(1978 - 1984) Ostrava
Počátky skupiny Alternativa hledejme kdesi kolem let 1973 - 4, kdy dal bývalý vedoucí Bukanýrů, saxofonista a flétnistaMiroslav Večeřa dohromady těleso nazvané Nová Alternativa, jehož hlavním úkolem bylo studiové hraní a doprovod zpěváka Jaroslava Wykrenta. Nicméně poté převládly touhy zahrát si hudbu, kde by se střetávaly rocková zemitost s jazzovými rytmy a harmoniemi. V tělese fungovali hudebníci z nejznámějšího ostravského souboru Flamingo Jiří Urbánek (bg) a Vladimír Figar (p), dále v něm působili Jan Volný (g), Jaroslav Ožana (ds).
Wykrenta za mikrofonem ještě doprovázela talentovaná zpěvačka Marie Hanzelková. V roce 1975 ovšem Volný s Ožanou nastoupili do AUSu a jelikož Hanzelková už mezitím začala hrát s Bukanýry, aktivity Alternativy se omezily. Hudebníci se tak scházívali, jen když měli čas a jejich produkce se omezovala na studiové jamy. V tomto nejasném období (1975 - 77) s Večeřou jamovali např. Ivan Kožušník (bg), Pavel Králíček (p) a občas i vojáci Volný s Ožanou.
Teprve v roce 1978 začala Alternativa fungovat jako kapela. Večeřa se spojil s baskytaristou a skladatelem Jiřím Urbánkem, jehož vystřídal Kožušník v kapele Flamingo a společně s ostatními se vrhli na syntézu avantgardního rocku, jazzu a improvizované hudby. Zpěvačku našli na ostravské konzervatoři a jmenovala se Vendulka Chovancová (později Volná).
V roce 1979 bylo zase všechno jinak. Králíček po absolvování konzervatoře (obor skladby) a nástupu na vojnu kapelu opustil a společně s ním odešli i Večeřa, Ožana a Urbánek (ten zpět do Flaminga). Na postě baskytary se objevil Stanislav Helis a pianistu Králíčka, nahradil Jiří Hendrych, přičemž občas si s kapelou zahrál jako host houslista folk-beatu Bukanýři Richard Kroczek.
Na začátku roku 1980 nakonec došlo ke kompletnímu propojení Alternativy a Bukanýrů. Obě kapely se zmítaly v krizi, opouštěli je hudebníci a tak jim vlastně ani nic jiného nezbylo. V té době Alternativu tvořili Jan Volný (g), Oldřich Čurda (bg), Jaroslav Kořena (ds)a Vendulka Volná-Chovancová (voc).
Z Bukanýrů se k nim přidali pochopitelně Pavel Klos (ks) a Richard Kroczek (vln, g). "Vzniká nový profesionální soubor s dvěma názvy, ale hrající ve stehném obsazení. Jako Alternativa uvádějí hudebníci převážně skladby jazz-rockového charakteru s velkými prokomponovanými celky, v nichž se uplatňuje zpěv i scat Vendulky Volné-Chovancové. Jako Bukanýři se zpěváky Boženou LIškovou a Zdeňkem Mannem pak zůstávají u svého postupně přitvrzovaného folk beatu a rockem ovlivněné vlastní tvorby. Jen budoucnost ukáže, zda dají některé alternativě přednost:" (Arne Vanderka, Melodie 1980). Obě prolnuté skupiny pak absolvovaly mamutí turné po tehdejším SSSR (47 koncertů).
Těleso se v roce 1981 nakonec rozhodlo pro název Alternativa. Přece jenom se jednalo o vcelku experimentální muziku a s původní myšlenkou folkloristických Bukanýrů už to dávno nemělo nic společného. Alternativa si vydobyla velké renomé na jazzových přehlídkách v Karlových Varech, Českém Těšíně a Blansku. Na přelomu let 1981-82 se vrátil z vojny Pavel Králíček a vystřídal Hendrycha, na post baskytary přišel Lumír Ptáček. Do kapely se vrátil i původní bubeník Jaroslav Ožana.
V Melodii (1983) o Alternativě napsal Aleš Jurda: „Konečně se zformovalo konstantní jádro skupiny s profesionálním vybavením i zvukem a suverénní rutinovanou souhrou. Ať byly skladby zcela prokomponované, či s předepsanou délkou improvizací, nebo docela volné, nepostrádaly hutnost, podporovanou Ožanovými bubny a nesmlouvavou kytarou. Složité rytmy, liché takty a podobné potměšilé úsměšky od těch dob opětného příklonu k rocku hrají hlavní úlohu již jen v tématech, kde podtrhují melodiku a zvýrazňují aranžmá, v chorusech se hlavně dbá, aby se to pořádně rozjelo. Alternativa se ale rozhoduje k přímo frontálnímu útoku na pevnost neuskutečněných plánů. Chce dělat více vokální hudby a předkládat své ´výzkumy´i publiku, pro něž instrumentálka není dostatečným povyražením.“
Proto také vznikl paralelní soubor Drak, ve kterém se na postu zpěváků objevili Petr Němec (ex-Flamingo) a Dana Vrchovská. Drak se představil s poněkud komerčnějším materiálem, ale je nutné poznamenat, že se vyhnul spotřebnímu popovému zboží a z tvorby byly cítit i vlivy blues a soulu. Jak napsal A. Jurda v Melodii „časem se Drak stal denním chlebem a Alternativa jeho dílnou, laboratoří a pokusnou startovací rampou ke zkouškám překročitelnosti hudebních hranic“.
Alternativa si vydobyla velké renomé na jazzových přehlídkách v Karlových Varech, Českém Těšíně a Blansku. Na přelomu let 1981-82 se vrátil z vojny Pavel Králíček a vystřídal Hendrycha, na post baskytary přišel Lumír Ptáček. V roce 1984 pak Jan Volný společně se svojí ženou Vendulkou (Evou) a pianistou Pavlem Králíčkem (který hrál zároveň u Věry Špinarové ve skupině Special) postavili nový pop-rockový soubor Eso.
Co se zachovalo do r. 1989:
- Video:
účinkování v TV-pořadu „Hudební studio M“ (1979)
účinkování v pořadu Ostravské televize (1981)
- Audio:
Alternativa (bez E. Volné): „Zítřejší ráno…“ (EP, 1980, Panton)
Drak (bez E.Volné): SP (Panton) - „Chci žít jen s láskou“/„Královna diskoték“ (1984)
Drak (s E.Volnou): SP (Panton) - „Maturitní kvádro“/„Zůstanu ti vzdálená“ (1984)
