10. března 2012

Vydáme se po stopách Josefy Slánské, manželky Rudolfa Slánského, která po procesech v padesátých letech strávila nuceně několik let života se svými dětmi v obci Razová na Bruntálsku. Komunistkou byla tělem i duší, přestože jí soudruzi v Rusku unesli dceru a pak zničili ji i jejího muže. Ostatně on sám byl obětí mašinérie, kterou uvedl do provozu. Dramatik Tomáš Vůjtek napsal na základě její vzpomínkové knihy Zpráva o mém muži divadelní hru. Pod názvem S nadějí i bez ní ji uvádí Komorní scéna Aréna v režii Ivana Krejčího. Není zde humor, který by měl diváka primárně rozesmát, ale humor, který ubližuje a zároveň je to způsob vypořádání se s minulostí.

Herečka, pro niž je charakteristický spíše expresívní způsob hereckého výrazu, tentokrát s velkou kázní a uměřeností dokázala postihnout složitý vnitřní problém postavy v roli paní Snelgravové v inscenaci Blecha. Drama se rozvíjí jako sled výrazných scén a nečekaných zvratů, které nedají divákovi vydechnout. Divadelní kritiky, kteří jezdí na festival Ostravar, nadchla tak, že se z nadšení stala měsíc po premiéře nominace. I když je představení týmová práce, nominaci na cenu Thálie 2011 dostala jen Alena Sasínová-Polarczyk.

Kolik sluncí je třeba, abychom byli šťastní? Příběh rodiny a jejích přátel z menšího města vypráví o touze proměnit svůj život k lepšímu, ale také o tom, jak často jsou děti ovlivňovány přešlapy svých rodičů. Filmový režisér Bohdan Sláma do rodného města Opavy přivezl svůj poslední celovečerní film. Je to už tradice, že každý ze svých filmů před uvedením na plátnech kin přiveze ukázat opavským filmovým fanouškům. V hledišti usedne rodina, přátelé, bývalí spolužáci a učitelé. Nálada je stejně slavnostní jako u oficiálních premiér, možná více bujará a ještě před projekcí dojde na veselé historky z natáčení.

Nenechte si ujít prohlídku Registratury z Občanské záložny ve Vsetíně, vystavovanou v Muzeu regionu Valašsko.