00:00:27 *Dnešní epizodu věnujeme životadárné vodě.

00:00:30 Naši předkové ji využívali jako léčebný prostředek

00:00:33 i jako zdroj energie.

00:00:35 Chovali v ní ryby

00:00:36 a z těch připravovali skvělá a jednoduchá jídla.*

00:00:46 *Voda je podstatou lidového léčitelství,

00:00:48 používá se vnitřně i zevně. Přivádí do těla energii a zdraví,

00:00:52 stejně jako z těla odvádí odpad všeho druhu.

00:00:56 Ochlazuje i zahřívá, čistí, rozpouští.

00:00:59 Může být léčivá už sama o sobě,

00:01:01 anebo díky minerálům, které obsahuje.

00:01:04 Velkým problémem je samozřejmě znečištění a kvalita pitné vody.

00:01:08 Otrávíme-li si vodu, otrávíme také svůj vlastní život.*

00:01:14 -Hlavní ideou, myšlenkou dnešního dílu, je voda.

00:01:16 A kde jinde, než v části,

00:01:17 kde se bavíme o zdraví a lidovém léčitelství,

00:01:20 bychom měli zdůraznit, že taková voda může být i živá.

00:01:23 -Voda už sama o sobě v léčitelství platila

00:01:26 a v soudobé medicíně stále platí za účinný léčebný prostředek.

00:01:31 Je nositelkou zdraví i nemoci, je symbolem očisty a znovuzrození.

00:01:36 Je jedním ze základních životních živlů, možná tím nejdůležitějším.

00:01:41 Naši předci si toho byli dobře vědomi

00:01:43 a zvláště ženy obstarávaly, čistily studánky, s maximální péčí.

00:01:59 *Dějiny léčení vodou sahají až do starověku.

00:02:02 Teplé bylinné koupele

00:02:03 se odedávna připravovaly lidem zesláblým po nemocech.

00:02:07 Voda se také využívala v parních lázních,

00:02:09 kterým se říkalo potebnice.

00:02:12 První potebnici v Čechách

00:02:14 vystavěl roku 1057 kníže Spytihněv v Litoměřicích.

00:02:18 V našich zemích založil tradici vodoléčby

00:02:20 počátkem 19. století Vincenz Priessnitz.

00:02:24 Populární Priessnitzovy zábaly při horečkách nebo bolestech v krku

00:02:27 se běžně užívají dodnes.

00:02:30 Léčbu studenou vodou proslavil německý farář Sebastian Kneipp

00:02:34 o půl století později.*

00:02:37 Někde jsem četla povídání

00:02:39 o studánkách s takzvanou živou vodou.

00:02:40 Co tím naši předkové měli na mysli?

00:02:43 -Myslím, že to budou místa,

00:02:45 která se historicky proslavila jako zdroj léčivé vody.

00:02:48 V Čechách máme desítky studánek

00:02:50 nebo pramenů s takzvanou živou vodou.

00:02:53 Lidé s k nim o víkendu jezdí s nádobami pro vodu,

00:02:56 buď proto, že se to o té vodě traduje,

00:02:58 anebo proto, že mají třeba vlastní zkušenost,

00:03:00 že jim voda pomohla s jejich zdravotními trably.

00:03:03 Já si také jezdím pro živou vodu.

00:03:05 Jezdím do Novohradských hor ke kostelíku na Dobré Vodě.

00:03:08 Blahodárný účinek místní vody na tělo i ducha

00:03:12 toto místo tak proslavil,

00:03:14 že se mu začlo přezdívat jihočeské Lurdy.

00:03:17 Tuto přezdívku mu dal spisovatel Zikmund Winter.

00:03:28 -A co my si dneska ukážeme z receptáře našich babiček?

00:03:30 -Ukážeme si na tak prostém zvyku,

00:03:32 jako je koupel nohou v chladné vodě,

00:03:34 jak naše babičky bojovaly proti syndromu studených nohou.

00:03:38 -A není to trochu paradox,

00:03:39 máčet si studené nohy v ještě studenější vodě?

00:03:42 -Není. Příčinou pocitu studených nohou

00:03:45 je většinou jejich špatné prokrvení, a tak tato lidová metoda

00:03:48 pracuje s reflexem razantního prokrvení

00:03:51 po předchozím máčení nohou v extrémně studené vodě.

00:03:55 Sportovci této metody využívají po těžkém tréninku,

00:03:58 aby zbavili tělo metabolitů, únavy, aby lépe regenerovali.

00:04:03 Vlastně moderně se tomu říká kryoterapie.

00:04:05 -No tak vidíš, co naše babičky uměly a my jsme na to zapomněli!

00:04:13 *Syndrom studených nohou dokáže například zabránit dobrému spaní.

00:04:17 Večer proto můžeme vyzkoušet koupel ve studené vodě.

00:04:20 Voda by měla dosahovat do výše kotníků.

00:04:23 Nohy máčíme 1-2 minuty, a pak dosucha vytřeme.

00:04:27 Ideální je poté natáhnout teplé ponožky a jít spát.*

00:05:01 -Voda je odedávna životodárným zdrojem energie.

00:05:04 Lidé využívali potoků a řek k budování zavlažovacích systémů,

00:05:08 plavili se po nich, anebo přepravovali náklady.

00:05:11 Lidé brzy přišli na to, že vodní energie dokáže pohánět různé stroje

00:05:16 a začali u vodních toků stavět hamry a mlýny.

00:05:20 Hoslovický mlýn dnes funguje jako unikátní technická památka

00:05:24 a je součástí Muzea středního Pootaví Strakonice.

00:05:30 -Pane Janoute, mlýn v Hoslovicích

00:05:31 je označen jako mlýn na svrchní vodu. Co to znamená?

00:05:37 -Znamená to, že z rybníka vlastně přitejká ta voda

00:05:39 po vantrokách na kolo seshora,

00:05:42 takže vlastně jako zesvrcha, takže na svrchní vodu.

00:05:45 Jináč teda první zmínka tady o hoslovickým mlejně

00:05:48 je z roku 1352. Vodní mlýn v Hoslovicích

00:05:51 je nejstarší dochovanej mechanickej vodní mlýn v Čechách.

00:05:57 -Pane Janoute, ukažte mi, prosím, ten první krok,

00:05:58 který je potřeba ke spuštění mlýna.

00:06:01 -Nejdřív musíme zastavit vlastně otvor, zandat otvor

00:06:04 ve vantrokovým žlabu, aby nám ta voda neutíkala okolo,

00:06:08 a pak můžeme pustit stavidlo, kde pustíme vlastně vodu na kolo.

00:06:30 -Mlýn je v současnosti zakonzervovaný,

00:06:31 takže my nemůžeme vidět samotné mletí mouky,

00:06:34 ale popište mi, prosím, jak to funguje,

00:06:37 nebo jak to tenkrát fungovalo.

00:06:39 -No tak když se přivezlo obilí do mlejna,

00:06:41 tak se po schodech vyneslo nahoru na zásyp.

00:06:44 Nahoře je potom násypka, do který se nasype obilí,

00:06:47 to se prosejpá do toho pohyblivýho šuflete pod,

00:06:49 což je takzvaný korčák.

00:06:51 Ten udává, kolik toho obilí se bude sypat mezi kameny.

00:06:54 Ty kameny jsou ukryty v tom dřevěným lubu,

00:06:56 kde vlastně spodní leží na podlaze, proto ležák,

00:06:59 vrchní se otáčí, proto běhoun.

00:07:01 Ten běhoun potom má větší oko,

00:07:03 kudy se prosejpá to obilí mezi ty kameny.

00:07:05 Odstředivou silou se to dostává z těch kamenů ven

00:07:08 do toho dřevěnýho lubu,

00:07:09 a z toho dřevěnýho lubu to jde potom tady

00:07:11 do tý skříně, co je před náma, a to je moučnice.

00:07:14 Když pustíte mlejn, tak ta moučnice sama o sobě se začne třást.

00:07:17 Nezávisle na tom se třesou ty rohy

00:07:19 s tím moučným rukávem vevnitř

00:07:21 a nezávisle na tom se třese i to žejbro,

00:07:23 to síto před tou moučnicí.

00:07:25 Záleželo na mlynáři, kterej ten rukáv si tam dal,

00:07:27 protože podle řídkosti plátna vlastně je hrubost mouky.

00:07:31 Takže čím řidší plátno, tím hrubší mouka.

00:07:33 Co se potom neproselo do moučnice,

00:07:35 vypadlo z toho pytlíku tady na to žejbro,

00:07:38 tam potom do tý truhly šel ten šrot

00:07:40 a sem vedle, do těch měřic, šly ty slupky.

00:07:43 Když potom se dodělala ta dávka, kterou chtěl ten mlynář mlít,

00:07:46 tak tady tou pákou, co je tady za váma, to jsou takzvaný housle...

00:07:49 -Tohle? -No.

00:07:51 kterejma se vlastně snížil ten běhoun k tomu ležáku,

00:07:54 takže vlastně se zmenšila mezera mezi kamenama.

00:07:56 Ten šrot z tý truhly se vynes zpátky nahoru do násypky

00:08:00 a jelo se další kolo.

00:08:01 Takhle to musel třeba čtyřikrát až pětkrát přemílat,

00:08:04 než vymlel to, co potřeboval.

00:08:06 -Jak to tenkrát chodilo?

00:08:08 Když jsem si přišel k mlynáři semlít obilí,

00:08:10 tak jak to bylo konkrétně?

00:08:12 Čekal jsem, nebo to bylo až za několik dní?

00:08:14 -Buď jste dostal hned výměnou za přinesenou pšenici nebo žito,

00:08:19 co se mlelo, anebo potom jste si to tady mohl nechat

00:08:22 a on vám to semlel třeba do druhýho dne.

00:08:26 -A cena? Nevíte, jak to bylo?

00:08:28 Byla stanovená od hmotnosti nebo od pytle?

00:08:31 -No, tak mlynář vždycky měl 1 dvanáctinu, ta byla jeho, jo,

00:08:34 no a pak se počítalo něco na rozprach,

00:08:36 a zbytek vlastně jste dostal v mouce.

00:08:57 -Dnes jsem k nám na chalupu pozvala Helenku,

00:08:59 která je milovnicí starých časů.

00:09:01 -Helenko, vy jste s sebou přivezla i tyhle nádherný zástěrky,

00:09:04 ve kterých budeme dnes vařit.

00:09:05 Mají něco společného s vaší rodinou?

00:09:08 -Ano, Terezko. Zástěrky jsem přivezla právě proto,

00:09:12 že to je vlastně dědictví po mé babičce.

00:09:15 Moje babička si je vyšívala kolem roku 1920

00:09:19 a já jsem je podědila po mé mamince,

00:09:21 a jsem strašně šťastná, že dneska je můžeme ukázat

00:09:25 vlastně tady při našem vaření.

00:09:27 -A v jakém jsou stylu? Já vidím, že každá jsou úplně jiná.

00:09:30 -Tak tahleta moje, to je černé křížkové vyšívání,

00:09:34 a tahleta tvoje, Terezko, to je Richelieu.

00:09:37 Těm zástěrám je dneska kolem 100 let

00:09:39 a jsou to skutečně originální zástěry.

00:09:42 -Tak já moc děkuju za půjčení, jsou opravdu nádherný

00:09:44 a těším se, že s nimi tedy dneska něco uvaříme.

00:09:47 A protože dnešní díl je o vodě,

00:09:49 tak budeme jistě vařit tady dneska rybku, a konkrétně kapra.

00:09:53 Já trošičku tuším, že budeme pracovat

00:09:55 s vašimi rodinnými recepty,

00:09:57 ale nejprve, než se do toho pustíme, vás poprosím říct mi,

00:10:00 co všechno tady máme dneska za ingredience,

00:10:01 se kterými budeme pracovat.

00:10:04 -Takže, vidíme kapříka, základ.

00:10:05 Máme tady sůl, pepř, papriku sladkou, pálivou, kmín, cibuli

00:10:12 a v hrnečku sádlo, kterým budeme vytírat pekáček,

00:10:16 protože tenhle kapřík se dělal na sádle.

00:10:19 -Takže se do toho pustíme?
-Takže se pustíme do vaření.

00:10:22 Tak, Terezko, já první poprosím tebe,

00:10:24 jestli bys mohla vymazat pekáček tím sádlem

00:10:27 a já mezitím nakrájím cibule.

00:10:30 -Já jsem v úvodu zmínila, že se jedná o váš rodinný recept,

00:10:33 který se tedy jmenuje kapr podle Františka.

00:10:35 Podle kterého Franty to bylo?

00:10:37 -No, podle toho našeho, podle mého dědečka.

00:10:40 Dědeček se narodil roku 1907 v jedné malé vesničce

00:10:44 a bylo to blízko rybníka.

00:10:46 No a protože moc peněz nebylo a dědeček zůstal velmi brzy,

00:10:50 ve věku 15 let, sám se svými sourozenci,

00:10:55 protože rodiče mu zemřeli,

00:10:56 tak se musel naučit vařit jednoduchá jídla.

00:10:59 A protože chtěl dopřát těm dětem i maso, tak dělal hodně ryby.

00:11:03 No a tenhle recept je právě velmi jednoduchý

00:11:06 a on měl čas třeba i zametat, uklízet

00:11:09 a pomáhat, kde bylo třeba v hospodářství, třeba i druhým,

00:11:13 aby vydělal nějaké peníze.

00:11:16 Teď tu máme ty krásné kapří podkovičky.

00:11:19 Já budu solit kapříky a tebe poprosím,

00:11:21 do toho sádla bys mohla tady z těch mističek

00:11:25 nám udělat takovou kašičku.

00:11:27 Takže dáš asi tak půl lžičky pepře, 2 lžičky sladké papriky, 1 pálivé,

00:11:33 a potom ten kmín já dám až nakonec.

00:11:36 -Takže si připravíme takovou marinádu,

00:11:38 kterou potom budeme dávat na kapra?

00:11:40 -Takovou marinádu. Ano. Takže, kapříka hezky posolíme,

00:11:43 rybičky mají sůl rády z obou stran.

00:11:48 A teď ještě taková vychytávka. My tam máme v koutku kari.

00:11:52 Ten dědeček pochopitelně v roce 1930-35 kari neměl,

00:11:59 ale zhruba od roku 1950 ho tam začal dávat a my pochopitelně taky.

00:12:05 Takže dej tam taky tak lžičku kari.

00:12:07 A zase to ještě zamíchej.

00:12:09 -Helenko, řekněte mi, při jaké příležitosti vlastně

00:12:11 dědeček toho kapra dělal?

00:12:13 -No hlavně v neděli, protože v neděli se mělo jíst maso

00:12:16 a co si budeme povídat, když nebyly korunky,

00:12:18 tak nějaký ten kapřík v rybníku se vždycky chytil.

00:12:20 Je to dělané do pekáčku

00:12:22 a ten pekáček nás nějak stmeloval potom všechny kolem toho stolu.

00:12:27 Terezko, my teď budeme tou mašlovačkou,

00:12:29 která je skutečně pravou mašlovačkou z husích brk,

00:12:33 natírat toho kapříka.

00:12:35 -I tu kůži můžu?

00:12:37 -I tu kůži. Vem to i s tou kůží, ano.

00:12:39 -Já vzpomínám, jak dědeček říkal: "A já jsem mašloval

00:12:41 a někdy jsem neměl ani tu papriku, tak jsem tam těm dětem dal

00:12:46 jenom trošku toho koření, co jsem doma měl,

00:12:49 trošku kmínu, pepře a oni to jedly taky."

00:12:53 -Helenko, a jak jste přišla ke všem těm babičkovským radám?

00:12:55 A kde se vzalo vlastně to nadšení pro staré dobré časy?

00:12:59 -Já jako malé dítě jsem byla velký astmatik,

00:13:01 a protože nejprve jsem bydlela s rodiči v domečku

00:13:04 právě s babičkou a dědečkem a tam mi bylo dobře,

00:13:07 neměla jsem tam záchvaty,

00:13:09 tak jsem tam potom zůstala do 6 let.

00:13:12 A já jsem vlastně s tou babičkou jakoby žila.

00:13:14 Ona mi vyprávěla, ona mi spoustu věcí ukazovala.

00:13:16 Já vlastně dneska, když si uvědomím,

00:13:18 stále vidím její ruce, jak krájí nudle,

00:13:21 vidím prostě, jak mi říkala: "Heluško, ty prstíčky nesmíš takhle!

00:13:24 Musíš takhle, aby sis je neuřízla."

00:13:26 A nějak to ve mně zůstalo

00:13:28 a já ty staré časy mám ráda od mládí,

00:13:31 takže dneska jsem člověk, který miluje staré věci

00:13:34 a snažím se to předávat i druhým.

00:13:37 Poslední koření, které máme. Terezko, já tě poprosím,

00:13:41 vezmi kmín a hezky nám toho kapříka okmínuj.

00:13:44 A teď nám tady v hrnečku zbylo trochu toho koření,

00:13:47 trochu toho sádla, a my do toho si můžeme dát vodu horkou,

00:13:52 rozmícháme a tím to potom, tu cibuli, podlejeme

00:13:56 a dáme to do trouby.

00:14:16 Tak Terezko, kapra máme v troubě, bude se nám péct asi půl hodiny,

00:14:20 a my si mezitím můžeme udělat jeden speciální nápoj.

00:14:25 Dřív ho naši předkové používali především pro svá osvěžení,

00:14:29 nosili si ho s sebou na pole, a my, protože se blížíme k jaru,

00:14:34 tak pouze vyměníme jejich ocet za ocet jablečný,

00:14:37 a v podstatě naučíme se,

00:14:40 jak tímhletím nápojem osvěžit tělo a třeba i trošičku ducha.

00:14:45 -Takže si vyrobíme takovou staročeskou limonádu?

00:14:46 -Ano, staročeskou limonádu.

00:14:48 Tady máme asi tak na tři čtvrtě litru vody

00:14:51 zhruba 2 kávové lžičky jablečného octa.

00:14:55 -Ano...
-A teď tady máme med.

00:14:58 Můžeme používat med,

00:15:00 pokud by někdo med neměl, může použít hnědý cukr,

00:15:04 protože hnědý zkaramelizovaný cukr působí v těle jako zásada

00:15:08 a nepřekyseluje organismus.

00:15:10 Ale my máme medíček, tak dáme medíček.

00:15:13 A já tě teď, Terezko, poprosím,

00:15:15 jestli bys nám otrhala několik lístků meduňky, některé hezké.

00:15:18 -Ta meduňka krásně voní, má takovou citrónovou vůni.

00:15:21 -Meduňka je báječná bylinka,

00:15:22 protože už v tom slově meduňka ten medíček cítíme

00:15:25 a vlastně tam cítíme i trošičku ten citrón.

00:15:29 A hlavně, meduňka uklidňuje a je velice příjemná.

00:15:33 No, a můžeme si ťuknout na zdraví!

00:15:35 -Tak na vaše, Helenko!
-A na tvoje.

00:15:39 -Hm, ono je to dobrý ale!
-Je to výborný.

00:15:42 -Takový hezky nakyslý, že jo?
-Osvěžující. Moc mi to chutná.

00:15:51 -To krásně voní!
-Báječně! A báječně to vypadá.

00:15:54 -Jak poznám, že je to hotový?

00:15:56 -Terezko, kapříček tam byl asi půl hodiny,

00:15:58 je krásně dozlatova, cibule taky, není co řešit. Můžeme servírovat.

00:16:03 -A s čím jste si ho dávali vždycky v rodině?

00:16:05 -No, tak většinou s chlebem,

00:16:07 protože ten chléb je nejpříjemnější k tomu kapru,

00:16:10 ale pokud někdo bude chtít brambor nebo bramborovou kaši, může taky.

00:16:15 -A tím chlebem se to dá nádherně potom vytřít.

00:16:16 -No jistě! Největší jedlíci, ti si potom vezmou nakonec pekáč

00:16:20 a vytřou ho tím chlebem a nezbyde nic.

00:16:29 -Jsme v Horním Borku na Benešovsku.

00:16:31 Za mnou je rybník Kubát, který patří rodině Adamů.

00:16:34 Adamovi vlastní tady ten rybník už pěknou řádku let

00:16:37 a každý rok pořádají výlov.

00:16:40 Pozvali mě, abych se na to přišel podívat.

00:16:42 Výlov probíhá tradičním způsobem, bez použití mechanizace,

00:16:45 tak, jak probíhal před 100 lety.

00:17:23 -Čau, Davide. Nazdar!
-Ahoj, Peťo! Vítám tě tady.

00:17:27 Čau! Čau!
-Dobrý den.

00:18:33 Radku, tak my jsme teďka na třídičce. -Ano.

00:18:36 -Podle čeho to třídíš?
-Hele, podle oka,

00:18:38 podle toho, jak jsou velký, jo, a podle toho, co je to za rybu.

00:18:41 -Jo. Pojďme se na to podívat teďka konkrétně.

00:18:43 -Tady vidíme bahno. SMÍCH.
-To je bahno...

00:18:46 Teďka tady máme kapry.
-Ano, to je většina.

00:18:49 -No tak ukaž, co je použitelný a co takzvaně vyhodíš.

00:18:54 -Tahle je hezká, pěkná na Vánoce, a tyhle všechny jsou na příští rok.

00:18:58 -A tahle je na příští rok řekněme?
-Ano.

00:19:01 -Co todle?
-Taky. Taky. Malý.

00:19:04 -Malý, jo?
-Malý.

00:19:06 Aby měly nad 2,5 kila, jo, většinou se snažíme.

00:19:09 -To víš, to já nepoznám. Tohle je určitě použitelnej kapr.

00:19:12 -No, použitelnej.
-Tenhleten je malej,

00:19:14 tak s tím se setkáte za rok teda.
-Ano.

00:19:18 -A zase ty největší, ty se daj tam. Tam! Tam! Tam!

00:19:22 To je malej.
-Malej...

00:19:24 Malej, ale čipernej.

00:19:26 Radku, co je tady za ryby? To je všechno kapr?

00:19:28 -Většina je kapr.
-Promiň, tenhle je velkej?

00:19:32 -No, ano, velkej. Pak máme pár amurů, tolstolobik,

00:19:37 sumec by tady měl bejt, zatím jsme ho neměli. Uvidíme.

00:19:40 Pak tady máme štiky a možná candát bude nějakej.

00:19:46 -Davide, jak hodnotíš letošní výlov?

00:19:47 Jak to dopadlo, nebo jak to vypadá? Ještě to probíhá.

00:19:50 -Vypadá to dobře. 1400 kaprů tak podle mě tam bylo,

00:19:53 tak na ten dvouhektarovej rybník to bylo podle mě výborný.

00:19:57 Nějaký dravci tam taky byli, takže podle mě se to vydařilo.

00:20:02 -A ještě mi řekni, jak se staráte celoročně o ten rybník,

00:20:04 nebo co to obnáší? Vy ty ryby nějak zakrmujete?

00:20:07 -Jo, tak průběžně vlastně celej rok

00:20:09 se to musí zakrmovat pšenicí a sem tam nějakej ječmen.

00:20:13 -A co tě na tom baví nebo proč děláš tuhle práci?

00:20:18 Vypadá to dost pracně, nebo aspoň pro mě to bylo těžký.

00:20:21 Bylo vidět, že podle zkušených rybářů jsem amatér.

00:20:24 -Jo, tohle je pracný,

00:20:25 ale pak to člověk dělá, že to je vlastně takový rodinný.

00:20:28 -Že to má rád?

00:20:30 -Jo, máme to rádi, že prostě se sejdeme jednou za rok.

00:20:32 Vlastně i ty lidi, který prostě nevidíš přes rok,

00:20:34 tak se sejdeme na výlov.
-To je pravda. To já musím říct,

00:20:36 že to je velká společenská událost tady v Horním Borku.

00:20:39 -Někdo to dělá jako veliký,

00:20:41 ale my to děláme takový to rodinný a přátelský spíš.

00:20:44 Ty lidi, který pozveme, tak řeknem ať přijdou na výlov,

00:20:47 potom posedíme, pokecáme.

00:20:49 -Tak díky moc! Měj se hezky a ať se daří. Ahoj!

00:20:52 -Tobě taky! -Ahoj! Čau!
-Ahoj! Ahoj!

00:20:59 *Péče o domácí a hospodářská zvířata je téma,

00:21:02 které v pořadu o dovednostech našich předků nemůže chybět.

00:21:06 Veterinářka Adriána Szemánová

00:21:08 léčí své zvířecí pacienty moderními metodami.

00:21:11 Ve starých veterinárních učebnicích ale také hledá rady a postupy,

00:21:15 které se kdysi běžně využívaly.*

00:21:18 -Je třeba králíčky nějak speciálně připravovat na zimu?

00:21:20 Třeba zateplit kotec?

00:21:22 -Určitě. Pokud se takový kotec, taková králíkárna,

00:21:25 vyskytuje někde samostatně v prostoru,

00:21:27 tak je potřeba, pokud hrozí nějaké větší mrazy,

00:21:29 tak obestavět ji baly slámy nebo sena,

00:21:33 které vlastně fungujou pak jako tepelná izolace.

00:21:36 Pokud je to někde, jako tady, u nějaké zdi,

00:21:39 tak není potřeba těchto opatření.

00:21:41 Důležité je, hlavně aby nebyli někde v průvanu

00:21:44 a aby králíkárna byla hlavně vzdušná, dobře větratelná,

00:21:47 aby tam nedocházelo k zapařování

00:21:49 a nekondenzovala se voda na tom dřevě

00:21:52 a aby měli dostatek světla.

00:21:55 -Takže zimy se ušáci obávat nemusí.

00:21:57 Možná je to i pro ně lepší, než léto, že jo?

00:21:59 -Určitě. Králíci jsou hodně odolný

00:22:02 a lépe snášej chladnější a mrazivější počasí,

00:22:05 než léta, kde může dojít k zapaření,

00:22:06 k úžehům a k úpalům vlastně.

00:22:09 -A co se týče jídla, je třeba jim nějak přilepšit,

00:22:11 něco přidávat přes zimu?

00:22:13 -Oproti letnímu krmení by tam měla být změna.

00:22:15 Hlavně podávat kvalitní luční seno,

00:22:18 k tomu nějakou vojtěšku nebo jetel.

00:22:20 Taky je dobré přidávat nějaké ty okopaniny,

00:22:22 jako mrkev, řepu, vařené brambory,

00:22:24 popřípadě zeleninu anebo ovoce z domácnosti,

00:22:28 nějaké to jablíčko, zelenou nať.

00:22:30 Co se týče jádra samozřejmě, tak přidávat pšenici,

00:22:35 ječmen, oves klidně, a na zimu na ten výborný kožíšek

00:22:39 a taky na imunitní systém je supr přidávat

00:22:42 nějaké to lněné semínko, konopné semínko, slunečnici.

00:22:46 Samozřejmě nezapomínat do směsi míchat i minerální soli

00:22:50 a vlastně tyhlety minerální látky.

00:22:53 -Znáte nějakou babičkovskou radu, která se třeba traduje,

00:22:56 že je dobrý na zimu na to králíčky připravit?

00:22:59 -Výborné na zažívání, na lepší střevní systém,

00:23:01 je přidávat kávovou lžičku jablečného octu na litr vody,

00:23:06 a to klidně každý den, do toho pití.

00:23:15 Máme tady Marušku, českou bílou kozu, naše domácí plemeno.

00:23:19 Jak taková kozička zvládne zimu?

00:23:21 -Výborně, protože tohle je plemeno vyšlechtěné tady,

00:23:23 pro naše podmínky vlastně.

00:23:25 Snáší moc dobře chlad i mráz.

00:23:28 Hůř to snáší teda samozřejmě v létě, ale je odolná.

00:23:31 Je to hodně nenáročné plemeno, takže zvládne to určitě dobře.

00:23:35 -Já vidím, že má úplně takovej krásně hustej kožíšek.

00:23:38 Zvládla by třeba i celoročně být pod širým nebem?

00:23:40 -Určitě by zvládla,

00:23:42 ale je to lepší dělat podle tradic našich babiček,

00:23:44 kde vlastně celoročně ne venku,

00:23:46 ale přes den venku a na noc do stáje zavřít.

00:23:49 Tak, jak je to tady, je to ideální.

00:23:51 -A když by třeba byla kozička v očekávání?

00:23:53 Protože jestli se nepletu,

00:23:54 tak většinou leden, únor se rodí kůzlátka,

00:23:57 je třeba nějak upravit třeba stravu?

00:24:00 -Určitě by se mělo krmit hlavně kvalitní luční seno.

00:24:03 Může se k tomu přidávat, ale opatrně,

00:24:05 nějaká ta řepa, nějaká ta mrkev, ty okopaniny, ale opatrně,

00:24:10 aby nenastaly zažívací problémy, průjmy.

00:24:13 Dobré je dělat je podle receptů našich babiček opět.

00:24:17 Ony dávaly vlastně pár dnů před porodem

00:24:19 nápoj z lněných pokrutin

00:24:22 a taky po porodu dávaly nápoj z otrub a z lněných pokrutin

00:24:26 a k tomu dávaly kvalitní luční seno

00:24:28 a až po týdnu přecházely pak na normální krmení,

00:24:30 kde vlastně už bylo i jádro,

00:24:33 jako pšenice, oves, ječmen nebo nějaký ten šrot obilný.

00:24:37 -Z jakého důvodu právě len?

00:24:39 Len je výborný právě na to trávení,

00:24:41 aby nenastaly nějaké komplikace,

00:24:42 co se týče nadýmání, co se týče průjmu.

00:24:44 To by nebylo právě vyhovující ke konci gravidity,

00:24:47 a taky pak v době té laktace na začátku.

00:24:50 -Je třeba přidávat něco do vody?

00:24:52 -Do vody ani ne, ale určitě přidávat sůl.

00:24:56 Na tu kozu by to mělo být kolem 5 gramů soli na den,

00:24:59 popřípadě nějaký ten minerální liz dávat,

00:25:02 jak má tady tahleta Maruška.

00:25:05 A co se týče vody, tak v zimě dbát na to,

00:25:07 aby to nezamrzalo v těch napáječkách.

00:25:09 Určitě pokud jsou napáječky, kde to zamrzne,

00:25:11 tak radši častěji donést tu vlažnou vodu a měnit to prostě.

00:25:20 *Domácí vajíčka patřila odedávna mezi základní a kvalitní potraviny.

00:25:25 Příště si řekneme, co potřebují slepice ke spokojenému životu,

00:25:28 jak uchovat vajíčka čerstvá

00:25:31 a jak si uvařit léčivý slepičí vývar podle našich babiček.*

00:25:35 Skryté titulky: Vlasta Malíková Česká televize 2017