iVysílání

stránky pořadu
Premiéra:
5. 12. 2010
20:00 na ČT2

1 2 3 4 5

72 hlasů
29276
zhlédnutí

Prvních 7 325 dnů Elišky a Jana

3. prosince 1310 přijel do Prahy čtrnáctiletý Jan Lucemburský, který pojal za manželku osmnáctiletou Elišku. Historie se odvíjela v souvislostech jejich šťastného i nešťastného svazku

57 min | další Dokumenty »

upozorňovat

do playlistu

Přehrávač videa

Načítám přehrávač...

Prvních 7 325 dnů Elišky a Jana

  • 00:00:24 Na den svatého Vavřince
    roku 1296
  • 00:00:27 se narodil v Lucemburku
    hraběcím manželům krásný syn,
  • 00:00:34 který dostal jméno Jan.
  • 00:00:37 Syn Jan,
    který se měl jednou stát
  • 00:00:41 předmětem expanze tohoto
    evropského rodu do srdce Evropy.
  • 00:01:06 Na počátku prosince roku 1310
    vstoupil do Prahy,
  • 00:01:13 do historické části Prahy,
    městskou bránou,
  • 00:01:17 která pravděpodobně stávala někde
    v těchto místech,
  • 00:01:20 syn Jindřicha VII.,
    teprve 14letý Jan.
  • 00:01:23 Ten se krátce předtím oženil
    s 18letou
  • 00:01:26 dědičkou Českého království
    Eliškou.
  • 00:01:30 A započalo tak jejich manželství,
    o kterém nyní budeme vyprávět.
  • 00:01:34 Manželství bylo chvíli šťastné,
    ale také nešťastné.
  • 00:01:49 Velectěné dámy, páni,
    Bůh váš všechny neochrání.
  • 00:01:54 Hadům, bitvám - vyhněte se,
    smrt se na vás všechny třese.
  • 00:02:06 Sem na toto místo
    přišla si pro krále Jana.
  • 00:02:09 Svázán s těmi, co ho vedli -
    s Francouzema, Angličana
  • 00:02:13 jeho duše odevzdaná
    setkání se nebránila!
  • 00:02:24 -Řekni mi teď pravdu čistou -
    to je konec, moje milá?
  • 00:02:35 -Ani den už nemáš, králi.
  • 00:02:38 Co kdybychom světu dali
    jednou provždy tvoje sbohem?!
  • 00:02:50 Od Kresčaku do Trevíru
    není bůhví jaký lán cesty,
  • 00:02:53 pane arcibiskupe Balduini,
    dejte dodýchat
  • 00:02:57 čtyřem tisícovkám mužů
    za jedno jediné odpoledne.
  • 00:03:03 A váš synovec, Jan Slepec,
    český král, byl mezi nimi!
  • 00:04:13 (vyzvánění zvonů)
  • 00:04:32 Odnes mé věci do vozu!
    -Ano, má paní.
  • 00:04:44 Ráda jsem, ráda,
    že jsme se potkaly.
  • 00:04:47 Eliška odjíždí za ženichem!
  • 00:04:50 V duchu jsem hádala -
    dá-li či nedá-li sbohem
  • 00:04:53 své Rejčce v ránu tichém.
    Nespíš by obešla královnu vdovu.
  • 00:04:57 -Nerada nadbíhám falešným slovům,
    ale to sbohem vyslovím lehce.
  • 00:05:03 Sbohem!
    Ach, sbohem, macecho milá!
  • 00:05:06 -Když si mě otec bral,
    šťastná jsem byla.
  • 00:05:09 Budeme si rozumět.
  • 00:05:10 Neapolská princezna
    s českými princátky.
  • 00:05:13 Kolik nám bylo let?
  • 00:05:15 Václav měl 14, Anna 13
    a tvého smíchu dům byl plný.
  • 00:05:19 A teď si bere Lucemburčan,
    mladíček sličný, růži s trny!
  • 00:05:24 -Dá se žít bez nich?!
  • 00:05:26 Když mi bylo 14 let,
    tatínek i bratr byli po smrti!
  • 00:05:30 A já musela mamince,
    která si se mnou chtěla tolik,
  • 00:05:33 tolik rozumět, z cesty.
  • 00:05:36 -Můj nový manžel už nechtěl
    poslouchat naše věčné hádky!
  • 00:05:39 Já jsem ho nežádala,
    aby tě vykázal z hradu!
  • 00:05:41 -Ale oddychla sis,
    když jsem byla pryč!
  • 00:05:43 Jenže teď budu královna já!
  • 00:05:45 Nesu Janovi své věno -
    český trůn!
  • 00:05:48 A doba Přemyslovců se vrátí!
  • 00:05:51 -Janův otec by si vzal český trůn
    i bez tebe!
  • 00:05:55 To ti tví milí cisterciáci neřekli,
    že tvůj budoucí tchán
  • 00:05:57 prohlásil České země
    za léno navrácené říši?!
  • 00:06:01 Nebýt tvého opata Konráda
    a Petra z Aspeltu,
  • 00:06:04 vyšívala bys
    svatební šaty zbytečně!
  • 00:06:07 -Římská král nemůže popřít
    právo šlechty volit krále!
  • 00:06:11 Arcibiskup Petr teď nabízí
    můj trůn i jménem českých pánů!
  • 00:06:16 Ber ho, pane, s princeznou Eliškou,
    nebo ho nech být!
  • 00:06:19 -Ještě pořád na něm po boku
    Jindřicha Korutanského
  • 00:06:22 sedí tvá sestřička Anna!
    Jak to chceš udělat,
  • 00:06:25 aby vám království
    podali na stříbrném tácu?!
  • 00:06:27 -Chci ho bez ptaní!
  • 00:06:29 Nezkrotného Korutance
    tu už nikdo nechce!
  • 00:06:32 I když nevím, proč král-zloděj
    šlechtě tolik vadí?!
  • 00:06:36 To musí být zábavné rozkrádat
    království za takového krále!
  • 00:06:41 A šperky královny vdovy přece něco
    stojí, ne?
  • 00:06:43 -Majlant, dceruško.
  • 00:06:45 -A princeznu-sirotka pak musí
    na cestu za ženichem
  • 00:06:48 vypravovat pan biskup Jan!
    Dal mi krásného bělouše.
  • 00:06:52 Co mi přidáte na cestu vy s panem
    Jindřichem?!
  • 00:06:55 -Přání,
    abys dostala opravdu Jana!
  • 00:06:57 Jeho otec se nechal slyšet,
    že Janův strýc Valram
  • 00:07:00 by byl pro takový národ,
    který si vraždí vlastního krále,
  • 00:07:03 mnohem vhodnější
    než Paříží rozmazlený kluk!
  • 00:07:06 -Václava nám nezabil národ!
    Najatý žongléř!
  • 00:07:10 A vraždu si objednal ten,
    kdo už nechtěl žít
  • 00:07:12 s Václavem pod jedním sluncem!
  • 00:07:15 A byl by schopen dát zabít
    kohokoliv z nás!
  • 00:07:17 Jana i Valrama!
    Česká šlechta nesnáší,
  • 00:07:19 když jí někdo šlape na kuří oko!
    A Václav to dělal s gustem!
  • 00:07:23 Žila jsi se dvěma králi,
    teď jsi sestoupila
  • 00:07:26 do lože šlechtice,
    tak víš, o čem mluvím.
  • 00:07:29 -Jak lehce se milá dívka promění
    ve zmiji!
  • 00:07:32 -Můj otec se za tebe musí
    v hrobě stydět,
  • 00:07:34 když vidí,
    jak a s kým žiješ!
  • 00:07:37 Ty,
    jeho hrdá Polka a ženáč ze Žitavy!
  • 00:07:40 -Římský císař se
    o svého syna bát nemusí!
  • 00:07:44 Můj Jindřich z Lipé mi řekl,
    že panstvo
  • 00:07:47 se na tvého krále-novice těší!
  • 00:07:52 Och, jaká lehkost bytí
    nás za jeho vlády čeká.
  • 00:08:05 (hovoří francouzsky)
  • 00:08:15 Chtěl bych vysvětlit,
    proč se Jan Lucemburský
  • 00:08:18 stal českým králem.
    Důvody byly dva.
  • 00:08:21 Tím prvním
    byla situace v Čechách.
  • 00:08:23 Zemřel Přemyslovec Václav II.
    a záhy nato
  • 00:08:26 byl zavražděn Václav III.
  • 00:08:29 A zadruhé - králem Říše římské
    byl roku 1308
  • 00:08:32 ve Frankfurtu zvolen
    Jindřich VII. Lucemburský
  • 00:08:35 se souhlasem
    papeže Klimenta V.
  • 00:08:45 Svůj hlas mu dalo šest volitelů
    ze sedmi.
  • 00:08:49 Tím sedmým byl
    český král Jindřich Korutanský,
  • 00:08:51 který se volby nezúčastnil.
  • 00:08:55 Rok nato přijela za Jindřichem VII.
    delegace z Českého království
  • 00:08:59 a žádala ho,
    aby si jeho syn Jan vzal za ženu
  • 00:09:02 dceru Václava II. a sestru Václava
    III. Elišku Přemyslovnu.
  • 00:09:07 A tak se stal českým králem.
  • 00:09:18 Jindřich VII. velmi dlouho váhal
    a zpočátku nabízel
  • 00:09:22 české delegaci svého bratra
    Valrama.
  • 00:09:25 Vzhledem k tomu,
    že České království
  • 00:09:27 bylo v té době považováno
    za odumřelé léno Říše římské,
  • 00:09:31 měl zato,
    že Valram může požadavku vyhovět.
  • 00:09:35 Nakonec ale svolil,
    aby se manželem 18leté
  • 00:09:37 princezny Elišky stal
    jeho jediný syn, 14letý Jan.
  • 00:09:53 A mladý král se rozhlížel,
    nevěda náhle co a jak činit.
  • 00:09:57 -"To je tak dobře ptát se jiných,"
    nevěsta řekla mu.
  • 00:10:01 -A on se zeptal:
  • 00:10:03 "Paní jiná,
    milování je prý spoluvina.
  • 00:10:06 Vejdeme spolu do rámu,
    obrazem živým staneme se?"
  • 00:10:09 -"A kdo do něj, pane,
    vstoupí první?
  • 00:10:11 Co o tom míní Francouzi?"
  • 00:10:14 -"První jde ten,
    kdo ve druhém probouzí cit..."
  • 00:10:18 -"A vášeň taky."
    -"Na to je krátká etiketa."
  • 00:10:22 Rádců se neptá, těla svléká...
  • 00:10:28 "Jsme jak ve vězení!"
    -"Ve kterém má se všechno změnit!
  • 00:10:32 Život náš, my i roky příští."
    -"Začněme tedy.
  • 00:10:39 Ruka zloděj..."
    -"Čelo oheň..."
  • 00:10:45 -"Noha drzoun."
    -"Ramena opora".
  • 00:10:48 -"Děvečky křičí ze dvora:
    Stiskni mě, stiskni!"
  • 00:10:51 -"Stiskněte je?"
    -"Kdo si je chytne, ten je má."
  • 00:10:54 -"Nechci mít s vámi, pane, pranic!
    Děvečky běžte potěšit."
  • 00:10:58 -"Rám na nás čeká."
  • 00:11:36 "Král má prý myslet na potomky,
    lehá-li vedle paní své."
  • 00:11:40 -"Ti přijdou na svět nevědomky.
    Božími nástroji právě jsme."
  • 00:11:45 -"Začněme tedy. Ruka zloděj..."
    -"Čelo oheň..."
  • 00:11:51 -"Noha drzoun..."
  • 00:11:53 -"Ňadra opora!
    Bůh na nás radost přivolá!"
  • 00:12:18 Končí rok a kdoví, drahá,
    co nás čeká v roce novém.
  • 00:12:22 -Neznámý muž na kolbišti
    zatím jenom zvířil prach.
  • 00:12:25 -Jan si říká každým slovem o to,
    na co nedosáhne.
  • 00:12:28 -Půjde zbrkle, nic se neboj!
    Francie ho popohání.
  • 00:12:32 Zakopne, krok srovná s námi.
    Hlídejme si spíš ty za ním.
  • 00:12:37 Filip IV.
    nasadil do hry dynastii,
  • 00:12:39 která má na své straně
    mocné arcibiskupy!
  • 00:12:42 Království neobsadil Jan,
    ale mohučský Petr z Aspeltu!
  • 00:12:45 To on je nabroušeným dřevcem
    v rukou toho na kolbišti!
  • 00:12:48 -Aspelt, Eliška, cisterciáci...
  • 00:12:51 Vyhlédli jsme si Lucemburky
    a vracejí se nám Přemyslovci!
  • 00:12:55 Kdo jiný nám mohl
    otevřít bránu Prahy
  • 00:12:57 než někdejší Václavův kaplan?
  • 00:13:00 Berengar hned našel
    na Starém Městě spojence!
  • 00:13:03 A na smluvené znamení zvonem
    byla brána dokořán!
  • 00:13:06 Míšenští bránili Korutance
    statečně!
  • 00:13:09 Ale jemu Bůh nikdy nepřál.
  • 00:13:11 Dobyvatelé sejmuli helmice
    a Jan dal volat "mír".
  • 00:13:15 Mír!
    Nebýt přemyslovské kliky.
  • 00:13:18 -Ne Lucemburkové,
    ale Přemyslovský klan ti nedá spát!
  • 00:13:21 Vracejí se na výsluní a ty nevíš,
    jak dlouhý stín budou vrhat!
  • 00:13:25 -Ano, vím!
  • 00:13:27 I já jsem sloužil
    tvému Václavu II.!
  • 00:13:30 S Janem z Vantenberga
    jsme vám pomáhali uhájit
  • 00:13:33 před Albrechtem Habsburským
    tenhle nejvzácnější kousek země!
  • 00:13:36 -Václav mi tehdy řekl,
    že Kutnou Horu
  • 00:13:38 jsi ubránil i kvůli sobě!
    A nelži, že ne!
  • 00:13:42 -Zemi vládne panovník!
    Panovníku panstvo!
  • 00:13:46 A aby mu mohl vládnout,
    a hlavně, aby s ním mohlo vládnout,
  • 00:13:51 musí být
    mnohonásobně bohatší než on!
  • 00:13:53 On je persona, my krev země!
  • 00:13:56 -Jak brzy to dáte Janovi najevo?
    -My už mu to najevo dali!
  • 00:14:00 Ještě si nebyl jistý,
    jestli se mu Prahu podaří dobít,
  • 00:14:03 a už vydal listinu,
    ve které se píše,
  • 00:14:06 jak zle
    král Jindřich Korutanský
  • 00:14:09 odíral
    královnu vdovu Elišku Rejčku.
  • 00:14:12 A na radu pana správce královské
    urbury,
  • 00:14:14 Jindřicha z Lipé, se král zavázal
    vrátit královně šest tisíc kop!
  • 00:14:22 -Pražských grošů?
    -Ze stříbra, co mu náleží!
  • 00:14:24 -Aspelt to potvrdil
    a Berthold z Enebergu také.
  • 00:14:29 A já, tvůj Jindřich, pochválil
    královi rádce za tu štědrost.
  • 00:14:34 Do měsíce bude tvá pokladnice
    přetékat.
  • 00:14:36 -Mladíček nevěděl, co činí.
    -Je mladý, ale není hlupák.
  • 00:14:40 Pomohli jsme mu vyhnat
    Korutance.
  • 00:14:43 Ví, že cena přátelské pomoci
    je nevyčíslitelná.
  • 00:14:47 Nicméně - někdo reálnou částku
    určit musí.
  • 00:14:52 Rád se toho kdykoliv ujmu.
  • 00:14:54 Ber těch šest tisíc jako můj dárek
    k novému roku.
  • 00:15:01 -A ty, muž broušený z diamantu,
    to na mně zkoušíš s obavami?
  • 00:15:11 Má korunovační hostina!
    A v Praze!
  • 00:15:15 Už jsem nevěřila,
    že se kdy dočkám!
  • 00:15:18 Na zdraví!
    -Na zdraví!
  • 00:15:23 Když jsem se loučil s maminkou,
    prosila mě,
  • 00:15:27 abych se ke koruně choval líp
    než ke svým nohavicím.
  • 00:15:32 Na zdraví.
    -Na zdraví.
  • 00:15:34 A maminka má vždycky pravdu!
    Na zdraví!
  • 00:15:40 Hele, kam si budeme dávat koruny
    na noc?
  • 00:15:43 Pod postel?
  • 00:15:46 -Tam i tam!
    Od čeho máme dvořany?!
  • 00:15:49 Čím nepořádnější jsou královští
    manželé,
  • 00:15:52 tím pečlivější musí být oni!
    -Ale taky jich musí být víc.
  • 00:15:55 A máme my na dvořany,
    kteří se budou starat
  • 00:15:58 o všechny naše levé rukavice?
  • 00:16:00 Nebo na dvořany, kteří zvednou
    každý tvůj živůtek?
  • 00:16:02 -A tvé sebevědomí?
    Ale od toho jsem tu já, neboj.
  • 00:16:07 A co se dvořanů týče,
    hned zítra se zeptám
  • 00:16:09 královského pana podkomořího
    na kutnohorskou urburu.
  • 00:16:12 Kolik hřiven stříbra z ní plyne
    králi týdně?
  • 00:16:16 -Odpověď pana Jindřicha
    jako bych znal předem.
  • 00:16:18 Jak který týden dá.
  • 00:16:20 Jsou týdny tučné,
    jsou týdny hubené.
  • 00:16:22 -Pan Žitavský mluvil o 500 až 600
    hřivnách týden co týden.
  • 00:16:27 -Tak buď má pan Petr velké oči,
    nebo mluvil o jiných dolech.
  • 00:16:30 Ale omluvme ho, je to poeta.
    -Nech mě!
  • 00:16:32 Jsme ve věcech hospodaření a držení
    dvora neznalí!
  • 00:16:36 Ale vím, že můj otec mi nezanechal
    stát prožraný od myší!
  • 00:16:39 -Ženy by neměly mluvit do věcí,
    kterým nerozumí!
  • 00:16:42 Eliško, nech Kutnou Horu nám,
    mužům.
  • 00:16:45 -Vám?!
    Ti muži, o kterých mluvíš,
  • 00:16:47 tě museli pozvat na hostinu,
    ale pečeně už na krále nezbyla!
  • 00:16:51 -Ne?!
    Pak nejsem král, ale šašek!
  • 00:16:55 -Ti s mastnou hubou dál sypou
    po tisících
  • 00:16:57 naše peníze
    do klína svým ženám!
  • 00:17:00 A ty? Pf!
    Královna vdova, večernice,
  • 00:17:04 jitřenka pana z Lipé
    si už na své hřivny přišla.
  • 00:17:08 Není teď řada na mně?
  • 00:17:10 -Královna si peníze zaslouží.
    -Královna?!
  • 00:17:14 Ale jsou tu dvě!
    Mladá a ta zbytečná!
  • 00:17:19 Nevyčetla jsem králi z očí,
    o které mluví!
  • 00:17:23 -Mluvil jsem o tobě, Eliško.
    -Lháři!
  • 00:17:25 Petr z Aspeltu mi prozradil,
    o kolik si pan podkomoří
  • 00:17:29 řekl pro svou milenku
    za to utrpení,
  • 00:17:31 co musela snášet za Korutanců!
  • 00:17:33 -Všichni podkomoří souhlasili.
    I Aspelt!
  • 00:17:37 Jan přišel, viděl a nezvítězil.
    První klání vyhrál pán z Lipé.
  • 00:17:44 -Já se nesmířím s almužnou,
    kterou ti ten pán
  • 00:17:47 občas utrousí s poznámkou
    o hubeném týdnu!
  • 00:17:49 Za mého otce se v Kutné Hoře
    razily miliony pražských grošů
  • 00:17:53 a klanila se jim
    celá Evropa!
  • 00:17:56 -Ale za tvých příbuzných,
    kteří vládli po něm,
  • 00:17:58 jejich lesk poněkud zmatněl!
  • 00:18:01 Nevím,
    jak vládl tvůj bratr Václav,
  • 00:18:03 bratranec Rudolf, nebo ten,
    který si česká král říká dones,
  • 00:18:06 švagr Jindřich...
  • 00:18:08 -Byli takoví, jací byli,
    ale doly v Kutné Hoře
  • 00:18:10 nám ti tři kazisvěti nezasypali,
    že ne?
  • 00:18:13 -Ale dluhy zůstaly.
    I po tvém otci.
  • 00:18:16 -Ty nemáš právo mu něco vyčítat!
    -Ale musím je za něj splatit.
  • 00:18:20 -Ptal ses, kam si budeme dávat
    naše koruny na noc.
  • 00:18:26 Jestli si rychle nevyhraješ
    zpátky v kostkách Kutnou Horu,
  • 00:18:31 budeme je dávat do zástavy
    k Židovi.
  • 00:18:43 Situace v Čechách po Janově
    příchodu nebyla zdaleka jednoduchá.
  • 00:18:47 Česká šlechta si chtěla především
    udržet svoje mocenské postavení
  • 00:18:51 a mladičký Jan, který vyrůstal
    na francouzském dvoře,
  • 00:18:55 měl o způsobech vlády
    asi trošku jiné představy.
  • 00:18:59 Bylo třeba vytvořit
    jakousi smlouvu,
  • 00:19:02 aby se situace v Čechách
    zklidnila
  • 00:19:04 a aby bylo vše do budoucna
    v pořádku.
  • 00:19:07 Ještě před korunovací
    na českého krále
  • 00:19:10 bylo třeba smluvně vyřešit
    veškeré tyto vztahy.
  • 00:19:13 Proto došlo v podstatě
    za přítomnosti rádců,
  • 00:19:16 například Petra z Aspeltu
    nebo Jana IV. z Dražic,
  • 00:19:20 k přípravám jakéhosi formuláře,
    smlouvy,
  • 00:19:24 která pak měla vejít obecně
    v platnost.
  • 00:19:28 Tento takzvaný "inaugurační diplom"
    nejenom potvrzoval šlechtě
  • 00:19:32 stará privilegia,
    ale také se zde objevily
  • 00:19:35 nové požadavky české šlechty.
  • 00:19:58 Sedlecký klášter!
    Místo činu!
  • 00:20:00 Chytrák pán z Lipé zničen je.
    Nečistý ten, kdo hájí špínu!
  • 00:20:05 -Panstvo to plémě ničemné královně
    dál je trnem v oku.
  • 00:20:09 I kdyby chudák podkomoří králi
    dnes modré z nebe snes!
  • 00:20:12 -Na jeho daru najdem rez!
  • 00:20:15 Bůh
    nám dal poznat jeho hru!
  • 00:20:18 A naším novým podkomořím
    je hrabě Walter z Castellu!
  • 00:20:22 -Tleskám zásadovému králi!
  • 00:20:25 Inaugurační diplom
    je tedy pouhým cárem.
  • 00:20:27 Úřad spojený s důchody svěřím
    jen Čechovi v Čechách
  • 00:20:30 a Moravanovi na Moravě!
  • 00:20:32 Takže vítejte z Němec,
    pane hrabě z Castellu,
  • 00:20:34 nový správče královské komory!
  • 00:20:37 Důvod k vašemu jmenování
    se našel rychle.
  • 00:20:39 Pan z Lipé
    svévolně prodal díru v zemi!
  • 00:20:42 Pryč s ním!
    -Nezlehčuj to!
  • 00:20:44 Důvodem odvolání pána z Lipé
    byla jeho neomalenost
  • 00:20:47 s jakou jednal.
  • 00:20:49 -Rozhodl jako předsedající
    horního soudu!
  • 00:20:51 -Rozhodl svévolně!
  • 00:20:53 Potvrdil, že bratr písaře
    královské urgury
  • 00:20:56 si mohl koupit část jednoho
    stříbrného dolu!
  • 00:20:59 A urguréř, pan Michal,
    nedal ani slovem najevo,
  • 00:21:03 že pan z Lipé nemá právo
    prodávat královský majetek!
  • 00:21:07 -Srdíčko po léta ustrkované
    Přemyslovny je tedy spokojeno.
  • 00:21:11 -Této zemi chybí řád.
  • 00:21:14 Toto slovo se vytratilo
    ze slovníku.
  • 00:21:17 Ale já ho tam ráda vrátím!
    A přidám i další!
  • 00:21:22 Úcta k trůnu! Je ponižující,
    aby král objížděl zemi
  • 00:21:26 a handrkoval se o svůj majetek,
    který beze studu
  • 00:21:29 rozkradly počestné rody!
  • 00:21:33 Český král zase bude čnít
    nade všemi.
  • 00:21:36 Bůh mi v tom pomůže!
  • 00:21:38 -Nevím, jestli krále budou těšit
    tvé nemocné ambice,
  • 00:21:41 až se na tvém piedestalu ocitne
    zoufale sám!
  • 00:21:47 A pozdravuj ho!
  • 00:21:50 Od mladé nevlastní tchýně.
  • 00:22:02 Po svatbě ve Špýru odjíždí
    král Jindřich VII. do Itálie,
  • 00:22:06 kde se chce nechat korunovat
    římským císařem.
  • 00:22:09 V prvních měsících je v Itálii
    vítán, ale pak se situace mění.
  • 00:22:14 Musí si svou korunovaci doslova
    vybojovat.
  • 00:22:17 Itálie mu dala najevo,
    že už není tou součástí říše,
  • 00:22:21 ve které by měl císař
    rozhodující vliv.
  • 00:22:30 Svým způsobem byl Jindřich
    zrazen
  • 00:22:32 i avignonským papežem
    Klimentem V.,
  • 00:22:34 který utvořil
    jakousi tajnou koalici
  • 00:22:37 s francouzským králem
    Filipem IV. Sličným,
  • 00:22:40 králem neapolským Robertem I.
    z Anjou a s Toskánskem a Lombardií.
  • 00:22:47 Nakonec byl 29. června 1312
    korunován čtyřmi kardinály.
  • 00:22:53 A to nikoliv
    ve svatopetrské bazilice,
  • 00:22:56 ale v bazilice svatého Jana.
  • 00:23:01 Jindřich slavnostně prohlásil,
    že jako císař
  • 00:23:04 je jediným vládcem vládnoucím
    městu i světu.
  • 00:23:12 Francouzský král se cítil
    jeho postojem velice uražen.
  • 00:23:17 A nechtěl uznat nadřazenost
    římského císaře,
  • 00:23:22 svého někdejšího chráněnce.
  • 00:23:37 Jsem tu -
    do třetice všeho zlého!
  • 00:23:42 Spěcháš za tatínkem?
    Římským císařem?
  • 00:23:47 -Spěchám.
    Ale zpozdil jsem se.
  • 00:23:51 Můj otec potřebuje vojáky,
    ale já jsem v Čechách slíbil,
  • 00:23:54 že budu chtít po pánech
    peníze jenom na obranu země!
  • 00:23:58 A sám jsem samý dluh.
  • 00:24:00 Kdykoliv potkám Jindřicha z Lipé,
    nastaví dlaň:
  • 00:24:03 "Kolik mi vrátíte dnes?"
  • 00:24:06 Otec potřebuje v Itálii zlomit moc
    svých odpůrců,
  • 00:24:08 neapolského krále
    a papeže Klimenta.
  • 00:24:12 -Ani váš přítel, Filip IV., Sličný,
    král tvé milované Francie
  • 00:24:20 není spokojen
    s chováním tvého otce,
  • 00:24:26 kterému s císařským titulem
    příliš narostl hřebínek!
  • 00:24:30 Ale co bylo, bylo.
  • 00:24:32 Ty ses opozdil s vojskem
    a já se zprávou!
  • 00:24:38 26. srpna Jindřich VII.
    Lucemburský,
  • 00:24:43 císař a tvůj tatínek
    cestou do Pizzy zemřel!
  • 00:24:51 Křičeli, že prý byl otráven!
    Ale to bych já musela vědět!
  • 00:24:56 Přichystala jsem mu
    zimnici.
  • 00:25:01 -Zimnici pro hlavu
    Svaté říše římské?!
  • 00:25:04 -Když je s člověkem amen,
    co bych vymýšlela?
  • 00:25:09 -Nejsou to ani dva roky
    a vzalas nám jeho bratra Valrama!
  • 00:25:12 Bylo mu třicet!
  • 00:25:15 -Padá-li smrtelná rána,
    určím jenom místo, kam dopadne.
  • 00:25:20 -A to ses v Itálii usadila
    nastálo?
  • 00:25:23 Ani pět měsíců neminulo
    od Valramovy smrti
  • 00:25:26 a v Janově
    jsi mi vzala maminku!
  • 00:25:28 Mladou královnu
    nejhodnějšího srdce!
  • 00:25:31 A teď otce!
    -Chceš mě zabít?!
  • 00:25:36 Už když jeli okolo Brescie,
    byla maminka moc nemocná!
  • 00:25:40 Takže jsem oznámila a zase půjdu!
    -Koho mi necháš?
  • 00:25:46 -Tebe a Elišku!
  • 00:25:49 Právě schází
    s vaší první dcerkou ze schodů.
  • 00:25:53 Jmenuje s po babičce - Markétka.
    Viď?!
  • 00:25:58 Jedni odcházejí,
    aby přenechali místo druhým.
  • 00:26:02 Co s tím nadělám, nevděčníku?
    Pchá!
  • 00:26:12 Balduin Lucemburský,
    bratr Jindřicha VII.,
  • 00:26:16 hrál velice důležitou roli
    ve vzestupu lucemburské rodiny
  • 00:26:20 na úroveň
    evropských královských rodů.
  • 00:26:23 Už jako 22letý byl papežem
    Klimentem V.
  • 00:26:27 biskupským svěcením dosazen
    na arcibiskupský stolec v Treviru.
  • 00:26:31 Díky tomu se mu spolu
    s Petrem s Aspeltu,
  • 00:26:34 arcibiskupem mohučským,
    podařilo prosadit
  • 00:26:37 Jindřichovu kandidaturu
    na římský trůn.
  • 00:26:41 Balduin také doprovázel bratra
    na jeho válečné výpravě do Itálie,
  • 00:26:44 ale ve chvíli,
    kdy se vrací pro posily
  • 00:26:47 císař Jindřich v Itálii
    umírá.
  • 00:26:52 Balduin byl opravdu
    jeden z největších politiků
  • 00:26:54 a diplomatů
    1. poloviny 14. století.
  • 00:26:58 V politické kariéře podporoval
    nejen Jana Lucemburského,
  • 00:27:01 ale i svého prasynovce
    Karla IV.
  • 00:27:05 Roku 1346 se mu podařilo prosadit
    Karlovu kandidaturu
  • 00:27:10 na římského krále
    proti císaři Ludvíku Bavorskému.
  • 00:27:15 Protikandidatura byla posvěcena
    papežem Klimentem VI.
  • 00:27:18 a Karel byl v červenci 1346
    římským králem zvolen!
  • 00:27:38 Balduine,
    nemůžu se tě dočkat!
  • 00:27:42 Tak co?
    Přesvědčil jste ho?!
  • 00:27:46 -Ludvík IV. Bavorský
    se s Fridrichem I. Habsburským
  • 00:27:50 o římský trůn utká!
  • 00:27:53 -Místo mě.
    Strýčku, miluju tě.
  • 00:27:56 -Poděkuj především našemu
    geniálnímu diplomatovi.
  • 00:27:59 Jestli dnes někdo vládne Evropě,
    pak je to Petr z Aspeltu!
  • 00:28:03 -Nevěřil jsem, že Ludvíka
    ke kandidatuře přesvědčí!
  • 00:28:06 Ludvík je přece Fridrichův
    bratranec a spojenec!
  • 00:28:10 Ludvík na kandidaturu tajně
    pomýšlel.
  • 00:28:13 Bertold z Hennebergu má list,
    ve kterému mu slibuje,
  • 00:28:16 že když se
    stane říšským králem,
  • 00:28:18 potvrdí bratranci Fridrichovi
    jeho země!
  • 00:28:21 Nemusíme s tím dopisem běžet
    za Fridrichem hned,
  • 00:28:24 ale bude li třeba...?
  • 00:28:26 -Takové listy se v diplomacii
    vyvažují zlatem.
  • 00:28:29 Co dál?!
    -PO pravdě...
  • 00:28:33 jeden z duchovních
    kurfiřtů-volitelů,
  • 00:28:37 jistý starostlivý Balduin
    se s Ludvíkem už jednou
  • 00:28:44 v té věci sešel.
  • 00:28:46 Dostal od Ludvíka deset tisíc
    hřiven stříbra!
  • 00:28:49 Jako úhradu za vydání, která bude
    s jeho úspěšnou volbou mít.
  • 00:28:54 Dva tisíce jsou určeny
    pro tvé rádce!
  • 00:28:57 -On ti dal deset tisíc?
    To by tedy vyhrát měl.
  • 00:29:01 -Zkusíme to. Nezapomeň,
    že Habsburkové mají zatím navrch!
  • 00:29:06 Nesmírně po římském trůnu
    touží.
  • 00:29:09 A právě proto tě taky Petr
    stáhl z kandidatury.
  • 00:29:12 Bál se,
    že s Fridrichem prohraješ.
  • 00:29:16 A v případě tvé prohry
    by si Habsburk na římském trůnu
  • 00:29:20 jistě nenechal ujít šanci
    připravit tě o České království.
  • 00:29:24 -Jednou už jim patřilo.
    A kdyby Rudolf nezemřel,
  • 00:29:27 sedí s Rejčkou
    na českém trůně dodnes.
  • 00:29:30 Není to ale zbabělost?
  • 00:29:33 Nepřál by si spíš otec,
    abych o český trůn svedl boj?!
  • 00:29:36 -Jistě, přál.
  • 00:29:38 -A já tady zatím sedím
    na odlehlém místě u pana strýčka...
  • 00:29:42 -Můj milý, nepohodlní muži bývají
    přečasto
  • 00:29:46 v rozhodujícím okamžiku odesláni
    na mnohem odlehlejší místa.
  • 00:29:52 Tvého švagra Václava zabili!
  • 00:29:56 Na římského krále Albrechta
    Habsburského
  • 00:29:58 spunktoval atentát jeho synovec!
  • 00:30:01 Mimochodem,
    syn Anežky Přemyslovny.
  • 00:30:03 A kdoví, jak to bylo se zimnicí
    našeho nebohého Jindřicha.
  • 00:30:06 -Já pojedu na volbu jako jeden
    ze sedmi kurfiřtů
  • 00:30:10 a hlas českého krále dám tomu,
    kdo mě nahradil.
  • 00:30:14 -Ludvíka zvolím já, Petr,
    ty a braniborský markrabě Waldemar.
  • 00:30:19 Právě jeho čtvrtý hlas rozhodne!
    Petr nám ho pojistil!
  • 00:30:23 -To znamená čtyři hlasy
    pro Ludvíka,
  • 00:30:26 tři hlasy
    pro Habsburka Fridricha.
  • 00:30:30 Smíří se s tím poražení?
  • 00:30:36 Píše se rok 1314
    a král Jan se ocitá
  • 00:30:40 ve složité životní situaci.
  • 00:30:43 Nejdříve je v konfliktu, posléze
    nalézá společnou řeč
  • 00:30:46 s budoucím římským králem
    Ludvíkem Bavorem.
  • 00:30:51 Toto pro něj přineslo značné zisky
    nejenom
  • 00:30:56 morální, politické,
    ale i příslib do budoucnosti.
  • 00:31:02 Pokud jsem řekl příslib
    do budoucnosti,
  • 00:31:04 měl jsem na mysli zejména zástavu
    Chebska,
  • 00:31:08 potvrzení
    hodnosti polského krále
  • 00:31:12 a další území,
    která nárokoval král Jan.
  • 00:31:16 Toto byla skutečnost,
    která pro mladého muže
  • 00:31:20 znamenala velkou životní posilu
    v to,
  • 00:31:26 aby se o něm začalo hovořit
    jako o králi-diplomatu.
  • 00:31:38 Děkuji ti, pane, za mou druhou
    dceru, krásnou Jitku.
  • 00:31:43 Ale tentokrát moje tělo syna
    počít chtělo.
  • 00:31:48 Kde je chyba?
    Čí je vina?
  • 00:31:53 Vždyť schopných mužů je tak málo
    a Přemyslovna s Lucemburkem
  • 00:31:56 snad svedou princi život dát!
    -Až Boha potěšíme - snad.
  • 00:32:03 A pokud jde o schopné muže -
    na jaře jsi ze svých služeb
  • 00:32:06 propustil ty nejschopnější.
    -Aspelt a Bertold.
  • 00:32:12 Pomohli na trůn římskému císaři,
    teď se musí slunit v jeho přízni.
  • 00:32:16 -Snad odešli rádi,
    ale ty sis jejich odchod
  • 00:32:19 v hloubi duše nepřál!
  • 00:32:22 Panstvo ti pohrozilo, že vypoví
    poslušnost, nepropustíš-li je.
  • 00:32:24 Taková je pravda.
    -Ať je jakákoliv!
  • 00:32:30 Když jsem teď táhl na Moravu,
    abych skoncoval
  • 00:32:32 s nájezdy Matouše Čáka,
    sešla se pod mou korouhví
  • 00:32:35 mohutná zemská hotovost.
  • 00:32:36 Jindřich z Lipé říkal,
    že mi tím předáci šlechty
  • 00:32:39 vzdávají dík, že jsem dodržel slib
    a vzal úřady cizincům!
  • 00:32:42 -Obalí do voňavých slov
    i činy,
  • 00:32:44 které páchnou vypočítavostí
    na sto honů!
  • 00:32:47 -Kdybys ale viděla,
    jak se s vojsky
  • 00:32:49 toho trenčínského kořistníka
    statečně bil!
  • 00:32:51 Sežeň mi dnes lepšího!
    -Bojovníka?!
  • 00:32:53 -Muže,
    který bude stát po mém boku!
  • 00:32:56 -Jistě jsi statečného
    pana Jindřicha odměnil.
  • 00:32:59 -Ano, jeho přítele Jana
    z Vartemberka
  • 00:33:02 jsem jmenoval královským hejtmanem
    na Moravě.
  • 00:33:05 -Tím jsi jistě udělal panu z Lipé
    radost!
  • 00:33:09 A zpátky do úřadu královského
    podkomořího ho dosadíš kdy?!
  • 00:33:14 -Jindřich je jím odedneška.
  • 00:33:19 Vychovali mě ve Francii!
  • 00:33:21 Ani král Filip nerozhodoval
    bez královských úředníků!
  • 00:33:24 Vytvářeli spolu vize
    a hledali cesty,
  • 00:33:27 jak je proměnit ve skutečnost.
  • 00:33:29 Aspelt a Bertold
    mi darovali římského císaře,
  • 00:33:32 který mi jde na ruku,
    ale tu každodenní politiku,
  • 00:33:34 tu mohu dělat jenom s lidmi,
    které mám tady a teď!
  • 00:33:37 -Jsi král,
    dělej svou politiku sám!
  • 00:33:40 Jindřichu z Lipé
    o žádnou vizi nejde!
  • 00:33:43 Chce mít moc, která vynáší.
    Tady a teď!
  • 00:33:48 Je podkomořím a maršálkem.
  • 00:33:52 A odedneška
    i panovníkem českého krále!
  • 00:33:55 -Nesnášíš ho!
    -Se svými věrnými!
  • 00:33:58 Věrnými tě oloupí
    a přetesá k obrazu svému.
  • 00:34:02 A ty najdeš jediné řešení -
    útěky!
  • 00:34:16 Taky bych chtěla syna.
  • 00:34:20 A přeju si,
    aby byl víc po mně než po tobě.
  • 00:34:37 České panstvo
    odjakživa vynikalo tím,
  • 00:34:41 že bylo neobyčejně mocné.
  • 00:34:43 Vzpomeňme na krále železného
    a zlatého, Přemysla Otakara II.,
  • 00:34:48 kterého zradilo v bitvě s Habsburky
    na Moravském poli 1278.
  • 00:34:55 A to byla situace,
    na kterou mladý muž,
  • 00:34:58 který vyrostl ve francouzském
    prostředí jednoduše nebyl zvyklý.
  • 00:35:03 Musel se na ně adaptovat,
    přizpůsobit.
  • 00:35:06 Jinak to prostě nešlo.
  • 00:35:09 Proto hráli tak významnou roli
    tito mužové,
  • 00:35:14 jako byl Jindřich z Lipé,
    právě v jeho okolí.
  • 00:35:17 Samozřejmě souviselo to i s tím,
    že mladý král
  • 00:35:21 teprve poznával království,
    kterému měl vládnout,
  • 00:35:25 kde zprvu dominovala
    sama Eliška Přemyslovna,
  • 00:35:29 která se cítila být jakousi
    dědičkou.
  • 00:35:32 Ovšem ta situace se zvolna měnila,
    byl tu rok 1314 -
  • 00:35:36 konflikt o to,
    kdo bude římským králem.
  • 00:35:41 A pak přišel rok 1315
    a tu Jan jakoby v protitahu,
  • 00:35:46 oproti té dané situaci,
    řečeno lidově -
  • 00:35:51 odkopl svého Jindřicha z Lipé
    a dal ho uvěznit na hradě Týřov.
  • 00:36:06 Hladomore, hladomore!
    Jen já vím, jaká je tvoje cena!
  • 00:36:11 I přes naši vládu
    je scéna sluncem osvícená!
  • 00:36:18 30. května 1316,
    na Boží hod svatodušní,
  • 00:36:22 mladému pánu Guillauemu de Machaut,
    Paříž.
  • 00:36:28 Milý mladý příteli, Bůh tomu chtěl,
    aby se v Praze
  • 00:36:31 v ten nejpříhodnější čas
    potkali ti,
  • 00:36:35 kterým leží na srdci budoucnost
    naší lucemburské dynastie.
  • 00:36:40 A myslím na vás říkaje si,
    jaká škoda,
  • 00:36:43 že tu nejste s námi,
    aby vaše pero básníka vylíčilo
  • 00:36:47 ten šťastný den.
  • 00:36:49 Den křtu Janova pokračovatele,
    následníka trůnu!
  • 00:36:54 Palác královský je po dávném požáru
    stále zničen,
  • 00:36:59 ale bazilika svatého Víta
    je zachována natolik,
  • 00:37:02 že přítel Petr z Aspeltu
    mohl v ní vykonat
  • 00:37:05 udělení svátosti křtu
    a chlapec dostal jméno Václav
  • 00:37:10 po svých velkých předcích.
  • 00:37:14 Ke křtu nemohlo být zvoleno
    příhodnější místo.
  • 00:37:18 Vždyť v té bazilice je pohřben
    první z Václavů, svatý.
  • 00:37:23 Cestou na Hrad měl jsem hlavu
    v oblacích
  • 00:37:27 a neviděl zmar po požáru.
  • 00:37:30 Jako Fénix z popela rostl
    přede mnou palác i chrám,
  • 00:37:34 který vystaví můj synovec Jan
    se svým synkem.
  • 00:37:38 A mé srdce plesalo, že ten,
    koho bude křtít,
  • 00:37:42 je pro lucemburskou dynastii
    darem božím!
  • 00:37:46 Jan vládne království,
    které shazuje krále ze sedla
  • 00:37:49 jako hrdý,
    ale i jako záludný hřebec.
  • 00:37:53 A Jan se pak modlívá v závětří
    svého lucemburského hrabství,
  • 00:37:57 aby měl ještě sílu vrátit se.
  • 00:38:00 Teď, když má syna nástupce,
    návraty ho budou těšit.
  • 00:38:06 A když jsme došli k bazilice,
    vysněný palác tak zazářil,
  • 00:38:10 až jsem se zalekl.
  • 00:38:13 Nad branou seděla smrt!
    Ale kdy nám po boku nesedí?
  • 00:38:20 Myslete na krále Jana,
    Guillaume!
  • 00:38:24 A zvažte,
    o čem jsme spolu mluvili.
  • 00:38:28 Jan bude potřebovat pěvce,
    který jej učiní věčným.
  • 00:38:40 Váš Balduin.
  • 00:38:59 Řeknu:
  • 00:39:01 Požádal jsem o slyšení, královno,
    abych ti projevil úctu.
  • 00:39:06 Omlouvám se za škody,
    které způsobili mí vojáci
  • 00:39:09 na tvém majetku.
    Snažme se zachovat mír.
  • 00:39:14 Král se brzy vrátí
    a jistě bude potěšen,
  • 00:39:17 že jsme s královnou
    našli společnou řeč.
  • 00:39:19 -A vy jste ji včera na sněmu
    české šlechty našli?
  • 00:39:28 -Vzali jsme si k srdci
    slova biskupa Jana.
  • 00:39:31 Ptejte se, kdo je příčinou zla
    a velkého umírání v naší zemi!
  • 00:39:36 Pochází ze zmatků,
    které jste způsobili
  • 00:39:38 vaším odstoupením od poslušnosti!
    -Má pravdu!
  • 00:39:41 -Kdo nás rozdělil
    a poštval proti sobě?
  • 00:39:44 -To se ptáš ty mě, pane?
  • 00:39:46 -Všichni jsme přece chtěli Jana
    za svého krále.
  • 00:39:48 Souhlasili jsme s tím, aby si vzal
    naši přemyslovskou dceru!
  • 00:39:51 -A výsledek?!
    Hádky a krvavé potyčky!
  • 00:39:55 Co je Jan pryč,
    utíkám s dětmi z Prahy,
  • 00:39:58 aby mi je někdo z vašich
    nezabil!
  • 00:40:00 -Nepřáli jsme si,
    aby to takhle dopadlo!
  • 00:40:02 Ani strana tvého pana Viléma
    z Valečka, ani má!
  • 00:40:05 -Nepřáli?!
  • 00:40:07 Od smrti mého otce nejste
    k zastavení!
  • 00:40:10 Co zmůže král?!
    Kterému se šlechta rve
  • 00:40:12 o každý kousek
    jeho a sousedovy půdy?!
  • 00:40:15 O stříbro, které nás všechny živí,
    o posty!
  • 00:40:20 Hádáte se,
    jako bychom tu nebyli.
  • 00:40:23 -Vážíme si vás.
    -A proto se paní tvého srdce,
  • 00:40:26 teď nemám na mysli
    tvou manželku před Bohem,
  • 00:40:29 hraje na suverénní královnu?!
    -Pronásleduje tě utkvělá představa!
  • 00:40:33 -Proti mé vůli jste loni
    svévolně provdali
  • 00:40:36 mou nevlastní sestru Anežku
    za Svidnického vévodu!
  • 00:40:38 -Je to dcera královny-vdovy,
    dcera Rejčky!
  • 00:40:41 -Ale my
    ten sňatek neschvalujeme!
  • 00:40:43 A já to královně-vdově
    dala jasně najevo!
  • 00:40:46 Dobrá vůle žít v míru vypadá jinak,
    pane z Lipé.
  • 00:40:51 Až se mi vrátí Jan,
    bude jednou provždy můj!
  • 00:40:54 A toto království jen
    a jen naše!
  • 00:40:58 Nepleť si židli
    ve vaší sednici v Žitavě
  • 00:41:01 s trůnem, pane!
  • 00:41:14 Staroslavné Staroměstské náměstí.
    Dům U kamenného zvonu.
  • 00:41:19 To jsou místa,
    která jsou velmi důležitá
  • 00:41:24 pro historii Jana Lucemburského,
  • 00:41:27 stejně tak jako
    jeho prvorozeného syna Karla.
  • 00:41:30 Mezi léty 1313 až 1317 se narodily
    manželům celkem tři děti.
  • 00:41:35 A byla to určitá zátěž
    pro mladou královnu,
  • 00:41:41 která se jim musela věnovat.
  • 00:41:44 A toho dokázal právě Jan využít,
    že ji obrazně řečeno
  • 00:41:50 postrkoval
    na kraj společenské role.
  • 00:41:54 Čili ona měla daleko větší
    ambice.
  • 00:41:57 A právě touto kombinací o ně
    svým způsobem byla připravená.
  • 00:42:03 Na příkaz svého chotě
    Jana Lucemburského
  • 00:42:06 byla deportována na hrad
    Loket.
  • 00:42:16 Neptej se, synku,
    proč maminka pláče.
  • 00:42:19 O své sny přišla.
    O slovo.
  • 00:42:22 Život si skládáme do koláče
    a pak nám ho straky oklovou.
  • 00:42:27 Mě už se, lásko, nikdo neptá.
    A když se ozvu - neslyší.
  • 00:42:32 Spinkej, můj malý.
    Překážíme.
  • 00:42:36 Královnou jsem jen pro myši.
  • 00:42:40 -Hou, hou, hou.
    Královno!
  • 00:42:46 -Přijel ses podívat na manželku
    a děti, nebo dobít hrad, králi?
  • 00:42:50 -Přijel jsem bránit svůj trůn!
    -Na Lokti jsme jen my.
  • 00:42:53 To my jsme tví nepřátelé,
    žes dal ostřelovat posádku věží
  • 00:42:56 a zajal mou družinu?!
  • 00:42:58 -Jsme znepokojeni tvými kroky,
    královno.
  • 00:43:00 -Kdo je znepokojen?
  • 00:43:01 -Já a pan podkomoří
    Jindřich z Lipé.
  • 00:43:04 Nelíbí se nám tvoje pachtování
    s novým maršálkem,
  • 00:43:07 pánem z Valdeka,
    tvoje spolčení proti trůnu!
  • 00:43:09 -Dočista jsi ztratil rozum!
    Tvůj trůn kácí tvůj člověk!
  • 00:43:12 Už několik let!
    A ty mu znova a znova věříš?!
  • 00:43:15 -Dost!
  • 00:43:18 Nejeden pán mi potvrdil,
    že jste se s maršálkem
  • 00:43:21 dohodli dosadit na trůn
    tvého syna!
  • 00:43:23 -Plakal jsi štěstím,
    když se narodil!
  • 00:43:25 -V tvých rukou je mým nepřítelem!
    -Co chceš dělat?
  • 00:43:28 -Odjedeš okamžitě s dcerami
    na Mělník!
  • 00:43:30 -Ne!
    Vrať mi ho, Jane!
  • 00:43:34 -Osud tvého následníka
    je nyní v mých rukou!
  • 00:43:37 A hrad Loket je po příští měsíce
    jeho vězením!
  • 00:43:40 Pojď!
  • 00:43:51 Páni rytíři?
  • 00:43:54 Zval jsem vás k návratu do časů
    krále Artuše,
  • 00:43:56 abychom se ucházeli při česném
    klání o rytířská vyznamenání.
  • 00:44:00 A vy?
    Vy jste nepřijeli!
  • 00:44:04 Má nová aréna vám nebyla dost
    dobrá. Proč?
  • 00:44:11 Já se vás ptám - proč?
    Proč opouštíte jednoho z vás?
  • 00:44:18 Rytíře chrabrého srdce,
    kterému je boj a měření sil vším!
  • 00:44:26 -Povídej, co ten kůň?
    -Proč?
  • 00:44:32 Ano, jsem král, který vězní syna,
    ale já jsem český trůn
  • 00:44:35 dobyl pro sebe, ne pro něj!
  • 00:44:37 Ano, jsem král,
    který zatratil ženu.
  • 00:44:40 Protože se stala mým nepřítelem!
  • 00:44:46 Piju!
    -Já taky.
  • 00:44:50 -A když mě kamarádi zvedají
    z bláta,
  • 00:44:54 tak na ně mířím dýkou a řvu:
    Nechte mě spát!
  • 00:45:05 Stýská se mi po Paříži.
    Nikdy mě tam ani ve snu nenapadlo,
  • 00:45:09 že bych měl dobít tuhle neznámou
    zem!
  • 00:45:16 Lva budeš mít na korouhvi,
    ale kolem trůnu
  • 00:45:19 se ti budou motat vlci.
  • 00:45:26 -Nalej!
  • 00:45:28 -O čem je vládnutí?
    Jenom o tom,
  • 00:45:31 kolik vám toho dovolí
    a kolik si toho k vám dovolí.
  • 00:45:35 Vaši přátelé i vaši nepřátelé!
  • 00:45:41 Ale já jsem urozeným rytířem
    zůstal!
  • 00:45:46 A umím štědře plýtvat svými zisky.
    -A na to se napijeme.
  • 00:45:53 -Na zdraví!
    -A zaplať, když máš ty zisky!
  • 00:46:00 -Ano, zatratil jsem královnu,
    ale její maceše,
  • 00:46:05 královně Rejčce jsem slíbil
    deset tisíc hřiven
  • 00:46:08 pražských grošů jako věno!
  • 00:46:11 Můj nejvěrnější přítel Jindřich
    z Lipé na mě hleděl s pýchou.
  • 00:46:13 Má žena, které jsem už dlouho nedal
    nic, si jistě řekla:
  • 00:46:16 Jsi směšný! Tolik si Jindřich
    s Rejčku
  • 00:46:19 už vzali z tvé urbury sami!
    A nejednou!
  • 00:46:24 A já nevím,
    co si s Čechami počít!
  • 00:46:31 Ale se ženami, krásko,
    se ženami to je jiná.
  • 00:46:35 Líbej mě.
  • 00:46:48 Manželství Elišky s Janem
    bylo velice složité.
  • 00:46:52 Manželé se scházeli, rozcházeli
    a také proti sobě intrikovali.
  • 00:46:55 Eliška dokonce v jednom okamžiku
    využila
  • 00:46:58 i nespokojenosti městského
    patriciátu
  • 00:47:01 a Janovi nezbylo nic jiného než
    Prahu jednoduše obsadit vojensky.
  • 00:47:06 Na jedné straně vlastně stál
    král Jan
  • 00:47:10 podporován Jindřichem z Lipé,
    na druhé straně Eliška Přemyslovna,
  • 00:47:14 kterou podporoval
    Vilém Zajíc z Valdeka,
  • 00:47:17 ke kterému měla Eliška
    velkou důvěru.
  • 00:47:21 Dokonce mu svěřila i opatrovnictví
    malého prince Václava.
  • 00:47:24 Na příkaz krále Jana byl ovšem
    Vilém Zajíc z Valdeka
  • 00:47:28 poslán do Bavorska
    na pomoc Ludvíku Bavorovi.
  • 00:47:32 A tam došlo v nějakém vojenském
    ležení ke krátké bitce,
  • 00:47:37 kde byl Vilém Zajíc z Valdeka
    zraněn
  • 00:47:40 a tomuto zranění v roce 1319
    podlehl.
  • 00:47:45 Královna Eliška se poté odebrala
    na hrad Mělník,
  • 00:47:48 kde nežila zrovna
    v nejlepších podmínkách a poměrech.
  • 00:47:53 Kdysi ctižádostivá panovnice
    královna Eliška
  • 00:47:56 ustupovala pomalu
    z politické dráhy
  • 00:47:58 a v podstatě svému manželovi
    z cesty.
  • 00:48:04 Opustí-li manžel ženu
    a ona ho pořád miluje,
  • 00:48:08 nedá jí to,
    aby na něj nemyslela.
  • 00:48:12 Ale já, a z toho se ti,
    Pane, zpovídám,
  • 00:48:16 myslím na něj den co den s těmi
    nejčernějšími myšlenkami v duši.
  • 00:48:20 Chci ho milovat a chci ho zabít,
    Pane.
  • 00:48:23 Kvůli němu jsem už druhý rok
    ve vyhnanství v Bavorech!
  • 00:48:27 S jediným dítětem, které mi zbylo.
    S Janem Jindřichem.
  • 00:48:30 Počat byl v červnu,
    když jsem se starala
  • 00:48:33 o Jana
    po těžkém zranění při turnaji.
  • 00:48:36 Poslal si pro mě
    a bylo nám hezky.
  • 00:48:39 Jen jsem nevěděla,
    že se právě vrátil z postele té,
  • 00:48:42 které se pak narodil v Lucembursku
    syn Mikuláš.
  • 00:48:45 Ale přesto si, Pane,
    požehnal
  • 00:48:48 i našemu
    poslednímu manželskému milování.
  • 00:48:51 A já nosím pod srdcem
    jeho plod!
  • 00:48:53 Milovala jsem se s králem,
    protože jsem chtěla,
  • 00:48:56 aby se ke mně vrátil!
  • 00:48:58 Ale všechno mé bojování o něj
    bylo marné.
  • 00:49:01 Odvedl mi Jitku, aby ji zasnoubil
    se synem durynského markraběte!
  • 00:49:04 Odvezl mi i Markétku!
  • 00:49:07 Byla zasnoubena
    s dolnobavorským vévodou!
  • 00:49:09 Snad mi dovolí u ní žít.
  • 00:49:12 A aby se manžel
    v mých očích dokonale zesměšnil,
  • 00:49:16 dal zatknout
    mého nevlastního bratra,
  • 00:49:18 vyšehradského probošta
    a kancléře království Jana Volka!
  • 00:49:23 A jak malicherný důvod
    si našel!
  • 00:49:26 Jeho našeptávači nazvali
    mou náklonnost k bratrovi
  • 00:49:28 přemyslovským spiknutím!
  • 00:49:31 Věděli, že ta dvě slova
    krále proti nám popudí!
  • 00:49:34 Uvěznili bratra v klášterním domě
    Řádu německých rytířů.
  • 00:49:37 Ti mu ale naštěstí umožnili
    hned druhý den prchnout!
  • 00:49:41 Teď jsme v Bavorech oba!
    My, poslední potomci
  • 00:49:44 velkého panovníka Václava,
    kteří ještě žili v Čechách.
  • 00:49:49 Tchán mi nechtěl Jana dát,
    protože český národ
  • 00:49:52 zabíjí své krále.
  • 00:49:54 Ne národ,
    to člověk ubíjí člověka.
  • 00:49:58 28. září se Jan slavně bil
    za Ludvíka Bavorského u Mildorfu.
  • 00:50:04 A já si přála, aby ho proklál
    první meč, který potká!
  • 00:50:08 Odpusť, Pane.
    Jsem zoufalá.
  • 00:50:12 Tolik bych si přála vidět
    svého synka Václava!
  • 00:50:19 Bože, dopřej mi to.
  • 00:50:23 Na svátek svatého Václava
    strhla se u Mildorfu velká vřava!
  • 00:50:30 -Ludvík s Fridrichem se rval o to,
    kdo bude hlava.
  • 00:50:35 -No a čeho?
    -No přece Říše římský!
  • 00:50:38 -Král Jan před bitvou
    promluvil k vojsku.
  • 00:50:41 -Jako vždycky.
    -Hle, tam Fridrich rakouský!
  • 00:50:47 Vévoda, který by říši vzal
    jak velká voda!
  • 00:50:52 Této násilnosti mého života
    musí být naprosto konec!
  • 00:50:57 -A zazvonil smrtky zvonec
    a první voják pad!
  • 00:51:05 -A Jan sám
    vnikl do nepřátelských řad,
  • 00:51:11 a kůň, když pod ním pad,
    bil se dál!
  • 00:51:16 A české vojsko čelem vzad!
    By nikdo nebyl jat.
  • 00:51:26 Statečný rytíř bil se dál.
    A kdo rozhodl bitvu?
  • 00:51:30 -No přece Jan!
  • 00:51:33 A protože se Jan za Ludvíka chrabře
    rval,
  • 00:51:37 římský král mu mocné Chebsko
    nazpět dal!
  • 00:51:42 Všechen lid se moh radovat,
    statečný náš král
  • 00:51:48 zvětšil český stát!
  • 00:52:05 V minulosti byl Jan zobrazován
    převážně jako velký válečník.
  • 00:52:09 Rytíř, který měl rád turnaje
    a bitvy.
  • 00:52:13 Současní historikové uvádějí
    Jana Lucemburského
  • 00:52:15 také jako velkého diplomata.
  • 00:52:18 Během jeho vlády
    se mu v rámci sňatkové politiky
  • 00:52:21 podařilo dohodnout 36 svateb!
  • 00:52:24 Ne všechny dosáhly svého účelu
    a naplnění,
  • 00:52:27 ale minimálně dvě byly velice
    přínosné.
  • 00:52:34 Podařilo se mu provdat svou sestru
    Marii
  • 00:52:37 a přiženit svého syna Václava
    do francouzské královské rodiny.
  • 00:52:42 Václav byl vychován
    na francouzském dvoře
  • 00:52:45 a v den sňatku s Blankou z Valois
    přijal jméno
  • 00:52:48 svého biřmovacího kmotra.
  • 00:52:50 Francouzského krále a manžela
    jeho tety Marie Karla IV. Sličného.
  • 00:52:58 Spojení jmen Václav a Karel
    přičítal později symbolický význam
  • 00:53:02 spočívající
    ve splynutí dvou tradic.
  • 00:53:06 České svatováclavské a francouzské
    tradice císaře Karla Velikého.
  • 00:53:16 Neber si to osobně.
    Netrápím jen tebe!
  • 00:53:21 I když z tvého pohledu
    to tak může vypadat.
  • 00:53:24 Takový pocit má konečně každý
    pozůstalý.
  • 00:53:27 -Co ti Jindřich a Eliška říkali,
    když s tebou odcházeli?
  • 00:53:30 -O tobě?
    Na pana Jindřicha z Lipé,
  • 00:53:34 zemského hejtmana na Moravě
    jsem čekala v Brně.
  • 00:53:36 Potkali jsme se
    26. srpna 1329.
  • 00:53:41 Ty jsi byl tenkrát
    v Lucemburku.
  • 00:53:44 A představ si,
    měl v ruce zlatou minci!
  • 00:53:47 Tvůj zlatý florén!
    -Vážně?
  • 00:53:49 -Řekl: Peníze mě s Janem spojily,
    ale i rozdělily!
  • 00:53:55 -Jenom to?
  • 00:53:57 -To víš, v hodině smrti
    se říká jenom pravda.
  • 00:54:01 -A Eliška?
    -Eliška?
  • 00:54:04 Potkali jsme se tiše
    na den svatého Václava.
  • 00:54:07 Byla u svého bratra Jana.
  • 00:54:09 Řekla jsem jí,
    že si právě v Tridentu.
  • 00:54:11 Myslela jen
    na svého syna Václava Karla!
  • 00:54:15 -Jenom na něj?
  • 00:54:17 -Pošeptala mi, že by chtěla
    svého syna ještě jednou vidět.
  • 00:54:20 Řekla bych mu, aby neoplácel otci
    stejnou neláskou.
  • 00:54:24 Dneska
    ji pochovali na Zbraslavi!
  • 00:54:27 "Málo vzala, hodně dala,"
    říkali o ní lidé.
  • 00:54:32 -Je mi 34
    a najednou jsem úplně sám.
  • 00:55:03 Od Kresčaku do Trevíru
    není bůhví jaký lán cesty,
  • 00:55:05 pane arcibiskupe Balduine.
  • 00:55:10 Dejte dodýchat
    čtyřem tisícovkám mužů.
  • 00:55:14 Za jedno jediné odpoledne.
  • 00:55:17 A váš synovec, Jan Slepec,
    český král, byl mezi nimi!
  • 00:55:24 -A Karel?
    -Nemůžu mít oči všude!
  • 00:55:27 Jedni tvrdí,
    že ho šlechtici vyvedli z bitvy,
  • 00:55:30 aby nepřišli o oba panovníky.
  • 00:55:33 Druhý, že mu nepomohl útěk,
    jak tvrdil třetí.
  • 00:55:37 Ale nejlíp to ví ten čtvrtý,
    sám Karel.
  • 00:55:41 Až svého prasynovce obejmete,
    můžete se ho na to zeptat,
  • 00:55:45 jak to ve skutečnosti bylo.
  • 00:56:44 Skryté titulky: Alena Fenclová
    Česká televize 2010

Související