhubnout,
    musíte cvičit co?
  • 00:15:19 Pivní prostá.
  • 00:15:20 Zdravíme hospodu tahle.
  • 00:15:22 Zamáváme hezky dlaněma
    a sedáme si na svý místečko.
  • 00:15:25 Je to mokrý, pochcaný,
  • 00:15:27 Podívám se zprava, co tam je.
    Podívám se zleva, co tam je.
  • 00:15:31 Je mi to jedno,
    sedám a hlásím se o pivo.
  • 00:15:34 Hlásím se jednou rukou,
    nenese, druhou rukou se hlásím.
  • 00:15:38 -Nám vlastně před 2 lety
    město vzalo část dotace.
  • 00:15:42 Bylo to skoro půl milionu.
  • 00:15:44 My jsme i tak dokázali přežít
    s kladným hospodářským výsledkem,
  • 00:15:48 ale na úkor
    našich uměleckých ambicí.
  • 00:15:51 Takže nás trápí spíš,
    to ani ne, že nemáme peníze,
  • 00:15:55 a že máme malé platy,
  • 00:15:57 ale že máme míň peněz
    na realizaci těch našich idejí.
  • 00:16:01 Takže pak se neustále
    potýkáme s tím,
  • 00:16:03 že nemůžeme pozvat takové tvůrce,
    jaké bychom chtěli
  • 00:16:07 nebo jim dát takové možnosti,
    jaké by mohli mít.
  • 00:16:12 -Jak chutná moc
    podle Ladislava Mňačka
  • 00:16:14 je nejnovější inscenací
    brněnské Reduty.
  • 00:16:17 Životní cestu politika
    rekapituluje v den pohřbu
  • 00:16:21 jeho přítel, oficiální fotograf.
  • 00:16:23 Co způsobilo,
    že se tento velký mrtvý
  • 00:16:25 v několika málo letech
  • 00:16:27 dokázal proměnit
    v charakterovou trosku,
  • 00:16:30 posedlou už jen sebou a mocí.
  • 00:16:32 V této souvislosti jsme se ptali.
  • 00:16:34 Vzniká a hraje se
    u nás politické divadlo?
  • 00:16:37 -Vaše hlavní stanoviště
    bude ve smuteční síni.
  • 00:16:40 Odtud si můžete udělat pár záběrů,
    když budete brát celek,
  • 00:16:44 ale detaily sbírejte
    přímo u katafalku,
  • 00:16:47 hlavně vládu a samozřejmě Galoviče.
  • 00:16:50 -Jak to bude s rozhovory?
  • 00:16:52 -Žádné improvizace jako posledně.
  • 00:16:54 Ptát se pionýrů,
    co se jim na pohřbu nejvíc líbilo,
  • 00:16:58 to nebyl zrovna nejlepší nápad.
  • 00:17:00 -Jsme to chtěli
    jenom trochu oživit.
  • 00:17:03 -Ne, ne, ne.
    Pohřby oživovat rozhodně nebudeme.
  • 00:17:06 -Trend v českém divadle
  • 00:17:08 k politickým
    nebo politizujícím tématům,
  • 00:17:10 myslím, v současnosti je.
  • 00:17:12 Ovšem otázkou je,
  • 00:17:14 na jaké úrovni ve vztahu
    k tomu divákovi se setkáváme
  • 00:17:17 s těmi inscenacemi,
    které si říkají politické.
  • 00:17:21 V té souvislosti
    je potřeba si uvědomit,
  • 00:17:23 že to, co pro nás je vlastně
    v tuhle chvíli relativně nové,
  • 00:17:28 je v Evropě naprosto standardní
    několik desítek let.
  • 00:17:31 V 60. letech
    Peter Handke psal texty,
  • 00:17:34 které daleko ještě přesahují
  • 00:17:36 političnost nebo aktivismus textů,
    které se klubou u nás teprve teď.
  • 00:17:42 -Vy národní gardisti,
    vy lidoví soudci,
  • 00:17:45 vy smějící se bestie,
    komunistický svině.
  • 00:17:52 -Vy pivní mozoly,
    vy exekutorští hajzlíci,
  • 00:17:59 vy buzeranti, vy impotenti,
    vy neplodní, vy degeni,
  • 00:18:07 vy funkcionáři, vy tlačenky,
    vy samožerové, vy důchodci.
  • 00:18:15 -Když jsem to psal,
    snažil jsem se,
  • 00:18:17 zachovat ty kulisy, dejme tomu,
  • 00:18:19 těch 60. let minulého století,
    ve kterých se to odehrává,
  • 00:18:24 ale v žádném případě
    to není nějaká hra,
  • 00:18:26 která by bilancovala
    s těmi komunistickými manýrami.
  • 00:18:30 Spíš mě zajímalo to,
  • 00:18:32 co jsme si z toho
    ponechali dodneška.
  • 00:18:34 Jak nejen s tou mocí
    zacházíme dneska.
  • 00:18:37 Jak moc se jí bojíme,
    co pro nás ta moc je.
  • 00:18:40 Jestli jsme se posunuli
    někam jako daleko.
  • 00:18:43 Myslím si, že ne.
  • 00:18:44 Protože nějak veselé to není
    to naše srovnání.
  • 00:18:48 -Jedna kamera a jeden fotograf
    to musí stačit.
  • 00:18:51 -Proč zrovna já?
  • 00:18:52 -Ze staré známosti.
  • 00:18:54 -My dva se známe?
    -Vy dva jste se znali.
  • 00:19:05 Jak dlouho vlastně?
    -Dlouho.
  • 00:19:08 -Od 1. obecné.
  • 00:19:11 Já vím o svých mrtvých
    úplně všechno.
  • 00:19:13 Pokud jde o nás dva,
  • 00:19:15 nejsme si tak vzdálení,
    jak by se mohlo zdát.
  • 00:19:18 Oba nás potřebují.
  • 00:19:20 Ty jim uděláš hezkou fotku,
    já hezký funus.
  • 00:19:23 -To je podle skutečných,
    reálných postav,
  • 00:19:27 kterýma se nechal
    inspirovat Mňačko.
  • 00:19:29 To byl nějaký Karel Hájek,
  • 00:19:31 který byl vlastně
    osobním fotografem
  • 00:19:34 Klementa Gottwalda.
  • 00:19:35 Z tohoto nějak vycházel,
    když psal ten románek.
  • 00:19:39 -Udělali ze mě děvku,
  • 00:19:41 protože tak je to
    pro všechny jednodušší.
  • 00:19:44 Když je první dáma této země děvka,
    pak už to žádná dáma není.
  • 00:19:48 K děvce, která není dáma,
    si můžou leccos dovolit.
  • 00:19:54 I ty tlusté ministerské paničky,
    které sice také nejsou dámy,
  • 00:19:59 ale hlavně, a to rozhodně,
    nejsou děvky.
  • 00:20:06 Když se pak cpou
    šlehačkovými dorty
  • 00:20:09 na státních banketech
    v neprodyšných brokátových šatech,
  • 00:20:13 zanechávají za sebou výraznou
    pachovou stopu vlastního potu.
  • 00:20:19 -Nechtěli jsme se snažit
    o nějakou aktualizaci.
  • 00:20:24 Že bychom natvrdo dělali plakát,
    že to je dnešní politik ten a ten.
  • 00:20:29 Snažili jsme se to dělat
    jemně v náznacích.
  • 00:20:32 Spíš nám šlo
    o popsání toho mechanismu moci,
  • 00:20:35 který vlastně funguje stejně.
  • 00:20:37 Fungoval stejně před tisícem let
  • 00:20:39 a bude stejně fungovat
    za tisíc dalších let.
  • 00:20:43 ZPĚV
  • 00:20:44 Jsem nevinná, nevinná,
    byla to lež cílená,
  • 00:20:47 jsem nevinná, nevinná,
    jsem nevinná, jsem nevinná.
  • 00:21:01 -Nakonec vlastně
  • 00:21:02 z jakékoliv inscenace
    jakéhokoliv divadla
  • 00:21:07 udělá politické divadlo
    právě divák.
  • 00:21:11 On je ten,
    který v sobě rozhoduje o tom,
  • 00:21:14 jestli, co vidí,
    je politikum, nebo není.
  • 00:21:18 -Vy tupí ksichti, vy alibisti,
  • 00:21:21 vy simulanti,
    vy zlaté české ručičky.
  • 00:21:26 Vy alibisti,
    kurva, to už jsem říkala.
  • 00:21:29 -Já si myslím,
    že my musíme v tom divadle
  • 00:21:32 reflektovat tu politickou rovinu
    našich životů.
  • 00:21:36 Myslím si,
  • 00:21:37 že jak se tady vymezujeme vlastně
    vůči politice jako takové,
  • 00:21:41 co je politika v našich životech
    a jak nám do něj vlastně zasahuje.
  • 00:21:46 No a možná i kdo jsou politici zač.
  • 00:21:48 Čím vším mohou být
    a kdo jimi vlastně může být.
  • 00:21:57 -Usnul na stráži
    a tím ohrozil životy nás všech.
  • 00:22:01 Za to je jediný trest.
  • 00:22:02 -A mě taky zastřelíš,
    až se mi to stane?
  • 00:22:05 To se dá přece pochopit.
  • 00:22:07 Každý z nás
    aspoň jednou usnul na chvilku.
  • 00:22:20 -Ta chvilka může být naše poslední,
  • 00:22:23 až Němci přijdou
    a probudí nás ze spánku.
  • 00:22:26 -Ten divák by se měl pobavit,
    a tím si to líp uloží do paměti.
  • 00:22:31 Takže mohli bychom mluvit
    a nějakém varování.
  • 00:22:34 -Nádherný výhled
    na celou smuteční síň.
  • 00:22:37 Hezké místečko, viď?
  • 00:22:39 Nikdo tě neuvidí,
    zato ty, ty je uvidíš všechny.
  • 00:22:48 Taky uslyšíš.
  • 00:22:52 -Proč ho dávají do takové rakve,
    když ho za 2 dny spálí?
  • 00:22:56 -Třeba ho pak vyklopí do jiné.
  • 00:23:00 -Otázkou je,
  • 00:23:01 jestli už začínáme být schopni,
    skutečně nabídnout tomu divákovi
  • 00:23:06 takové znejistění
    během toho inscenačního procesu,
  • 00:23:09 během toho děje, času,
    kdy se děje ta inscenace.
  • 00:23:13 Nakolik jsme schopni,
    dovolit si toho diváka znejistit.
  • 00:23:17 Počítat s tím, že je dost silný
    a dost sebevědomý na to,
  • 00:23:23 že tuto zodpovědnost,
    kterou na něj klademe,
  • 00:23:26 unese a stane se
  • 00:23:27 našim skutečným partnerem
    během té divadelní události.
  • 00:23:32 -Pan zastupující protektor
    Reinhard Heydrich slíbil mi,
  • 00:23:36 že bude propuštěna
    větší skupina sokolů
  • 00:23:39 z koncentračního tábora.
  • 00:23:41 -A Havelka?
  • 00:23:42 -Pšt, hlavně neprovokovat.
  • 00:23:44 -A Havelka?!
  • 00:23:45 -Nemyslím si,
    že bychom byli tak naivní,
  • 00:23:48 že změníme tu společnost.
  • 00:23:50 Dejme tomu jí nasadíme to zrcadlo,
    aby lépe o sobě dokázala přemýšlet.
  • 00:23:55 Je to na těch divácích,
    to neudělá divadlo samo.
  • 00:23:58 -Galovič, který odmítl státní vilu
    a dál bydlí v 3pokojovém bytě.
  • 00:24:03 -Galovič,
    který chodí do kanceláře pěšky
  • 00:24:06 a vlakem jezdí 2. třídou.
  • 00:24:08 -Galovič,
    který má sice nevzhlednou manželku,
  • 00:24:11 ale nikdy ho nenapadne
    pořídit si milenku.
  • 00:24:14 -Galovič,
    který nemá žádné osobní touhy,
  • 00:24:17 protože jeho jedinou vášní
    je povinnost.
  • 00:24:19 -Galovič,
    který dosud lovil v temnotách,
  • 00:24:22 ale odteď se ocitne na výsluní.
  • 00:24:25 -Galovič!-Galovič!-Galovič!
  • 00:24:27 -Víte vy, kurva, kdo je to Galovič?
  • 00:24:30 -Co bych ale určitě
    chtěl říct je to,
  • 00:24:33 že sem zažil určitou část éry
    pražského divadla Komedie.
  • 00:24:37 Způsob,
    jakým se tam zacházelo s publikem.
  • 00:24:40 Jaké nároky na něj byly kladeny,
  • 00:24:43 ale zároveň,
    jaká péče mu byla věnována,
  • 00:24:46 aby ten divák mohl být
    skutečným partnerem.
  • 00:24:49 Tak, jak se tam
    se mnou vždycky vlastně zacházelo
  • 00:24:52 během těch 90 minut,
    kdy běží inscenace.
  • 00:24:55 Toto je moje vzpomínka
    a můj pocit z politického divadla.
  • 00:25:06 -Vy ocasi, vy folkaři, vy pohodáři,
    vy pejskaři, vy děti ráje.
  • 00:25:15 -Vy jste byli ti praví.
  • 00:25:17 Brali jste nám dech,
    nezklamali jste naše očekávání.
  • 00:25:21 Máte radost ze hry, vy řezníci.
  • 00:25:27 Skryté titulky: Marie Butula Cichá
    Česká televize, 2014
  • 00:25:33 .

Související