Pořady

herečka

Eva Holubová

narozena 7. března 1959

Herečka Eva Holubová se narodila v Praze. Matka byla mzdovou účetní, otec stranickým funkcionářem, jenž se ovšem po osmašedesátém živil dělnickou profesí (dělal seřizovače strojů ve Kbelích). Má nevlastního bratra z otcova prvního manželství. Dětství Eva prožila na Pankráci a na Vyšehradě, a jelikož oba rodiče měli rádi divadlo (zejména Wericha a Osvobozené), začali vodit malou Evu na různá představení. Po ukončení základky postoupila v roce 1974 na gymnasium. V tom čase se také stala členkou amatérského divadla Sklep – to jí zabíralo poměrně dost času, takže její studijní výsledky byly nevalné. Navíc v sobě objevila smysl pro duchovní záležitosti: na gymnasiu se kupříkladu začala zajímat o judaismus, který ji byl blízký, dokonce uvažovala o konverzi.

Po maturitě vystřídala několik zaměstnání v oblastech školství (učitelka v mateřské školce) a zdravotnictví (například v Jedličkově ústavu), zároveň se snažila dostat na DAMU. To se jí podařilo až na třetí pokus v roce 1981, takže se v ročníku potkala s mladšími studenty, jimiž byli mj. Ivana Chýlková, Jitka Asterová nebo Karel Roden. Studia na DAMU ukončila v roce 1986, a poté prošla několika malými scénami, např. divadlem Mimóza, Studiem Bouře nebo Náhradním divadlem Jana Krause a Jiřího Ornesta či akcemi typu Divadelní pouť. Po roce 1989 působila v Divadle na tahu Andreje Kroba, kde se uváděly hry Václava Havla, a pak v Divadle Na zábradlí (1995 – 2002), kde hrála většinou v dílech realizovaných režisérem Petrem Léblem, například v čechovovských dramatech Ivanov či Strýček Váňa, a uplatnila se i v muzikálu Cabaret nebo dramatu Divadelník Thomase Bernharda. Poté už fungovala na volné noze a hostovala v pražských divadlech, např. v Milleniu nebo v Kalichu. Tam excelovala v roli Boženy v komedii Jana Krause Nahniličko, v které se potkala i se svou velkou kamarádkou Ivanou Chýlkovou. S ní hrála též ve Švandově divadle v kusech Klára a Bára Patrika Hartla a Madame Melville Richarda Nelsona. Ve Studiu DVA Divadla Palace pak ztvárnila Třetí Terezu v tragikomedii Druhý břeh autorky Michaely Gübelové.

Eva Holubová hraje v podstatě celý svůj herecký život role žen středního věku – je to typ konstantní, neměnný. Přičemž se jedná o dvě polohy: buď o přísné potvory a hádavé semetriky anebo o submisivní chudinky. Dokáže vytěžit jak z rázných a přesně zacílených sarkasmů, tak vyčítavých „psích“ pohledů, nad kterými by se ustrnul i kámen u cesty. Její dráhu ale bohužel brzdily psychické problémy – už od dětství byla velmi citlivá a trpěla endogenními depresemi. Ty se často snažila tlumit alkoholem, což u ní vyústilo až v alkoholismus. Svoji závislost nekontrolovala, měla častá okna, až na určitý čas skončila na oddělení závislostí v psychiatrické léčebně v Bohnicích. Nakonec se ale ze všeho dostala a již léta abstinuje.

Film Evu Holubovou objevoval postupně, většinou se jednalo o malé role a camea. I když ve studentském krátkometrážním ironickém vtipu sklepáka Tomáše Vorla To můj Láďa (1981) se jednalo o úlohu hlavní: žena jdoucí na nákup, vede vnitřní monolog, který vždy končí zasněním se nad manželem, kulturistou Láďou. Ve stejné době Eva debutovala v celovečeráku – romantické komedii Kopretiny pro zámeckou paní (1981) ztvárnila Hanku, kamarádku hlavní hrdinky. Malou roli uštěpačné sestry hlavního hrdiny, zubaře Burdy, brala herečka v oblíbené komedii Co je vám, doktore? (1984), a Janu, zakomplexovanou kamarádku dětské sestry Soni, pak ve slovenském psychologickém dramatu Tichá radost (1985). Coby úřednice velkého podniku se mihla v dalším Vorlově studentském filmu, hudební komedii Ing. (1985), a jako Hedva se představila v seriálovém TV dramatu Černá země. V roce 1988 Vorel natočil svůj první celovečerák Pražská pětka, povídkovou komedii za účasti pěti divadel malých forem (Mimóza, Kolotoč, RS Vpřed, Křeč, Sklep) – v grotesce Směr Karlštejn si Eva zahrála matku rodinky, která podnikne výlet na slavný hrad. V roce 1989 byla herečka na roztrhání, objevila se – byť opět v menších rolích – hned v šesti filmech! Připomeňme její guvernantku v televizním komediálním hororu Strašidlo cantervillské, Helenu, uťápnutou kamarádku oděvní návrhářky Anny, v dramatu Příběh ´88, a zejména ještě uťápnutější Bohunku, v podstatě služku odporné intrikánky Dany v psychologickém dramatu Čas sluhů Ireny Pavláskové.

Holubová se zaskvěla také v úloze Krocové, kruté vychovatelky dětského domova pro mentálně choré, v Renčově dramatu Requiem pro panenku (1991). Objevila se i v roličce matky jednoho z dětských hrdinů ve Svěrákově komediálním dramatu Obecná škola (1991), a hodné konstruktérky Lidušky ve Vorlově komediálním muzikálu Kouř (1991). Poté si zahrála v několika slabších filmech, v sérii komediálních povídek Historky od krbu (1995), v hororovém TV seriálu Drákulův švagr (1996). V roce 1997 zaperlila Holubová hned dvakrát: jako Doušová, hospodská oponentka zapřisáhlého bolševika Jedlečka v bakalářské povídce Dobrá zpráva, a zejména v komediálním povídkovém filmu Petra Zelenky Knoflíkáři, kde v povídce Pitomci ztvárnila manželku „muže, který nepřispěl“, přičemž její hláška „to neřeš!“ v podstatě zlidověla. V tom čase byly realizovány i záznamy dvou divadelních her z Divadla Na Zábradlí – IvanovZtížená možnost soustředění. Následně si herečka zopakovala uťáplou Bohunku v pokračování „sluhů“, dramatu Čas dluhů (1998), a objevila se ve vedlejší roli Anny, kamarádky znásilněné veterinářky v Chytilové průměrném komediálním dramatu Pasti, pasti, pastičky (1998). Silný byl pro Holubovou rok 1999: úlohu židovky Ester Fuxové brala v Kachyňově dramatu Hanele, zaskvěla se coby učitelka Eva, neustále hledající tatínka pro svého syna, v komediálním dramatu Jana Hřebejka Pelíšky, který se odehrává v letech 1967-1968, a výborná byla také jako Květa Laskoňová, předsedkyně volební komise v komedii Ene bene režisérky Alice Nellis.

Po miléniu si zahrála služebnou Salaquardovou v televizním komediálním krimiseriálu Případy detektivní kanceláře Ostrozrak, a různé typy manželek v ulítlém komediálním TV cyklu Jaroslava Duška Dokoláč (obé 2000). V tomtéž roce ztvárnila vesničanku Vlastu ve Vorlově komedii Cesta z města, a budila strach ve vedlejší roli fanatické sektářky Machatové v Michálkově drogovém dramatu Anděl Exit. O rok později se objevila v dalších menších úlohách – coby šéfka seznamovací agentury Líbezná v komediálním TV dramatu Karlínská balada (2001), a následně jako věčně nadraná zbohatlice Venuše Hrabětová v TV snímku Na psí knížku (2002). Vyloženě pak zaperlila ve výrazné úloze Aleny Márové, manželky zakázaného sochaře Máry v dalším Hřebejkově komediálním dramatu z dob socialismu Pupendo (2003), a objevila se i coby chamtivá ministrova manželka v pohádce Čert ví proč (2003). Velkou roli Matky, takto pokladní v supermarketu a zároveň manželky řezníka, brala v další Vorlově grotesce Skřítek (2005), vynikající byla také jako matka dívky Jolany v komedii Účastníci zájezdu (2006) Jiřího Vejdělka, a kvalitu má i její ředitelka školy Mirka ve Vorlově komediálním dramatu Gympl (2007). Zaujala též jako Eva v TV komedii Kukačky (2008), jako podnikatelka Bohunka stíhající záletného manžela v romantické komedii Líbáš jako bůh (2009), coby Monika v Havlově absurdním dramatu Odcházení (2011), podruhé jako Bohunka v „líbacím“ pokračování Líbáš jako ďábel (2012), a taktéž podruhé coby lesní dělnice Vlasta ve Vorlově komedii Cesta do lesa (2012). V roce 2016 se představila v úloze mamky Cafourkové v komedii Instalatér z Tuchlovic, a objevila se coby Vašíčková v temném, dramatickém TV seriálu Pustina (2016).

Holubová je též politicky aktivní, přestože do listopadu 1989 znala kupříkladu Václava Havla pouze jako esejistu a dramatika (jeho hry ji fascinovaly), a různá prohlášení včetně Charty 77 ji nic neříkala. V devadesátých letech a po miléniu již ale byla známa svoji občanskou angažovaností a charitativní činností – např. je zastánkyní setrvání ČR v EU, spolupracuje s různými nadačními fondy (Inka, VIZE) a projekty (Tap Tap) atd. Je také členkou správní rady Knihovny Václava Havla. Třikrát byla nominována na Českého lva za nejlepší ženský výkon v hlavní roli (1997, 1999, 2005), cenu nicméně dostala za nejlepší ženský výkon ve vedlejší roli díky filmu Ene bene (1999). Na festivalu Tribeca 2006 v New Yorku získala cenu za nejlepší herecký výkon ve filmu Účastníci zájezdu. V roce 2006 zpovídala Jana Krause v knize Pravdu, prosím!, v roce 2012 se naopak stala zpovídanou v audioknize To neřeš!, kde vypráví o svém životě v rozhovoru s hercem a kamarádem Jaroslavem Duškem.

Eva Holubová se v osmdesátých letech krátce provdala, takže se jmenovala Eva Šafrová, po rozvodu opět začala být Holubovou. V roce 1990 poznala výtvarníka Miroslava Zdeňka, s kterým je dodnes, a mají spolu dvojčata Karolínu a Adama. V roce 2009 měli Eva a Miroslav svatbu v USA, kterou zorganizovali jejich přátelé Martina a Miloš Formanovi.

Výročí  Eva Holubová – 60 let

alternative text

Gympl

Jiří Mádl a Tomáš Vorel ml. v komedii o studentech, učitelích, rodičích a graffiti. Kultovní koprodukční snímek ČT (2007). Dále hrají: E. Holubová, T. Matonoha, J. Schmitzer, M. Šteindler, M. Zbrožek, Z. Bydžovská, T. Hanák, I. Chýlková, J. Kraus a další. Scénář: I. Houška, P. Nosek a T. Vorel. Kamera J. Jícha. Režie T. Vorel

alternative text

Vohnice a Kiliján

Vohnice – tak trochu víla, tak trochu čarodějka – a miluje prince! (2001). Hrají: M. Hilmerová, V. Rašilov, E. Holubová, J. Molavcová, E. Dvořáková, H. Dřízhal, J. Strach a další. Scénář A. Jurásková. Kamera P. Brynych. Režie D. Králová a V. Šimková-Plívová

alternative text

Cesta do lesa

Tomáš Vorel ml. a Anna Linhartová v romantické komedii o konfliktech reálného a alternativního způsobu života na vesnici. Koprodukční snímek ČT (2012). Dále hrají: T. Hanák, B. Schlesingerová, B. Polívka, E. Holubová, J. Schmitzer, M. Štípková a další. Scénář B. Schlesingerová a T. Vorel. Kamera a režie T. Vorel

alternative text

Úsměvy Evy Holubové

Jaromír Hanzlík zpovídá oblíbenou herečku Evu Holubovou, která za pár dnů oslaví významné životní jubileum (2005). Režie P. Vantuch

alternative text

Cesta z města

Může počítačový expert v podání Tomáše Hanáka najít štěstí v lůně přírody? Roli kamarádky Vlastičky hraje letošní jubilantka Eva Holubová (2000). Dále hrají: B. Nimcová, B. Polívka, L. Suchařípa, M. Šteindler, P. Čtvrtníček, D. Vávra a další. Kamera M. Jícha. Scénář a režie T. Vorel

Pořady ve videoarchivu