2. dubna 2011

Divadlo ANIČKA A LETADÝLKO vychází z autorské divadelní tvorby a často využívá možností a nemožnosti divadla jednoho herce. Spojuje prvky kabaretu, loutkového a předmětového divadla. Hledá hranice mezi vtipem a trapasem, míchá divadelní žánry a dešťové kapky s blátíčkem. U jeho zrodu stála v roce 2003 Anička Duchaňová. Důležitou součástí každé inscenace, kterou Divadlo Anička a letadýlko realizuje, je hudba. Duchaňová s oblibou hraje na saxofon, housle a zpívá. Představení pro děti (například cyklus představení Teta husa na neděli probíhající v Divadle Husa na provázku) oceňují i dospělí se smyslem pro dětské sny a humor.

Martin Zálešák, malíř brněnské výtvarné scény, ve svých obrazech netradičním způsobem ztvárňuje zátiší suchých trav, plodů, ovoce i zeleniny, a to iluzorní, staromistrovskou technikou. Divákům tak předkládá zcela nevšední, fascinující pohled na přírodu. V jeho pojetí není banální ani bramborová nať či rajčata.

Nakladatelství Větrné mlýny se kromě vydávání divadelní literatury (edice "Dramatické texty", RozRazil - Současná česká hra, Repertoár, Čas/Akce/Prostor) a domácí i překladové prózy a poezie pustilo i na pole časopisecké. Od roku 2005 vydává kulturní měsíčník RozRazil a ve spolupráci se studenty Masarykovy univerzity v Brně provozuje divadelní server RozRazil online. O jeho kvalitách s Radimem Kopáčem.

Overgroundový časopisu Živel působil od svého založení v roce 1995 na české scéně jako zjevení. Experimentální grafický design, neobvyklá vizionářská témata, velká jména, přirozeně působící rozhovory a velmi osobní recenze dělají z časopisu i po 16 letech stále neobvyklý zážitek. Poslední číslo Živel 32 představí rozsáhlou sondu do pražské a brněnské nezávislé elektronické scény. O té brněnské jsme si povídali nejen s redaktorem L. Pavlovičem.