cs Thu, 09 Feb 2012 15:05:09 +0100 60 53 Ačkoli většina z nás si představuje skladatele jako rozervaného génia, jemuž v hlavě zní hotové symfonie, mnozí skladatelé začínají úplně z jiného konce. Hudba je totiž také věda o číslech, a k jejímu vytváření je zapotřebí především matematika. Skladatel algoritmické hudby Milan Guštar tvoří partitury podle grafických schémat, permutací, náhodných čísel a na nezvyklých stupnicích, a ve výzkumném centru pražské hudební fakulty s kolegy vynalézá programy, které nálady a pocity vyvolané hudbou převedou do světa exaktních věd.

]]> Fri, 10 Feb 2012 16:20:00 +0100 Ještě
před nedávnem vědci jen snili o tom, že by mohli pozorovat objekt, který je
trhán na kusy obří černou dírou. Tento sen se však stává skutečností. Drastická
událost se odehraje přímo ve středu naší vlastní galaxie Mléčné dráhy.
Astronomové ji budou moci pozorovat díky dalekohledům Evropské jižní
observatoře, které leží na hoře Paranal v Chile.

]]> Fri, 10 Feb 2012 16:20:00 +0100 Většinu z nás ještě překvapuje zjištění, že i hudba se svými vášněmi a city je založená na matematických vztazích. Michael s Filipem se rozhodli, že se na magii hudby podívají vědeckýma očima.

]]> Fri, 10 Feb 2012 16:20:00 +0100 V minulosti se do sbírek pražského Náprstkova muzea dostalo deset zmenšených indiánských hlaviček známých jako tsantsy. Jde o trofeje válečníků, kteří své zabité nepřátele speciálním způsobem zbavovali kůže hlavy, kterou poté rituálně za pomoci bylin a horkého popela zmenšili a zašili jim oči a ústa. Pro indiány měly tsantsy magický význam. S příchodem bělochů do oblasti vznikla ve světě v 19. století po tsantsách obrovská poptávka sběratelů i badatelů. To vedlo k vytváření více či méně zdařilých padělků, ať už z hlav lidí zemřelých přirozenou smrtí, anebo z hlav jiných savců, zejména opic. S rozvojem genetiky se Náprstkovo muzeum rozhodlo prověřit, zda v jeho sbírkách obsažené tsantsy nejsou padělky. Obrátilo se proto na Kriminalistický ústav PČR. Podívejte se na náš Port, abyste zjistili, jak tento průzkum dopadl. V Michaelově experimentu zase ukážeme, jak ošálit svůj mozek a zmenšit hlavu svých přátel – v našem případě tu Terezinu. Odhalíme také, jaké potraviny k nám do Evropy od indiánů doputovaly. S Mnislavem Zeleným se navíc vydáme na výpravu mezi indiány Latinské Ameriky, abychom zjistili, jak žijí dnes.

]]> Fri, 03 Feb 2012 16:20:00 +0100 Opakují se dějiny? V případě úžasného vynálezu – automobilu, nejspíše ano. Když se před více než stoletím auta objevila, stály vedle sebe rovnocenně pohony se spalovacím motorem, na páru a na elektřinu. Objev levné ropy však určil vývoj na celé jedno století. Zdá se, že dnes již nastupuje elektrický pohon do říše automobilů podruhé. Spolu s našimi průvodci si vyzkoušíme, jaké služby elektromobil nabízí, jaké podmínky jsou pro začínající elektromobilitu u nás a jinde ve světě, ale také jaká omezení, k nimž patří nedostatek dobíjecích míst i potřeba výkonnějších a levnějších baterií, jeho rychlému rozšíření mezi uživateli zatím stále ještě brání. Ve svém pokusu nás Michael seznámí s podivuhodným kovem lithiem, které je dnes součástí moderních akumulátorů. Přes porovnání obou druhů pohonu se dostaneme k pohledu celoplanetárnímu. K nutnosti nahradit stále dražší ropu. Ale především k naléhavé nutnosti rychle omezit další růst emisí ze spalovacích motorů.

]]> Fri, 27 Jan 2012 16:25:00 +0100 Je tomu právě čtyřicet let, kdy byl představen první mikroprocesor 4004. Základem mikroprocesoru jsou polovodičové součástky, zvané tranzistory. První mikroprocesor obsahoval 250 takových tranzistorů, zatímco současný mikroprocesor jich má už 995 miliónů. Mikroprocesory, které zpočátku fungovaly na frekvenci 749 kHz, dnes fungují na frekvenci 4 GHz. Kdyby se stejným tempem zvyšovala rychlost aut, pak by cesta z Lisabonu do Moskvy trvala jednu sekundu. Bude miniaturizace mikroprocesorů pokračovat? Jaké skutečnosti stojí v cestě neustálému zmenšování tranzistorů a tudíž zvyšování výkonu na tak malé ploše?

]]> Fri, 20 Jan 2012 16:30:00 +0100 Světem a tedy i Evropou se šíří bakterie, na které nezabírají žádná antibiotika. Rostoucí odolnost bakterií vůči antibiotikům je tak závažná zdravotní hrozba mezinárodního významu. Nevhodné nebo chybné zacházení s antibiotiky způsobuje odolnost u mnoha druhů nebezpečných bakterií. Infekce a onemocnění, které rezistentní bakterie způsobují, jsou pak jen velmi těžko léčitelné. Nejnovější data shromážděná v rámci evropského projektu pro sledování odolnosti bakterií (European Antimicrobial Resistance Surveillance System – EARSS) potvrzují skutečnost, že počet pacientů nakažených těmito bakteriemi se významně zvyšuje. Rezistentní bakterie přežívají v přítomnosti antibiotika a pokračují v množení, čímž prodlužují onemocnění nebo dokonce způsobují smrt.

]]> Fri, 20 Jan 2012 16:30:00 +0100 Podle odborných prognóz se blížíme ke zlomovému bodu, kdy počítače překonají člověka ve schopnosti uvažovat. Zatímco se tento osudový okamžik blíží, učíme počítače číst své myšlenky. Je naše tělo dokonalým ovládacím přístrojem? Nebo budeme nakonec ovládnuti strojem? Jak reagují algoritmy na lidskou přítomnost? Tam, kde věda nemá odpovědi, výzkum se stává doménou umění.

]]> Fri, 20 Jan 2012 16:30:00 +0100 V polovině září loňského roku vyplul z jihoanglického Falmouthu na svou sólovou plavbu kolem světakapitán Ing. Petr Ondráček na malé plachetnici Singa. Od odvysílání našeho prvního bloku o tomto odvážném podniku Singa urazila už téměř šest tisíc kilometrů. V unikátních záznamech se podíváme přímo na palubu plachetnice. Její osamělý kapitán nám přiblíží, jak plavba probíhá, budeme svědky nočníhopřekročení rovníku, každodenního vysílání údajů o plavbě pomocí satelitního spojení k nám do Evropy i odebírání vzorků pro monitoring kapitánova zdravotního stavu. Abychom se na tyto aktivity podívali zblízka, jejich co nejvěrnější simulaci vám předvedou Michael s Filipem na palubě skutečného plavidla, ovšem v Praze pod vyšehradskou skalou. Uvidíte zpracování zaslaných dat na katedře telekomunikační techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Michael vám přitom ukáže, jak ohřívat jídlo pomocí exotermických reakcí.

]]> Fri, 13 Jan 2012 16:30:00 +0100 V tomto vydání populárně vědeckého magazínu uvedeme ty nejzajímavější události z vědy a techniky, o kterých jsme vás loni v Portu informovali. Nejdříve prozkoumáme stopy dinosaura v Praze – Tróji a pak zjistíme, kolik prachu se roznese po celé zeměkouli. Ukážeme, že se vědci pokoušejí nahradit sádru speciálním gelem, také se podíváme zblízka na užitečnou lékařskou práci larev mouchy bzučivky. Pochválíme učenlivé štěkající papoušky a zachráníme netopýry, kteří přinášejí štěstí. Prolistujeme utajenou Červenou knihu a nakonec zavítáme mezi přední fyziky, abychom se zabývali problémy neutrina a nepolapitelného Higgsova bosonu.

]]> Fri, 06 Jan 2012 16:30:00 +0100 V tomto vydání populárně vědeckého magazínu uvedeme ten nejlepší výběr z Michaelových experimentů, které jsme odvysílali v roce 2011. Nejdříve vysvětlíme, proč nemůžeme loupat mandarinky u otevřeného ohně. Ukážeme, jak se v magnetických proužcích na našich kreditních kartách kódují informace. Pak se přesuneme k pokusu století, abychom odhalili objev elektrického motoru. Pak pomocí vody budeme měřit čas, stejně jako ve středověku. Představíme zrod karburátoru, ke kterému přispěli pařížští parfuméři, kteří se inspirovali Venturiho jevem. Zaměříme se na počátky vodního čerpadla a nakonec během chvíle obletíme zeměkouli pomocí vlastnoručně vyrobeného balónu!

]]> Fri, 30 Dec 2011 15:05:00 +0100 V medicíně se stále objevují nové a modernější metody, které vedou k účinnější, rychlejší nebo šetrnější
léčbě. Jak se ale dostávají k nám, pacientům? Co všechno se musí stát, aby mohly být zahrnuty do běžné praxe? Na příkladu katetrů, které se nyní používají k narušení vláken sympatických nervů u tepen vedoucích k ledvinám – což kupodivu léčí vysoký tlak u pacientů, u kterých nezabírá farmakologická léčba – ukážeme, co všechno musí lékaři podstoupit, aby nás pak mohli léčit úspěšněji, než dosud.

]]> Fri, 23 Dec 2011 15:10:00 +0100 První, kdo přišli s pokusem o logické pochopení nemoci, byli starověcí Egypťané. Ačkoli stále věřili na zaklínání a kouzelné amulety, začali zároveň hledat fyzické příčiny chorob. Spolu s Michaelem zavítáme i do starého Řecka a Říma, neopomineme ani středověk. A pak se přesuneme do 19. a 20. století a zalétneme až do přítomnosti. Neváhejte a během několika minut shlédněte to nejpodstatnější z historie medicíny!

]]> Fri, 23 Dec 2011 15:10:00 +0100 Mnohé země Evropy, a podle statistik z posledního období také Česká republika, procházejí dlouhodobou ekonomickou krizí. Její překonání, nalezení pevného postavení a výchozího nasměrování do dalšího úspěšného vývoje vede podle názoru erudovaných odborníků jedině cestou znalostní ekonomiky, znalostní společnosti. Pro její rozvoj hraje jednu z klíčových rolí systém vzdělávání a v něm moderní, dobře fungující školství. Seznámíme vás s novým komunikačním projektem Přírodovědci, s nímž přichází Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Prostřednictvím něj chce oslovit mládež – především studenty středních škol, ale i jejich rodiče a pedagogy. Přitažlivými prostředky chce vyvolat zájem mladých o hlavní obory na fakultě i o jejich studium.

]]> Fri, 16 Dec 2011 15:10:00 +0100 Jedno sobotní dopoledne jsme s Michaelem na pražské Bílé hoře sledovali soutěž zvláštních leteckých modelů bez vlastního pohonu. Proto jsme nejprve v laboratořích Strojní fakulty pražského ČVUT zjistili, jak tvar křídla a jeho poloha v proudu vzduchu ovlivňují vztlak, což je hlavní síla, která dostává a udrží tělesa těžší než vzduch v letu nad zemí. Pak nám mistr České republiky v kategorii těchto modelů Ondřej Rezler ukázal, jak se letoun, vážící necelých 300 gramů, musí pečlivě vyvážit a vybavit důmyslnou a přitom lehoučkou řídicí elektronikou na dálkové ovládání. A nakonec se Michael pod Ondřejovým vedením pokusí takový model, kterému modeláři sami říkají „házedlo“, sám sestavit.

]]> Fri, 16 Dec 2011 15:10:00 +0100 Tunel Blanka je největší podzemní stavbou budovanou v současné době v České republice. Tato rozsáhlá stavba bude součástí severozápadní části Městského okruhu, jejíž celková délka činí 6 382 m a doplní tak již provozovanou část okruhu o délce zhruba 17 km s tunely Zlíchovským, Mrázovkou a Strahovským. Po zprovoznění v roce 2014 tak vznikne nejdelší tunel v České republice a nejdelší městský tunel v Evropě; současně vznikne i nejdelší souvislý ražený tunel na našem území dlouhý až 2,23 km. Technologické a bezpečnostní vybavení tunelového komplexu Blanka bude splňovat a v mnoha případech i překračuje minimální bezpečnostní požadavky stanovené evropskou Směrnicí o bezpečnosti silničních tunelů.

]]> Fri, 09 Dec 2011 15:05:00 +0100 „Tam dole je spousta místa“, prohlásil na konci 50. let americký fyzik Richard Feynman. Příroda přece staví na úrovni atomů a molekul, v měřítku nanometrů. Proč by to stejně neměli dělat i lidé? V poslední době se jeho vize pomalu stává skutečností a svět miliardtin metru pro oko neviditelný signalizuje vzrušující změny ve všech oblastech, technikou počínaje a medicínou zdaleka nekonče. Svět v nanoměřítku se stal inspirací také pro pořadatele festivalu Nanopolis, který je součástí mezinárodní studentské soutěže s názvem Ponoření do světa vědy skrze umění. Mládež od jedenácti do osmnácti let má pomocí umění vyjádřit fyzikální a chemické procesy nanosvěta. Nyní Uskupení Tesla oslovilo vybrané umělce, aby vytvořili příklady prací inspirovaných nanosvětem.

]]> Fri, 09 Dec 2011 15:05:00 +0100 Dne 15. září 2011 ve Veselí nad Lužnicí hořelo. Hořelo však schválně – odborníci vyvolali experimentální požár budovy. Hlavním cílem bylo prověřit bezpečnost prvků protipožární konstrukce administrativních budov. Prof. František Wald z ČVUT budovu spolu se svými doktorandy navrhli tak, aby odolala rozsáhlému požáru po dobu více než jednu hodinu. Podobné experimenty jsou nesmírně důležité, neboť umožní posouzení, zda teoretické modely „sedí“ na realitu, a nakonec ovlivňují stavební normy a bezpečnost nových budov. Pokusy současně souvisejí s pádem budovy WTC 7 dne 11. září 2001 po teroristických útocích v New Yorku. Záhadný pád právě této budovy měl zřejmě na svědomí požár, který ovlivnil pevnost nosné konstrukce jinak, než jak předpokládal projekt.

]]> Fri, 02 Dec 2011 15:10:00 +0100 Všichni jsme zvyklí žít v trojrozměrném prostoru – to však neznamená, že by neexistovaly světy vícerozměrné. Michael vás tentokrát provede od nula rozměrných objektů přes 2D a 3D až ke 4D. Spolu se svým kamarádem matematikem Mattem si pak pohraje s papírem a nůžkami a dospěje k překvapivým tvarům. Nakonec pak Matt Michaela matematicky zatkne.

]]> Fri, 02 Dec 2011 15:10:00 +0100 Snad žádný jiný kámen nedokázal natolik ovlivnit životy lidí, jako naprosto prozaická modifikace uhlíku – diamant. Díky svým unikátním vlastnostem, tvrdosti a třpytu, představoval od doby prvního objevu zhmotnění nepřekonatelné moci a síly, slávy a lásky, stejně jako společenského uznání. Pro kdysi nevysvětlitelné fyzikální vlastnosti se věřilo, že diamanty mají magické a léčivé schopnosti. Proto byly považovány za přímé dědictví bohů a za jediné oprávněné vlastníky určeni králové a panovníci.

]]> Fri, 25 Nov 2011 15:00:00 +0100