Pořady

Filmový a divadelní herec, režisér, pedagog, divadelní ředitel, podnikatel a politik Tomáš Töpfer se narodil roku 1951 v Praze v rodině obchodníka Oty Töpfera. Má ještě staršího bratra Pavla.

Po absolvování konzervatoře v Brně, vystudoval v roce 1972 pražskou DAMU. Jelikož získal potvrzení o osvobození od branné povinnosti neboli tzv. modrou knížku, nešel na vojnu a hned mohl nastoupit do divadla. Jednu sezónu hrál v Ostravě v Divadle Petra Bezruče a zároveň režíroval v Severomoravském divadle v Šumperku. V letech 1973 až 1975 byl na volné noze – v té době hostoval v Realistickém divadle a Činoherním klubu v Praze. Poté získal pětileté angažmá v Činoherním studiu v Ústí nad Labem (1978–1983), další čtyři sezóny strávil v pražském Divadle E. F. Buriana. Od sedmaosmdesátého působil až do roku 1998 v Divadle na Vinohradech. V první polovině 90. let založil tradici Shakespearovských letních slavností na Pražském hradě (Sen noci svatojánské, Romeo a Julie, Zkrocení zlé ženy, Dvanáctá noc). V roce 1995 pak společně s herečkou Eliškou Balzerovou založil Nadaci Fidlovačka, která měla za úkol získat peníze na obnovu téměř zničeného Divadla Na Fidlovačce v pražských Nuslích. Po letech rekonstrukce se v roce 1998 skutečně podařilo divadlo otevřít a Töpfer v něm zvládal trojí roli: byl jeho hercem, režisérem i ředitelem. V roce 2012 pak odešel, aby si tyto tři profese vyzkoušel v Divadle na Vinohradech. A ještě jednu funkci si zkusil – politickou: v letech 2006–2012 byl senátorem bez politické příslušnosti, zvoleným za ODS v obvodu Praha 4.

Tomáš Töpfer si zahrál řadu rolí na divadle i ve filmu. Z těch filmových v 70. letech je možné uvést povídkový film Maturita za školou (1973), televizní inscenaci Královské usínání (1974) či krimi Kdo přichází před půlnocí (1979). V další dekádě se objevil například v Herzově mysteriózním úletu Straka v hrsti (1983), v krimi Druhý tah pěšcem (1984) nebo ve třetím díle kleinovské komedie o básnících Jak básníkům chutná život (1987), po sametové revoluci to byly Ta naše písnička česká II (1990), čtvrtý díl Konec básníků v Čechách (1993), belgicko-francouzské filmové podobenství Pasáž (1996), pátý díl Jak básníci neztrácejí naději (2003), televizní drama Jasnovidec (2005), krimi Muž a stín (2007), televizní drama Kráska a netvor 1950 (2010) nebo mysteriózní seriálový thriller Ztracená brána (2012). Podle Töpferova  scénáře byl v roce 2014 natočen film Poslední cyklista. Možná nejvíce je hercova tvář známa z televizních seriálů, jmenujme například Haldy (1973) nebo populární dietlovinu Nemocnice na kraji města (1977). Po roce 1989 se velmi proslavil rolí Přemysla Krále v seriálu Život na zámku (1995) a nejzapamatovatelnější je pochopitelně jeho role velitele Arazíma v seriálu Četnické humoresky (od roku 1997). Objevil se i v třídílné sérii Reportérka (2015).

Existuje také několik televizních záznamů, v nichž je ukázáno i Töpferovo divadelní herectví: je možné uvést třeba klasiku Tři sestry (1984) z ústeckého Činoherního studia, hru Jacobowski a plukovník (1998) z Divadla na Vinohradech, muzikál Blboun (2001) a hry Poslední doutník (2010) nebo Záhada (2011) z Divadla Na Fidlovačce.

Herec za svou činnost získal také několik ocenění: v roce 1995 cenu Alfréda Radoka za nejlepší mužský herecký výkon ve hře Jacobowski a plukovník, v 2006 cenu Thálie za roli Tovjeho ve hře Šumař na střeše a konečně v roce 2010 získal první místo v anketě rozhlasových posluchačů Neviditelný herec, a sice za titulní roli v seriálu Jana Vedrala Xaver.

Tomáš Töpfer byl dvakrát ženatý, z prvního manželství má dcery Terezu a Martu, z druhého dceru Lucii. Jeho obě dcery z prvního manželství emigrovaly i s matkou Martou v roce 1987 do USA: starší Tereza je učitelkou angličtiny, mladší Marta se věnuje skládání a hraní latinskoamerické hudby: v letech po miléniu až do dnešní doby natočila již šest alb.