Alergie na jídlo
10. 12. 2008
Někteří lidé nesmí jíst jahody, jiní oříšky a další zase ryby. V Evropě trpí nějakou formou alergie zhruba tři procenta dospělých a šest procent dětí do věku tří let. Odkud alergie na některé složky naší potravy přichází? Co je spouští a jak proti nim můžeme bojovat? Alergie je přehnaná reakce organizmu, jehož imunitní systém považuje neškodnou látku za ohrožení. Vědci nyní chtějí zjistit, která bílkovina z jejich velkého množství obsaženého v určité potravě tyto alergie vyvolává, aby proti nim mohli lépe zasáhnout.
V Evropě se vyskytují dvě až tři procenta dospělých a zhruba šest procent dětí mladších tří let alergických na nějakou potravinu. Jak vlastně tyto alergie vznikají? A jak proti nim můžeme bojovat? Na tyto otázky je zaměřen projekt Evropské unie.
Dr. Clare Mills, koordinátorka projektu EuroPrevall, Institut pro výzkum potravin, Norwich: Existuje celá škála nepříznivých reakcí na potraviny. Některým lidem například chybí enzym pro štěpení mléka, další nemohou jíst nic s obsahem lepku. Jiné alergie zprostředkují imunoglobuliny.
Imunoglobuliny jsou nositeli veškeré protilátkové aktivity organizmu. Alergická reakce je tedy způsobená špatnou funkcí imunitního systému, který naprosto neškodnou látku považuje za hrozbu – a tuto látku vědci nazývají alergen. Při prvním kontaktu s alergenem vyrobí imunitní buňky protilátky, převážně třídu imunoglobulinů zvaných IgE. Ty pak nasednou na membrány buněk kůže nebo sliznice. Při dalším kontaktu s alergenem tyto buňky uvolňují chemické látky, jako je histamin, který pak vyvolá alergickou reakci. Sliznice zčervenají a napuchnou, přichází astmatický záchvat nebo dokonce anafylaktický šok, který může být smrtelný.
Jakákoli přísada, dokonce i její pouhá stopa, může vyvolat alergickou reakci. Hlavními pachateli bývají ořechy, vejce, mléko, kukuřice, arašídy, ryby a plody moře. Ve vídeňské centrální nemocnici se výzkumníci zaměřují se na zlepšování diagnózy a hledání konkrétních alergenů. Testy probíhají tak, že se do ranek v kůži vpraví vzorek podezřelé potraviny. Za několik minut se analyzuje reakce.
Dr. Katarina Marth, alergoložka, Nemocnice AKH, Vídeň: Být alergický na určitou potravinu je velmi běžné, zvláště ve spojení se sennou rýmou. Často se tu reakce kříží – jinými slovy, pokud jsou lidé alergičtí na břízu, často obdobně reagují i na zeleninu nebo ovoce. To je případ naší pacientky, která má silnou reakci na břízu i na některé složky jablek, mrkve a broskve.
Jelikož stejný alergen může být přítomný ve více složkách potravin, je obtížné ho určit. Úkolem výzkumníků je proto rozložit potraviny na jednotlivé složky, tvořící alergeny. Vědci musí izolovat a vyčistit každý protein, u kterého určí jeho strukturu a vlastnosti. Díky těmto čistým alergenům pak bude možné vyvinout spolehlivější metody diagnózy. Ve Vídni je skutečná knihovna s alergeny nejčastěji se vyskytujícími v Evropě.
Dr. Karin Hoffmannová-Sommergruberová, patofyzioložka, Lékařská univerzity Vídeň: Nebývá to celá potravina, na kterou je člověk alergický, ale jen jeden jediný protein. Pokud ho poznáme, můžeme pacientovi udělat diagnózu na míru a poskytnout mu mnohem více informací.
K šedesáti evropským partnerům, kteří na projektu spolupracují, patří i několik biotechnologických firem. Výzkumníkům se tu podařilo vyvinout nový diagnostický postup. Na jediné kapce krve mohou provést stovky testů.
Christian Harwanegg, vědecký ředitel, VBC Genomics: Naší strategií je umístit všechny testy na jediný čip. V jednom kroku tak můžete analyzovat vzorek na všechny alergeny, které se mohou vyskytnout v Evropě. Tento test je neuvěřitelně přesný a přitom levný. V diagnostice alergií představuje budoucnost. Souhrnná studie také poskytuje zajímavé informace o výskytu alergií v jednotlivých zemích Evropy.
Dr. Clare Mills, koordinátorka projektu EuroPrevall, Institut pro výzkum potravin, Norwich: Předběžné údaje ukazují, že výskyt alergií na potraviny ve Švýcarsku a Nizozemí je vyšší, než například v Bulharsku nebo Řecku – a otázka je proč. To bychom nyní chtěli zjistit. Také nám to pomůže v poznání, proč jsou někteří lidé alergičtí a jiní ne.
Tyto informace pak mohou být předány potravinářskému průmyslu. Spotřebitelé totiž chtějí vědět, jaké složky jsou v nakupovaném zboží obsaženy. Všechny tyto údaje pak budou moci být podrobně vyznačeny na každém balení potravin.
Autor: Šárka Speváková