Buďte v obraze: přehled kulturního dění na Moravě – Portrét: malíř Pavel Preisner – Reportáž: Čankišou v Pákistánu – Nenechte si ujít: Hra o Janáčkovi – Kritická židle: Radek Horáček, Dům umění města Brna – Rozhovor: Jindřich Štreit
00:00:31 Poslední letošní Kultura z Brna
00:00:33 přináší rozhovor s fotografem Jindřichem Štreitem,
00:00:36 představíme premiéru Kunderovy Hry o Janáčkovi,
00:00:39 členové skupiny Čankišou se podělí o zážitky zpákistánského festivalu.
00:00:51 Proč jsme zvolili Hru o Janáčkovi? Je to samozřejmě z mnoha důvodů.
00:00:55 Ten první je její zajímavý, netradiční tvar.
00:01:00 Je to vlastně taková disputace dramaturga a dramatika,
00:01:03 kteří se přou, jestli lze vůbec napsat hru o Janáčkovi.
00:01:07 O osobnosti, o které toho víme příliš mnoho na to,
00:01:10 aby se to dalo vtěsnat do jednoho večera.
00:01:13 To není hra v pravém slova smyslu,
00:01:15 to je skutečně hra ve smyslu hravosti, ne hra ve smyslu dramatu.
00:01:19 Ale ta otevřená struktura,
00:01:20 ta struktura, která se neustále zpochybňuje
00:01:22 a která se neustále poopravuje, vrací, relativizuje-
00:01:27 to mi přijde velmi sympatické- ta otevřenost.
00:01:32 HRA
00:01:34 A nebo naopak- vše postavíme na této hudbě,
00:01:36 která se bude nepřetržitě linout!
00:01:38 Zatímco skladatel bude chodit parkem.
00:01:40 Strýc, který se jmenoval jako já,
00:01:42 tak byl vlastně posledním Janáčkovým tajemníkem.
00:01:47 A jeho syn Milan napsal takový malý soubor janáčkovských statí.
00:01:54 No a já, jako třetí, už jsem také na řadě.
00:01:58 Je to text, který byl napsán v roce 1972.
00:02:02 Ale ta podoba byla úplně jiná,
00:02:04 byl to text určený pro televizní zpracování.
00:02:06 Tehdejší ČST to ale vůbec nemohla uvést
00:02:08 kvůli scéně se Zdeňkem Nejedlým,
00:02:11 který byl v té době ještě neotřesitelnou autoritou.
00:02:14 To znamená, že text se dostal k ledu,
00:02:17 šáhlo po něm ještě amatérské divadlo- Divadlo X,
00:02:20 ale to se nepovedlo zrealizovat.
00:02:22 A konečná realizace proběhla v rozhlase v devadesátých letech
00:02:26 a teď, konečně, se dostává na jeviště.
00:02:30 HRA
00:02:40 Je jasné, že ten text není popisný, není realistický, není lineární,
00:02:43 a bylo třeba pracovat s nějakou zkratkou, s nějakým náznakem.
00:02:48 A vlastně je tam ještě složitá věc, že se velmi ostře střídají žánry.
00:02:53 Najednou je tam kabaretní číslo, najednou je tam lyrická pasáž.
00:02:56 Ve střídání poloh je to také náročné,
00:02:58 jak pro herce, tak samozřejmě pro diváky a vnímání.
00:03:03 HRA
00:03:10 Především mne zaujala hudba,
00:03:13 která mne fascinovala už od dávných dob.
00:03:17 Potom jsem přihlížel s napětím osudu díla,
00:03:20 který není nejjednodušší.
00:03:24 Posléze, když jsem začal psát tu hru,
00:03:26 tak jsem se samozřejmě taky zabořil do všech osobních záležitostí.
00:03:30 Velkým pomocníkem mi byl Miloš Štědroň, který mne tehdy,
00:03:34 v tom dávném věku, dokonce umožnil přístup
00:03:39 ke korespondenci tehdy dosud nevydané.
00:03:46 HRA
00:03:53 V samotném textu jsou hudební ukázky přesně doporučeny,
00:03:57 které se mají použít. Nicméně, my jsme se od toho odklonili,
00:04:01 neboť jsme si jako odborného konzultanta i pro hudební výběr
00:04:04 vybrali pana Miloše Štědroně, který vlastně do toho přinesl
00:04:08 svoji představu o hudební koncepci inscenace.
00:04:12 HRA
00:04:14 Musím říct, že pan Ludvík Kundera byl velmi velkorysý,
00:04:18 protože nám vlastně dal volnou ruku a byl tedy na jedné zkoušce.
00:04:23 Byl takový velmi potěšený tím, jak to herci četli.
00:04:28 Ale víceméně ty další úpravy už vycházejí
00:04:31 z naší spolupráce Dorou Viceníkovou.
00:04:34 HRA
00:04:43 Naším cílem není pojmenovat, kdo byl Janáček. Vůbec ne.
00:04:47 Od toho je řada monografií.
00:04:49 Ani to není prostor pro ukázání veškeré jeho hudby.
00:04:53 Je to spíše takový hravý netradiční pohled na Janáčka.
00:04:59 HRA
00:05:00 Že svět to opovrhuje a opomíjí nebo dokonce zavrhuje a zesměšňuje.
00:05:07 Inscenování této hry v tomto prostoru je výjimečné tím,
00:05:11 že Janáček sám se procházel zde po Zelném trhu, kolem Reduty,
00:05:14 kde zaznamenával nápěvky trhovkyň a dalších.
00:05:18 Potom také Ludvík Kundera, autor,
00:05:21 letos oslavil významné 85. životní jubileum.
00:05:24 Proto jsme ho chtěli tímto také připomenout a vzdát mu hold,
00:05:30 neboť on sám byl spjatý s tvorbou tohoto divadla v 60. a 70. letech.
00:05:38 HRA
00:05:46 Já jsem fotografoval vesnici trochu jiným způsobem než jiní fotografové
00:05:51 kteří na tu vesnici přijeli
00:05:54 a byli jí okouzleni jako romantickým místem,
00:05:58 protože já jsem celý život žil na vesnici,
00:06:00 takže jsem ji viděl realistickýma očima.
00:06:04 A vlastně to, co se v tom mikrosvětě vesnice odehrávalo,
00:06:07 se vlastně odehrávalo v celé republice.
00:06:10 A tam to bylo ještě paradoxnější a ironičtější,
00:06:16 protože vlastně na té malé ploše se všechno objeví daleko výrazněji
00:06:23 a s takovou větší ironií.
00:06:29 Samozřejmě, že když jsem fotografoval různé politické věci,
00:06:34 tak jsem měl mrazení v zádech.
00:06:38 A vždycky, když jsem měl to mrazení v zádech
00:06:40 tak za tu fotografii jsem vždy potom byl bitý.
00:06:44 A mohu říct, že to, co jsem prožil třeba ve vězení,
00:06:47 to jsou neuvěřitelné zážitky. Je to velmi těžké to říkat-
00:06:52 ale jsem rád, že jsem to prožil,
00:06:54 protože mne to obohatilo o různé jiné dimenze toho života,
00:07:00 a já jsem se potom po revoluci
00:07:03 mnohokrát vrátil do vězení jako fotograf.
00:07:11 V každé umělecké činnosti je vlastně člověk pořád sám.
00:07:17 Musí reagovat na to, co prožívá
00:07:20 a zároveň se pokusit o jakési zobecnění toho problému,
00:07:25 který chce vyjádřit.
00:07:28 To osamění je vlastně někdy pozitivní,
00:07:32 protože člověku ukáže tu dimenzi ve světle toho jiného života.
00:07:47 Empatie a nadhled jsou dvě věci,
00:07:51 se kterými se neustále potýkám ve fotografické práci,
00:07:56 protože vy se musíte vcítit do těch lidí,
00:07:59 ale na druhé straně musíte být nad tím.
00:08:02 Abyste to mohla citově zvládnout, protože pokud se do toho ponoříte,
00:08:08 tak už nejste schopna fotografovat.
00:08:15 Já si myslím, že se mění prostředí a mění se lidé a mění se ty situace
00:08:21 Ale ten fotograf pořád zůstává.
00:08:25 Pořád fotografuji s tím stejným pocitem, s tím stejným záběrem.
00:08:34 Já jsem fotograf, který fotografuje ten každodenní život.
00:08:37 To je to, co mne zajímá.
00:08:39 Protože ten každodenní život, to je to věčné.
00:08:42 Ty události, to jsou události jenom krátkého okamžiku.
00:08:46 Ale to, co zůstává, je vlastně ten obyčejný život.
00:08:56 PÍSEŇ
00:08:58 Pondělí, úterý, středa. Po čtvrtku zas pátek.
00:09:06 Klavírista a skladatel Jiří Bulis by se letos dožil šedesáti let.
00:09:11 Během života spolupracoval s malými scénami
00:09:13 jako bylo například chomutovské divadlo V podloubí,
00:09:16 Činoherní klub Praha, divadlo Na provázku a především Ha- divadlo.
00:09:22 Kromě hudby pro divadlo, televizi a film,
00:09:24 psal a u klavíru zpíval písně, popěvky a šansony na texty vlastní,
00:09:29 ale světových a našich básníků
00:09:32 jako třeba Sergeje Jesenina nebo Jana Vodňanského.
00:09:35 Nahrávky roztroušené po archívech, studiích a bytech
00:09:38 se podařilo zachránit a souborně vydat na dvojalbu Věci.
00:09:43 Shrnuje tak tvorbu člověka,
00:09:44 který se za svého života vydání vlastního alba nedočkal.
00:09:55 Tady jsme na konci 50. let,
00:09:58 ve škole bylo všechno naprosto přísně zaměřené
00:10:02 na ten socialistický realismus. A to byly naše reakce na to,
00:10:07 co se oficiálně propagovalo a my jsme žili v jakési schizofrenii,
00:10:12 kdy ve škole člověk odváděl kontingent a tady něco vyvíjel
00:10:17 a setkával se vlastně poprvé s moderním výtvarným uměním.
00:10:22 To nás dovedlo později k tomu,
00:10:25 že jsme opustili to zobrazující umění na nějakou dobu
00:10:30 a začali jsme s abstrakcí, ten český informel.
00:10:36 Pak následovala emigrace do Švédska, to byl velký šok,
00:10:41 já jsem se hledal a byly tam politické náznaky, v těch obrazech-
00:10:49 jako pomník cenzuře a reakce na Palacha atd., ale i volné věci
00:10:57 a už to potom byla ta figura.
00:11:01 Takže jsem takovým způsobem došel až k realistickému pohledu,
00:11:07 kde mi do práce vstoupily krajiny. Když to tak vezmu,
00:11:13 tak nyní se na tentýž svět dívám jakoby zvenčí, ale s vědomím toho,
00:11:19 co je uvnitř. To znamená, že se jaksi uzavírá takový kruh,
00:11:24 kde ty moje současné věci by vůbec nebyly možný,
00:11:29 nebýt té abstrakce v začátcích šedesátých let.
00:11:39 Byl to festival,
00:11:44 který se jmenuje World Performing and Visual Arts Festival.
00:11:48 A letos to byl 20. ročník,
00:11:50 který se koná v druhém největším městě v Pakistánu,
00:11:52 což je Lahore, je to kousek od indických hranic.
00:11:56 Je to multižánrový festival, takže tam je vlastně muzika,
00:11:59 divadlo, včetně loutkového divadla a tance.
00:12:02 Letos tam poprvé byly i filmy.
00:12:07 To zemětřesení bylo odtud dost daleko.
00:12:09 Takže to město tím postižené nebylo nijak.
00:12:12 Ale každý z těch zúčastněných
00:12:14 měl nějakou vzdálenou větev rodiny tím zemětřesením postiženou.
00:12:19 Oni řekli, že tam mají celkem často živelný pohromy
00:12:22 a nebo nějaké epidemie nebo jaderné zkoušky
00:12:25 a jaderný konflikt mezi Indií a Pákistánem,
00:12:28 a kdyby na to brali ohled, tak se neuskuteční vůbec žádnej festival.
00:12:34 Pákistánská hudba je celkem známá i v Evropě
00:12:38 a je třeba hlavně známá z Anglie, protože tam je hodně přistěhovalců,
00:12:42 spousta kapel, které vlastně staví na těch pákistánských základech-
00:12:46 Fun- da- mental, Asian Dub Foundation,
00:12:49 třeba Peter Gabriel dlouhé roky dělal Nusratem Fateh Ali Khanem,
00:12:53 ten je taky Pákistánec, takže pro nás ta muzika není neznámá,
00:12:56 protože ona v Evropě je a je jí hodně.
00:12:59 Ovšem tam jsme se dostali opravdu k těm kořenům.
00:13:03 První co bylo, tak byl takový hodně civilizační šok.
00:13:05 Protože jsme byli v orientu poprvé
00:13:07 a zrovna ve městě, který má 16 miliónů lidí.
00:13:10 Lahore je celkem velký, moderní město, je to strašnej chaos
00:13:14 strašnej zmatek, ale kterej, mimochodem, měl nějakej řád.
00:13:21 Ono nás to ovlivnilo hlavně energeticky.
00:13:24 A určitě i to, co jsme tam slyšeli a viděli.
00:13:27 My jsme vlastně měli možnost spolupracovat s Sainem Zahoorem.
00:13:30 - Což je...
- Ne, on je jakoby takový bard.
00:13:36 Ta hudba je stará stovky let
00:13:41 a protože v té době lidé neuměli ani číst, ani psát,
00:13:45 tak hudba byla jednou z mála možností,
00:13:48 jak si mezi sebou předávat nějaké duchovní poselství.
00:13:52 A ten pán, Sain Zahoor,
00:13:54 dodnes to duchovní poselství v hudbě, v textech nese a přináší.
00:13:59 A lidi, když to poslouchají, tak na něj dost živě reagují.
00:14:02 Kromě toho, že je uznávaný jako muzikant,
00:14:05 tak je něco jako takový guru.
00:14:14 Z té kapely Saina Zahoora vlastně neuměl nikdo anglicky,
00:14:17 oni uměli jenom urdu,
00:14:19 takže byla s němi hrozně těžká komunikace.
00:14:23 Nakonec jsme skončili tak, že jsme měli velký papír
00:14:24 a malovali si to obrázkama.
00:14:27 A pro mne to mělo ten obrovský přínos v tom,
00:14:29 že jsme museli zůstat opravdu u těch kořenů
00:14:33 té pákistánské tisícileté tradice
00:14:35 a opravdu z toho člověka šla neuvěřitelná energie.
00:14:39 Oni, konec konců jako všichni Asiaté,
00:14:41 jsou strašně cílevědomí a dokáží ten svůj talent
00:14:45 naplnit celoživotním úsilím.
00:14:48 Takže on je geniální muzikant, nad něj fakt není.
00:14:53 A ta hudební úroveň těch muzikantů
00:14:55 byla daleko větší, než je u nás běžné.
00:15:02 Všechny ty kapely byly asi tak našeho formátu, řekl bych.
00:15:05 To znamená s nějakým omezeným rádiem působení.(smích)
00:15:11 Bylo tam nějaké flamengo hodně dobré,
00:15:14 byla tam francouzská kapela, ti byli také velmi dobří.
00:15:18 Nebyly tam vyloženě nějaké esa, nebyla tam žádná hvězda,
00:15:23 ale o to ten festival byl vlastně příjemnější.
00:15:25 A hlavně tam byl ten kontakt s pákistánskými muzikanty,
00:15:29 a tam tedy byly pákistánské špičky.
00:15:37 My jsme se díky tomu dostali k nějaké logice té jejich hudby,
00:15:42 že jsme viděli, jak oni to staví. Jakým způsobem tu hudbu tvoří atd.
00:15:45 Což si myslím,že to je k nezaplacení, ta zkušenost.
00:16:07 Film Ginger a Fred natočil v roce 1985 Frederico Fellini,
00:16:12 takže správná odpověď byla za b).
00:16:21 Dnešní otázka zní:
00:16:34 Za správné odpovědi můžete získat tyto ceny:
00:16:45 Pište na známé adresy:
00:17:10 Skryté titulky: Martin Koubek
00:17:16 .
Buďte v obraze: přehled kulturního dění na Moravě – Portrét: malíř Pavel Preisner – Reportáž: Čankišou v Pákistánu – Nenechte si ujít: Hra o Janáčkovi – Kritická židle: Radek Horáček, Dům umění města Brna – Rozhovor: Jindřich Štreit
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 3
