Dekády: 80. léta
Autor: Petr Hrabalik
Průmyslové Ostravsko jako by bylo předurčeno stát se mekkou drsných tvrdých rockových part, které vztekle reagují na zhoršené životní prostředí a popisují bezútěšnou realitu života hornického a hutnického kraje. Částečně se tak stalo, ovšem na druhé straně tu existovaly i jiné pohledy na tuto realitu - buď ona negativa zatlačovaly do pozadí v touze vymyslet si svůj vlastní lepší svět, anebo je používaly přímo jako určité estetické kritérium. Pro tuto oblast je též příznačné, že byla hodně ovlivňována kapelami ze sousedního Polska.
Pomiňme nyní zavedené legendy (Flamingo s Marií Rottrovou a Speciál Věry Špinarové) a zkusme vyjmenovat některé soubory z této oblasti. Vedle heavy metalových part, z nichž asi nejslavnější byla v té době skupina Citron (její členové se ovšem za metal nepovažovali - tak to chodí), tu působili např. témuž stylu oddaní Barbarella, Pirillo a Trezor, najazzlá Alternativa, z ní vyšlý pop rock Eva Volná & Eso a také podobně hrající Petarda, hard bluesoví P´b´K Blues (šéf "Bimbo" Kubíček), máničkovský Hastr, industriální Brutální trychtýře, crazy punková Marxova tchýně, "barbarelin" předchůdce novovlnné Video, temněvlnná Betonová zahrada, punkové Buřinky ll, do punku hození Matyáš Gali, kytaroví Vabank, Katka či Parizol atd. V době ostravského působení hlavního "tygra z Laury" Karla Šůchy tu také existoval jeho novovlnný popový cirkus Společenství Bédy Foltýna. Souborem, který se odlišoval od všech těchto pro 80. léta víceméně trendových kapel, byli jazz-rockoví Buty, vedení Radkem Pastrňákem.
Co se Ostravy týče možná by ještě stálo za to připomenout osobnost Milana Kaplana, folkového nadšence, který stál u zrodu tzv. Folkového kolotoče, což byl každoročně konaný festival, na kterém vystupovala tzv. „druhá vlna českého folku“ (jak ji pojmenoval A. Opekar v seriálu Bigbít). Tuto druhou folkovou vlnu představovali např. Jarek Nohavica, Pavel Dobeš, Josef Streichl a další.
Undergroundových aktivit a akcí se v okolí slezského velkoměsta konalo pomálu. Existoval tu androšský samizdat Severomoravská pasivita a co se týče podzemních koncertů: llze snad zmínit několikrát opakované sessiony na statku Radka Kisse v Třanovicích-Hnojníku, akce v Mostech u Jablunkova a samozřejmě nelze opomenout zásah orgánů Moci na underground akci v Orlové - cvičení i s vodními děly, nahnání lidí do vozů a odvoz, perlustrace na oddělení VB - to celé měsíc a půl před 17. 11. 1989…
Na jih od Ostravy leží Frýdek-Místek, který se na konci 80. let prezentoval kapelami Brumerova Prouza a Bratrova svatba, v na jihozápad od FM položeném Novém Jičíně zase hrálo Absolutní bezedno, které se v úplném konci dekády přetavilo v band s poněkud dlouhým názvem - Zdá se, že U Hyklů je vše v pořádku. V první polovině 80.let v Hranicích na Moravě působil punkový Řetěz.
Západně od severomoravské metropole, v Krnově vzniklo tzv. Hnutí uvědomělých diletantů se svým hudebním výronem Diletant Music Orchestra a pod Pradědem v Jeseníku působili skupinou The Cure ovlivnění Chlapi z práce, kteří se v roce 1988 přejmenovali na dodnes známou partu Priessnitz. Co se ještě týče této oblasti, je třeba zmínit i minifest punkových kapel, který se uskutečnil v srpnu 1989 ve Zlatých horách.
