Pořady

režisér

Jaroslav Dudek

narozen 17. ledna 1932
zemřel 31. srpna 2000

Divadelní a televizní režisér Jaroslav Dudek se narodil v roce 1932 v Turnově, kde také vystudoval gymnázium. Ve čtyřiapadesátém absolvoval obor režie na DAMU v Praze. Poté působil jako režisér v Divadle S. K. Neumanna v pražské Libni – až do roku 1962. Následně přešel do Divadla na Vinohradech, které sám pokládal svou domovskou scénu. Zde byl jedním z kmenových režisérů až do roku 1992 a později tu, až do své smrti, režíroval jako host. K jeho nejúspěšnějším realizacím patří shakespearovská dramata Richard III.Hamlet, Rostandův Cyrano z Bergeracu, Moliérův Lakomec, Čapkova Válka s Mloky, v devadesátých letech pak Kočičí hra Istvána Örkényho.

Od konce padesátých let se také zaměřil na práci v Československé televizi – jednalo se o filmy, inscenace, seriály, přičemž od samého začátku spolupracoval s talentovaným scenáristou Jaroslavem Dietlem. Už v roce 1959 přispěli zásadním dílem k nejstaršímu československému televiznímu seriálu Rodina Bláhova, který byl ve své době velmi úspěšný. Oba jmenovaní tvůrci se podíleli i na dalším oblíbeném seriálu Tři chlapi v chalupě (1962–63). V roce 1965 dle scénáře Zdeňka Bláhy realizoval Dudek mysteriózní sci-fi film Byla jedna budoucnost: Podivná reportáž z přítomnosti 1965. Od konce šedesátých let pak jeho práce pro televizi zintenzívněla: jen v letech 1968–69 režíroval mj. snímky Zločin pátera Amara, Jegor Bulyčov (k němuž napsal i scénář), Kaviár jen pro přátele, včetně ceněného trezorového komediálního dramatu Vyloženě rodinná historie.

V roce 1970 vytvořil záznam Čapkovy divadelní hry Věc Makropulos, v níž zářila jeho tehdejší žena, herečka Jana Štěpánková. Ta si zahrála i v dalším – trojdílném – seriálu Alexandr Dumas starší, při jehož realizaci se Dudek po určitém období klidu znovu potkal se scenáristou Dietlem. Následně režisér společně se scenáristkou Fan Vavřincovou vytvořili skutečný majstrštyk, komediální seriál Taková normální rodinka (1971) o takové normálně střelené rodině Hanákových. V tomtéž roce se duo Dudek & Dietl potkalo znovu, když stálo u zrodu téměř nekonečného seriálu krátkometrážních „diváckých příběhu ze života“ s názvem Bakaláři, jenž do poloviny osmdesátých let společně s dramaturgyní Libuší Pospíšilovou připravovalo. Dudek se tak prakticky nezastavil – stal se naším nejvytěžovanějším televizním režisérem. Vymanit se z bakalářského „obklíčení“ bylo obtížné, ale občas se mu to podařilo: ve dvaasedmdesátém režisér připravil záznam dalšího klasického divadelního kusu, Lakomce, a velmi kvalitní bylo třeba i televizní krimi drama Sám proti městu (1974). Naopak v roce 1977, opět ve spolupráci s Dietlem, natočil klasický normalizační seriál Žena za pultem o strastiplném životě ideově pevné prodavačky Anny Holubové.

V sedmasedmdesátém ale režisér začal pracovat – znovu dle scénáře Jaroslava Dietla – na dalším seriálovém majstrštyku, třináctidílné české soap opeře Nemocnice na kraji města. Dílo se po uvedení stalo vpravdě kultovním: jeho postavy a jejich charaktery jakoby vpluly do běžného života: ještě dnes každý zná primáře Sovu, doktory Štrosmajera, Blažeje, Cvacha, Čeňkovou, Královou či zdravotní sestry Martu Huňkovou a Inu. Seriál byl navíc nesmírně populární i v Západním Německu. Mezitím vznikla jedna z nejlepších a asi nejpopulárnější bakalářská povídka Zuby. V roce 1979 se pak duo Dudek & Dietl opět sešlo na seriálovém poli a zplodilo další klasické normalizační dílo Plechová kavalerie o práci našich kombajnérů v čase žní. Následně oba vytvořili zdařilou krátkometrážní krimi Zločin na poště dle námětu Karla Čapka, ve stejné době Dudek realizoval jinou kriminálku Panenka dle předlohy Eda McBaina (obě 1980). V jedenaosmdesátém pak pro televizi zpracoval drsnou divadelní komedii Přišel na večeři autorů George S. Kaufmana a Mosse Harta, navíc bodovala i další bakalářská povídka Kbelík. A v tomtéž roce byla na popud západoněmecké produkce natočena a na obrazovky uvedena druhá série Nemocnice na kraji města (1981).

V dvaaosmdesátém roce se dvojice Dudek-Dietl pustila do krimiseriálu: výsledkem byl nenáročný, nicméně dodnes uváděný Malý pitaval z velkého města. Poté Dudek natočil téměř hororovou krimi Síť na bludičku (1983) a kromě Bakalářů začal dle scénáře Miloše Macourka a Josefa Nesvadby vytvářet rodinný sci-fi seriál Bambinot (1984), který se ovšem po uvedení v televizi s nějakým přílišným ohlasem nesetkal. Další seriálová kláda – tentokrát s osvědčeným Jaroslavem Dietlem – třináctidílná historická epopej Synové a dcery Jakuba skláře, už zájem vyvolala. Jenomže v roce 1985 Dietl náhle zemřel, což Dudkem hluboce otřáslo. V šestaosmdesátém vytvořil režisér pro televizi záznam divadelní hry Cyrano z Bergeracu a rok nato se mu velmi povedla realizace Dietlova scénáře historického dramatu Viktor Veliký. V roce 1988 vytvořil workoholik Dudek několik televizních děl – jednalo se o seriál U nás doma, krátkometrážní drama Mistr Kornelius (1988), vysokou kvalitu pak má zejména krimi drama Lékaři (1988) dle knihy Henry Denkera.

Jestliže lze z Dudkova režijního portfolia první poloviny devadesátých let vypíchnout něco opravdu výborného, je to jednoznačně poválečné drama Hřbitov pro cizince (1991) dle scénáře Jiřího Hubače. A svůj starosvětský půvab má i historický seriál Laskavý divák promine (1994) neboli pět příběhů ze života básníka Jana Nerudy. Ve druhé polovině dekády natočil režisér pro televizi Nova sitcom Hospoda (1996), dílko jakosti velmi proměnlivé. Na konci devadesátek pro Českou televizi připravil opět další divadelní záznam – komediální drama Kočičí hra (1998). A jeho úplně poslední televizní prací bylo historické drama Atentát na ministra financí (1998). O dva roky později v Praze zemřel.

Jaroslav Dudek byl dvakrát ženatý. Nejprve s televizní dramaturgyní Janou Dudkovou-Lohrovou, s kterou se seznámil na DAMU a s níž měl dcery Janu a Annu. Herečku Janu Štěpánkovou poznal už také na škole, ale jejich vztah začal, až když přišla z Pardubického angažmá do Divadla S. K. Neumanna. Vzali se v roce 1960 a vychovali spolu syna Jana.

Výročí ▸ Jaroslav Dudek – 20 let od úmrtí

alternative text

Hodina obrany

Jiří Sovák jako bývalý lampasák vede lekci civilní obrany ve výzkumném ústavu (1991). Dále hrají: M. Vančurová, L. Frej, V. Preiss, L. Mrkvička, Z. Adamovská, B. Holišová, R. Merunková, U. Kluková, J. Langmiler, I. Racek, K. Heřmánek, M. Vladyka, V. Vydra, M. Moravec, P. Zedníček, R. Rusev, J. Schánilec a další. Scénář M. Uhde. Kamera A. Nožička. Režie J. Dudek, od jehož úmrtí v těchto dnech uplynulo dvacet let

alternative text

Pro pamětníky... Jaroslav Dudek – 20 let od úmrtí

Kaviár jen pro přátele

Hlavně taktně! Komedie o zištném i nezištném přátelství... (1969). Hrají: J. Somr, J. Štěpánková, M. Dvorská, V. Menšík, V. Chramostová, J. Bek, S. Beneš, J. Smejkalová a další. Scénář B. Zelenková. Kamera A. Navara. Režie J. Dudek, od jehož úmrtí nedávno uplynulo 20 let

alternative text

Milostivé léto

Drama učitelky neprávem obviněné z mravnostního deliktu (1990). Hrají: S. Postlerová, T. Töpfer, J. Kakač, V. Preiss, J. Adamová, J. Hartl, J. Šulcová, G. Vránová, B. Hrzánová, J. Synková, S. Skopal, D. Prachař a další. Scénář J. Hubač. Kamera A. Nožička. Režie J. Dudek, od jehož úmrtí v těchto dnech uplynulo dvacet let

alternative text

Začalo to karafiátem

Komedie o tom, jak se dá vylepšit manželství (1981). Hrají: I. Janžurová, J. Bohdalová, P. Nárožný, J. Štěpánková, L. Lipský, J. Somr, V. Menšík, J. Molavcová, J. Štěpnička a další. Scénář B. Zelenková. Kamera A. Navara. Režie J. Dudek, od jehož úmrtí v těchto dnech uplynulo dvacet let

alternative text

Křídlovka pro Majoránka

Stella Zázvorková a Zdeněk Řehoř v komedii o rodině lidových muzikantů (1985). Dále hrají: M. Vladyka, K. Augusta, P. Čepek a další. Scénář J. Jílek. Kamera A. Nožička. Režie J. Dudek, od jehož úmrtí v těchto dnech uplynulo dvacet let

alternative text

Sešli se na Vlachovce

Karel Höger, Libuše Šafránková a Jaromír Hanzlík v hlavních rolích komedie s dechovkou... (1973). Dále hrají: J. Zíma, M. Motlová, A. Nosek, J. Bláha, N. Popelíková, S. Skládal a další. Scénář J. Dietl. Kamera J. Novotný. Režie J. Dudek, od jehož úmrtí v těchto dnech uplynulo dvacet let

alternative text

Byla jednou jedna budoucnost

V blíže neurčeném městečku se jednoho dne na čas zastaví všechny hodiny. Televizní reportér zkoumá příčinu… Karel Pech a Kateřina Burianová ve fiktivní dramatické reportáži (1965). Dále hrají: O. Šmalcl, J. Vondrovič, J. Brunner, M. Plzák, E. Rohan, M. Štěpánek a další. Scénář Z. Bláha. Kamera A. Navara. Režie J. Dudek, od jehož úmrtí v těchto dnech uplynulo dvacet let

alternative text

Vyloženě rodinná historie

Příběh jedné obyčejné rodiny, který nenechá nikoho na pochybách, že z prostoru privátního míří k obrazu společenskému, k absurditám doby, ovládané totalitní mocí... (1969). Hrají: B. Záhorský, V. Menšík, J. Tříska, P. Haničinec, L. Křiváček, S. Budínová, K. Jerneková a M. Myslíková. Scénář O. Zelenka. Kamera A. Navara. Režie J. Dudek, od jehož úmrtí dnes uplynulo dvacet let

alternative text

Hřbitov pro cizince

Josef Dvořák a Jiří Bartoška v dramatu inspirovaném osudy československých letců, příslušníků slavné britské RAF, po návratu do vlasti (1991). Dále hrají: L. Šafránková, V. Zawadská, R. Hrušínský ml., D. Veškrnová, J. Somr, J. Plachý, A. Kreuzmannová a další. Scénář J. Hubač. Kamera A. Nožička. Režie J. Dudek, od jehož úmrtí zítra uplyne dvacet let

alternative text

Usmívej se, lásko má

Tereza Brodská v půvabném příběhu o rozmarech lásky podle povídky Vladislava Vančury (1995). Dále hrají: V. Javorský, P. Nárožný, P. Kostka, J. Štěpánková, J. Paulová, P. Pelzer, L. Trojan a další. Scénář F. Pavlíček. Kamera A. Nožička. Režie J. Dudek, od jehož úmrtí zítra uplyne dvacet let