Buďte v obraze: přehled kulturního dění na Moravě – Portrét: malíř Pavel Preisner – Reportáž: Čankišou v Pákistánu – Nenechte si ujít: Hra o Janáčkovi – Kritická židle: Radek Horáček, Dům umění města Brna – Rozhovor: Jindřich Štreit
00:00:31Poslední letošní Kultura z Brna
00:00:33přináší rozhovor s fotografem Jindřichem Štreitem,
00:00:36představíme premiéru Kunderovy Hry o Janáčkovi,
00:00:39členové skupiny Čankišou se podělí o zážitky zpákistánského festivalu.
00:00:51Proč jsme zvolili Hru o Janáčkovi? Je to samozřejmě z mnoha důvodů.
00:00:55Ten první je její zajímavý, netradiční tvar.
00:01:00Je to vlastně taková disputace dramaturga a dramatika,
00:01:03kteří se přou, jestli lze vůbec napsat hru o Janáčkovi.
00:01:07O osobnosti, o které toho víme příliš mnoho na to,
00:01:10aby se to dalo vtěsnat do jednoho večera.
00:01:13To není hra v pravém slova smyslu,
00:01:15to je skutečně hra ve smyslu hravosti, ne hra ve smyslu dramatu.
00:01:19Ale ta otevřená struktura,
00:01:20ta struktura, která se neustále zpochybňuje
00:01:22a která se neustále poopravuje, vrací, relativizuje-
00:01:27to mi přijde velmi sympatické- ta otevřenost.
00:01:32HRA
00:01:34A nebo naopak- vše postavíme na této hudbě,
00:01:36která se bude nepřetržitě linout!
00:01:38Zatímco skladatel bude chodit parkem.
00:01:40Strýc, který se jmenoval jako já,
00:01:42tak byl vlastně posledním Janáčkovým tajemníkem.
00:01:47A jeho syn Milan napsal takový malý soubor janáčkovských statí.
00:01:54No a já, jako třetí, už jsem také na řadě.
00:01:58Je to text, který byl napsán v roce 1972.
00:02:02Ale ta podoba byla úplně jiná,
00:02:04byl to text určený pro televizní zpracování.
00:02:06Tehdejší ČST to ale vůbec nemohla uvést
00:02:08kvůli scéně se Zdeňkem Nejedlým,
00:02:11který byl v té době ještě neotřesitelnou autoritou.
00:02:14To znamená, že text se dostal k ledu,
00:02:17šáhlo po něm ještě amatérské divadlo- Divadlo X,
00:02:20ale to se nepovedlo zrealizovat.
00:02:22A konečná realizace proběhla v rozhlase v devadesátých letech
00:02:26a teď, konečně, se dostává na jeviště.
00:02:30HRA
00:02:40Je jasné, že ten text není popisný, není realistický, není lineární,
00:02:43a bylo třeba pracovat s nějakou zkratkou, s nějakým náznakem.
00:02:48A vlastně je tam ještě složitá věc, že se velmi ostře střídají žánry.
00:02:53Najednou je tam kabaretní číslo, najednou je tam lyrická pasáž.
00:02:56Ve střídání poloh je to také náročné,
00:02:58jak pro herce, tak samozřejmě pro diváky a vnímání.
00:03:03HRA
00:03:10Především mne zaujala hudba,
00:03:13která mne fascinovala už od dávných dob.
00:03:17Potom jsem přihlížel s napětím osudu díla,
00:03:20který není nejjednodušší.
00:03:24Posléze, když jsem začal psát tu hru,
00:03:26tak jsem se samozřejmě taky zabořil do všech osobních záležitostí.
00:03:30Velkým pomocníkem mi byl Miloš Štědroň, který mne tehdy,
00:03:34v tom dávném věku, dokonce umožnil přístup
00:03:39ke korespondenci tehdy dosud nevydané.
00:03:46HRA
00:03:53V samotném textu jsou hudební ukázky přesně doporučeny,
00:03:57které se mají použít. Nicméně, my jsme se od toho odklonili,
00:04:01neboť jsme si jako odborného konzultanta i pro hudební výběr
00:04:04vybrali pana Miloše Štědroně, který vlastně do toho přinesl
00:04:08svoji představu o hudební koncepci inscenace.
00:04:12HRA
00:04:14Musím říct, že pan Ludvík Kundera byl velmi velkorysý,
00:04:18protože nám vlastně dal volnou ruku a byl tedy na jedné zkoušce.
00:04:23Byl takový velmi potěšený tím, jak to herci četli.
00:04:28Ale víceméně ty další úpravy už vycházejí
00:04:31z naší spolupráce Dorou Viceníkovou.
00:04:34HRA
00:04:43Naším cílem není pojmenovat, kdo byl Janáček. Vůbec ne.
00:04:47Od toho je řada monografií.
00:04:49Ani to není prostor pro ukázání veškeré jeho hudby.
00:04:53Je to spíše takový hravý netradiční pohled na Janáčka.
00:04:59HRA
00:05:00Že svět to opovrhuje a opomíjí nebo dokonce zavrhuje a zesměšňuje.
00:05:07Inscenování této hry v tomto prostoru je výjimečné tím,
00:05:11že Janáček sám se procházel zde po Zelném trhu, kolem Reduty,
00:05:14kde zaznamenával nápěvky trhovkyň a dalších.
00:05:18Potom také Ludvík Kundera, autor,
00:05:21letos oslavil významné 85. životní jubileum.
00:05:24Proto jsme ho chtěli tímto také připomenout a vzdát mu hold,
00:05:30neboť on sám byl spjatý s tvorbou tohoto divadla v 60. a 70. letech.
00:05:38HRA
00:05:46Já jsem fotografoval vesnici trochu jiným způsobem než jiní fotografové
00:05:51kteří na tu vesnici přijeli
00:05:54a byli jí okouzleni jako romantickým místem,
00:05:58protože já jsem celý život žil na vesnici,
00:06:00takže jsem ji viděl realistickýma očima.
00:06:04A vlastně to, co se v tom mikrosvětě vesnice odehrávalo,
00:06:07se vlastně odehrávalo v celé republice.
00:06:10A tam to bylo ještě paradoxnější a ironičtější,
00:06:16protože vlastně na té malé ploše se všechno objeví daleko výrazněji
00:06:23a s takovou větší ironií.
00:06:29Samozřejmě, že když jsem fotografoval různé politické věci,
00:06:34tak jsem měl mrazení v zádech.
00:06:38A vždycky, když jsem měl to mrazení v zádech
00:06:40tak za tu fotografii jsem vždy potom byl bitý.
00:06:44A mohu říct, že to, co jsem prožil třeba ve vězení,
00:06:47to jsou neuvěřitelné zážitky. Je to velmi těžké to říkat-
00:06:52ale jsem rád, že jsem to prožil,
00:06:54protože mne to obohatilo o různé jiné dimenze toho života,
00:07:00a já jsem se potom po revoluci
00:07:03mnohokrát vrátil do vězení jako fotograf.
00:07:11V každé umělecké činnosti je vlastně člověk pořád sám.
00:07:17Musí reagovat na to, co prožívá
00:07:20a zároveň se pokusit o jakési zobecnění toho problému,
00:07:25který chce vyjádřit.
00:07:28To osamění je vlastně někdy pozitivní,
00:07:32protože člověku ukáže tu dimenzi ve světle toho jiného života.
00:07:47Empatie a nadhled jsou dvě věci,
00:07:51se kterými se neustále potýkám ve fotografické práci,
00:07:56protože vy se musíte vcítit do těch lidí,
00:07:59ale na druhé straně musíte být nad tím.
00:08:02Abyste to mohla citově zvládnout, protože pokud se do toho ponoříte,
00:08:08tak už nejste schopna fotografovat.
00:08:15Já si myslím, že se mění prostředí a mění se lidé a mění se ty situace
00:08:21Ale ten fotograf pořád zůstává.
00:08:25Pořád fotografuji s tím stejným pocitem, s tím stejným záběrem.
00:08:34Já jsem fotograf, který fotografuje ten každodenní život.
00:08:37To je to, co mne zajímá.
00:08:39Protože ten každodenní život, to je to věčné.
00:08:42Ty události, to jsou události jenom krátkého okamžiku.
00:08:46Ale to, co zůstává, je vlastně ten obyčejný život.
00:08:56PÍSEŇ
00:08:58Pondělí, úterý, středa. Po čtvrtku zas pátek.
00:09:06Klavírista a skladatel Jiří Bulis by se letos dožil šedesáti let.
00:09:11Během života spolupracoval s malými scénami
00:09:13jako bylo například chomutovské divadlo V podloubí,
00:09:16Činoherní klub Praha, divadlo Na provázku a především Ha- divadlo.
00:09:22Kromě hudby pro divadlo, televizi a film,
00:09:24psal a u klavíru zpíval písně, popěvky a šansony na texty vlastní,
00:09:29ale světových a našich básníků
00:09:32jako třeba Sergeje Jesenina nebo Jana Vodňanského.
00:09:35Nahrávky roztroušené po archívech, studiích a bytech
00:09:38se podařilo zachránit a souborně vydat na dvojalbu Věci.
00:09:43Shrnuje tak tvorbu člověka,
00:09:44který se za svého života vydání vlastního alba nedočkal.
00:09:55Tady jsme na konci 50. let,
00:09:58ve škole bylo všechno naprosto přísně zaměřené
00:10:02na ten socialistický realismus. A to byly naše reakce na to,
00:10:07co se oficiálně propagovalo a my jsme žili v jakési schizofrenii,
00:10:12kdy ve škole člověk odváděl kontingent a tady něco vyvíjel
00:10:17a setkával se vlastně poprvé s moderním výtvarným uměním.
00:10:22To nás dovedlo později k tomu,
00:10:25že jsme opustili to zobrazující umění na nějakou dobu
00:10:30a začali jsme s abstrakcí, ten český informel.
00:10:36Pak následovala emigrace do Švédska, to byl velký šok,
00:10:41já jsem se hledal a byly tam politické náznaky, v těch obrazech-
00:10:49jako pomník cenzuře a reakce na Palacha atd., ale i volné věci
00:10:57a už to potom byla ta figura.
00:11:01Takže jsem takovým způsobem došel až k realistickému pohledu,
00:11:07kde mi do práce vstoupily krajiny. Když to tak vezmu,
00:11:13tak nyní se na tentýž svět dívám jakoby zvenčí, ale s vědomím toho,
00:11:19co je uvnitř. To znamená, že se jaksi uzavírá takový kruh,
00:11:24kde ty moje současné věci by vůbec nebyly možný,
00:11:29nebýt té abstrakce v začátcích šedesátých let.
00:11:39Byl to festival,
00:11:44který se jmenuje World Performing and Visual Arts Festival.
00:11:48A letos to byl 20. ročník,
00:11:50který se koná v druhém největším městě v Pakistánu,
00:11:52což je Lahore, je to kousek od indických hranic.
00:11:56Je to multižánrový festival, takže tam je vlastně muzika,
00:11:59divadlo, včetně loutkového divadla a tance.
00:12:02Letos tam poprvé byly i filmy.
00:12:07To zemětřesení bylo odtud dost daleko.
00:12:09Takže to město tím postižené nebylo nijak.
00:12:12Ale každý z těch zúčastněných
00:12:14měl nějakou vzdálenou větev rodiny tím zemětřesením postiženou.
00:12:19Oni řekli, že tam mají celkem často živelný pohromy
00:12:22a nebo nějaké epidemie nebo jaderné zkoušky
00:12:25a jaderný konflikt mezi Indií a Pákistánem,
00:12:28a kdyby na to brali ohled, tak se neuskuteční vůbec žádnej festival.
00:12:34Pákistánská hudba je celkem známá i v Evropě
00:12:38a je třeba hlavně známá z Anglie, protože tam je hodně přistěhovalců,
00:12:42spousta kapel, které vlastně staví na těch pákistánských základech-
00:12:46Fun- da- mental, Asian Dub Foundation,
00:12:49třeba Peter Gabriel dlouhé roky dělal Nusratem Fateh Ali Khanem,
00:12:53ten je taky Pákistánec, takže pro nás ta muzika není neznámá,
00:12:56protože ona v Evropě je a je jí hodně.
00:12:59Ovšem tam jsme se dostali opravdu k těm kořenům.
00:13:03První co bylo, tak byl takový hodně civilizační šok.
00:13:05Protože jsme byli v orientu poprvé
00:13:07a zrovna ve městě, který má 16 miliónů lidí.
00:13:10Lahore je celkem velký, moderní město, je to strašnej chaos
00:13:14strašnej zmatek, ale kterej, mimochodem, měl nějakej řád.
00:13:21Ono nás to ovlivnilo hlavně energeticky.
00:13:24A určitě i to, co jsme tam slyšeli a viděli.
00:13:27My jsme vlastně měli možnost spolupracovat s Sainem Zahoorem.
00:13:30- Což je...
- Ne, on je jakoby takový bard.
00:13:36Ta hudba je stará stovky let
00:13:41a protože v té době lidé neuměli ani číst, ani psát,
00:13:45tak hudba byla jednou z mála možností,
00:13:48jak si mezi sebou předávat nějaké duchovní poselství.
00:13:52A ten pán, Sain Zahoor,
00:13:54dodnes to duchovní poselství v hudbě, v textech nese a přináší.
00:13:59A lidi, když to poslouchají, tak na něj dost živě reagují.
00:14:02Kromě toho, že je uznávaný jako muzikant,
00:14:05tak je něco jako takový guru.
00:14:14Z té kapely Saina Zahoora vlastně neuměl nikdo anglicky,
00:14:17oni uměli jenom urdu,
00:14:19takže byla s němi hrozně těžká komunikace.
00:14:23Nakonec jsme skončili tak, že jsme měli velký papír
00:14:24a malovali si to obrázkama.
00:14:27A pro mne to mělo ten obrovský přínos v tom,
00:14:29že jsme museli zůstat opravdu u těch kořenů
00:14:33té pákistánské tisícileté tradice
00:14:35a opravdu z toho člověka šla neuvěřitelná energie.
00:14:39Oni, konec konců jako všichni Asiaté,
00:14:41jsou strašně cílevědomí a dokáží ten svůj talent
00:14:45naplnit celoživotním úsilím.
00:14:48Takže on je geniální muzikant, nad něj fakt není.
00:14:53A ta hudební úroveň těch muzikantů
00:14:55byla daleko větší, než je u nás běžné.
00:15:02Všechny ty kapely byly asi tak našeho formátu, řekl bych.
00:15:05To znamená s nějakým omezeným rádiem působení.(smích)
00:15:11Bylo tam nějaké flamengo hodně dobré,
00:15:14byla tam francouzská kapela, ti byli také velmi dobří.
00:15:18Nebyly tam vyloženě nějaké esa, nebyla tam žádná hvězda,
00:15:23ale o to ten festival byl vlastně příjemnější.
00:15:25A hlavně tam byl ten kontakt s pákistánskými muzikanty,
00:15:29a tam tedy byly pákistánské špičky.
00:15:37My jsme se díky tomu dostali k nějaké logice té jejich hudby,
00:15:42že jsme viděli, jak oni to staví. Jakým způsobem tu hudbu tvoří atd.
00:15:45Což si myslím,že to je k nezaplacení, ta zkušenost.
00:16:07Film Ginger a Fred natočil v roce 1985 Frederico Fellini,
00:16:12takže správná odpověď byla za b).
00:16:21Dnešní otázka zní:
00:16:34Za správné odpovědi můžete získat tyto ceny:
00:16:45Pište na známé adresy:
00:17:10Skryté titulky: Martin Koubek
Buďte v obraze: přehled kulturního dění na Moravě – Portrét: malíř Pavel Preisner – Reportáž: Čankišou v Pákistánu – Nenechte si ujít: Hra o Janáčkovi – Kritická židle: Radek Horáček, Dům umění města Brna – Rozhovor: Jindřich Štreit
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2020 | English | 12
