8. dubna 2012

Cenu Hanse Christiana Andersena uděluje Mezinárodní sdružení pro dětskou knihu spisovatelům a ilustrátorům za celoživotní tvorbu pro malé čtenáře. Ocenění je to nadmíru prestižní a vzácné, rozdává se od roku 1956, ale jen v sudých letech a prozatím jím bylo poctěno devětadvacet literátů a třiadvacet výtvarníků z celého světa. Z Čechů se jím mohou pyšnit Bohumil Říha, Jiří Trnka, Květa Pacovská a čerstvě také Petr Sís. Mezinárodní porota u něj vyzdvihla „neobyčejnou originalitu a bohatou představivost, s jakou vytváří důmyslné a věrohodné příběhy za použití různorodých výtvarných technik.“ Petru Sísovi blahopřejeme!

Nicole Kraussová: Velký dům (Argo)
Vladimír Mikeš: Škodlivý prostor. Podvržená prvotina (Plus)
Blanka Solařová-Calibaba: Sousedka ze Skalistých Hor (Paseka)

Před pár dny prožila Praha Brněnskou literární invazi. Pod tímto názvem se totiž v Galerii Montmarter odehrálo setkání se spisovatelkou a kunsthistoričkou Kateřinou Tučkovou a básníkem a architektem Petrem Čichoněm. Kateřina Tučková představila svůj nový román Žítkovské bohyně, v němž se vydává po stopách lidové magie v Bílých Karpatech. Petr Čichoň přijel do Prahy se Slezským románem a nechal zaznít i svým vlastnoručně zhudebněným Pruským baladám.

Albert Einstein prý prohlásil: „Chci poznat úmysly Boží – zbytek jsou drobnosti.“ Nahlédnout do dílny Svořitelovy se pokoušejí i vědci pracující s obřím podzemním urychlovačem, který na švýcarsko francouzském pomezí zbudovala Evropská organizace pro jaderný výzkum, známá pod zkratkou CERN. A Stvořiteli doslova a do písmene hleděl pod prsty i zakladatel novověké vědy Isaac Newton, převážnou část svého díla totiž nevěnoval fyzice a matematice, jak se mnozí domnívají, nýbrž teologii a alchymii.

Asfa-Wossen Asserate: Dobré mravy (NLN)
Dagmar Mocná: Záludný svět Povídek malostranských (Academia)
Hans Ulrich Obrist: Stručná historie kurátorství (GASK – Galerie Středočeského kraje)

O tom, že zpěvák, skladatel a básník Karel Kryl byl člověk navýsost politický, netřeba pochybovat. Svědčí o tom nejen jeho písně a verše, ale i komentáře, kterými glosoval události doby. Do svazku Země Lhostejnost shrnul editor Vojtěch Klimt knižně dosud nevydané články, úvahy a glosy, jimiž Karel Kryl reagoval na tuzemské dění v čase předcházejícím rozpadu Československa. Vydal Torst.

Eva Hauserová je žena povýtce energická. Do věcí, které si vezme za své, ať už je to feminismus či ekologie, se vrhá se vší silou a vážností, aniž při tom ovšem ztrácí rozum a humor. Čtenáři znají její feministickou sci-fi novelu Cvokyně, krvavý zelený román Blues zmražené kočky, Příručku militantního feminismu nebo povídkovou knížku U nás v Agonii. Nedávno se dala slyšet, že už to s jejím feminismem není tak žhavé, jako bývalo. Zeptali jsme se jí tedy, čím se ve svém postfeministickém období zaobírá.

Cendrine Armani: Loutky z ponožek (Metafora)
Vlastimil Rada a Jaroslav Žák: Příběhy děda Posledy (Plus)
Zuzana Pospíšilová: Obrázkové rébusy (Grada)

Petra Soukupová: Zmizet